|
Právě je 588 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116493342 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Tvorba: FORMÁLNÍ ÚKON ODPADU OD KATOLICKÉ CÍRKVE
Vloženo Pondělí, 01. listopad 2010 @ 11:09:06 CET Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený PAPEŽSKÁ RADA PRO
VÝKLAD LEGISLATIVNÍCH TEXTŮ
FORMÁLNÍ ÚKON ODPADU
OD KATOLICKÉ CÍRKVE
Ve Vatikánu dne 13.
března 2006
Prot. N. 10279/2006
Nejdůstojnější
Eminence/Excelence,
již delší dobu
nemálo biskupů, soudních vikářů a dalších osob pracujících v oblasti
kanonického práva předkládalo této papežské radě pochybnosti a žádosti o
vyjasnění ve věci tzv. actus formalis defectionis ab Ecclesia
catholica, který je obsažen v kánonech 1086 § 1, 1117 a 1124 Kodexu kanonického
práva. Jedná se o nový pojem v kanonickém zákonodárství, který se liší od
dalších spíše „virtuálních“ (vycházejících z postojů) způsobů „notorického“
neboli jednoduše „veřejného“ odpadu od víry (srov. kánony 171 § 1 odst. 4; 194
§ 1 odst. 2; 316 § 1; 694 § 1 odst. 1; 1071 § 1 odst. 4 a § 2), tedy okolností,
za nichž jsou osoby pokřtěné v katolické církvi nebo do ní po křtu přijaté
vázány ryze církevními zákony (srov. kán. 11).
Problém byl
pozorně prozkoumán příslušnými dikasterii Svatého stolce s cílem upřesnit
především teologicko-doktrinální obsah takového
actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica, následně pak
náležitosti neboli právní formality nutné k tomu, aby se tento úkon vymezil
jako skutečný „formální úkon“ odpadu.
Poté co obdržela
ohledně prvého aspektu rozhodnutí Kongregace pro nauku víry a co na plenárním
zasedání přezkoumala celou otázku, sděluje tato papežská rada předsedům
biskupských konferencí toto:
1. Aby odpad od katolické církve mohl být platně
vymezen jako skutečný actus formalis defectionis ab Ecclesia, a to i s ohledem na důsledky výjimek
předvídaných ve výše uvedených kánonech, musí být konkrétně uskutečněn:
a) vnitřním rozhodnutím odloučit se od katolické
církve;
b) provedením a vnějším projevením tohoto
rozhodnutí;
c) přijetím tohoto rozhodnutí příslušnou
církevní autoritou.
2. Obsahem úkonu vůle musí být přerušení pout
společenství, tj. víry, svátostí a pastýřského vedení, která umožňují věřícím
obdržet v rámci církve život milosti. To znamená, že takový formální úkon odpadu nemá pouze právně-administrativní
charakter (vystoupení z církve v matrikovém smyslu s příslušnými občanskými
důsledky), ale vymezuje se jako skutečné odloučení od konstitutivních elementů
církevního života: předpokládá tedy úkon
apostaze, hereze nebo schizmatu.
3. Právně-administrativní úkon odpadu od církve
sám o sobě nemůže vytvořit formální úkon odpadu ve smyslu zamýšleném v CIC,
jelikož by mohla nadále přetrvávat vůle po setrvání ve společenství víry.
Na druhé
straně formální nebo (tím méně) materiální hereze, schisma a apostaze samy
nevytvářejí formální úkon odpadu, jestliže nejsou projeveny navenek a jestliže
nejsou požadovaným způsobem sděleny církevní autoritě.
4. Kromě toho se musí o jednat platný právní
úkon vykonaný osobou kanonicky způsobilou a v souladu s právní normou, která
jej řídí (srov. kán. 124–126). Takový úkon musí být vykonán osobně, vědomě a
dobrovolně.
5. Vyžaduje se rovněž, aby úkon byl
zainteresovanou osobou oznámen písemnou formou příslušné autoritě katolické
církve, tj. vlastnímu ordináři nebo faráři, jíž výlučně přísluší posuzovat, zda
se jedná, či nejedná o úkon vůle mající
obsah popsaný v č. 2.
A proto pouze
koincidence obou prvků – teologické povahy vnitřního úkonu i jeho projevení
výše popsaným způsobem – vytváří actus
formalis defectionis ab Ecclesia catholica s příslušnými kanonickými dopady
(srov. kán. 1364 § 1).
6. V takových případech se výše řečená příslušná církevní autorita postará o
to, aby byla do knihy pokřtěných (srov. kán. 535 § 2) učiněna poznámka
výslovně říkající, že nastala defectio
ab Ecclesia catholica actu formali.
7. Zůstává však jasné, že svátostné pouto
příslušnosti k církví – Tělu Kristovu, které má svůj základ ve svátostném charakteru
vyplývajícím z přijetí křtu, je trvalým ontologickým poutem, které nezaniká z
důvodu žádného úkonu či skutku odpadu.
S jistotou, že biskupové Vaší
konference, vědomi si spásonosného rozměru církevního společenství, dobře
pochopí pastorační motivy těchto norem, využívám této příležitosti, abych Vás
ujistil o svých citech bratrské úcty vůči Vaší Eminenci/Excelenci.
V Pánu oddaný
JULIÁN KARD. HERRANZ předseda +
BRUNO BERTAGNA sekretář
Toto sdělení bylo schváleno papežem Benediktem XVI,
který je nařídil
oznámit všem předsedům biskupských konferencí.
Další dokumenty zveřejněné spolu s okružním
listem Prot. N. 10279/2006 z 13. 3. 2006
Této papežské
radě přišly mnohé různé odpovědi na výše uvedený okružní list, které vyjadřují
souhlas biskupských konferencí a vzdávají díky za službu Svatého stolce vydáním
velmi očekávaných vyjasnění; některé také požadovaly další pokyny pro řádné a
přiměřené provádění těchto direktiv.
Z těchto listů
jsou jako příklady zde níže zveřejněny tři listy, z nichž první je vzat z
odpovědí biskupských konferencí na okružní list a ostatní dva obsahují další vysvětlení
poskytnutá touto Papežskou radou.
* *
*
15. dubna 2006
Jeho Eminence Julián kardinál
Herranz
Papežská rada pro výklad
legislativních textů
00120 Stát Vatikánského Města
Vaše Eminence,
[…] Děkujeme
Vám za Váš list Prot. N. 10279/2006 z 12. března 2006, pojednávající o
kanonickém chápání „formálního úkonu odpadu“ od církve. […]
Jsme Vám velmi
vděční za tento velmi užitečný dokument obsahující jasné pokyny. Měli jsme
obzvláštní problém v určitých oblastech, kde lidé materiálně „odpadli od
církve“, aby mohli požívat některých privilegií ustanovených vládou. Vícekrát
jsme o tom diskutovali na našich setkáních biskupů, ale nebyli jsme schopni
dospět ke konsensu ohledně svého přístupu k této obtížné situaci! Nyní, když
máme jasné direktivy, bude naše pastorační služba mnohem snazší.
Se srdečnými
pozdravy, přáním dobra a pocity své úcty […]
* *
*
Ve Vatikánu dne 24.
listopadu 2006
Nejdůstojnější Eminence,
s odkazem na
okružní list poslaný touto Papežskou radou dne 13. března 2006 (Prot. N.
10279/2006) ohledně actus formalis defectionis ab Ecclesia catholica se Vaše Eminence
dotázala, zda ustanovení obsažené v č. 5 („Vyžaduje se rovněž, aby úkon byl
zainteresovanou osobou oznámen písemnou formou příslušné autoritě katolické
církve“) zahrnuje nutnost, aby se osoba dostavila k vlastnímu ordináři nebo
faráři, nebo zda by mohlo být dostačující zaslání sdělení zainteresovaného v
písemné formě.
[…] V této
záležitosti je třeba mít na mysli, že smyslem okružního listu Svatého stolce je
to, že příslušnost nebo nepříslušnost ke katolické církvi není pouze matrikovou
právně-administrativní záležitostí, ale závažnou teologicko-kanonickou otázkou
dotýkající se konstitutivních prvků života církve.
A proto jsou
od ní odloučeni pouze ti, kdo vědomě vykonají úkon opravdové apostaze, hereze
nebo schismatu (srov. kán. 751 a 1364 CIC) a kdo tedy mají reálný úmysl narušit
pouta společenství s církví navzdory trestněprávním kanonickým důsledkům, jichž
si jsou vědomi, nebo o nichž mají být uvědoměni. Pouze církevní autorita –
prostřednictvím stále žádoucího osobního kontaktu s věřícím, který předložil
nebo zaslal žádost o zaznamenání odpadu nebo jeho prosté oznámení – se může
ujistit o tom, že u něho existují, nebo neexistují tyto svobodné a uvážené
volní dispozice i znalost příslušných kanonických důsledků.
Z hlediska skutkové
postaty se tu nejedná o úkon úpravy osobních údajů jako v občanském
právním řádu, ale o úkon velkého
teologicko-kanonistického významu vykonaný v rámci církevního právního řádu, jehož nezávislost v posuzování této
záležitosti je uznána státem […].
V případě
odmítnutí osobního setkání ze strany věřícího (tedy takového, který by dovolil
posvátnému pastýři posoudit závažnost a důsledky jeho úkonu a snad jej
motivovat ke změně rozhodnutí) bude nutno přikročit k zaslání osobního listu, v
němž se zřetelně a jemně objasní, že opravdový úkon odpadu narušuje pouta
společenství s církví, která existují od okamžiku křtu.
Bude nezbytné vyjasnit,
že takové jednání, kvalifikované jako úkon opravdové apostaze (nebo eventuálně
dle důvodů udaných věřícím hereze, či
schismatu) je natolik závažné, že je chápáno nejen jako těžký hřích, ale také
jako trestný
čin v právním řádu církve a že je za ně předepsán nejtěžší kanonický trest:
exkomunikace.
Pro pochopení
závažnosti takového trestu bude vhodné konkrétním způsobem ilustrovat praktické
důsledky exkomunikace (že např. bez eventuálního odpuštění trestu nemůže
přistupovat k přijímání nebo obdržet svátostné rozhřešení, že nemůže být
kmotrem při křtu nebo při biřmování, že pro něj nemůže být vykonán církevní
pohřeb atd.). Tato korespondence musí být nadto motivovaným pozváním k uvážení
a eventuální změně rozhodnutí odloučit se od katolické církve.
Pokud toto
ústní nebo písemné pozvání není přijato, anebo pokud zaslaný list zůstane bez
odpovědi, bude tak zřejmá i písemně doložená vůle zainteresovaného formálně
dojít do kanonické situace odloučení od církevního společenství s příslušnými
trestními důsledky, a bude tedy možno přistoupit k žádanému zaznamenání. Přesto
– pokud by to ještě bylo možné – bude vhodné mu také připomenout, že s ohledem
na charakter svátosti křtu tu zůstává ontologické pouto s církví a že vždy bude
toužebně očekáván jeho návrat do otcovského domu (srov. Lk 15, 11-33).
[…] V naději,
že jsem Vaší Eminenci poskytl potřebné údaje pro vyřešení předložených
pochybností, rád využívám této příležitosti, abych Vás ujistil o své srdečné
hluboké úctě.
Vaší
nejdůstojnější Eminenci hluboce oddaný
JULIÁN kard.
HERRANZ předseda
* *
*
Ve
Vatikánu dne 16. prosince 2006
Nejdůstojnější
Excelence, tato papežská rada nyní obdržela Váš ctěný list, v němž jste nám s
ohledem na „Pokyny“ ohledně procedury v případě žádosti o formální odpad od
církve, schválené Vaší biskupskou konferencí, a s odvoláním na okružní list
tohoto dikasteria z 13. března 2006, Prot. N. 10279/2006, položil tři otázky:
a) Zda ve světle „Norem“ daných papežskou radou
je možné trvat na požadavku přeposlání žádostí o formální odpad do diecéze
křtu.
b) Zda ve světle „Norem“ daných papežskou radou
je možné trvat na požadavku vedení procedury písemnou formou, když se
zainteresovaný odmítne osobně dostavit.
c) Zda ve světle „Norem“ daných papežskou radou
je možné trvat na požadavku centralizace řízení na diecézní kurii.
Stačí
především konstatovat, jak se tyto „Pokyny“ – vycházející z okružního listu
této papežské rady – vhodně vyrovnaly s touto nesnadnou otázkou. „Pokyny“ dále
ukazují správné chápání, že pouze pokud vnější projevení odpovídá vnitřnímu
úkonu opravdové apostaze, hereze nebo schismatu, může nastat formální úkon
odpadu od církevního společenství ve vlastním smyslu s následnou kanonickou
sankcí exkomunikace (srov. kán. 751 a 1364).
Ohledně
pochybností předložených touto biskupskou konferencí, jejich pozorné
prostudování dovoluje formulovat tyto odpovědi:
1. Ohledně požadavku přeposlání žádosti.
Normy obsažené
v okružním listě předpokládají, že přezkoumání provede vlastní ordinář
(diecézní biskup, generální vikář nebo – pokud je – biskupský vikář) nebo
vlastní farář, což znamená dle místa trvalého kanonického bydliště (srov. kán.
107). Důvod takového určení kompetence spočívá v tom, že nejsnadněji se může
setkat s věřícím a zahájit s ním potřebný pastorační dialog právě církevní
autorita dle místa bydliště věřícího.
Tento osobní dialog
má trojí účel:
a) pomoci mu
uvědomit si závažnost tohoto úkonu a následného kanonického trestu
exkomunikace;
b) objasnit mu
důsledky již zmíněné v č. 4 (odst. 5) „Pokynů“;1
c) snažit se
trpělivou láskou, aby se obrátil a upustil od úmyslu odpadu.
Pokud navzdory
tomuto pastoračnímu dialogu věřící trvá na své žádosti, sdělí vlastní ordinář
nebo farář toto rozhodnutí pro jeho zaznamenání v příslušné farní matrice
diecézi křtu, pokud je odlišná od diecéze trvalého bydliště.
1 Přepis č. 4 odst. 5 „Pokynů“:
[Z odpadu od
katolické církve formálním úkonem (který je, v souladu s kanonickým řádem,
úkonem apostaze, hereze nebo schismatu)] „vyplývají tyto následky:
− vyloučení ze svátostí (srov. kán. 1331 § 1
odst. 2 a kán. 915);
− odmítnutí církevního pohřbu, pokud by nebyla
dána před smrtí nějaká známka pokání (srov. kán. 1184 § 1 odst. 1);
− vyloučení ze zastávání poslání kmotra při
křtu a biřmování (srov. kán. 874 § 1 odst. 4 a kán. 893 § 1);
− nutnost dovolení místního ordináře pro
připuštění ke kanonickému manželství (srov. kán. 1071 § 1 odst. 5).“
2. Ohledně vedení procedury písemnou formou.
Pokud se
nepodaří s věřícím zahájit tento vhodný pastorační dialog, je také možné dojít
k přesvědčení o odpadu – a postarat se o jeho zaznamenání v matrice pokřtěných
– pokud z přímé poštovní korespondence mezi věřícím a vlastním ordinářem nebo
farářem vyplývá, že byly naplněny všechny známky formálního úkonu odpadu.
Církevní autorita proto musí ve svém listě vyložit, co by řekla slovem, pokud
by bylo možné osobní setkání (č. 2). List musí být doporučený – jak již
precisně požadují „Pokyny“ – a pouze pokud je zřejmé, že byl doručen věřícímu a
že on potvrdil ve své odpovědi, výslovně
či mlčky, své rozhodnutí o odpadu, je možné dokončit proceduru sdělením
rozhodnutí diecézi křtu, pokud je odlišná od diecéze trvalého bydliště.
3. Ohledně centralizace na diecézní kurii.
Normy Svatého
stolce se zřetelem na rozdílnost situace v jednotlivých zemích ponechávají
volnost zvolit si, zda se řízení koná u
ordináře, nebo u faráře. Proto je ponecháno na uváženém rozhodnutí biskupské
konference, zda se řízení o tom, jestli
byly naplněny nezbytné známky pro existenci úkonu formálního odpadu, jak jsou
ukázány v č. 1 a č. 2, má centralizovat, nebo ne.
S nadějí, že
tyto poznámky mohou být užitečné, rád využívám této příležitosti, abych Vás
ujistil o své hluboké úctě a srdečné náklonnosti v Kristu.
JULIÁN kard.
HERRANZ předseda + BRUNO BERTAGNA biskup
sekretář
Přeložil doc. Damián Němec, dr,
na překladu spolupracovali Dr. Libor Botek, Th.D. a ICDr. Jiří Dvořáček.
|
navždy katolík (Skóre: 1) Vložil: Alan v Středa, 03. listopad 2010 @ 13:26:15 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | ... formální nebo (tím méně) materiální hereze, schisma a apostaze samy
nevytvářejí formální úkon odpadu, jestliže nejsou projeveny navenek a jestliže
nejsou požadovaným způsobem sděleny církevní autoritě
Zůstává však jasné, že svátostné pouto
příslušnosti k církví – Tělu Kristovu, které má svůj základ ve svátostném charakteru
vyplývajícím z přijetí křtu, je trvalým ontologickým poutem, které nezaniká z
důvodu žádného úkonu či skutku odpadu.
heretický katolík = navždy katolík
nepraktikující katolík = navždy katolík
|
Re: navždy katolík (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. listopad 2010 @ 18:18:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, ono je to podle kanonického práva ještě zajímavější.
Pokřtěný evangelík = navždy katolík Pokřtěný pravoslavný = navždy katolík
atd.
Jen se o tom tak otevřeně nemluví.
|
]
Re: Re: navždy katolík (Skóre: 1) Vložil: JMK v Středa, 03. listopad 2010 @ 23:15:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Už název napovídá, že se jedná pouze o formalitu. :-)
|
]
Re: Re: Re: navždy katolík (Skóre: 1) Vložil: Alan v Čtvrtek, 04. listopad 2010 @ 15:21:21 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z hlediska skutkové
postaty se tu jedná ... o úkon velkého
teologicko-kanonistického významu vykonaný v rámci církevního právního řádu.
Bude nezbytné vyjasnit,
že takové jednání, kvalifikované jako úkon opravdové apostaze (nebo eventuálně
dle důvodů udaných věřícím hereze, či
schismatu) je natolik závažné, že je chápáno nejen jako těžký hřích, ale také
jako trestný
čin v právním řádu církve a že je za ně předepsán nejtěžší kanonický trest:
exkomunikace.
|
]
Re: navždy katolík?Tůdle nůdle... (Skóre: 1) Vložil: MartyR v Čtvrtek, 04. listopad 2010 @ 18:28:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Takové ptákoviny.Zanesl jsem oznámení že končím s ŘKC na farní úřad a tím to pro mě skončilo.Byl jsem pokřtěn coby dítě bez možnosti vlastního rozhodnutí. I sám Bůh respektuje svobodnou vůli člověka.KC by si měla vzít příklad...
|
]
Re: Re: navždy katolík?Tůdle nůdle... (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pátek, 05. listopad 2010 @ 10:04:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Co byste musel podle Vás udělat pro to abyste přestal být Božím tvorem, obrazem a dítětem ? Řekl bych že ani to nejde zrušit, takže jsme si ten příklad vzali.
|
]
Re: Re: Re: navždy katolík?Tůdle nůdle... (Skóre: 1) Vložil: Alan v Pátek, 05. listopad 2010 @ 14:29:46 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Boží tvor, obraz a dítě = katolík ?
a co pak jsou nekatolíci? netvoři?
|
]
Re: Re: Re: Re: navždy katolík?Tůdle nůdle... (Skóre: 1) Vložil: noname v Pátek, 05. listopad 2010 @ 20:13:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | "co pak jsou nekatolíci? netvoři?"
Tohle někdo z katolíků řekl ? H.
|
]
|
|
|
|