Nejsem člověkem, který věří, že zachováváním Desatera nabývám u Boha větší ceny. Zachování Desatera nesouvisí ani nijak se spasením. Spasení je dar z milosti. To je třeba pochopit. Je to projev Boží lásky k člověku. Bůh ví, že člověk se to svého duchovního a celkového stavu nedostal jen vlastní vinou. Bůh ví, v jakém prostředí žijeme a co nás svádí, jaké síly na nás působí.... A jediná záchrana z toho stavu je, že ten dar přijmeme. A pokud přijmu něco tak vzácného, tak mne to prostě změní, změní moje postoje k Bohu, ke světu i k sobě. Pokud předtím jsem si myslel, že musím dodržovat Zákon, protože mylně jsem se domníval, že v tom spočívá moje záchrana, tak nyní po přijetí daru spasení a uvědomění svého stavu, Zákon dodržovat chci. Slůvko musím, se změnilo na chci. A to z lásky a ze vděčnosti k Bohu a ke Kristu. Bůh mi k tomu dává sílu a Ducha Božího, který mne ochrání před těmi zlými duchy, jimiž se to na Zemi jen hemží k uvědomělé poslušnosti.