poslal Karels Když jsem si začal pročítat Bibli v jejím originálním jazyku, v
hebrejštině, zaujalo mě kromě tohoto biblického jazyka i řada poznámek.
Tyto poznámky jsou na každém okraji stránek hebrejské Bible. Jsou to
rabínské poznámky, které vysvětlují kolikrát se to, nebo ono slovo či
slovní spojení vyskytuje v textech Starého zákona. Kupříkladu o prvním
slově Bible בראשׁית [berešit] je poznámka, že je v pěti výskytech v
textech Starého zákona, přičemž tři výskyty tohoto slova jsou na začátku
věty a zbývající dva jsou uprostřed věty.
K čemu jsou tady tyto poznámky? Tyto poznámky byly důležité pro židovské rabíny při interpretaci biblických textů. Vzhledem k tomu, že já neznám až do té míry hebrejštinu a aramejštinu, abych si mohl přečíst rabínské komentáře. Zbylo mi jenom to, kolikrát se to, neb ono slovo vyskytuje v Starém zákoně. Ale i to je pro mne jistým vodítkem. Protože pokud vím, že židé dali poznámku o počtu výskytu slova na okraj stránky, něco to signalizuje. Je to jako znamení, ukazatel. Rabíni, kromě výskytu slov v biblickém textu měli ještě k tomuto slovu komentář. Ten si ale nemohu přečíst kvůli své nedostatečné jazykové znalosti.
Potom mně zbývá jenom dedukce, proč si rabíni všimli tohoto slova, slovního spojení a ne jiného. Proč si například všimli slova ולאדם [uleAdam], což znamená a k Adamovi, které se vyskytuje ve třech „exemplářích“ v textech Starého zákona. Naproti tomu, slovo ולשׂרה [uleSára] což znamená k Sáře, je ve dvou „exemplářích“.
Musím vysvětlit těm, pro které je hebrejština exotický jazyk, že ול je prefix, jenž se naváže na slovo. Význam prefixu ול je – a k, a pro, atd… Při čtení Bible jsem si ale povšiml čehosi opravdu důležitého. Slova s prefixem ול se vyskytují v stěžejních situacích, v rozřešení, jako vysvětlení.
Například hned ono slovo ולאדם [uleAdam] je v knize Genesis, kde jde o „soudní řeč“ Boha k prvním lidem. Prvním lidem, Adamovi a Evě, kteří „padli v ráji“, podlehli pokušení. Bůh k Adamovi říká: „Že jsi uposlechl hlasu… Nebudeš jísti z něho; zlořečená země pro tebe, s bolestí jísti budeš z ní po všecky dny života svého.“ (Gn 3:17) To je evidentní soudní rozhodnutí Všemohoucího Boha.
Jiný text je o Sáře, manželce Abrahama. Sára manželka Abrahama nemohla mít dlouho dítě. Ale v jisté fázi svého života zaslibuje Bůh Abrahamovi, že Sára bude mít syna. „… a Sára bude mít syna.“ (Gn 18:14) V tomto zaslíbení Boha je opět užito této hebrejské vazby prefixu a slova – ולשׂרה [uleSára] A opět je to svrchované rozhodnutí Boha.
Když jsem si pročítal všechna místa, kde slova mají prefix ול , jsou to důležité části Božího slova. Jako je tato – „Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království…“ (Iz 9:6) To je mesiášské zaslíbení, to slovo „a pokoj“, má v hebrejštině tuto podobu – ולשׁלוֹם [ulešalom]. A opět je to důležitá pasáž Boží promluvy k člověku.
Jako další příklad uvedu Míkal, manželku Davida. Při jedné příležitosti králem Davidem pohrdla. (2 Sam 6:16) V závěru celého příběhu je řečeno: „A Míkal, dcera Saulova, neměla děti až do dne své smrti.“ (2 Sam 6:23) Vykladači Bible se mohou dohadovat, že to byl trest Boží pro Míkal za to, že pohrdla králem Davidem. Na začátku věty je však ולמיכל [uleMíkal], což opět signalizuje mimořádnost situace a v pozadí Boží aktivitu, Boží rozhodnutí.
Jaká je pointa takovéhoto čtení Bible? Když jsem si procházel všechna slova, která jsou spojená s prefixem ול nemohl jsem minout jistou souvislost těchto částí biblického textu. Většinou se v pozadí těchto částí biblických textů skrývá Boží jednání. Spravedlivé Boží jednání. A to ať už jednání Boha bylo výsledkem činů člověka, nebo to bylo pouze Boží svrchované rozhodnutí.
Pokud se, vážení čtenáři, podíváte na podobu písmenka ל [lamed], tak má zajímavou grafickou podobu. ל [lamed] přesahuje ostatní písmena hebrejské abecedy. Když jsem si prohlížel velice starou podobu biblických textů, kde se ještě nepsala ani punktace a nebyly v těchto textech ani mezery. Všechny věty, všechen biblický text byl jakoby „slitý“ v jednu větu. Písmeno ל [lamed] v těchto textech přesahovalo nad jiná písmena hebrejské abecedy.
Domnívám se a je to jenom můj názor, že je to velice stará záležitost opisovačů Bible. Možná už těch, kteří Bibli začali prvně psát. Protože výrazná podoba písmene lamed nutila čtenáře se u tohoto písmene zastavit. Písmeno ל [lamed], podle mě funguje jako takový „markr“. Je to, jako byste si do Bible, či jiné knihy nějakou větu, nebo slovo zatrhli nějakou tužkou, nějakým zvýrazňovačem.
Když si tento text napodruhé čtete, čeho si ihned povšimnete, jsou právě ty zatrhnuté texty. Podobně, dle mého soudu, je to s písmenkem ל [lamed], obzvláště ve spojení s písmenem ו [vav] jako prefix ול . Možná je to někde nadbytečné, tehdy to plnilo tady tuto funkci. Ale dnes, kdy jsou biblické texty rozdělené na slova a věty, hebrejská abeceda má podobu kvadrátního písma, už se to možná zdá v některých případech nadbytečné.
Jako důkaz uvádím tento biblický text – „Mnoho let býval Izrael bez pravého Boha, bez kněze – učitele a bez zákona.“ (2. Par. 15:3) Kde je prefix ול navázaný na záporku לא [lo] , což vypadá takto וללא [ulelo]. To je ale víc než podivné. Nevím, ale nejsem takový odborník v hebrejštině. Avšak takovéto spojení záporky a prefixu vypadá víc než podezřele. Odpověď je jenom ta, že opisovači, či první pisatelé biblických textů tu záporku „označili“ prefixem. (a tady by pomohl nějaký rabínský komentář)
Zopakuji závěry, ke kterým jsem společně s vámi dospěl. Slova označená prefixem ול mají vypovídat o Božím jednání, o Boží akci, Boží spravedlnosti. Bez ohledu, ať už toto jednání zapříčinil člověk svým chováním, či nikoliv.
Uvedu ještě jeden biblický text z knihy Žalmů. „Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti.“ (Žalm 68:21) Tento biblický text jistě vypovídá o tom, že je to Bůh, který vyvádí z každé bezvýchodné situace. Ale také text ukazuje, že je to Bůh, který dá vzkřísit mrtvým znovu k životu.
Gramatické vazby je v této větě užito opět – וליהוה . Znovu prefix ול , tentokrát ve spojení s oním nevyslovitelný Božím jménem יהוה. A vysvětlení? Náš svět je stvořený Bohem. Jsou to jenom Jeho pravidla, která vložil do svého stvoření. A je jeho svrchovanou spravedlností, že může znovu dát život tomu, komu uzná za vhodné.
Jaká další věc ještě vyplývá díky námi uvažovanému textu v knize Žalmů? Žalmista, či hagiografové biblických textů pravděpodobně měli víru ve vzkříšení z mrtvých, když nám předali pěknou myšlenku, kterou zakončím svůj článek: „Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti.“
Poznámka: myšlenky v článku reflektují pouze mé názory, nejsou učením církve nebo nějaké skupiny; pochopitelně se mohu také ve svých závěrech mýlit.
