Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 522 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116494992
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat.
Vloženo Sobota, 22. leden 2011 @ 19:24:10 CET Vložil: Stepan

Katolicismus poslal oko

Poznat pravdivě Kristovo poselství je povinností křesťana.


Neustále mě překvapuje, jak jste někteří z vás přímo "zabaleni" do silné vrstvy frází, líbivých pro svou jednoduchost, ale naprosto nepravdivých, zavádějících do virtuálního světa náboženských bludů.


Opět se tedy dotýkám jednoho z vašich velmi častých omylů, cituji:
"Můj soud už proběhl, já už jsem spasen".
"Nevím jak ty, ale já ten soud prožívám jíž teď.".
"Začíná chápat hloubku hříchu a to, že se k Bohu nedostane svým dobře prožitým životem,".
"Přijímá Boží soud nad svým životem a chápe Boží spravedlnost,... Proto také kdo Božím očistcem neprošel a neprochází, musí si ten svůj vymyslet."




Uniká mi však důvod, jak naprosto od věci někteří z vás na mé komentáře reagujete.

Má slova: "Kristus svým utrpením a smrtí vykoupil lidstvo - každý člověk tak dostává šanci na věčnou spásu. Ale pro některé to zůstane šance nevyužitá."

Toníkova odpověď: "Neustále převracíš i ten základ: Že Ježíš žil, byl odsouzen, zemřel, byl pohřben ZA NÁS. Nebylo to jen jako, ale doopravdy.".


Má Toník pravdu? V čem převracím ten základ?
 Vždyť přece vzápětí má slova stejně do puntíku potvrdil!
Jak může člověk zareagovat tak neadekvátním způsobem? Domnívám se, že to dělá ten "zábal" -  "fluorescenční obal" zažitých frází, který všechno pravdivé, co by mělo projít, tak změní do polopravdy - podobně jako neviditelné světlo z výbojky se na podobné vrstvě mění na světlo viditelné, na světlo o jiné vlnové délce.



A teď se vraťme hezky zpátky k tomu, co křesťanství skutečně učí, abychom uviděli to, co neučí. Co je s křesťanstvím nutně v rozporu.

Ježíšovo poselství o Boží milosti a spravedlnosti spolu sice úzce souvisí, ale nelze směšovat a zaměňovat milost se soudem. Protože každé je v důsledku cosi úplně jiného.

Pro nás žijící na této zemi se zatím naštěstí uplatňuje jen ta první část - Boží milost
.
Ta bude trvat po celý náš život a až pak nastoupí skutečná Boží spravedlnost. Tato spravedlnost se ovšem promítá už i do našeho života v mezilidských vztazích, kdy požaduje od křesťana nepáchat křivdy na jiných. Bůh tedy lidi odívá skrze svou milost i spravedlností, která je odleskem spravedlnosti Boží.

Nikdo z nás žijících však ještě nebyl souzen Božím soudem.
(Ř 2,16)
To se stane v den, kdy Bůh bude soudit lidská tajemství podle mého evangelia skrze Ježíše Krista.


Zatím my nehodní dostáváme od Boha jenom milosti - jsme jím obdarováváni.
Docházíme spásy jen skrze Kristovo utrpení.

K přijetí Kristovy nabídky záchrany je potřeba zaujmout z naší strany adekvátní lidský postoj - postoj lítosti nad hříchy, postoj pokání a obrácení se k Bohu.
Náš skutečný osobní soud nás teprve čeká až na setkání s Kristem po naší smrti (Žd 9,27).

Kristus svým utrpením a smrtí vykoupil lidstvo - každý člověk tak dostává šanci na věčnou spásu.
Ale pro některé to zůstane šance nevyužitá. Ke spáse na věčnosti vede mnoho různých cest, ale všechny se nakonec spojují a vedou jen skrze Krista. Na člověku zbývá toto Boží nabídku pro sebe přijmout a ji využít. Může to být třeba cesta ke spáse u spravedlivého pahana. Nebo cesta lotra po pravici. nejjistější cestou ke spáse je cesta věřícího křesťana uvnitř církve.
Znovuzrozením ve křtu se stáváme křesťany,  zde poprvé oblékáme Krista a za zásluhy jeho oběti jsme očištěni od všech dosavadních hříchů. Skrze vodu křtu jsme poprvé zachráněni od smrti věčné, podobně jako Noe skrze vody potopy(1 Pt 3,27-28) a můžeme, už jako znovuzrozené Boží děti, chodit v novotě života (Ř 6,4). 

Obléknutím Krista (ponořením do jeho smrti) Kristus tedy není souzen za nás - (to Písmo nikde neučí), ale my dostáváme nezaslouženou milost za jeho zásluhy - naše dluhy jsou přibity na kříž, jsou zaplaceny, vyrovnány.

Tam, kde je milost, tam se ještě neuplatňuje spravedlnost, tam ještě není soud!

Opravdové poznání Boha je neodlučitelně spojeno s pokáním, s lítostí nad hříchy
, kterými jsme zarmoutili toho, jenž nás nejvíc miluje.  Připomínám postoj celníka, bijícího se v prsa, protože ten je ve vztahu k Bohu stěžejní.

Bez lítosti nad hříchem není ani odpuštění hříchů, není žádného ospravedlnění před Bohem.

Bez tohoto postoje lítosti lidského srdce nad hříchy nebude nic!
Vzpomeňme na celníka, na Ninivské, na Davida.

(Žl 51)
Smiluj se nade mnou, Bože, pro milosrdenství svoje, pro své velké slitování zahlaď moje nevěrnosti,

moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu!
Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.
Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích. A tak se ukážeš spravedlivý v tom, co vyřkneš, ryzí ve svém soudu.
Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka.
Ano, v opravdovosti máš zalíbení, dáváš mi poznávat tajuplnou moudrost.
Zbav mě hříchu, očisť yzopem a budu čistý, umyj mě, budu bělejší nad sníh.
Dej, ať slyším veselí a radost, ať jásají kosti, jež jsi zdeptal.
Odvrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všechny moje nepravosti.
Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha.
Jen mě neodvrhuj od své tváře, ducha svého svatého mi neber!
Dej, ať se zas veselím z tvé spásy, podepři mě duchem oddanosti.
Budu učit nevěrné tvým cestám a hříšníci navrátí se k tobě.
Vysvoboď mě, abych nebyl vinen krví, Bože, Bože, moje spáso, ať plesá můj jazyk pro tvou spravedlnost.
Panovníku, otevři mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu.
Oběť, kterou bych dal, se ti nezalíbí, na zápalných obětech ti nezáleží.
Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!



Kristus je zárukou Nové smlouvy, že pokud v dobrém vytrváme, budeme určitě spaseni.
V tomto máme jistotu v Kristu. To učí Písmo.
Kristus však není policajt, který by nad tebou stál a když zhřešíš, tak tě klepl přes prsty. Nic takového Písmo neučí.


Kristus tedy není zárukou toho, že v dobrém vytrváš, pokud ty sám dobrovolně zvolíš zlo a od Krista se odvrátíš.
To se stalo třeba Démasovi (2 Tm 4,10).

K Ježíši přijde jen ten, koho Otec přitáhne svou milostí, ale ne tak, že by jeho svobodnou vůli rušil, nýbrž tak, že pomáhající milost osvěcuje rozum a posiluje vůli člověka a tak jej účinně k sobě zve, povzbuzuje ho a pomáhá - a skutečně ke Kristu přivádí.
Ovšem jen v tom případě, že člověk neklade Boží milosti odpor, ale naopak milost vítá a spolupracuje s ní.

Pak je človek vírou otevřeně konfrontován se svými hříchy. Začíná chápat hloubku hříchu, dostává milost poznání ošklivosti hříchu. To ale ještě není znovuzrození, jak si někteří myslíte. Křesťan se rodí do života za Bohem přesně stanovených podmínek ve křtu. Tehdy jsou mu také poprvé skrze Kristovu oběť odpuštěny všechny jeho dosavadní hříchy.

Nazývat znovuzrození soudem, či odsouzením, je obrovskou herezí, obrovským nepochopením křesťanství.

Znovuzrozeni jsme milostí Boží, nikoli soudem. Tam, kde se uplatní milost, soudu netřeba!



Všichni ti evangelikálové, kteří prohlašují, že prožívají Boží soud nad sebou už teď, neví, co mluví. V důsledku tím odmítají Boží milost.

Naštěstí Bůh jejich slova určitě nebere doslova, protože zná stav jejich srdcí, je každému lidskému srdci blíž, než my sami. Není ani třeba se snažit k Bohu dostat svým dobrým životem (jak je nám katolíkům podsouváno), protože Bůh nás už dávno našel jako první. Dobrý život slouží k čemusi jinému - k žití s Bohem. Bez dobrého života není život v Bohu možný.

Víra není jen otázkou věčné spásy, ale pravdivě a v plnosti prožívaného života už teď.
Opravdového života,
k jakému jsme byli Bohem stvořeni. A stvořeni jsme byli k prožívání společenství s Bohem i lidmi v lásce.
Bez Boha nelze prožít život v plnosti, ani naplnit všechno to nádherné, k čemu jsme byli zrozeni.



Podobná témata

Katolicismus

"Milost a spravedlnost nutno rozlišovat." | Přihlásit/Vytvořit účet | 259 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 22. leden 2011 @ 21:56:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Kdyby byl udělován nějaký titul za pokrytectví a život ve lži, pak ty, oko, bys ho byl vskutku hoden a těžko by se tu našel soupeř, který by s tebou mohl soutěžit! Problém je, že se podle Pána Ježíše Krista máme tohoto farizejského kvasu varovat a nemáme jedni druhým lhát a křivě o nich svědčit, což tvůj článek naplnil v míře více než vrchovaté.

Takže jediné, co ti mohu přát, je, abys byl zachráněn od satana, z moci hříchu, v němž vězíš až po uši, aniž bys ho litoval a především sám od sebe, poněvadž jsi sám sobě tím nejzavilejším, nejhouževnatějším a největším nepřítelem. Na druhoiu stranu mi to dává lépe pochopit Pánova Slova o sebezapření a nenávisti vůči vlastní duši. Ty jsi vzorový příklad toho, že sebezapření a nenávisti vůči vlastní duši je naše největší potřeba, abychom byli Pána Ježíše Krista hodni! Tož tak.

willy



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 23. leden 2011 @ 00:09:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, je mi líto, že některé věci jsou pro tebe jen "líbivé fráze" a že nevíš, co píšeme, neznáš tu realitu. Rozumím ti v tom, že jsou to pro tebe jen slova, ani to nemůže být jinak, když jsi nezažil o čem píšeme.

  Mohu ti dát jen jednu radu, staré letité lidské pravidlo: Nepiš a nemluv o druhých, pokud neznáš jejich situaci, nerozumíš jí, neprožil jsi jí. A to ani o muslimech, ani o křesťanech ani o nikom jiném. Pokud chceš o jiných psát, měl by ses alespoň seznámit s tím, co žijí a reagovat na to, co píší, ne si vytvořit virtuálního diskutéra a virutálně si polemizovat s ním.

  Pokud jde o to, co jsi napsal, tak Boží nabídka milosti v Kristu Ježíši možná zůstane pro některé nevyužita, nevím. Nejsem univerzalista, myslím si, že pokud člověk vytrvale spasení v Ježíši Kristu odmítá a přijmout ho nechce, Bůh mu ho násilím obvykle nevnutí, i když některé Bůh v jejich bezbožnosti jistě zastavil a zachránil násilím. Sleduji životy mnoha lidí, modlím se za ně, pomáhám jim a vím, že Bůh velmi, velmi dlouho a trpělivě čeká přesto, že člověk Ježíše odmítá nebo nechce pro Boha žít.

  K tomu, aby člověk mohl život prožívat, musí ten život nejdříve přijmout.

  Když člověk nemá věčný život, a dokonce věčný život v Kristu Ježíši jsou pro něj jen "vyprázdněné fráze", žije jen ty vyprázdněné fráze.



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Neděle, 23. leden 2011 @ 07:10:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
      Oko, mohl bys mi prosím tě říct svůj názor o jaký soud se jedná v těchto verších? 

J 5,24  "Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života."

       Toto jsem napsal: "Nevím jak ty, ale já ten soud prožívám jíž teď." Bylo to odpověď na tuto tvou otázku:

.......Náš skutečný osobní soud nás teprve čeká až na setkání s Kristem po naší smrti. Nic si nenalhávejme......

       Má celá odpověď: Nevím jak ty, ale já ten soud prožívám jíž teď. Zřetelně vidím své nedostatky, více než dříve. Nebýt Krista, nevím jestli bych to unesl. Ale ono to jde zřejmě ruku v ruce, poznání naší nedostatečnosti s poznáním Jeho milosti. Nemám na to, abych obstál Jeho svatému soudu. Nemám. 


       Oko, ty máš na to, aby jsi byl svatý jako je On svatý? Mi přijde, že asi ano, když se tak vehementně řítíš k Jeho soudu. Co myslíš, že tě tam čeká? No pokud jsi svatý, jako je svatý On, nemusíš mít strach. Hrdě vstup na váhu, vyjmenuj Bohu všechno dobré co jsi vykonal, snad obstojíš. Já si o sobě podobné iluze nedělám. 



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: karkulka v Neděle, 23. leden 2011 @ 08:26:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemohu si pomoci, ač se sám přikláním k protestujícím, proti některým katolickým praktikám a naukám, s tím co sem píšeš velmi rád souhlasím. Na katolickém přístupu se mi zamlouvá promyšlenost. Je škoda, že v zápalu pro víru a její šířeni, se ani tahle instituce (ŘKC) nevyhnula omylům až heretickým. Na druhou stranu je to pochopitelné, jelikož i každá z denominaci je složená pouze z omylných jednotlivců a nikdo nedokáže zůstat čistý 2000 let. Proto i ŘKC potřebuje odpuštění. Potřebuji ho i církve s mnohem kratší historii. Odpuštění potřebujeme  všichni. Čisté a nehřešící společenství je možné pouze v Nebeském království. Zde takové seskupení možné opravdu není. Problém je však v tom, že v oblasti víry nelze řešit názorovou odlišnost kompromisem. Proto není možné navrhnout řešení sjednocení a až následného společného řešení rozporů. ŘKC zastává a trvá na některých postojích, které se jejím odpůrcům jeví jako kdysi účelově zavedené a dnes mnohdy již překonané a tedy zbytečné. Proto i k případnému sjednocení by mohlo někdy v budoucnu dojít jedině po vnitřní reformě ŘKC. Takovou reformu mohou provést však pouze ti, kteří jsou uvnitř. Nelze ji provést zvenčí. Zvenčí se i snaha o opravdovou pomoc jeví těm uvnitř jako atak. To je však lidský pochopitelné a platí to v obou směrech. ŘKC musí sama dozrát k poznání, že podobný krok je nezbytný. Ta reforma by měla očistit ŘKC alespoň od nauk, které již nejsou pro soudobého člověka nezbytné, přínosné, ale spíše jsou mu překážkou. Je to právě třeba pohled na očistec, bohorodičku, používáni neoprávněných titulu a podobně. Pokud podobná témata nejsou obsahem nebo součásti tvého příspěvku, co se týče obecného přístupu  a výkladu křesťanství, opakuji, nemohu mít výhrady, jsem téměř katolíkem.

ps. je toho dost, co přes své výhrady, katolíkům závidím. 



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne (kotozor@seznam.cz) v Neděle, 23. leden 2011 @ 09:33:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
........Nazývat znovuzrození soudem, či odsouzením, je obrovskou herezí, obrovským nepochopením křesťanství.......Znovuzrozeni jsme milostí Boží, nikoli soudem. Tam, kde se uplatní milost, soudu netřeba!......


        Pán Ježíš řekl: Mk 2,17  Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní. Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné."

        Nevím jak ty chápeš tyto Jeho slova, já vidím význam v tom, že slova o milosti, o odpuštění, padnou na dobrou půdu jen tam, kde si je člověk vědom své hříšnosti, kde sám nad sebou vyslovuje soud jako ten celník v chrámu. 



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 23. leden 2011 @ 10:37:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...ahoj Oko...

...viem že evanjelium ťa pohoršuje a je ti bláznovstvom...ako rímsky katolík nemôžeš prijať zdarma spásu...je to veľké bláznovstvo pre teba byť závyslý iba na Kristovi, potrebuješ očistec, skutky, orodovanie svatých ...len nie a nie byť závyslý na Kristovi...nič si z toho nerob aj Pavel sa stretával s takými ako si ty, ktorý narážali na kameň úrazu:

Rímskym 9:29  30  Čo teda povedať? Že pohania, ktorí sa nesnažili o spravodlivosť, prijali spravodlivosť, a to spravodlivosť z viery;31  ale Izrael, ktorý sa snažil o zákon spravodlivosti, nedospel k zákonu.
32  Prečo? Preto, že nie z viery, ale akoby zo skutkov (chceli dosiahnuť spravodlivosť). Narazili na kameň úrazu,
33  ako je napísané: Ajhľa, kladiem na Sione kameň úrazu a skalu pohoršenia, a kto verí v Neho, nebude zahanbený.....
2  Lebo vydávam im svedectvo, že horlia za Boha, ale nie podľa správneho poznania;
3  keďže nepoznajú spravodlivosť Božiu a snažia sa uplatňovať svoju, nepoddali sa spravodlivosti Božej.

horlíš za katolicizmus ale to je nie podľa správneho podania, je to blud, napr. píšeš:
Nikdo z nás žijících však ještě nebyl souzen Božím soudem.
(Ř 2,16)
To se stane v den, kdy Bůh bude soudit lidská tajemství podle mého evangelia skrze Ježíše Krista.

...to máš pravdu nikto nebol súdený ani nebude, pretože kresťanský súd nie je o tom či budem spasený alebo odsúdený...
cituješ R 2,16...ale tu apoštol hovorí o súde nad pohanmi a nie kresťanmi:
15  ako takí, ktorí dokazujú, že im je konanie podľa zákona vpísané do srdca. O tom im súčasne vydáva svedectvo svedomie a ich myšlienky, keď sa navzájom obžalúvajú, ale aj obraňujú; 16  v ten deň Boh bude súdiť tajné veci ľudí podľa môjho evanjelia skrze Ježiša Krista.

Kresťania nejdú na súd my kresťania vieme že sme už teraz prešli zo smrti do života:
1 Ján 3:14  My vieme, že sme prešli zo smrti do života,...

My kresťania (na rozdiel od rímskych katolíkov) sa ideme iba ukázať pred súdnu stolicu Kristovu nie preto aby nás Boh spasil alebo odsúdil ale preto aby zhodnotil naše diele v tele...každý kresťan už je spasený

1.kor.2  Či na tomto základe stavia niekto zlato, striebro, drahokamy, drevo, seno, slamu,
13  každého dielo vyjde najavo; ukáže to totiž (súdny) deň, ktorý to zjaví v ohni, a sám oheň sprobuje dielo každého, aké je.
14  Ak niekomu zostane dielo, čo postavil, dostane odmenu;
15  ak niekomu dielo zhorí, utrpí škodu; sám sa síce zachráni, ale len ako cez oheň
.

tak isto aj pri druhom príchode budú kresťania rovno vytrhnutí ku Kristovi (bez súdu), pretože sú spasení a sú jeho vlastníctvom...(nepotrebujú ísť do čistiarne očisca)...

1 Tesalonickým 4:17  potom my, ktorí zostaneme nažive, budeme spolu s nimi uchvátení v oblakoch do vzduchu v ústrety Pánovi, a tak budeme stále s Pánom.


maj sa dobre
ivanp





Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 23. leden 2011 @ 14:41:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Oko, když už jsme u toho, stále dlužíš odpověď na otázku, kterou jsi nějak "neviděl" či "přehlédnul".

Žalmista píše:
Doznávám se ke svým nevěrnostem, svůj hřích mám před sebou stále.
Proti tobě samému jsem zhřešil, spáchal jsem, co je zlé ve tvých očích. A tak se ukážeš spravedlivý v tom, co vyřkneš, ryzí ve svém soudu.
Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka.
Ano, v opravdovosti máš zalíbení, dáváš mi poznávat tajuplnou moudrost....
Zkroušený duch, to je oběť Bohu. Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!

Ježíš říká:

"Dva lidé vstupovali do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník.Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všeho, co vlastním...' Celník však stál opodál a nechtěl ani oči k nebi pozvednout, ale bil se do prsou se slovy: 'Bože, buď milostivý ke mně hříšnému!'

  Rozumíš tomu, proč ten celník přijal milost a ten farizej ne?

  Když jsme uveřejnili video o Boží milosti Good o meter, napsal jsi ve svém článku:

Ze snímku ani přes všechny zkroušené pohledy nijak nevyplývá, proč si Kristus "stoupl na váhu" právě jen místo toho jediného člověka, když i ostatní se snažili.

  Už tedy trochu rozumíš, proč si Ježíš stoupnul na váhu právě za toho člověka, co sklopil hlavu a nevěděl co říci, když ti ostatní se tolik snažili? Už nějak rozumíš těm "zkroušeným pohledům", nebo je ti to ještě stále skryté?



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat.....ještě jednou to zkusím (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 23. leden 2011 @ 19:34:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Oko,
jednou jsi tu psal, že až se po smrti setkáš s Bohem, řekneš mu: " Vracím se do tvé milující náruče."

Myslíš, že to bude stačit, aby tě Bůh pustil do nebe ?

Myslíš, že tvé prohlášení o milující Boží náruči bude mít větší váhu, než ta prohlášení ze lživého Dobrometru ?



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 24. leden 2011 @ 09:32:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Já měl za to, že celá dosavadní diskuse je o rozdílu mezi přijetím milosti za života a uplatněním spravedlnosti po smrti.

  Ahoj oko.

  Jestli je tvůj článek jenom o tomhle, tak v tom se s tebou zatím shodnu.

  Jsem stejného názoru a písmo mi o tomhle svědčí. Přijmout Ježíše Krista, jeho milost, spravedlnost a záchranu od soudu a smrti může podle mne člověk jenom za svého života. Pokud to nestihne do smrti, přichází soud. Písmo je v tomhle až příliš striktní a na nějakou nápravu po smrti v něm moc není místo.

  Vím, že tu ssns psal ten universalismus, co mu věřili i mnozí církevní otcové, zatím ho nesdlílím, ale budu si o tom muset něco přečíst.

  Pokud se člověk nerozhodne pro Ježíše už tady na zemi, před svojí smrtí, bude nejspíš pozdě. Proto se podle mne to hříšné skutkařské náboženství snaží ze vší síly oddálit tohle rozhodnutí a ponechat lidi v lavírování bez Krista co nejdéle. Proto ty zlé řeči "až v okamžiku smrti se potkám se svým spasitelem" "až v okamžiku smrti se chci rozhodnout, jestli Ježíše přijmu, teď si chci ještě hřešit".



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: Legulda v Pondělí, 24. leden 2011 @ 23:10:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj oko,
myslím, že Willymu dost křivdíš, když mu píšeš, že LŽE ohledně toho znovuzrození z vody a z Ducha. My jsme se přece spolu o tom kdysi bavili a byl jsi to Ty, kdo z debaty vycouval. Vzpomínáš?


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpívejme Pann (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 18. květen 2010 @ 14:24:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ..."1 Petruv 1:23  Nejste přece znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a na věky zůstávající Boží slovo."...

Ahoj Momonko.

//Z čeho jsi odvodila, že Duch = Boží Slovo?
Petr tím má na mysli Kristův křest. Jsme pokřtění, pokristění, kristovci. A Kristův křest je křest vodou a Duchem svatým.


[ Odpovědět ]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpívejme (Skóre: 1)
Vložil:
Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 18. květen 2010 @ 18:46:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) Tak tomu nerozumím, oko. Odvodila jsem to přece z toho Petra. Křesťan není od slova křest, ale od slova Kristus, řecky Christos, zatímco křest je řecky baptizō. Čili slova křest a Kristus nemají semanticky nic společného. Čeština k tomu svádí, ale není tomu tak. Nicméně jak jsem tak nad tím začala přemýšlet, tak nelze zcela vyloučit Cizincovu "teorii", že ta voda představuje Boží slovo... Ten Petrův list by tomu pak nasvědčoval. Otázka pro mne tedy zůstává otevřená:-)

[ Odpovědět ] ]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zpíve (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 19. květen 2010 @ 00:16:39 CEST
(
O uživateli | Poslat zprávu) 1P 1:23 Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží.

Ef 5:25b-26 ... Kristus miloval církev a sebe samého za ni vydal, aby ji posvětil, když ji očistil koupelí vody v slovu, ...

w.
Dnes mohu s klidným svědomím prohlásit, že onou vodou je míněno Slovo Boží. Viz také Ez 36:25.
Momon



Re: Milost a spravedlnost nutno rozlišovat. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. leden 2011 @ 10:50:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad si už většina z vás uvědomila, tu jednoduchou pravdu,
že Ježíšův soud (kde byl souzený Ježíš a soudcem byl Pilát ), není a logicky ani nemůže být soudem našim (kde budeme souzeni my a soudcem bude Ježíš).



Někteří to jistě mysleli dobře, ale vyjádřili špatně.
My ale nebyli spaseni soudem Piláta. Byli jsme očištěni od hříchů zásluhami z utrpení Krista  - ale pouze pokud jsme po probuzení Duchem svatým a uvědomnění si vlastních hříchů, jich také dokázali litovat a vyznat..

Jen tak mohou být naše hříchy odpuštěny.



Stránka vygenerována za: 1.40 sekundy