Na skutečné Kristově církvi všechny ty různorodé náboženské ideologie parazitují. Tito paraziti pak vytvářejí další a další církevní denominace. Nejvíce vypasený parazit je katolictví v jehož náboženské ideologii se v římsko- pohanském kultu zjevuje sám antikrist. Zjevuje se v podobě papežství, antibiblických věroučných dogmat, v modloslužbě.  

 Kristova církev je pro toho kdo nemá Ducha svatého neviditelná. Před zraky těch které svedl antikrist je skryta. Proto je ve světě tolik nelásky.

 Kdo najde Boha, uvěřil Kristu a kdo uvěřil Kristu, k tomu Kristus mluví svým Duchem. Kdo vnímá Ducha, tomu bylo Kristem odpuštěno. Komu bylo odpuštěno, ten je schopen přijímout Boží lásku. Kdo umí přijímat Boží lásku, dostává sílu odpouštět. Kdo odpouští ví, že odpouští v Kristu, v Jeho spasitelné moci. To jej činí před Kristem schopným prosit v Kristově jménu Boha Otce.  

 Prozradím Ti tajemství. Oslovení papeže"Svatý otec" je rouhání proti Bohu. Velekněz je zástupce lidí před Bohem- ne zástupce Boha před lidmi!! V tom je tajemství neodpustitelné urážky Ducha svatého. Někdo kdo si rouhavě přivlastňuje pozici zástupce Boha na zemi, ten ve své nebetyčné pýše byl satanem nafouknut tak, že ve své bohorovnosti schválil uctívání takzvané "matky boží". V těchto dvou slovech je tajemství antikrista a urážky Ducha svatého. Bůh nemá matku. Prohlašovat se za boží matku je stavění se nad Boha, být mu jeho oživovacím stvořitelem, mít nárok na všechno jím stvořené, činit si nárok na Jeho moc - to je neodpustitelná urážka Ducha svatého.

 Žádná žena na světě život nedává. Žena život předává, život který dostala od své matky a ta od další matky až po Evu. Eva byla stvořena  a oživena Bohem. Maria tedy Ježíšovi život předává a stáva se jeho pozemskou matkou. V žádném případě nemůže být zvána "matkou boží". Všemu lidstvu dal život Bůh prostřednictvím prvních lidí. Všem byl tedy život předán, proto jsme boží děti. Milující Bůh Otec lidstvu daroval život. Kdo má tedy odvahu nazývat se Jeho matkou?! Jedině satan!

Jak by člověk mohl předat život TOMU, kdo byl dávno předtím, než lidský život začal vůbec existovat?

 

 

Novozákoní smlouvu ustavuje Kristus při poslední večeři a tato smlouva nebyla zatím naplněna! Podívejme se na text zaslíbení  nové smlouvy v Listu židům.

8 Lepší smlouva 1To hlavní, o čem tu mluvíme, je ovšem to, že máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Velebnosti v nebesích. 2On je služebníkem té pravé svatyně – stánku, který nepostavil člověk, ale Hospodin.
3Každý velekněz je pověřen přinášet dary a oběti. Bylo tedy potřeba, aby i on měl co obětovat. 4Zde na zemi by však ani nemohl být knězem, neboť zdejší kněží obětují dary podle Zákona, 5čímž slouží obrazu a stínu toho, co je v nebi. Tak to přece bylo sděleno Mojžíšovi, když měl dokončit stánek: „Hleď, abys vše udělal podle vzoru, který jsi viděl na této hoře.“
6Ježíši však byla svěřena mnohem vznešenější služba, neboť se stal prostředníkem lepší smlouvy, založené na lepších zaslíbeních. 7Kdyby té první smlouvě nebylo co vytknout, nebylo by ji potřeba nahrazovat jinou. 8Bůh ale svůj lid kárá, když říká:

„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin,
kdy uzavřu novou smlouvu
s domem Izraele a s domem Judy.
9Ne ovšem takovou smlouvu,
jakou jsem uzavřel s jejich otci
v den, kdy jsem je vzal za ruku
a vyvedl je z Egypta.
Vždyť oni tuto mou smlouvu nedodrželi,
a já jsem se od nich odvrátil, praví Hospodin.
10Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech
uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin:
Své zákony vložím do jejich mysli
a napíšu jim je na srdce.
Pak budu jejich Bohem
a oni mým lidem.
11Jeden už nebude druhého poučovat,
každý už nebude bratra nabádat:
‚Poznej Hospodina!‘
Všichni, od nejmenšího až po největšího z nich,
mne totiž budou znát.
12Tehdy se slituji nad jejich vinami
a na jejich hříchy nevzpomenu nikdy víc.“

13Když tedy Bůh mluví o „nové smlouvě“, prohlašuje tu první za starou; a to, co stárne a chátrá, nutně zaniká.
8 Lepší smlouva 1To hlavní, o čem tu mluvíme, je ovšem to, že máme takového velekněze, který usedl po pravici trůnu Velebnosti v nebesích. 2On je služebníkem té pravé svatyně – stánku, který nepostavil člověk, ale Hospodin.
3Každý velekněz je pověřen přinášet dary a oběti. Bylo tedy potřeba, aby i on měl co obětovat. 4Zde na zemi by však ani nemohl být knězem, neboť zdejší kněží obětují dary podle Zákona, 5čímž slouží obrazu a stínu toho, co je v nebi. Tak to přece bylo sděleno Mojžíšovi, když měl dokončit stánek: „Hleď, abys vše udělal podle vzoru, který jsi viděl na této hoře.“
6Ježíši však byla svěřena mnohem vznešenější služba, neboť se stal prostředníkem lepší smlouvy, založené na lepších zaslíbeních. 7Kdyby té první smlouvě nebylo co vytknout, nebylo by ji potřeba nahrazovat jinou. 8Bůh ale svůj lid kárá, když říká:

„Hle, přicházejí dny, praví Hospodin,
kdy uzavřu novou smlouvu
s domem Izraele a s domem Judy.
9Ne ovšem takovou smlouvu,
jakou jsem uzavřel s jejich otci
v den, kdy jsem je vzal za ruku
a vyvedl je z Egypta.
Vždyť oni tuto mou smlouvu nedodrželi,
a já jsem se od nich odvrátil, praví Hospodin.
10Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech
uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin:
Své zákony vložím do jejich mysli
a napíšu jim je na srdce.
Pak budu jejich Bohem
a oni mým lidem.
11Jeden už nebude druhého poučovat,
každý už nebude bratra nabádat:
‚Poznej Hospodina!‘
Všichni, od nejmenšího až po největšího z nich,
mne totiž budou znát.
12Tehdy se slituji nad jejich vinami
a na jejich hříchy nevzpomenu nikdy víc.“

13Když tedy Bůh mluví o „nové smlouvě“, prohlašuje tu první za starou; a to, co stárne a chátrá, nutně zaniká.

Napřed se musíš stát křesťanem v Kristově Církvi a příjmout vedení Duchem. Až pak můžeš být členem nějaké církevní denominace. Pokud je to naopak, což je dnes velmi rozšířený jev, jsi členem nějaké církevní denominace, necháš se jí vést a Kristovu Církev nevidíš. Církev nespojují věroučná dogmata vyhlašovaná člověkem. Církev spojuje Duch svatý a vede si ji samotný Kristus. Nikdo jiný!