Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 506 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116491221
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: pápežská neomylnosť
Vloženo Pondělí, 15. březen 2010 @ 21:35:05 CET Vložil: Olda

Katolicismus poslal ivanp

DOKTRÍNA NEJDŘÍVE VYHLÁŠENA CÍSAŘI

Byli to císařové, kdo vlastně prohlásil svrchovanost biskupa Říma nad Západní církví (ne nad církví univerzální!) a nazvali ho "Římským Papežem" už v pátém století. Edikt císařů Valentiniána III. a Theodosia II. (A.D.445) prohlašoval: "Nařizujeme tímto ediktem na věčné časy, že není zákonné pro biskupy gallské, či z jiných provincií se pokoušet o něco, co by bylo proti starým zvykům, bez autority toho ctihodného muže Papeže Věčného Města." (Sidney Z. Ehler, John B.Morrall, "Church and State Through the Centuries" 1954).4

Je nutné poukázat na fakt, že toto uznání papežské autority přichází od císařů, ne z ekumenických sněmů, které by zastupovaly církvi. Hlavním účelem - z hlediska císařů nebylo podřídit se Písmu, ale udržovat jednotu říše, a jednota mezi soutěžícími biskupy byla pro tento cíl nutná. Řím, jelikož byl hlavním městem, musel být centrem duchovní autority právě tak, jako civilní.


Kromě toho Katolík, který v tomto nalézá pohodu, musí právě tak přijmout fakt, že i když císařové projevovali úctu vůči papežům, dávali jasně najevo, že stojí nad nimi. Na příklad císař Justinián, v jeho ediktu (17 duben 535) o "vztahu mezi církví a státem" prohlásil:" Pochopitelně je rozdíl mezi duchovními a světskými prvky v křesťanské společnosti - ale pro všechny praktické potřeby, císař má kontrolu nad oběma a dohlíží, jak je také povinný, na morální stav duchovenstva." (Ehler, Morrall)5
Bude to trvat ještě staletí, než papežové zřídí svou autoritu nad císaři a králi a ještě mnohem déle, než dosáhnou uznání jak papežské neomylnosti, tak i vlády nad celou církví. Faktem je, že sněmy uplatňovaly svou autoritu nad papeži. Více než jeden sněm sesadil rivalského "nápadníka" na Petrův trůn, který tvrdil - právě tak jako ten druhý - že je tím pravým Náměstkem Krista. I když - tu a tam - se římský biskup pokoušel - pro své vlastní sobecké důvod - uchvátit autoritu nad celou církví, nebylo to nikdy přijato celým Křesťanstvem a ani tonemohl ukázat ať už v tradici či v nějakém schválení sněmu až když se přiblížilo druhé tisíciletí.

Tento nárok se konečně dočkal schválení na Západě, 19 let po Velkém Schizma když, v r. 1073. papež Řehoř VII. zakázal všem Katolíkům, nazyývat papežem kohokoliv jiného než biskupa římského. Před tímto zákazem mnoho biskupů bylo láskyplně oslovováno jako "pope," či "papa." Přesto že římsko katolická církev má seznam "papežů" od samého počátku, a všichni údajní biskupové Říma jsou tak nazýváni, ve skutečnosti tento fakt nebyl obecně přijat před 1073.

ZÁCHRANA NEOMYLNOSTI JEJÍM POPŘENÍM.

Ukázali jsme že způsob, jakým mnozí papežové svůj úřad získali, (vojenskou mocí, používáním prostitutek, koupí, skrze vládce, pomocí násilí ulice a.t.d.) popírá tvrzení, že papežství přicházelo z neporušené linie až od Petra. Už ta skutečnost, že více než jeden papež seděl na "Petrově trůnu" ve stejné době, každý z nich s tvrzením, že "on je tím pravým, neomylným, "Nástupcem Petra" každý z nich použil své údajné právo exkomunikace na toho druhého. To vše dokazuje, že teorie "apoštolské posloupnosti" je výmyslem! Poslední případ, kdy více jak jeden "aspirant" si dělá stejné nároky na papežství - ten celý problém byl vyřešený způsobem, která vlastně ničí jakýkoliv nárok na "papežskou neomylnost"
Na počátku patnáctého století byli tři lidé, kteří si dělali nárok na papežský trůn. Byl to Řehoř XII., (1406-15), jehož první papežský čin bylo zastavit papežskou korunu, aby za 6000 florintů zaplatil své dluhy z hazardní hry, Benedikt XIII., (1394-1423) z Avignonu (jeden z mnoha papežů, kteří žili v Avignonském paláci během schizma, které trvalo víc jak 100 let) s Římem a Avignonem kteří, každý z nich, tvrdil že je tím pravým papežem, a exkomunikovali jeden druhého. Potom Alexandr V. (1409-10) jehož hlavní zábavou bylo hodování, a který byl obsluhovaný 400 sluhy, všechny ženy. Poslední papež byl otrávený Baldassarem Cossou, který si osvojil pontifikát na jeho místě pod jménem Jan XXIII. (1410-15)

Všichni tři byli sesazeni Kostnickým Sněmem až do doby největšího sněmu Západu, s přítomnými 300 biskupy a zástupci patnácti univerzit. I když dnes je ukazován jako "antipapež," byl to papež John XXIII., který formálně zahájil Sněm na svátek "Všech Svatých " 1414. Takové byly intriky kolem sjezdu církevních vůdců, že kolem 500 těl skončilo v nedalekém Kostnickém jezeře během těch 4 let "křesťanského" shromáždění! Dále bylo zaznamenáno, že bylo zapotřebí přivést 1200 prostitutek, aby udržely biskupy a kardinály v dobré náladě! A přesto ten stejný sněm odsoudil Jana Husa do plamenů za učení, že není vyšší autority než Písmo, které má každý, i duchovní a i papežové poslouchat a žít svaté životy.

Z těch tří papežů, kteří tvrdili že každý z nich je tím pravým Náměstkem Krista, pouze Řehoř XII. je dnes na listě jako legitimní papež, (přesto že byl sněmem sesazen) ti druzí dva, jako proti-papežové). Když v roce 1958 nástupce papeže Pia XII. si vzal jméno Jan XXIII. více než jedna katolická katedrála musela udělat opravu, protože jméno Jana XXIII. bylo již na listě papežů. Ten původní papež Jan XXIII., byl popsán jako "bývalý pirát," "hromadný vrah," "masový smilník" s inklinací pro jeptišky, "vyděrač," "pasák prostitutek," "podvodník." (Peter de Rosa, "Vicars of Christ" 1988)6

Je to ironie, která by se měla stát operou: Papež Jan XXIII., který sněm zahajoval, byl sněmem odsouzený do vězení. Bylo s ním zacházeno mnohem mírněji, než si zasloužil. Původních 54 obvinění snížili na pouhých pět. Edward Gibbon v "History of the Decline and Fall of the Roman Empire": Ta nejskandálštější obvinění proti Janu XXIII. byla potlačena. "Náměstek Krista" byl obviněný z pirátství, vraždy, sodomie, znásilnění a incestu. Zatím co neúplatný Jan Hus byl upálený na hranici Sněmem Kostnickým za to, že žádal reformu církve, Jan XXIII. dostal 3 roky za své hnusné zločiny.

Kardinál Oddo Colona byl jmenován novým papežem Kostnickým Sněmem a přijmul jméno Martin V. (1417-1431) Potom co byl bývalý papež Jan XXIII. propuštěný z vězení, papež Martin V. ustavil tohoto hromadného zločince za biskupa z Frascati a kardinála z Tusculum. Potom, z titulu moci římsko katolické církve, Kardinál Baldassare Cossa ustavoval kněze, a slavnostně měnil oplatky a víno na tělo a krev Ježíše Krista - alespoň to bylo to, co věrní věřili. Jako kardinál, bývalý papež Jan XXIII. bývalý trestanec, byl kvalifikován dávat svůj hlas při volbě nového papeže spolu s dalšími kardinály, kteří nebyli příliš vzadu na seznamu zločinců.
Ironicky, Kostnický Sněm zachránil církev před třemi bojujícími papeži tím, že prosadil svou autoritu nad papežstvím. Hlasování bylo jednomyslné z ustavení následujícího principu:

Každý zákonně svolaný ekumenický sněm, který representuje církev, odvozuje svou autoritu přímo od Krista a každý, včetně papeže je podřízený sněmu v otázkách víry, a v reformaci církve.7

Kdyby byla papežská neomylnost - jak ji známe dnes - uznávaná tehdy, vyřešení dilematu třech papežů by bylo nemožné. Dogma papežské neomylnosti, které bylo potvrzeno při Prvním Vatikánském Sněmu v 1870, je popřením autority, kterou dřívější Sněm Kostnický prosadil nad papeži, aby zachránil církvi.

Komentáře von Dollingera jsou zajímavé už proto, že jeho kniha vyšla několik týdnů dříve, než Vatikán I. popřel autoritu předešlého sněmu, Sněmu Kostnického, ve při: Moc sněmu nebo moc papežská:

Řehoř XII. a Benedikt XIII. byli opuštěni kardinály a vše co se dalo považovat za římsko katolickou církev, se odehrálo ve Sněmu Kostnickém. Pakliže je papež podřízený sněmu, není neomylný! Církev a Sněm, který ji representuje dědí Kristovy sliby a ne papež, který se může mýlit stranou Sněmu a může být Sněmem souzen.

Dekrety sněmu popírají základní pozici papežského systému, který je tímto velmi výmluvně označený jako omyl a zneužití. A přesto tento systém převažoval v administraci církve po staletí, byl vyučován v kánonském zákonu, v knihách a školách náboženských řádů - obzvláště v tomistické literatuře, a byl předpokládán a potvrzen papeži, kteří jsou novou autoritou zákonů církve. A nakonec: Nikdo nepromluvil v jeho prospěch, nikdo neoponoval doktrínám Kostnice, nikdo neprotestoval! (Dollinger)8


....z knihy ,,Žena jdoucí na šelme,,  Dave Hunt

vložil  ivanp

"pápežská neomylnosť" | Přihlásit/Vytvořit účet | 57 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: pápežská neomylnosť (Skóre: 1)
Vložil: mnicky v Úterý, 16. březen 2010 @ 06:05:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bratia, priznam sa, ze sa niekedy cudujem, preco tu na strankach stale riesite katolicku cirkev. Akoby nebolo nic dolezitejsieho...Ale podme radsej k teme... neda mi nezareagovat na nasledujuci kusok textu: (neskor mozno aj na dalsie ;-)"Už ta skutečnost, že více než jeden papež seděl na "Petrově trůnu" ve stejné době, každý z nich s tvrzením, že "on je tím pravým, neomylným, "Nástupcem Petra" každý z nich použil své údajné právo exkomunikace na toho druhého."
No podla mna to o nicom nehovori. Zoberme si situaciu, ze by sa momentalne niekto vyhlasil za naozaj pravoplatneho ceskeho prezidenta. Len tak. Takze by sme naraz mali, ko pisete vy, viec ako jedneho cloveka sediaceho na poste prezidenta naraz v rovnakej dobe, a kazdy z nich by tvrdil, ze on je tym pravym, pravoplatnym prezidentom... Zmenilo by sa tym nieco na tom, kto je naozaj pravoplatnym ceskym prezidentom? Samozrejme ze nie... Ten pravoplatny, je prezidentom nadalej, a ten druhy nim jednoducho nie je. A podobne to bolo aj v pripade viacerych papezov naraz... A dokonca ani obojstranna exkomunikacia tym padom nebola obojstranne platna, pretoze exkomunikacia je platna iba na cele s autoritou, takze ten (nazvime ho falosny) papez nema realne moc exkomunikovat....



Re: pápežská neomylnosť (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 16. březen 2010 @ 09:39:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toto je ubohý kompilát, připomínající praktiky komunistické propagandy, povrchní, počítající s obecnou neznalostí historie mezi obyčejnými lidmi.

Ivane, styď se!
Ono se současným papežům nedá vytknout nemravný život proti Božímu řádu, tak budeme katolíkům otloukat o hlavu alespoň správně "namíchanou" historii. Je to ubohost!


Z počátku sice bylo  historickou praxí, že církevní sněmy svolával císař, ale platnost sněmu musela být stejně potvrzena přítomností římského biskupa, nebo jeho pověřených zástupců.

Je jasné, že první tři století byli křesťané světskou mocí pronásledováni, takže myšlenka, že by některý z císařů svolával církevní sněmy, je zcela absurdní. Situace se změnila až křesťanství převládlo, za císaře Konstantina. Tak byl svolán i r. 325 Nikajský koncil (císařem Konstantinem, který byl čestným předsedou), zatímco skutečným předsedou byl biskup Hosius, kterému pomáhali dva kněží, Vít a Vincent, zastupující papeže Silvestra, jehož omlouval pokročilý věk.

Naproti tomu Konstantinem svolaný koncil do Tyru (r. 330) bez papežova souhlasu nebyl nikdy uznán platným.

R. 340 svolal papež Julius sněm proti ariánům, kteří převládli v Konstantinopoli (neuznávali Božství Ježíše Krista).
Dopis zaslaný východním biskupům odráží pevné a autoritativní stanovisko a jasnými termíny stanoví primát římské obce: "Když vyvstanou obvinění proti alexandrijskému biskupovi a ostatním biskupům, musí se nejprve, podle zvyklosti, napsat nám, aby se zde spor spravedlivě vyřešil."

Je třeba mít na zřeteli, že neomylnost papeže ve věcech víry  má svůj historický vývoj v poznání církve a nijak nepramení z osobní svatosti papežů, ale přímo od Krista, z moci úřadu jím ustanoveného, vyplývající z působení Ducha  svatého v církvi.

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=10059


Je šokující, jak někteří lidé mají plnou hubu Krista a na druhé straně znevažují jeho ustanovení. Chléb, proměňovaný podle jeho příkazu v jeho tělo, se nestydí nazývat posměšně "oplatkou"!

Na příklad císař Justinián - (když už jsi ho zmínil), který zastával Eutychovu herezi (monofyzitismus)  - usiloval zrušit platnost Chalcedonského koncilu, který tuto herezi odsoudil.
Východní biskupové ho uposlechli.  Konstantinopolský patriarcha Menas však oznámil podmínku schválení z Říma. Proto na Justiniánův rozkaz jeho vojáci 22. listopadu r.545 násilím unesli papeže z Říma do Konstantinopole, aby jeho edikt schválil.
Tolik k "zanedbatelné" historické úloze římských biskupů v prvních stoletích.


..." pouze Řehoř XII. je dnes na listě jako legitimní papež, (přesto že byl sněmem sesazen)"...

Toto je sprostá lež.
Řehoř sám dobrovolně abdikoval, nabídl svůj úřad koncilu, aby se zvolením nového papeže odstranilo papežské schizma.

..."Byl to Řehoř XII., (1406-15), jehož první papežský čin bylo zastavit papežskou korunu, aby za 6000 florintů zaplatil své dluhy z hazardní hry,"...

Toto je další sprostá lež. Řehoř byl znám svým asketickým životem. Před svým zvolením byl latinským patriarchou v Konstantinopoli. Byl nejen asketického vzezření, ale i asketického ducha, o čemž svědčí i biblický tón jeho poselství, které ihned po svém zvolení zaslal celému křesťanstvu. Vyjádřil v něm touhu po míru, třeba i za cenu vlastní abdikace.
15. června 1415 pověřil svého přítele Carla Malatescu, aby sněmu v Kostnici oznámil jeho dobrovolnou abdikaci. Řehoř byl jediný skutečný papež a aby byl koncil skutečně právoplatný a ekumenický, uložil svému legátovi, kardinálu Dominicimu, aby koncil svolal, počínaje oním dnem. Až od tohoto okamžiku uznala církev sněm v Kostnici za právoplatný (tedy nikoli od listopadu 1414, kdy byl svolán Zikmundem).
4. července předložil Carlo Malatesta koncilu písemné odstoupení Řehoře XII.. Koncil na výraz uznání odstoupivšího papeže vyzval, aby převzal úřad biskupa v Portu a úřad papežského legáta v kraji Marche. Řehoř shromáždění poděkoval dopisem, který podepsal jednoduše "Angelo, kardinál, biskup".





Re: pápežská neomylnosť (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 16. březen 2010 @ 10:04:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ahoj Oko, rád ťa čítam...

píšeš ako vždy nezmysly:
,,Z počátku sice bylo  historickou praxí, že církevní sněmy svolával císař, ale platnost sněmu musela být stejně potvrzena přítomností římského biskupa, nebo jeho pověřených zástupců,,

...človek s priemernou inteligenciou a minimálnymi znalosťami z histórie vie ze ,,z počiatku,, bolo historickou praxou to, že centrum kresťanstva bol Jeruzalem a ďalšími prirodzenými centrami bola Antoiochia, poprípade niektoré z maloázijských zborov...rímsky biskup bol ,,provinčným,, biskupom ktorý nemal žiadne slovo...
Rímsky biskup začina mať slovo až vznikom rímskeho katolicizmu v 3-4. st, kedy rímskeho cisára pomaly vystriedal na tróne rímsky biskup...stačí vziať nový zákon a prečítať si v ňom,, o úlohe rímskeho biskupa,,.....tam sa jasne dočítaš o tom aký vplyv na súčasnú cirkev mal rímsky ,,námestník Krista,,

...nie je čas vypisovať mnohé herézy ,,neomylných,, pápežov, pričom jeden odvolával vyhlásenia a buly druhého a tak ,,v praxi,, dokázali že pápež je skutočne tým ,,neomylným,, tvorom na zemi...
ivanp




S Davem Huntem nemá cenu diskutovat (Skóre: 1)
Vložil: ares v Úterý, 16. březen 2010 @ 11:22:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ivanpe,

uvědom si, že se sám ze seriozní historické diskuse diskvalifikuješ, když používáš pro svou argumentaci Hunta. Toto opravdu není seriozní autor. Žena jedoucí na šelmě není seriozní historické dílo, nýbrž pamflet, který žádné seriozní nakladatelství (dokonce ani ty liberární a protináboženské) nevydá a šíří se (stejně jako tisíce dalších konspiračních ahistorických teorií) pouze na internetu. To že chceš katolickou církev a její autoritativní nároky zkoumat je jen v pořádku. Také to tak dělám a často, i když jsem katolík, jsem zděšen jejími poklesky v historii i součastnosti. Ale jestliže opravdu hledáme pravdu, tak Dave Hunt nám opravdu není vůbec k ničemu.





Re: pápežská neomylnosť (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 16. březen 2010 @ 16:08:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
takže ešte raz:

...čím mám argumentovať voči rímskemu katolicizmu????
   katolivcizmus je ,,dokonalý systém,,...ničím a nikým nekontrolovateľný...

...ak použijem históriu je to ,,neseriózne,,...

...ak použijem písmo ako argument tak nič nezmôžem, pretože ten správny výklad má len ,,učiteľský úrad kat. cirkvi,,

...ak niečo protirečí písmu a zakladá sa na tradícii nie na písme tak ,,tradícia je pokračovaním písma....

...je to uzavretý kruh ...totalita kde totalitný vládca je ,,neomylný,, pápež ktorého nikto a ničím nemožno kritizovať, pretože jeho výroky aj keby boli akokoľvek proti Bohu sú pokladané za nedotknuteľné...

proste katolicizmus je perpetum mobile

...nepochodil ani Jan Hus, pretože on sám ,,nemohol byť múdrejší ako celá rímska cirkev,,

...ako sa dá skontrolovať to či rímsky katolicizmus má alebo nemá pravdu  ?...

je nejaký nástroj na to aby som vedel porovnať katolicizmus???

parlament sa dá kontrolovať zákonmi, občianske hnutie stanovami, zamestnanec zákonníkom práce....... a rímsky katolicizmus???????
prosím poraďte...

ivanp



Re: pápežská neomylnosť (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Čtvrtek, 18. březen 2010 @ 09:29:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Papež je tak neomylný,že nájsť pravdu v jeho rečiach je to isté ,ako hľadať ihlu v kope sena.



Stránka vygenerována za: 0.64 sekundy