Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 243, komentářů celkem: 429559, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 574 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116482391
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Moje cesta ke Kristu
Vloženo Sobota, 26. listopad 2011 @ 22:09:37 CET Vložil: Stepan

Svědectví poslal andulka

Vyrůstala jsem v rodině, kde moje maminka je věřícící, byla
katoličkou, ale do kostela pravidelně nechodila, táta je nevěřící, za
jistých dob byl komunistou, takže si nepamatuji, že by se doma vykládalo
kdoví jak o Bohu, jedině u mé babičky, která do nás neustále hustila
potřebu se naučit katechismus.

 Mé sestry byly pokřtěné v ŘKC potají,
za dob komunismu to nebylo vítané, táta by dělal zle, že by mohl mít
problémy v práci, už jednou byl "na koberečku" když nadřízení
zjistili, že měli s mamkou obřad v kostele - svatbu.
Mě se pokřtít nepodařilo, pamatuji si, to mně mohlo být tak sedm nebo
osm let, když maminka šla se mnou potají za panem farářem u naší
babičky, aby mě pokřtil, avšak ten ji odmítl s tím, že nejsme v jeho
obvodu - "kde to má na starosti" a přes maminčiny námitky-zoufání, že
u nás na vesnici mě pokřtít nemůže kvůli tátovi, maminku odmítl.
Pamatuji si jak jsme přišli k babičce domů a mamka plakala a plakala.
Já, která ničemu nerozuměla, jsem svým dětským rozumem ji utěšovala:
mami, to nevadí, já nemusím být pokřtěná, mně to fakt nevadí,
neplač...Bylo mě jí strašně líto, prostě maminka plakala a já ji
utěšovala, že plakat nemusí, protože mě to nevadí, že nemusí být z
toho smutná.
 No a pak se to už moc neřešilo, až v dospělosti mě má
sestra chtěla mít za kmotru svého dítěte, jenže to musím být
pokřtěná...Na tento popud jsem začla chodit na přípravu na křest a
vlastně jsem byla ráda, že je tomu tak, nakonec jsem kmotrou nebyla,
poněvadž se to nestihlo. Příprava byla delší - co si pan farář
představoval, pokřtěná jsem byla v r.2002 v ŘKC jako dospělá.
 Hodně mě ovlivnila literatura, kterou mi farář věnoval, byla to mj. knížka o duších
v očistci. Celkem mě to zajímalo a po nějaké době jsem začala mít sny
o mrtvých příbuzných, různé nadpřirozené příhody, které mě
vlastně už provázely od dětství, kdy jsem mívala pravidelně nějakou
dobu, nějaké vidění u mé babičky. Možná i tímto jsem vnímala už
jako dítě, že asi nějaký Bůh je...Ovšem z těchto zjevení jsem
mívala strašný strach a nechtěla jsem v té místnosti sama spávat,
zajímavé bylo, že jsem o tom babičce nevyprávěla, prostě to v noci
proběhlo a já pak akorát další večer jsem nechtěla sama usínat.
Tohoto strachu jsem se asi tak definitvně zbavila při mém obrácení, tedy
asi tak před necelým rokem, kdy vím, že mě z tohoto strachu před
usínám uzdravil Ježíš.
Krátce po mém křtu jsem byla i biřmovaná, byl to honosný obřad, bych
řekla, v té době se mně to líbilo, přijel i biskup, no byla to
"sláva", avšak od biřmování se toho v duchovním životě moc
nezměnilo. Jednu dobu, jsem měla za to, že mám pomáhat duším v
očistci - návštěvy zemřelých byly a hojné...Ještě tedy musím
napsat, že jelikož jsem se cítila vnímavější, začla jsem provozovat
automatické písmo, kde mi ruka lítala po papíře, no docela to fungovalo,
jenže pak z jednoho životopisu buď nějaké řeholnice nebo světce jsem
zjistila, že je to Bohu ohavností a v Bibli jsem si to potvrdila - Bibli
jsem mimochodem četla velmi zřídka. Takže nastala zpověď, inspirována
katolickou duchovní literaturou jsem chodila k přijímání, na mše a
žila v tom, že Pán chce po mně nějakou oběť.
 Milovala jsem místa zjevení panny marie, její růženec apod. Jednoho dne jsem však na
internetu přečetla svědectví jednoho kluka, jmenoval se Jožka, psal o
tom, jak byl katolíkem a jak mu Pán otevřel oči, mluvil tam o královně
nebes, růženci, že to není Boží apod. No v té době to se mnou vůbec
nehlo, ale napsala jsem mu mail a láskyplně jsem mu vysvětlila jak to
vlastně my katolíci máme, že to špatně chápe a cosi kdesi, Jožka mi
ochotně odpovídal, vkládal věty z Písma, já pořád "boxovala" za
královnu, světce, přijímání...
JENŽE - krátko na to jsem se v noci probudila a hlavou se mi honila ta pasáž v Písmu, bolela mně z toho hlava
a pak následující den jsem přemýšlela co to je. Pak jsem se začala
modlit - upřímně, že chci poznat pravdu a pokud žiju ve lži ať mně to
Pán ukáže. Když jsem se modlila růženec, už jsem se modlila s tím,
že to je jako s marií, ale k Pánu - začla jsem mít zkrátka v tomto
neklid. No jednoho dne při modlitbě jsem najednou "slyšela" - jsi
připravena? Já nevěděla co to mělo znamenat, co mi tím Bůh říká,
až následující den jsem otevřela nějakou stránku a tam byl nadpis: Jsi
připraven, Ježíš přijde brzy! - byla to šlupka jak elektrikou, bylo to
živé a jakobych dostala facku. Postupně mně začly dávat Jožkovi
argumenty smysl a začla jsem číst Písmo, modlila se a volala k Pánu.
Bylo to těžké období, v tom čase jsem pak vyházela všechnu literaturu
"co s*****ěla", kříž - kterému jsem se klaněla a líbala ho, růženec -
ovšem kde byl asi největší boj - to byla medailka panny marie na krku od pana faráře, tu
jsem sundávala nadvakrát, první den jsem ji sundala a přemohl mě takový
strach, že jsem večer utíkala z postele si ji zas nasadit, abych náhodou
nepřišla o ochranu a nerouhala se marii. No modlila jsem se k Pánu a pak
druhý den jsem řekla a dost, sundala jsem medailku a řekla jsem Bohu, že
to dělám kvůli Němu a že se přece nemůže zlobit ani marie, kdyby
opravdu nějakou moc tu měla - tak jsem tehdy ustrašeně přemýšlela.
Večer, když jsem usínala mně bylo do pláče, měla jsem strach, byla
zmatená, tak jsem se úpěnlivě modlila - Bože prosím tě, ukaž mi jak
to je, kde je ta pravda, no a najednou jsem "slyšela" - Já jsem ta pravda,
cesta a život...vnímala jsem Ježíše a tenkrát s díky, s vděčností a
v poklidu usnula. No v noci jsem měla sen, stála jsem v řadě s cizími
lidmi v pokoji, najednou se otevřely dveře a dovnitř napochodoval hrozný
démon - měl podobu obrovského ještěra, to tělo bylo velké, dlouhý
ocas a kolébavě se ke mně přivlekl, ukázal na mě prstem a strašně
nadával, nerozuměla jsem mu, připomínalo mi to němčinu a co bylo
zajímavý, připomínalo mi to proslovy rozvášněného Hitlera, když
svérázně promlouval k lidem za mikrofonem. Bylo to hrozné, měla jsem
strach a najednou jsem si vybavila to, co jsem slyšela před spaním a tedy
jsem sklonila hlavu, zavřela oči a zopakovala jsem, vyznala kdo je můj
Pán, kdo je tou pravdou, mým životem, cestou. To jsem opakovala a pak se
ten hrozný démon odplazil z místnosti pryč a zabouchly se dveře, nechal
mě být. Před nedávnem, věřím, že to bylo od Pána, jsem dostala
poznání, že v ten okamžik, v tu dobu, jsem zvítězila nad démonem,
který se vydává za královnu nebes, její růženec...
Ono se v té době toho událo vícero, ale pak to šlo ráz naráz, poznávala jsem Boží
pravdu, Jeho slovo, bude to necelý rok, co jsem opustila ŘKC.
Během té doby jsem si prošla pokáním, na kolenou doma v kuchyni jsem vyznávala Pánu své hříchy, byly mně připomínány hříchy, na které bych už ani snad nevzpomněla, dodnes mně Pán ukazuje kdo jsem, naštěstí mi je to ukazováno s Láskou, poněvadž bych taky mohla ze sebe zůstat v šoku a nehnout se z místa. Já si třeba vždycky o sobě myslela jak jsem hodná, obětavá - no leda tak v mém omezeném prostoru vnímání sama sebe, dnes vidím jak je to nezdravé, lživé a v těch Božích očích to na mě musela být teda podívaná! Vlastně v té celkové duchovní oblasti jsem musela dělat radost Zlému, no vlastně jsem byla jeho, od něho podporována jak jsem to hodná a milá holka...
Když jsem se postupně rozhodovala "jenom patřit Pánu" a nenavštěvovat už mše v ŘKC, měla jsem sen, v tom snu jsem byla v okně vysokého domku a sledovala jak se valí velká voda, ta voda všechno zatopila, smetla, ale já s tím domem stála, byla jsem v bezpečí. Když jsem procitla, hned se mi vybavila slova z Písma:
Matouš 7: 24-27 Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. 25Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále. 26Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku. 27Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, a ten spadl a jeho pád byl hrozný.“
Věděla jsem, že pokud budu stát a držet se Božího slova, stát na Kristu, jsem v bezpečí, ale jakmile bych šla doprava či doleva, je to oblast, kde to není Bohem posvěcené, je to oblast kde není Světla, vládne tam temnota. Tohle mi hodně pomohlo i k zodpovězení na mnohé otázky ohledně "světců", královny nebes atd.

Ještě bych chtěla dodat, že nejsem žádným bojovníkem proti ŘKC, chci
vyzdvihovat vždy Boží slovo, Pravdu a v tom chci zůstat. Poznala jsem,
že není mojí cestou se zaobírat lží, poukazovat na ni, ale chci
svědčit o Kristu. To píšu pro ty, kteří by měli tendence reagovat na
mé svědetcví, že plivu na "matičku církev" a další nesmysly. Prosím, zdržte se posměvačných hrubých komentářů, jsou tu jistí experti, kteří si říkají křesťané, ale Láska v nich není... 
Kristus ve mně miluje všechny lidi, Jeho ani tak nezajímá jak si tu říkáme,
ale zdali jsme Jeho. Proto tohle je svědectví o živém Bohu a Jemu patří
všechna pozornost. To, že jsem se rozepisovala o ŘKC je zkrátka
součástí mého svědectví a nebylo by logicky dobré to vynechávat.
Modlím se ke Kristu, aby tohle svědectví vedlo jenom k Němu, toužím,
aby tohle nevedlo k roztržkám a napadání, že jsem odpadlicí,
protestantkou apod. - ani jedno oslovení se mi nelíbí, jsem křesťanka,
jsem Kristova a to mně nikdo z lidí už nevezme. Tedy prosím ve jménu
Ježíše Krista, aby tyto řádky vedly k našemu Spasiteli. Tak si přeji,
aby si to Pán použil jako cestu, směr do Božího
království - tedy ta cesta, tou jedinou cestou je Ježíš Kristus, ale moc toužím po tom, abych Ho tímto svědectvím mohla takto oslavit a vyvýšit Ho. Amen.


Podobná témata

Svědectví

"Moje cesta ke Kristu" | Přihlásit/Vytvořit účet | 230 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 26. listopad 2011 @ 22:32:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Krásné svědectví, anduko. Díky Pánu za tebe a tobě za odvahu ho zde zveřejnit. Věz, že si tím Pána Ježíše Krista nejen oslavila a vyvýšila, ale i potěšila. Amen.

Milost s tebou.

willy






Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Neděle, 27. listopad 2011 @ 09:41:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen doufám, že Marie, ta skutečná a zbožná židovská dívka, posléze žena, byla a je ušetřena pohledu na tu všechnu spoušť, k níž je její odkaz zneužíván.



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 27. listopad 2011 @ 15:11:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji. Sdílím na FB.



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Neděle, 27. listopad 2011 @ 19:07:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za Tvoje svedectvo o nezmerateľnej hĺbke Lásky Božej a vernom Pastierovi, Pánovi Ježišovi Kristovi, ďakujem a k Tvojej modlitbe dodávam AMEN. 



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 27. listopad 2011 @ 19:29:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Díky, Andulko, za svědectví tvého života, že jsi ho tahle popořádku sepsala. Máme mnozí podobnou minulost a podobné zkušenosti.



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Legulda v Neděle, 27. listopad 2011 @ 23:28:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Andulko,

velmi pěkné svědectví. Díky Pánu za to! 



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 28. listopad 2011 @ 09:16:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na tom co popisujete není nic neobvyklého. Sám Ježíš říká že se zlý duch snadno vrátí do původního příbytku když ho najde vyčištěný a vyzdobený a doporučuje jako pomoc i prevenci modlitbu a půst. V Bibli není psáno že by tomu u duchů které sám vyhnal mělo být jinak. Čímž nechci říct že máte zlého ducha ale že křest a biřmování mohou ztratit svůj účinek, bez ohledu na to který kněz nebo biskup u toho byl.  Ztratit víru a odpadnout od katolické církve mohou i bývalí ministranti kteří sloužili Bohu přímo u oltáře a děti  které léta chodily na náboženství. Odpadli i lidé kteří Ježíše znali a doprovázeli osobně a viděli zázraky a vzkříšení z mrtvých.

Nejlepší prevencí je slovo a hlavně příklad rodičů, živá víra, společná modlitba i návštěva mše. Život v Bohu a s Bohem i s Církví. Nikdo to nemůže udělat za nás, ani v kostele nebo v klášteře. Mnoho lidí si myslí že stačí když děti svěří „profesionálům“ a sami si mohou klidně žít podle světa. Starat se o hmotné blaho a bezpečí rodiny. Boha odložit na jednou. Takových lidí jsou po světě miliony a často se pak chytnou něčeho jiného.

Někdy  jim zůstanou do života dobré morální zásady a jsou hodní. Někdy ne. Zvlášť když se rodina rozpadne.




Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 28. listopad 2011 @ 09:21:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Saducejové byli například v Chrámu skoro pořád, vládli tam, obětovali  a konali kněžskou službu. Přesto je Ježíš s odpuštěním ani nezajímal, ani se s ním nepokoušeli hádat a tupit ho, až na malé vyjímky. Obchod s Římany a hmotné zajištění země i jejich rodin pro ně byly mnohem důležitější a zajímavější než nějaký venkovský rabín, dokud nedošel až k nim a dokud se nezačali cítit ohrožení.  Všechno co dělali v Chrámě bylo jen prázdným obřadem.



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: salom v Úterý, 29. listopad 2011 @ 05:08:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Diky za uprimne svedectvi.Lide se rodi do ruznych nabozenskych smeru,hledanim srdcem a milosti Bozi se lide znovuzrozuji a opousteji mrtve nabozenske systemy skrze Bozi slovo a moci Ducha Svateho.Aleluja !.Pan ti zehnej Andulko



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 29. listopad 2011 @ 07:50:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě jedna věc k zamyšlení.  Slyšel někdy někdo o tom že by šel ďábel strašit a pokoušet někoho kdo je na špatné cestě ? Někoho kdo nevěří v Boha, žije hříšným životem, nadává na katolickou církev a rouhá se naší Neposkvrněné a Svaté Matce a Královně Nebes ?   Ďábel naopak pokouší ty kteří se Růženec modlí, světce i světice. Proč by se měl snažit o něco o čem si myslí (a někdy díky milosrdenství Ježíše Krista a přímluvám Panny Marie omylem) že je jeho ? Zjevil se jak známo i našemu Pánu, když se na poušti postil a pokoušel se ho svést. Farizeje ani saduceje strašit nechodil, stejně jako celníky, nevěstky a jiné hříšníky. Největší úsilí vyvíjí tehdy když se člověk obrazí k Bohu a snaží se ve svém životě něco zlepšit, s čímž se pravděpodobně mnozí z nás setkali. Když třeba někomu dali almužnu a někdo jim za to nadával nebo si sami připadali jako hlupáci. Nebo tehdy když chceme naopak opustit Církev, které je Hospodin Otcem, Pán Ježíš Hlavou, Panna Maria Matkou a kterou Duch Svatý naplňuje a udržuje přes všechny lidské hříchy,  pýchu a nedostatek lásky pohromadě.

Proto téhle historce příliš nevěřím. Kdyby se někdo přestával modlit Růženec a odkládal obrázek naší Matky tak by ho PRAVDĚPODOBNĚ ďábel strašit nechodil. Aktivitu by sice vyvíjel ale úplně jinou. Lákal by a sliboval všechny možné výhody a falešné jistoty, podporoval pýchu, nenávist a povýšenost nad ostatními lidmi. Říkal by že je úplně jedno do které církve ten člověk patří a nejlepší je nepatřit do žádné. Že žádná není dost dobrá pro tak velkého a důležitého ducha jako má on a že si Bůh nepřál aby vznikla nějaká církev. Kdyby se někomu zjevil tak v té nejkrásnější podobě před pádem, nebo v podobě toho po čem ten člověk touží a čím chce Boha a Pannu Marii nahradit. Jako symbol a příslib moci, slávy, bohatství, sexuálního úspěchu, falešné moudrosti a nadlidského poznání................



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 29. listopad 2011 @ 09:22:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Růženec má ještě jednu zvláštní vlastnost, jak nás nedávno upozornil jeden kněz a já tomu věřím. Ten kdo žije v hříchu, nemá dost pevnou vůli  a chce se přesto obrátit se dříve nebo později opravdu obrátí když se ho denně modlí, nebo ho odloží. Kompromis není možný. Růžencové babičky a dědečkové vždycky patřili k těm nejhodnějším lidem které měli rádi i jinověrci a ateisti dobré vůle. Obvykle se dožívají o deset až patnáct let víc než by se dalo čekat, neztratí rozum až do smrti a přivolávají Boží požehnání na všechny kolem. Na rodinu, farnost, obec, vlast, Církev  i na celý svět. Společná modlitba Růžence nebo její absence je také jedním z nejzákladnějších ukazatelů toho do jaké míry jsme doma opravdu rodina nebo ne. Ten kdo má pocit že doma něco skřípe, že je zralý na rozvod nebo se jeho děti zřekly Boha a rodičů  nechť se ho denně modlí. S každým kdo se  DOBROVOLNĚ přidá a jestli takový není tak ať začne sám. Ostatní se dříve nebo později vracejí a přidávají. Někdy hned, někdy po  letech. Důležitá je pravidelnost a vytrvalost.



Re: Slečna andulka bojovnice (Skóre: 1)
Vložil: Richelieu v Úterý, 29. listopad 2011 @ 16:16:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slečno andulko, napsala jste ve svém článku, že nejste bojovníkem, proti ŘKC. Myslím si slečno že opravdu nejste tím bojovníkem, že jste naivní slečnou a vaším článkem ŘKC  nepadá. ŘKC není postavena na takových blbinách, ze kterých se tu vyznáváte. 



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 29. listopad 2011 @ 18:29:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Když jsem se postupně rozhodovala "jenom patřit Pánu" a nenavštěvovat už mše v ŘKC"...

To je ovšem protimluv.

Je potřeba si uvědomit, co to v důsledku znamená Patřit Pánu.
Znamená to poslušnost jeho učení, poslušnost jeho příkazům i příkladu jeho života.


A Kristus postavil svou církev na Petrovi (Mt 16,18).

Chci- li tedy skutečně patřit Pánu, nemohu to jen tak přejít a ignorovat. 
Kristova církev je společenstvím křesťanů kolem Kristem pověřených pastýřů - zástupců to Krista na zemi. Křesťanství vůbec není jen o vztahu já a Bůh, ale my a Bůh! My společně se povzbuzujeme a kráčíme spolu za Kristem.



Pokud jsi odešla ze společenství této církve - bohužel odpadlíkem jsi. K vlastní ztrátě.
Ale doufám, že pokud bylo tvé hledání čisté a upřímné, že toto ještě není konečné zakotvení ve tvém životě, ale jen nějaká epizoda v hledání Boha a Bůh tě jistě nenechá na holičkách. Nakonec budeme souzeni za skutečnost jací jsme, za své činy, nikoli za podobu své víry.



..."chci vyzdvihovat vždy Boží slovo, Pravdu a v tom chci zůstat."...

A jak chceš Božímu slovu sama správně porozumět? To si opravdu ale moóóc hodně fandíš!


Zajímalo by mě, jak si ve svědomí omlouváš kralování svatých v nebi spolu s Kristem (Zj 2,26-28; Zj 3,21).





..."Démon, který se vydává za královnu nebes"...

To se nezrodilo ve tvé hlavě z osobního poznání, ale když budeš k sobě poctivá a upřímná, někdo jiný ti to do hlavy nasadil.




Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Středa, 30. listopad 2011 @ 14:36:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A prosím znovu všechny, tohle je svědectví o živém Bohu, proto tu nekopírujte učení svých denominací, jiné evangelium než čisté evangelium Ježíše Krista!
Tohle je na oslavu Boha Otce a Jeho Syna, jim patří všechna pozornost, proto tu nechci - žádám o ohleduplnost, sem nevkládat nauky lidí a oslavovat to lidské...
DĚKUJI!



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 30. listopad 2011 @ 16:18:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toto svědectví je upřímné. Andulka poznala, že lepší než růženec, obrázky, sošky, medailonky apod., je živá víra. Neměla to jednoduché.  Jediný prostředek ke spojení s Bohem je hlavně upřímná modlitba, která není říkankou, ale tím, čím je plná duše člověka. Růženec, sošky, obrázky – to je prostě zvyk, který se traduje. Ne každý zvyk může být dobrý. Já dám spíš na tu modlitbu. Každému vyhovuje něco jiného. A v každé církvi jsou věci nedobré a dobré. Bohužel těch nedobrých se některé církve nechtějí zbavit a jen z tradice se jich drží. Škoda.


Dostala nové poznání a respektujme ho. Já jí to přeji.


Život prověří toto svědectví a změnu v praxi. To je důležité. Aby člověk prožíval štěstí a dokázal tak působit na ostatní, aby se ptali, kde se vzala ta síla, mír, radost a pokoj, kterou má Andulka v sobě. A ona o tom zdroji nebude mlčet. To je správná evangelizace.


Ať se Ti s Boží pomocí  všechno v životě daří a já věřím, že bude dařit. Když je v srdci klid a Duch Boží, vše se prožívá jinak.





Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 30. listopad 2011 @ 17:55:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za zajímavé svědectví. Jen bych tě rád upozornil na takovou maličkost - Pán Ježíš se svými oponenty debatoval a nežádal je, aby si ty své bludy laskavě nechali pro sebe. A stejně jednali i apoštolové.  Oko a další katolíci (zřejmě víš, že já katolík nejsem) jsou přesvědčeni, že tu ukazují pravé Evangelium. 

Nemáš zájem o diskuzi, což budu respektovat. Je od tebe však arogantní a nehezké, když napíšeš článek, ve kterém očividně a explicitně odsuzuješ víru druhých (katolíků v první řadě, v některých bodech i moji), a zřejmě s klidným svědomím jim (nám) řekneš, ať mlčí(me) a jdou/jdeme jinam. Nijak zvlášť mě nepřekvapilo, že tu mnozí takovému přístupu tleskají. Představ si, že by stejně jako ty jednal ten Jožka, kterému jsi, chápu-li článek dobře po nějakou dobu také předkládala katolickou víru.



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Středa, 30. listopad 2011 @ 19:25:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Andulko,

díky. Vidím ,že svým svědectvím ke Kristu jsi nám zdejší sršně pěkně podráždila :-)

Pán Ti žehnej a dodej moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele,takže Ti v ničem neuškodí.



Pro všechny (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Čtvrtek, 01. prosinec 2011 @ 10:42:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšu pro všechny ty, které jsem svým svědectvím pohoršila, zarmoutila, rozhněvala...

BĚŽTE SE PTÁT, KDE JE PRAVDA. JEŽÍŠE KRISTA! Prosím, běžte přímo za Ním, ne za mnou a už mě tu "nenapadejte".
Pokud upřímně chcete znát Pravdu, nemám lepšího doporučení než se upřímně s pokorou modlit k Ježíši Kristu, aby vám ukázal kdo žije ve lži a kdo v bludu.
Já vám nedoporučuji číst mé svědectví, žádnou knížku, doporučuji vám všem jít přímo za Ježíšem Kristem, ptejte se Boha.
Není lepšího a pravdivějšího řešení v tomto.

Nepíšu vám, aby jste opustili teď okamžite vaši denominaci, ale aby jste se okamžite začli modlit k Ježíši Kristu, aby vám odpověděl, modlím se za všechny ty, které nemají vztah s živým Bohem, aby jim Kristus otevřel cestu a hlavně vy Mu chtěli jít otevřít dveře!
Ježíši, prosím, zakroč tu a ujmi se zbloudilých oveček.

Od teď, se už nebudu vyjadřovat k žádnému komentáři, napsala jsem toho dost, napsala jsem to pravdivě, tak jak mně to dal poznat náš živý Bůh, pokud se někdo přesto bude chtít na něco zeptat, ať mně napíše soukromou zprávu, ale v této komunikaci, která tu vzniká, dál pokračovat nebudu, děkuji všem za pochopení, ode mě už stačí, teď ať vám odpovídá sám Bůh a prosím modlete se za to. Neztrácejte čas takovýmto vypisováním, ale nahraďte to modlením se k Ježíši Kristu, nebudete litovat.
Přeji vám vše dobré, Krista v našich srdcích a aby nás spojoval On sám. Mějte se hezky!



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Čtvrtek, 01. prosinec 2011 @ 12:07:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tieto slova pisem iba kvoli tomu, ze sa jedna o najdolezitejsiu vec ,o spasu, s nadejou, ze dobrotivy Boh da milost andulke a ona uvidi, ze napisala clanok, ktory by sa mal skor volat Moja cesta od Krista.
V katolickej cirkvi sa o krste okrem ineho hovori,ze....pri krste sa znovuzrodime z vody a z Ducha. Toto je jedine spravne a platne znovuzrodenie a to zrodenie v Kristovej katolickej cirkvi.
Naozaj treba brat do uvahy celu Bibliu, lebo jej autorom je neomylny Boh.A v Biblii sa hovori, ze je len jedna viera a jedno ucenie. V protestantizme je uceni vela, jednotlive protestantske spolocenstva casto veria v odlisne veci. A to je v priamom rozpore s Bozim Duchom, s Duchom Svatym, ktory sa nemyli, ked hovori, ze je jedna viera, jedno ucenie.Andulka patri do protestantizmu, kde sa tymto slovam Ducha Svateho protireci.Andulka prekrucuje slova Jezisa Krista a velmi oponuje Duchu Svatemu , tak ako jej protestantske spolocenstvo. ktory v plnosti ucinkuje iba v Kristovej katolickej cirkvi.Boh jej bud milostivy.



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 01. prosinec 2011 @ 18:53:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
//Modlím se ke Kristu, aby tohle svědectví vedlo jenom k Němu, toužím, aby tohle nevedlo k roztržkám a napadání//

Pokud někdo v životě nemá na prvním místě Krista (resp. pokud někdo Krista ani nezná), tak ho Tvé svědectví k Němu bohužel nepovede... a naopak bude stále, byť s upřímností nejupřímnější, "boxovat" za královnu, světce, přijímání...
S tím nic nenaděláš. Za svědectví ale velké díky! Kéž by bylo víc takových. 

Synáčkové, vyvarujte se model. Amen.



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. prosinec 2011 @ 21:53:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Andulko, ty si se stala protestantkou? Patříš do protestantizmu?



Re: Moje cesta ke Kristu (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Pátek, 09. prosinec 2011 @ 12:48:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Apostolsku cirkev zalozil v 19. stor. clovek, katolicku cirkev zalozil pred 2000 rokmi Jezis Kristus. Je teda evidentne, ze kto odchadza z katolickej cirkvi, vzdaluje sa od Krista a dal sa oklamat clovekom.



Stránka vygenerována za: 1.28 sekundy