poslal poutnick Nedávno se tu mluvilo o tom jestli je nutné nebo vhodné pro víru trpět nebo ne a někteří lidé dokonce považují utrpení, chudobu a jakékoliv neštěstí za známku malé a špatné víry. Přesto že nám Ježíš říká vezmi svůj kříž a následuj mne. Poslechněme si příběh svatého Mauricia a vojáků naverbovaných v okolí afrických Théb. Tenhle příběh jsem značnou část svého života nedovedl pochopit. Myslel jsem si že by bylo bývalo lepší kdyby se thebanská legie byla bránila.
Dovedu si živě představit jakou paseku by dokázalo nadělat skoro 7 000 dobře vycvičených a vyzbrojených legionářů kteří neměli co ztratit v dobrém obranném postavení. Možná by byli s pomocí Boží zvítězili a zachránili své životy. Kristus nám v jisté souvislosti říká že kdo život ztratí jej zachrání a naopak. Myslím si že zvolili dobře, nejlépe jak mohli. Příběh byl skeptiky zpochybňován. Nejčastěji pod záminkou že se v té době decimace nepoužívala. Archeologický průzkum těsně po 2. světové válce odhalil pozůstatky nejméně 6 000 lidí. Popis událostí pochází ze stránek farnosti svatého Mořice v Olomouci. Románský relikviář obsahující ostatky svatého Maura je považován za naši druhou nejcennější movitou kulturní památku po svatováclavských korunovačních klenotech a je v expozici zámku Bečova nad Teplou.
Svatý Mořic byl velitelem thébské legie. Spolu se svými nejbližšími vojevůdci Exsuperiusem a Candidatem byl svým vojínům příkladem nejen ve vojenské kázni a udatnosti, ale i v živé víře a lásce k Ježíši Kristu. Římský císař Maximián - spoluvládce Diokleciánův - nařídil svému vojsku konati modloslužebnou slavnost k poctě pohanských bohů. Thébská legie v čele se sv. Mořicem odmítla tuto modloslužbu, nevstoupila do císařského tábora, kde se měla modloslužba konat a odešla agaunskou úžlabinou k ženevskému jezeru. Legie pak císaři Maximiánovi poslala dopis tohoto znění: " Císaři! Jsme tvoji poddaní, ale jsme také služebníci Boží. Budeme tě poslouchat ve věcech vojenských, ale nikdy nebudeme obětovati modlám, jelikož jsme křesťané a věříme v jednoho Boha, jeho syna Ježíše Krista a Ducha svatého a ve věcech víry je nám nutno poslouchati Boha více než lidí."
Pro neuposlechnutí rozkazu nařídil císař Maximián každého desátého člena thébské legie popravit. Rozkaz byl vykonán, avšak ostatní vojíni zůstali i nadále ve víře nezvikláni. Maximián proto nařídil thébský pluk obklíčit a všechny bojovníky pobít. Tito přijímali smrt, aniž se bránili. Tak byl sv. Mořic i se svými spolubojovníky ( asi 6.600 mužů ) roku 286 ve švýcarském kantonu walliském usmrcen tam, kde je dnes město Agaune ( St. Mauric ).
Kult sv. Mořice a jeho spolubojovníků - thébských mučedníků - se záhy rozšířil nejen ve Švýcarsku, Itálii a ostatním kulturním světě, ale především ve Francii, kde je sv. Mořici zasvěceno více než 500 kostelů a kde je více jak 200 měst, vesnic a vesniček pojmenováno po tomto neohroženém bojovníku Kristovu.
