Grano Salis - Bohem vyvolení kněží v pekelných plamenech!

Hospodin oddělil Lévijce, kteří měli zastupovat pospolitost Izraele před Ním samotným.

Sám Mojžíš jim dosvědčil:

Nu 16:8-9 „Potom řekl Mojžíš Kórachovi: "Nuže poslyšte, Léviovci. Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali službu při Hospodinově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali jí?“

Byli tedy Bohem povoláni, vyvoleni, odděleni a posvěceni k službě. Zdálo by se, že už tomu nebude nikdy jinak a že budou navěky spaseni. Co však následovalo? Tito Bohem povolaní, vyvolení, oddělení a posvěcení kněží se pozdvihli ve svém srdci, postavili se proti Mojžíšovi a odmítli jeho - v té době - prostřednickou roli. Bylo to stejné, jako dnes stát - skrytě, či otevřeně - proti Kristu. Co následovalo:

Nu 16:15 -17 Mojžíš zlobnì vzplanul a volal k Hospodinu: "Neobracej se k jejich obětním darùm. Ani jediného osla jsem od nich nevzal a nikomu z nich jsem neudělal nic zlého." Mojžíš potom Kórachovi nabídil: "Ty a celá tvoje skupina buďte zde před Hospodinem. Zítra tu budete, ty, oni i Áron. Každý si vezmete svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron, každý svou kadidelnici."

Tito kněží měli i svaté Boží kadidelnice a byli zvyklí pálit před Bohem kadidlo. Nebyli to lžikněží. Byli svatí Hospodinu, a přesto, jako kdysi v srdci svatého Lucifera, nositele světla, vyskytla se u nich touha pozvednout se nad jím Bohem svěřeným postavením. Co následovalo?

Nu 13: 28-35 Mojžíš řekl: "Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle: Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin. Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina." Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda, země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění. Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli si: "Aby i nás země nepohltila." Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo.

Tak se stalo, že kněží, kteří byli zřítelnicí Božího oka, propadli jeho hněvu a namísto z jejich jistého postavení před Bohem upadli v Boží nemilost. Nic jim nepomohlo, že byli Bohem vyvoleni, odděleni a posvěceni ke službě. Nalezli osud v ohnivém pekle. O tom, že jejich kněžství bylo pravé, svědčí i to, že jejich kadidelnice byly nadále svaté:

Numeri 17:1-5 "Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať vynese ze spáleniště kadidelnice, neboť jsou svaté, a oheň z nich dej rozmetat opodál. Z kadidelnic těch, kteří pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře; přinesli je před Hospodina, a proto jsou svaté; budou pro Izraelce znamením."

Kněží tedy zemřeli pro svůj hřích. Nemyl se, milí křesťane, že když jsi Božím vyvoleným, když jsi královským kněžstvem, že již nemůžeš zhřešit nebo, že jsi imunizován například proti rouhání Duchu svatému. Můžeš zemřít v neodpuštění, můžeš zakopat hřivnu, můžeš svého bratra zatracovat... pro to vše přichází věčný Boží oheň:

Židům 10:26 „Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, ale jen s hrozným soudem a `žárem ohně, který stráví Boží odpůrce´.“

Nenech se mýlit, že pro své učení budeš spasen, ať hřešíš jakkoliv. Nenech se mýlit, že už nemůžeš vážně zhřešit a že Bůh pro tvé učení bude stále přivírat oči, když budeš sledovat nemravnosti na Internetu, hněvat se na bratra, pomlouvat nebo za nic nemít krev smlouvy. Každý, kdo takové věci činí, nevejde. Opravdu si myslíš, že Tebe se to netýká a že jsi navěky imunizován?

Jk 1, 11-13 Běda jim, neboť se dali cestou Kainovou a jako Balaám se nechali svést úplatkem a jako Kore zahynuli pro svou vzpouru. Ti jsou úskalím vašeho bratrského stolování, když s vámi hodují bez bázně před Bohem a jsou jako pastýři, kteří pasou sami sebe. Jsou jako mraky bez deště, hnané větrem, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykořeněné, divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jimž navěky je připravena nejčernější tma.

Všimni si dobře, že výše citovaní jsou dvakrát mrtví. Jednou, skrze Adamův hřích, a podruhé, když vypadli z Boží milosti.

Něco ti řeknu, přeji Boží spásu každému člověku, Bůh nikoho nestvořil proto, aby šel do pekla. To jen ty si myslíš, že Bůh stvořil některé lidi pro peklo a nechce, aby byli spaseni. Myslíš si, že jen ty a skupina lidí se stejným učením jste dostali milost, kterou už nikdy nemůžete pozbýt! Radím ti, změň svoji mysl! I v pekle budou lidé, kteří si mysleli, že už nikdy nemohou ztratit spasení. Kóre si byl tak jist svým vyvolením, že se směle postavil před Hospodina. Byl si tak jist, že se za něho Bůh postaví... a dnes je v pekle. Bude tam zítra, pozítří i za milion let.

Radím ti, změň svoji mysl! Boží milost dává svobodu a Bůh žádá věrnost a svatost. V milosti je třeba růst. Pokud by milosti nebylo možné pozbýt, pak by milost přestala být milostí.

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace