poslal Nepřihlášený Hnutí Hare Krišna a další církve registrované po roce 2002 si stěžují, že je stát diskriminuje. Pokud chtějí získat zvláštní práva, jako jsou peníze z rozpočtu nebo možnost oddávat, musí splnit podmínku, kterou déle registrované církve dodržet nemusely. Ministerstvo kultury ale úpravu nechystá.
Příští rok uplyne deset let od registrace Obce křesťanů v ČR, Hnutí Hare Krišna, Církve křesťanská společenství a České hinduistické náboženské společnosti. Jednu z podmínek pro získání zvláštních práv tedy splňují. Druhá - podpisy zhruba deseti tisíců členů - je pro ně ale nedostižná.
Jejich zástupci však upozorňují, že sedmnáct církví, registrovaných před rokem 2002 a požívajících tato zvláštní práva, tak vysoký počet členů dokládat nemuselo. Podle posledního sčítáni lidu v roce 2001 přitom jen šest z nich má alespoň deset tisíc členů a příznivců.
"Tento zákon je jednoznačně diskriminační. To je spíše na Ústavní soud. Pro určitou skupinu církví zvláštní práva jsou a pro ostatní nejsou. Není pro to žádný logický důvod," zlobí se Antonín Valer, mluvčí Hnutí Hare Krišna, se kterým podle něj sympatizuje maximálně dva tisíce lidí.
Stát nemůže platit každý fanklub, tvrdí ministerstvo
Diskriminaci zmiňuje i farář Obce křesťanů v ČR Tomáš Boněk. "Současná právní úprava zvýhodnila ta společenství, která v Československu působila oficiálně v letech 1951 až 1989. Nová a nebo dříve zakázaná společenství jsou znevýhodněna," říká představitel církve, která vznikla v roce 1925, ale od té doby byla třikrát zakázána. Po roce 1989 úřady neuznaly obnovení její činnosti a trvaly na nové registraci, na kterou však obec neměla dostatek členů.
Ministerstvo kultury ale výhrady církví nepovažuje za oprávněné, a proto neuvažuje o snížení požadované hranice. "Určitá kritéria jsou nezbytně nutná, aby stát neplatil lidově řečeno kdejaký fanklub," říká mluvčí resortu Stanislav Brunclík.
Ke zvláštním právům kromě přístupu k financím patří oprávnění vyučovat náboženství na státních školách, vykonávat duchovní služby v armádě či věznicích nebo při obřadech konat svatby. Zmíněné církve se ale shodují, že o státní příspěvek nestojí.
"Všechny církve by se měly financovat z dobrovolných příspěvků svých členů. Stát a náboženství by se měly striktně oddělit," tvrdí Boněk, jehož církev má asi 350 členů a tisíc příznivců, a v minulosti se kvůli získání zvláštních práv neúspěšně snažila získat výjimku.
Odluka od státu se nově registrovaných církví týkat nebude
O zvláštní práva se příští rok hodlá ucházet i Církev křesťanská společenství. Ani ona ale s počtem necelých dvou tisíc aktivních členů nemá šanci. "Budeme se snažit, aby nebyla podmínka počtu členů tak velká. Chtěli bychom oddávat a mít přístup do věznic, ale peníze od státu čerpat nechceme. Nepřijde nám to správné a morální," říká pastor církve Petr Kácha.
Daleko od požadované mety je i Česká hinduistická náboženská společnost, která podle předsedkyně představenstva Jindry Dohnalové sdružuje jen zhruba 400 členů. "Nemáme šanci, ale myslím, že jsme v pohodě a žádné státní příspěvky nepotřebujeme," říká.
V Česku má státní registraci celkem 32 církví a náboženských společností. Peníze od ministerstva dostává sedmnáct z nich. Od ledna 2013 by ale mělo začít sedmnáctileté přechodné období, během nějž se bude státní příspěvek snižovat, až skončí úplně.
Ministerstvo však předpokládá, že církví, které po roce 2012 získají zvláštní právo, se přechodné období týkat nebude. Státní rozpočet tím však příliš neutrpí, protože zřejmě žádná z jedenácti církví, registrovaných od roku 2002, kvůli nedostatečnému počtu členů na peníze nedosáhne.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/
