Má vůbec tohle plácání smysl?  Ti, co jsou přesvědčeni, že už nehřeší a věří, že mají permanentku do nebe, potřebují pro svoji jistotu se prostě hádat s těmi, co tomu nevěří, že je to možné. Oni toto hádání potřebují ke svému ujištění. Bohužel.

Kdyby Bůh chtěl, aby to bylo jasně sdělené, tak by se tak stalo. Bylo by to jednoduché a snazší a bylo by po hádkách. Stačilo by pár vět z úst Božích. Lotrovi na kříži stačilo ujištění, že bude s Ním v ráji. Žádný další výklad. Takže cest k Bohu je více.  Potíž je pouze v tom, že v Božím Slově jsou věty, které se dají vysvětlit  a pochopit různým způsobem  a někdy působí až protichůdně. Třeba je to tak úmyslně. A vůbec, co když cest k Bohu a k pravdě je více ? Znám babičky, kteří odříkávají modlitby z knížečky a mají srdce na pravém místě. Znám lidi, kteří také umí odříkat modlitby, ale srdce je někde jinde. Bohužel totéž platí i o těch, co vystupují jako znovuzrození  a obrácení. Každá dobrá věc dokáže být zneužita. I víra  a duchovní schopnosti  a dary.

K Bohu vede určitě více cest. Copak lidé, kteří žili před tím, než Kristus přišel na Zem jako člověk, nebudou spaseni?  Lidé, kteří zemřeli jako děti nebo dříve, než se k nim zvěst o Pánu Ježíši dostala, také nemohou být spaseni? Copak věřící jiných náboženství, třebaže věří v Boha Stvořitele, nemohou být spaseni?

 

Martino