|
Právě je 636 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Ivanp rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116481508 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Nabídky: Débora - žena v roli muže
Vloženo Pátek, 15. říjen 2010 @ 12:46:56 CEST Vložil: Olda |
poslal Jaela Prorokyně, soudkyně, žena Lapidótova
Debóra – žena v roli muže
Eva Muroňová – je vdaná, má 3 děti. Je zaměstnaná v Katechetickém a pedagogickém centru při ostravsko-opavském biskupství. Když
stojíme před důležitým rozhodnutím, ocitli jsme se v životní situaci,
kterou neumíme sami posoudit a poznat, co v ní životu prospívá a co
neprospívá, potřebujeme radu. Chodíme si pro ni obvykle k lidem, kterým
pro jejich moudrost a životní zkušenost důvěřujeme.
Radit, soudit,
rozhodovat, posuzovat a rozsuzovat, hodnotit a oceňovat jsou, zdálo by
se, výsadní charakteristiky mužské racionality a logiky. Dějiny, ve
kterých najdeme roli soudce a rádce obsazenou většinou muži, nám to jen
potvrzují.
Proti těmto společenským obvyklostem stojí jedna
starozákonní žena v nečekaně emancipované roli – je to prorokyně a
soudkyně Debóra, žena Lapidótova, která sedávala pod svou palmou „mezi
Rámou a Bét-elem v Efrajimském pohoří a Izraelci k ní přicházeli, aby je
soudila“ (Sd 4,5). Za Debórou chodili muži i ženy
bez rozdílu a popisovali jí své životní příběhy, protože věřili, že se u
ní dovolají práva, že realisticky posoudí jejich situaci, rozliší
souvislosti, které sami nevidí, a vnese tak do jejich života světlo.
Už
samotné slovo soudce vnímáme často velice jednostranně – vidíme člověka
sedícího na vyvýšeném místě nedotknutého vnějším děním, který
s autoritou, s odstupem a důsledně rozhoduje o tom, kdo je v právu a kdo
není, tedy co je správné a co není. Když tento vzorec porušíme a
zjednodušíme, odkryjeme, že „být soudcem“ je základní životní nutností
každého z nás.
Muž je soudcem, když je třeba rychle
vstoupit silou do situace, udělat v ní jasno a problém neodkladně
vyřešit, žena je soudkyní, když je třeba problém řešit dlouhodobě a
s ohledem na lidi. Být soudcem totiž znamená umět posuzovat, co je
realita a co jsou jen představy, orientovat se v souvislostech, uvidět
příčiny a důsledky a umět rozlišovat, co je skutečné a co je falešné,
podstatné a nepodstatné. Kdo to v určité chvíli zvládá, získává životní
jistotu a pokoj.
Soudce s vyváženým rozumem a citem –
a nemusí to být hned soudce se soudní praxí, ale třeba jen situace, kdy
máme jako rodiče rozsoudit hádku svých dětí – není předem předpojatý,
ale dá nejprve slovo oběma stranám. Pak jednu z nich umírní a druhou
povzbudí, aby se porušené vztahy zase obnovily. Je to postoj, který má
kořeny při výchově dětí a není to náhoda, že v latině mají slova řídit,
vést (ducere) a vychovávat (educare) stejný základ.
Je dobře, když je
tento z výchovy pocházející postoj uplatňován i při řešení konfliktů
v zaměstnání nebo ve veřejných záležitostech. Jde v něm totiž
o spravedlnost, nikoli o to, kdo má pravdu a kdo bude vítěz a kdo
poražený. Soudce by neměl říkat to je dobré a to je špatné, ale
rozpoznávat, kdo v konkrétní situaci stojí více na straně života.
Posláním soudce je zajistit právo na život, rozpoznat, kdo je slabší,
postavit se na jeho stranu a obnovit tak ztracenou rovnováhu.
Prorokyně
Debóra žila v době, která pokojná nebyla. Izraelité byli už dvacet let
krutě utlačováni kenaanským králem Jabínem a vojskem, jehož velitelem
byl Sísera. Debóra tehdy udělala zvláštní věc, která se navždy vepsala
do izraelských dějin. V Božím jménu vybídla Báraka k bitvě, která byla z
lidského úhlu pohledu předem prohraná. Vojsko ne příliš dobře
ozbrojených izraelských pastevců a zemědělců v počtu asi deseti tisíc se
mělo na hoře Tábor postavit proti devíti stům kenaanských železných
vozů. Debóra měla válečný plán, který v sobě
spojoval mužské i ženské způsoby boje – mužskou sílu, vytrvalost,
přímočarost a ženskou rafinovanost, fantazii a trpělivost. Izraelci její
radou nepohrdli a zvítězili.
Hrdinkou bitvy pak kupodivu nebyla Debóra
ani Bárak, ale jiná žena – Jáel, která ve svém loži lstivě ukryla
velitele Jabínova vojska Síseru a kladivem mu vrazila stanový kolík do
spánku tak hluboko, že pronikl až do země (srov. Sd 4,21). Vítěznou
píseň však – další překvapení – nezpívá ona, ale Debóra a Bárak, protože
s Boží pomocí a díky souhře „mužských“ a „ženských“ způsobů boje
zavládl v zemi mír po celých čtyřicet let.
Už
z tohoto prastarého starozákonního textu je patrné to, co je dnes
obsahem různých firemních školení vedoucích pracovníků, totiž rozdíl
mezi mužským a ženským způsobem řízení. A navíc – událost z izraelských
dějin popisuje spolupráci obou, kterou oceňuje jako Bohu milou a její
účinnost dokládá konkrétním vítězstvím. Debóra se
nepostavila do čela vojska a nebojovala „jako muž“ v prvních řadách, ale
vytvořila nepřekonatelnou strategii – kombinaci mužské síly a ženské
lsti. Při této bitvě vzácně spolupracovala síla a moc s fantazií a citem
a přinesla vítězství.
Díky Debóřinu promyšlenému „managementu“ nejprve
vznikla iniciativa a pojmenovaly se kořeny problému. Debóra pak
povzbudila partnera, který se měl protivníkovi postavit v přímém boji, a
promyslela a dokonce předpověděla vývoj situace – už předem upozornila
Báraka, že triumfovat bude žena. Sama se pak vyvarovala přímého střetu
se silnějším protivníkem a k naplnění svých cílů nepoužila sílu, ale
lest. Ten, kdo bojuje lstí, vidí, co je za věcmi, má realističtější
odhad situace a větší cit pro řešení problému.
Muž
tradičně vydělává peníze, zabezpečuje rodinu, „zasadí strom, postaví dům
a zplodí syna“. Žena se tradičně stará o domov, o jídlo, atmosféru
v rodině a pečuje o děti. Muž je zaměřený spíše na cíl a na výsledek,
kterého chce dosáhnout. Všechny nástroje, které má k dispozici, mu tedy
logicky podřídí. Jeho vedení mívá jasná a zřetelná kriteria a logický
postup, při němž hraje roli také seberealizace a osobní ambice. Žena
vnímá více rovinu osobních vztahů a kontroluje, zda jsou stanovené cíle
v jednotě se zájmy zúčastněných lidí. Ženě jde více než o cíl o kulturu,
ve které se k cíli postupně dorůstá. Má dispozici uvidět spíše než
řešení problému jeho podstatu, umí diplomaticky kombinovat a má cit pro
to, co druhý potřebuje, aby se uplatnil.
Zatímco muž umí najít argumenty
k dosažení řešení, žena vnímá situaci v souvislostech mezilidských
vztahů. Muž zaplňuje prostor, žena prostor dává. Nejde
o to, kdo z nich je lepší, protože životní zkušenost i uvedený biblický
text dávají přednost spolupráci. Snaha o tuto souhru a souznění se
dodnes objevuje více nebo méně úspěšně všude tam, kde žena vstupuje do
tradičně mužských rolí, a místo snahy „vyrovnat se“ mužům nechává
vyniknout svou ženskou stránku. Nebo naopak zase tam, kde se muž
„nestydí“ vzít na sebe tradiční ženskou roli a nechá se jí obohatit a
inspirovat. Děje se to v politice, lékařství, ve škole, v církvích
i v domácnostech a je to i přes všechny překážky a předsudky žádoucí a
moudré. Spolupráce totiž eliminuje rivalitu a
přináší vzájemnou podporu.
Debóra byla ženou, která se nevysmála
mužskému strachu, ale povzbudila Báraka k jednání a vyslovila mu důvěru a
ujištění o své podpoře. Také to je situace, která se opakuje do
dnešních dnů ve chvílích, kdy se muž dostane do finančních těžkostí,
ztratí zaměstnání, zdraví nebo jej zklamou přátelé. Bývají to pak
obvykle ženy, které mívají sílu přesvědčit je, že má smysl nepodléhat
rezignaci, ale vstát a jít dál. Muž pak zase naopak dodá ženě sebevědomí
a vnitřní jistotu tam, kde se ztrácí ve svých pocitech nebo jedná tak
submisivně, že ztrácí svou identitu. Je to oboustranné.
Debóra radí a
předkládá mužům plány, ve kterých pak mohou nezastupitelným způsobem
uplatnit svou sílu a moc. Ideální rovnováha ve
všedním životě spíše chybí, ale je na nás, abychom nejprve sami poznali,
jak jsme na tom se svou mužskou a ženskou stránkou a pak se nebáli její
slabiny doplňovat schopnostmi těch lidí, kteří jsou odlišní. Přeji
každému z nás odvahu nebát se odlišnosti těch druhých. Může nás
ohrozit, ale může také jako jediná doplnit a vyvážit naše nedostatky a
vést k plnosti biblických čtyřiceti let prožitých v pokoji.
Literatura: Jarosch, L., Grün, A. Königin und wilde Frau. Lebe, was Du bist! Vier-Türme GmbH-Verlag, Münsterschwarzach, 2005. Matlary, J. H. Blütezeit. Feminismus im Wandel. Augsburg, 2001.
Zvu Vás k zamyšlení nad článkem z netu. Je to článek o Déboře, prorokyni a soudkyni v Izraeli. Článek je velmi zajímavý a možná Vás všechny bude zajímat. Je to o vztahu mužů a ženy. Muži a ženy se nemusí ponižovat, ale doplňovat. Každý máme na světě své místo a svůj úkol od Hospodina.
|
Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Pátek, 15. říjen 2010 @ 14:22:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | rozpoznat, kdo je slabší,
postavit se na jeho stranu
Tak z těhle keců mě omejou.
Soudce by snad měl být nestranný, a ne někoho protěžovat. Znám ve svém okolí několik lidí, kteří jsou společensky "slabí", a tuto svou slabost bravůrně používají tak, že jim téměř vždycky všechno projde ... jelikož oni jsou slabí, tak na ně je nutno brát mírnější metr atd. atd., a tak všechno můžou a nic nemusí. Fuj, hnus. A takového přístupu je svět okolo nás plný, až to přetéká. Mimochodem jedno takové přetečení se nedávno odehrálo v Děvínské Nové Vsi. Jen žádnou protekci, pozitivní diskriminaci a podobné nesmysly - měřit všem stejně a nestranně!
|
Re: Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pátek, 15. říjen 2010 @ 14:34:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zkuste se prosím vžít do biblického pojetí soudce. To o čem mluvíte je spíš současné pojetí, pokřivené a zdeformované. Soudce u Vyvoleného národa byl vždycky vnímán jako útočiště a ochránce slabých a chudých. Viz vdova která vytrvale bušila na dveře soudce který se nebál Boha a nestyděl lidí. Stejně byl vnímán u mnoha starověkých pohanských civilizací, jako například legendární soudce Ti z Číny a Ooka z Japonska. Dneska by si to ta vdova pravděpodobně netroufla udělat žádnému soudci. |
]
Re: Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: rive v Pátek, 15. říjen 2010 @ 21:24:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | elezere
rozpoznat, kdo je slabší, postavit se na jeho stranu . ... hmm tak to já myslím, že to určitě neznamená, že by tě někdo nutil stavět se na obranu těch, kterým jak ty říkáš vše vždy projde, těch kteří všechno můžou a nic nemusí
navíc jsi hodně předpojatý
nevím co bylo v Děvinské vsi .... ale vidím, že moc nestranný ve věci Nové vsi nejsi .... tvé "fuj" "hnus" je dosti výmluvné
za prvé je umění rozpoznat, kdo je slabší!!!! tzn. nebýt předem předpojatý, ale znát názor - postoj obou stran !!
a pak se postavit na stranu slabšího ... to je něco jakože silnější stranu mírníme a slabšího povzbudíme .... aby se porušené vztahy mohly zase obnovit
rive |
]
|
|
Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: rive v Pátek, 15. říjen 2010 @ 22:40:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | jael je fajn, že jsi tady tento článek překopírovala ....
: ))) oko se určitě nebude divit, ale i sestru Evu znám, a to jak její jméno, některé její článečky na netu, tak i osobněji .... z jednoho setkání, kde mě zaujal zajímavý postoj k druhým, k těm kolem nás, a to, že každý jsme jiný - ty jsi jiný - já jsem jiný, a to jiný, jiný - odlišný neznamená ještě, že horší!!! ....a dohromady to může tvořit mozaiku... předtím jsem vnímala, že postoj ty jsi jiný, znamená ty jsi horší - nějak méněhodnotnější - méně.... či méně ... a tehdy na tom setkání jsem pochopila, takové to "aha" i jiný rozměr slov "ty jsi jiný", a to ten pozitivní .... jiný, odlišný, - můžeš mě doplnit, obohatit ... je pravda láska zahání strach .... tak proč se bát odlišnosti druhých, že by nás to mohlo ohrozit
|
Re: Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Sobota, 16. říjen 2010 @ 08:36:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Rive Mě zaujalo to, že soudkyni Déboře ve starozákonní době lidé věřili. Dnešní doba je jiná.
A ta mozaika o které píšeš, tak tu skládáme před Hospodinem ze svých modliteb. Každý jsme jiný. Hospodin vidí do naších srdcí a ví s jakou opravdovostí se mu klaníme předkládáme před něho své modlitby. To jenom my lidé řešíme jestli ten je horší nebo ten je horší než já, a to jsou naše hříchy. Před Hospodinem máme vytvářet mozaiku modliteb.......
|
]
Re: Re: Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: rive v Sobota, 16. říjen 2010 @ 09:15:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | jael
v prostředí kde se pohybuji nevidím problém, že by žena neměla prostor nějakým svým způsobem obohacovat vzájemné společenství, zřejmě jsem to nepochopila správně, že dnešní doba je jiná, |
]
Re: Re: Re: Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Sobota, 16. říjen 2010 @ 09:22:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Rive Nemyslela jsem, že žena nemůže obohacovat společenství. Žena a muž se navzájem doplňují a vytvářejí harmonické společenství - myslím, že vytvářejí plnost.
První větou jsem myslela to, že ať žena nebo muž v roli soudce v dnešní době nemá tu autoritu a vážnost, jako v době starozákonní. Lidé v době starozákonní hledali u soudce ať ženy či muže útočiště. Dnes je to jiné.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Débora - žena v roli muže (Skóre: 1) Vložil: rive v Sobota, 16. říjen 2010 @ 13:53:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | jael
lidé kdysi v době sz hledali u soudců útočiště ... a dnes je to jiné
ano naprosto jiné ... dnes je to o lásce ve smyslu horizontálním i vertikálním
rive |
]
|
|
|
|