Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 234, komentářů celkem: 429550, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 427 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116469308
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Kořeny herezí
Vloženo Pátek, 29. leden 2010 @ 20:26:11 CET Vložil: Olda

Historie poslal oko

Kataři.

Už od vzniku prvotní křesťanské církve ji na její cestě doprovázejí heretická učení. Konfrontace názorů zásadně neslučitelných s učením katolické církve vydělovalo tyto skupiny ze společenství církve. Různá učení byly výsledky myšlenkového kvasu už prvních století a mnohdy odrážely i osobnost jejich charismatických vůdců.

V historii však byly některé hereze (zvláště lidové, ne zrovna Nikolaité) prostým vyjádřením touhy k návratu do čistoty evangelia. Byly v podstatě vyprovokovány hříšným životem u některých z těch, kteří měli církev pást a nečinili to.


Církev středověku svým bohatstvím a hříšnou zpupností často ztrácela schopnost věrohodně oslovovat prosté lidi. 

To je potřeba si poctivě přiznat. Kdyby církevní život vždy stavěl na Kristově učení, historie by vypadala úplně jinak. Lidé by neměli potřebu jiného učení.

Některé hereze se tak staly v určitém smyslu důsledkem, ovocem nadmíru rozšířené hříšnosti části církevního kléru, znamením odporu proti zkaženosti.  Pohnutky tedy byly dobré, ale řešení se stejně ukázalo jako špatné. Systém "ode zdi, ke zdi", jeden extrém nahradit jiným (ještě horším!) se neosvědčil.
Události dějin nám dokazují, že samotná touha nestačí, aby člověk nezbloudil. I dobrý úmysl se může změnit v medvědí službu.

Třeba takoví Albigenští (kataři).
Katarství bylo přísně asketické.
Pro svůj návrat k chudobě evangelia a hlásání askeze bylo jejich učení v širokých vrstvách na jihu Francie nadšeně přijímáno.

Přesto se nesmírně vzdálili učení církve.
Hlásali, že viditelný svět byl stvořen satanem a všechno viditelné je tedy špatné, odmítali sex i manželství. Dokonce upředňostňovali smilstvo před řádným manželstvím! Odmítali Starý zákon a v rozporu s ním tvrdili, že od Boha pochází jen svět neviditelný.

Jejich učení je vlastně konglomerátem (synkretizací) jiných předcházejících herezí - bogomilství a manicheismu (manicheistická gnóze také odmítá Kristovo lidství - protože Kristus prý byl čirý duch, jeho tělo bylo mučeno jen zdánlivě).

Už z tohoto je patrné, že přes všechny hříchy a necnosti středověku zůstala katolická církev s papežem pevnou skálou Kristova učení, ostrovem jistoty správné víry. Kdo ji opustil, velmi rychle sešel na scestí, upadl do pro nás nepochopitelných bludů. Protože vždy se v církvi vyskytovali také lidé, kteří dokázali předávat neporušené učení Krista a apoštolů kontinuálně dalším generacím.

Takové extrémní učení katarů však ve svých důsledcích destabilizovalo společnost.
Jelikož církev středověku byla současně také garantem sociálního systému, tak zakročila proti znevažování rodiny i ostatních herezí nejdříve vysláním papežských prelátů, pak dominikánských kazatelů.

Nepodařilo se jim však herezi potřít.

V r. 1204 se v Carcasonne konala poslední veřejná disputace mezi katarskými a katolickými teology.

"Já jsem vám kázal," prohlásil Dominik po značném vynaloženém úsilí. "Se slzami v očích jsem vás prosil. Ale jak říkáme my ve Španělsku, kde nepomohou domluvy, nastupuje velká hůl. Nyní proti vám postavíme prince a preláty."

Když se misie minula účinkem, papež Inocenc III. vyhlásil proti albigenským křížovou výpravu, která trvala v letech 1208-1229. Ukázalo se, že toto byl jeden z nejsmutnějších počinů jinak na svou dobu vyjímečného papeže. Protože dobyvatelé si mohli přivlastnit dobytou půdu i majetek, masakrovali všechny bez rozdílu, katary i katolíky.

Z pohledu dnešního člověka je to jistě odsouzeníhodné jednání. Ale myšlení středověkého člověka bylo jiné. Převládal názor, že jakákoli hereze zasluhuje smrt, protože každý další svedený ztrácí věčnou spásu. Že zbavit se heretika je vlastně dobrem pro všechny ostatní. Tento názor ostatně převládá i mezi muslimy dodnes.


"Kořeny herezí" | Přihlásit/Vytvořit účet | 43 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kořeny herezí (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pátek, 29. leden 2010 @ 20:41:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
pak dominikánských kazatelů.

To by mě tedy fakt zajímalo, co kázali.



Re: Kořeny herezí (Skóre: 1)
Vložil: Vacant v Pátek, 29. leden 2010 @ 21:41:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odmítání sexu a upřednost'nování smilstva zní sice divně ale na začátku sex odmítali a potom provozovali všeobecné orgie. Porušení svých pravidel nejdřív trestali zavržením a potom smrtí. Třeba i to když někdo snědl cokoliv co vzniklo jako důsledek pohlavního spojení. Zvíře, ptáka nebo vajíčko. O rybách si mysleli že se množí z vody a tak je jíst směli. Neuznávali běžné hříchy. Jakýkoliv hřích podle nich vedl ke smrti a v konečném stadiu byl smrtí trestán. Hospodářství celé oblasti se zhroutilo a ti co se k nim nepřidali byli vyhubeni do posledního když nestačili včas utéct. Hladové houfy ozbrojených lidí byly smrtelným nebezpečím pro okolní svět, rozvrácený anglickou okupací Francie. Světská moc zasáhnout dříve nebo později musela. Dominikáni bránili útoku jak dlouho to šlo a zachránili mezitím tisíce lidí. Svatý Dominik byl zpočátku neúspěšný až do chvíle než se mu zjevila panna Maria a naučila ho modlitbu růžence. Obrátil se prý každý kdo se s ním růženec pomodlil a bylo jich hodně všude kam přišel. Sám žil v naprosté chudobě aby se katarům přiblížil. Příště si prosím raději rozmysli než začneš rozebírat podobné věci nebo je necháš Bohu s prosbou aby odpustil co se tam semlelo. Z toho když se mezi sebou zabíjíme v jeho jménu nemá radost. Je důležitější se starat o potomky a o přítomnost a budoucnost než obhajovat předky a svoji pravdu. I svatý Dominik se nechal pohřbít s řetězem kajícníka a hluboce litoval všeho co považoval za zlé a čemu nedokázal zabránit.



Re: Kořeny herezí (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. leden 2010 @ 21:50:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Stando, už jsem chtěl přestat psát, ale takovýhle nesmysl mi nedá.

  Tvůj článek má jednu jedinou chybu: Vychází z informací nepřátel. Je asi tak podobně kvalitní a informativní, jako kdyby chtěl někdo psát dějiny 50. let minulého století v čechách a používal k tomu jako hlavní zdroje Rudé právo, svodky stbáků, zápisy z výslechů odsouzených na smrt, svědectví Slánského a přidal k tomu zprávy o Banderovcích a web KSČM a KSM.

  Tvoje argumentace jde až do neuvěřitelně nelidské absurdity. Když zemřelo v minulém století desítky milionů lidí v lágrech nebo hladomory uprostřed úrodných zemí, brali to komunisté také jako daň systému. Ti mrtví prostě bránili blahu lidu a záchraně od imperializmu. Prostě byla taková doba a tak se na to musí člověk dívat.

  Používat k informacím o katarech či bogomilech informace tehdejší nevěst(k)y nesvědčí o tvojí soudnosti v těchto tématech. Přál bych ti někdy, abyses zamyslel nad tím, jaký nesmysl tě nutí plodit ta zaslepená podpora sekty, ve které žiješ. A přitom často působíš jako docela rozumný a normální člověk.

  Toník



Re: Kořeny herezí (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Sobota, 30. leden 2010 @ 12:03:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když se misie minula účinkem, papež Inocenc III. vyhlásil proti albigenským křížovou výpravu, která trvala v letech 1208-1229. Ukázalo se, že toto byl jeden z nejsmutnějších počinů jinak na svou dobu vyjímečného papeže.

Vy tých výnimočných pápežov máte viac dovolím si niektorých pripomenúť.

Pápež Štefan VI. (885 - 895) vyhlasuje: „Pápeži sú, ako Ježiš, počatí od svojich matiek zatienením ducha svätého, všetci pápeži sú akýsi druh bohočlovekov, aby tým lepšie mohli zastávať úrad prostredníkov medzi bohom a ľuďmi; im teda nech je daná všetka moc na nebi i na zemi."

A týmito „sprostredkovateľmi medzi bohom a ľuďmi", námestníkmi Kristovými, okrem niekoľkých málo svetlejších zjavov, stávali sa nie ľudia, ale beštie, ktoré sa neštítili žiadnych zločinov a nachádzali zaľúbenie v najväčších hanebnostiach. Krvismilníci a neviestkári, pološialení lotri, nad vyčíňaním ktorých otriasa sa človek hrôzou a priam fyzickým odporom. Uveďme si aspoň pár perličiek z týchto slávnych čias rímskokatolíckej cirkvi.

 
Štefan VII. (896 - 897) dal vyniesť mŕtvolu svojho predchodcu Formosa z hrobky, obliecť do slávnostného rúcha a posadiť pred cirkevný súd. Nato bol Formos vyhlásený za nepravého pápeža, jeho svätenia i dekréty za neplatné. Potom mŕtvole odťali tri prsty, ktorými pápež žehná, a rozkladajúce sa telo vláčili rímskymi ulicami a vrhli do Tibery. Táto hanebnosť vzbudila všeobecnú vzburu, pri ktorej pápeža Štefana VI. zajali, uvrhli do žalára a tam uškrtili...

V tých časoch začína v Ríme známe obdobie, nazývané „vládou neviestok". Samotný pápežský dejepisec, kardinál Baronius, ktorý ako mohol tak zakrýval hanebnosti pápežov, píše:

„V tomto storočí bolo vidieť ohavnosť a spustlosť v chráme a svätyni Pána. Na stolici Petrovej sedeli najbezbožnejší ľudia, nie pápeži, ale netvory. Povoľné a nehanebné neviestky v Ríme všetko ovládali a svojich milencov a súložníkov na stolicu Petrovu dosadzovali!"

 
Sergius III. (904 - 911) sa stal pápežom z vôle rímskej krásavice Marozie, súložnice mocného markrabeta Adalberta z Toskány.

- Po smrti Sergia povýšili Marozia a jej sestra Theodora na pápeža milenca Anastázia, ktorý však „sprostredkovával styk medzi bohom a ľuďmi" len necelé tri roky (911 až 913).

- Po ňom sa stal pápežom iný milenec Marozie, Lando, ktorý sa však tešil zo svojej moci ledva pol roka.

- Potom sa stal pápežom Ján X. (914 - 928), ktorého Marozia, keď sa ho nabažila, dala vo väzení zahrdúsiť.

- Aj jeho nástupca Lev VI. bol o niekoľko mesiacov po svojom nastúpení na „stolec sv. Petra" zavraždený.

- V roku 931 mala Marozia ešte toľko vplyvu, že pomohla k tiare svojmu 25-ročnému synovi, ktorého mala s pápežom Sergiom III. Pápežoval pod menom Ján XI. (931 až 933). Za jeho vlády vraždy a násilnosti zapĺňali celý Rím. Neskôr zahynul na otravu.

 
Roku 956 sa stal pápežom 18 - ročný Ján XII., úžasný roztopašník a márnotratník, ktorý, aby si pomohol k peniazom, predával biskupstvá a cirkevné úrady. Pápežský palác premenil na hárem, kostoly na tančiarne. „Žiadna počestná žena," hovorí o tejto dobe jeho vlády kremonský biskup Luitprand, „sa neodvážila na ulicu, pretože Ján prznil všetko: dievčatá, vydaté ženy a vdovy aj na hroboch svätých apoštolov..."

Čo vyvádzal tento „svätý otec" bolo predsa len priveľa a preto cisár Otto I. zvolal synodu biskupov, aby ho súdila a zosadila. Pri vyšetrovaní vyšli najavo doslova strašné veci: Ján XII. svätil diakonov aj v koniarni, 10-ročného chlapca za peniaze urobil biskupom, svojho kmotra dal oslepiť a kardinála poddiakona Jána vykastrovať, vypaľoval domy a nehanebne sa rúhal. Synoda nakoniec tohto „svätého otca" - Jána XII. zosadila a za pápeža zvolili Leva VIII. Ale milenky pomohli Jánovi naspät. Lev VIII. utiekol a Ján XII. dal niektorých biskupov, ktorí boli proti nemu, zmrzačiť. Onedlho však jeho samého zabil manžel, ktorému zviedol ženu. Pápeža Jána XIII. (965 - 972) Rimania zahnali pre jeho bezhraničnú panovačnosť. Jána XIV. v r. 984 otrávil protipápež Bonifác VII. „Zástupcu Krista" na zemi Jána XVI. jeho súper pápež Gregor V. (996 - 999) zajal a hrozne zmrzačil. Vypálili mu oči, odrezali nos a uši, vytrhli jazyk, posadili obrátene na osla a vozili ulicami Ríma...

 
Iný beťár, Benedikt IX. (1033 - 1044), sa stal pápežom dokonca v 12 rokoch. Jeho otec gróf Alberich mu zaobstaral pápežstvo za peniaze. Mladý pápež ho v 23 rokoch predal Gregorovi VI. za 1500 libier striebra. Boli to ale počestní muži, tí pápeži, nemyslíte? Sú hodní našej úcty? Je hodný našej úcty ich úrad?

Gregor VII (1073 - 1085) vyhlásil celý svet za jemu podriadený. Zaviedol celibát, aby kňazov odviedol od svetskej spoločnosti. Jemu sa musel pokoriť aj nemecký cisár Henrich IV. Po Gregorovi prišlo niekoľko mocných pápežov, pred ktorými sa triasli panovníci. Cisár Fridrich II. sa pre neposlušnosť dostal do kliatby a roku 1245 ho otrávili hostiou. Určite sa tak stalo z lásky k blížnemu svojmu a väčšiu slávu Božiu.

Bonifác VIII. (1294 - 1303) žil s vydatou ženou a súčasne aj s jej dcérou, okrem toho zneužíval svoje pážatá na neprirodzený styk. Keď ho francúzsky kráľ, ktorého chcel pokoriť, zajal, zošalel a rozbil si hlavu o múr.

Ján XXII. (1316 - 1334) stanovil sadzbu na odpúšťanie hriechov, ktorej výnos bol mimoriadny. Napriek tomu, že minul obrovské peniaze s neviestkami, zanechal po sebe 33 miliónov dukátov!

Urban VI. (1378 - 1389) bol ukrutný tyran. Päť kardinálov, ktorí za neho nehlasovali ako aj niekoľkých prelátov dal mučiť, potom niektorých zašiť do vreca a hodiť do mora, iných dal upáliť alebo stať. - Bola to názorná ukážka 10 božích prikázaní v cirkevnom prevedení.

Jána XXIII. (1410 - 1415), ktorý zvolal Kostnický snem, tento snem súdil a odsúdil. 37 svedkov dokázalo, že pápež sa nielenže dopúšťal zločinov cudzoložstva, krvismilstva, sodomie, svätokupectva, lupičstva a vraždy, ale že okolo 300 mníšok zneužil a za odmenu ich urobil abatyšami. Mal v Bologni hárem s 200 prostitútkami. Okrem toho to bol morský lúpežník.

Martin V. (1417 - 1431) posielal krížové výpravy proti husitom, a keď sa všetky stretli s neúspechom, tak sa rozzúril, že ho ranila mŕtvica.

Eugen IV. (1431 - 1447) bol synom pápeža Gregora XII. (1405 - 1415) a jednej mníšky. Keď sa dozvedel o chystanom sprisahaní proti nemu, dal mnícha Mária kruto mučiť a mäso z neho trhať žeravými kliešťami. Roku 1439 zvolili na bazilejskom sneme za pápeža savojského vojvodu Amadeusa, opáta kláštora v Ripuile. Keď mu to poslovia prišli oznámiť, našli ho opitého.

Pápež Kalixtus III. (1455 - 1458) rozdával miesta v cirkvi svojim príbuzným. Tak strašne ho nenávideli, že keď zomrel, žiadny kardinál ani biskup mu nešiel na pohreb.

Sixtus IV. (1471 - 1484) bol márnotratník a opilec. Mal syna so svojou sestrou a nemravné zneužíval svojich dvoch synov. V Ríme založil nevestince, ktoré mu vynášali ročne 20 000 dukátov. Za peniaze povoľoval aj sodomské hriechy. - Už ste pochopili, prečo sa hovorí, že cirkev je ochrankyňou morálky?

Innocent VIII. (1484 - 1492), keď sa stal pápežom, mal už 16 detí. Stanovil nové sadzby za hriechy.

Alexander VI. (1492 - 1503) je jedným z najpovestnejších nemravníkov sveta. Podplatil kardinálov, a tak sa stal pápežom. Mal niekoľko detí. Syna Cesara menoval za kardinála. Iný jeho syn si zobral dcéru francúzskeho kráľa Karia VIII. Od sultána Bajazeta prijal 300 000 dukátov za otrávenie jeho brata Džema, ktorý bol zajatý v boji a dostal sa do rúk pápeža. Úmyselne strašil sultána, že jeho brat ho pripraví o vládu a za jeho vraždu vyinkasoval peknú odmenu. Krvismilnil so svojou dcérou Lukréciou. Nakoniec zomrel na otravu. Bola to len taká neštastná náhoda. Pozval k sebe jedného kardinála, ktorého chcel otráviť. Sluha však omylom podal víno s jedom pápežovi. - Ceremoniár tohto námestníka Kristovho, Burhard, opísal vo svojom denníku zvrhlosti, ktoré sa diali na pápežskom dvore:

„Pred pápežom, jeho dcérou a synmi tancovali nahé kurtizány a vymýšľali najväčšie zmyselné výstrednosti. Lukrécia, pápežova dcéra a milenka zároveň, vybavovala bežne aj cirkevné záležitosti pápežského úradu a zvolávala aj kardinálov.

Bolo to snáď najslávnejšie obdobie „svätej" rímskej cirkvi."

Plus III. (1503) bol vraj dobrý muž; chcel vraj odstrániť nádheru a smilstvo z cirkvi, ale otrávili ho. Kardináli prišli na to, že človek s takýmito zásadami sa medzi nich jednoducho nehodí.

Július II. (1503 - 1513) sa stal pápežom lesťou a úplatkami. Bol viac vojakom než duchovným. Štval stále talianske kniežatá do vojen. Zomrel na syfilitídu a syfilitikom bol aj jeho nástupca Lev X. (1513 - 1521), ktorý si vydržiaval 30 dvorných dám a vysmieval sa viere. Aj jeho otrávili. Počas jeho nemravného panovania vystúpil Luther so svojou reformou.

Hadrián VI. (1522 - 1523) vyhlásil, že reformátori ako Luther, získavajú pôdu, pretože kňazi nerestné žijú a to že sa musí zmeniť. Kardináli ho za to dali otráviť.

Pavol III. (1534 - 1540) sa stal kardinálom počas vlády Alexandra VI., ktorému zašantročil svoju peknú sestru. Svoju vlastnú matku i sestru otrávil.

Július XL (1550 - 1555) usporadúval zábavy vo vatikánskych záhradách, pri ktorých všetci účastníci, muži aj ženy sa vyzliekli do naha a tancovali a naháňali po záhradách.

Pius IV. (1559 - 1565) lákal do Vatikánu šľachtické ženy a získaval ich za veľké peniaze. Keď ich zneužil, dal ich natiahnuť na škripec, aby peniaze zase vrátili. Pri jednej hostine vypil 12 džbánov vína, zvalil sa pod stôl a zomrel, ranený mŕtvicou. Počas neho bolo prekliate protestanstvo.

Pius V. (1566 - 1572) viedol prísny život, jedol len zeleninu, pil vodu a nosil pichľavý plášť na nahom tele. To všetko by sa dalo povedať, že bola jeho súkromná vec. Horšie ale bolo to, že sadisticky, kruto prenasledoval tzv. kacírov - tisíce ich bolo počas jeho vlády zavraždených. Vy neviete, kto to je kacír? - Každý, kto si dovolí mat iný názor ako pápež. Darmo si profesor teológie, darmo si kardinál. Neskôr ho vyhlásili za svätého.

 
Gregor XIII. (1572 - 1585), keď sa cez bartolomejskú noc vo Francúzsku zavraždilo 30 000 tzv. kacírov, t.j. iných kresťanov, ktorí tak isto verili v Ježiša Krista, len „neverili pápežovi", dal slúžiť slávnu omšu a spieval „Te Deum".

Sixtus V. (1585 - 1590) sa rád díval na šibenice a dával ľudí bez milosti popravovať. Nakoniec ho samotní Jezuiti otrávili, pretože bol ich nepriateľom. - Ako vidíte aj jezuiti boli vždy veľmi „zbožní".

Innocenta X. (1644 - 1655) ovládala jeho milenka Olympia. Tá riadila cirkev, predávala úrady, rušila kláštory a zaberala ich majetok.

Lev XII. (1823 - 1829) bol pôžitkár a sveták. V rámci šírenia cirkevnej vzdelanosti obnovil zákaz čítania biblie. Pre istotu zakázal aj očkovanie, čo tam po nejakej medicíne.

Gregor XVI. (1831 - 1846) bol notorický opilec. So svojou milenkou, ženou holiča, mal 7 detí.

Pius IX. (1846 - 1878) bol posledný z vládcov pápežského štátu - krvilačný tyran a lakomec. Zanechal po sebe 70 miliónov lír. O tomto „námestníkovi božom" si povieme ešte neskôr.



Re: Kořeny herezí (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Sobota, 30. leden 2010 @ 12:13:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už od vzniku prvotní křesťanské církve ji na její cestě doprovázejí heretická učení. Konfrontace názorů zásadně neslučitelných s učením katolické církve vydělovalo tyto skupiny ze společenství církve.

Ja by som chcel pripomenúť niektoré diabolské nauky /herezie/ katolickej cirkve:

Tato následující kacířství jsou odchylkami od skutečného Božího evangelia. Byla osvojena a stále udržována Římsko-katolickou církví v průběhu 1600 let. Ve skutečnosti jsou Římané kacíři minulých věků a ne ti lidé, které zabili, kvůli tomu, že se nepřizpůsobili těmto kacířstvím. Data, která jsou zmíněna níže, jsou v mnohých případech přibližná. Mnohá z těch kacířství byla běžná v dřívějších letech církve, ale až tehdy, když byla oficiálně uznána Církevním Koncilem a prohlášená papežem jako dogma víry, se stala pouty pro katolíky. Při reformaci v 16. století byla tato kacířství popřena, jako nemající nic společného s náboženstvím Ježíše, jak je mu vyučováno v Novém Zákoně.

(1) Ze všech lidmi vymyšlených učení, která jsou v rozporu s Biblí a která praktikuje Římsko-katolická církev, jsou nejstarší modlitby za mrtvé a znaky kříže. Oboje začalo po roce 300 po Kristu.
(2) Voskové svíce byly církvi představeny po roce 320 po Kristu.
(3) Uctívání andělů a zemřelých svatých začalo po roce 375 po Kristu.
(4) Mše jako denní oslava byla osvojena v roce 394 po Kristu.
(5) Uctívání Marie, matky Ježíše, a používání termínu Matka Boží, který se vztahuje rovněž na ni mělo původ v Efezské radě v roce 431 po Kristu.
(6) Kněží se začali oblékat rozdílně od laiků v roce 500 po Kristu.
(7) Nauka o očistci byla ustanovena Gregorym v roce 593 po Kristu.
(8) Latina jako jazyk modlitby a uctívání v církvi byla také zavedena papežem Gregorym I. v roce 600 po Kristu.
(9) Bible učí, že se modlíme pouze k Bohu (Jan 16:23-26). Jednoduché církevní modlitby nebyly nikdy namířeny k Marii ani k zemřelým svatým. Toto se začalo používat v Římské církvi okolo 600 let po Kristu.
(10) Papežství je pohanského původu. Název papeže nebo všestranného biskupa byl poprvé dán biskupovi v Římě zlým císařem Phocasem v roce 610 po Kristu. Ježíš neustanovil Petra do vedení apoštolů a výslovně zakázal takový nápad (L 22:24-26; Ef l:22,33; Ko 1:18; 1 K 3:11).
(11) Líbání papežových nohou začalo v roce 709 po Kristu. Líbání nohou císařů bylo pohanským zvykem. Slovo Boží zakazuje takovéto chování. (Sk 10:25,26; Zj 19:10; 22:9).
(12) Dočasná moc papežů začala v roce 750 po Kristu. Ježíš výslovně zakázal takovéto věci a On sám odmítl světské kralování (Mt 4:8,9; 20:25,26; Jan 18:36)
(13) Uctívání kříže, obrazů a relikvií (ostatky mrtvé osoby) bylo povoleno v roce 788 po Kristu. V Bibli se toto nazývá modlářstvím a několikrát je to odsouzeno (Ex 20.2-6; Dt 27:15; Žalm 115; Ř 2:22; 1 K 8).
(14) Svěcená voda smíchaná se špetkou soli a požehnaná knězem byla ustanovena v roce 850 po Kristu.
(15) Uctívání svatého Josefa začalo v roce 890 po Kristu.
(16) Křest zvonů byl ustaven papežem Janem XIV. v roce 965 po Kristu.
(17) Kanonizace zemřelých svatých - poprvé papežem Janem XV., v r. 995 po Kristu. V Bibli je každý věřící a každý následovník Ježiše nazýván svatým. (Ř 1:7; 1 K 1:2)
(18) Páteční půsty a Svátek Půstu byly založeny v roce 998 po Kristu, kdy papežové určili, že se budou jíst jen ryby.
(19) Mše byla postupně vyvinuta jako oběť a účast na ní byla povinná od 11. století po Kristu. Evangelium nás učí, že Kristova oběť byla nabídnuta jednou provždy a za všechny a nemá se už opakovat, ale jen připomínat při Večeři Páně. (1 K 11; Žd 7:27; 9:26-28; 10:10-14).
(20) Kněžský celibát byl nařízen papežem Hildebrandem a Bonifácem VII. v r. 1079 po Kristu. Ježíš, ani žádný z apoštolů nezaložili takový řád. Naopak Sv. Petr byl ženatým mužem (Mt 8:14-15) a Sv. , Pavel říká, že biskupové by měli mít ženu a děti ( 1 Tm 3:2-5,12; Tt 1 )
(21) Růženec nebo modlitební korálky byly představeny mužem, který se jmenoval Petr Hermit a to v roce 1090 po Kristu. Bylo to napodobením praktik hinduistů a mohamedánů. Počítání modliteb je pohanskou praktikou a je Kristem výslovně odsouzena (Mt 6:5-13).
(22) Inkvizice kacířů byla založena radou ve Veroně v roce 1184 po Kristu. Ježíš nikdy nevyučoval používání násilí k rozšíření jeho náboženství (Mt 5, 10).
(23) Prodej odpustků, který byl běžně viděn jako zakoupení si odpuštění a svolení k páchání hříchů, začal v roce 1190 po Kristu. Křesťanské náboženství, jak je vyučováno v evangeliu, takové provozování odsuzuje. A na protest proti takovémuto provozování vyvstala protestantská reformace v 16. století.
(24) Dogma přepodstatnění bylo prohlášeno papežem Innocentem III. v r. 1315 po Kristu. V této nauce kněz předstírá představení každodenního zázraku tím, že přemění oplatek v tělo Kristovo a pak předstírá, v přítomnosti svých lidí na mši, že Jej jí živého. Evangelium odsuzuje takovy nesmysl, vždyť Večeře Páně je jednoduše připomínka oběti Krista. (L 22:19,20; Jan 6:35; 1K 11:26).
(25) Vyznávání hříchů kněžím alespoň jednou do roka bylo založeno papežem Innocentem III. na Lateranském Koncilu v r. 1215 po Kristu. Evangelium nám přikazuje vyznávat naše hříchy přímo Bohu (žalm 51; Iz 1:18; L 7:48; 15:21; 1 Jan 1:8,9).
(26) Vzývání oplatku (hostie), bylo vymyšleno papežem Honoriusem v roce 1220 po Kristu. Takže Římská církev uctívá boha vytvořeného rukama. To je jasným modlářstvím a je to v naprostém protikladu s duchem evangelia (Jan 4:24).
(27) Pro obyčejné lidi ze shromáždění byla Bible zakázána a umístěna do Rejstříku zakázaných knih v r. 1229 Koncilem v Toledu. Ježíš a apoštolé nařizovali, aby Písma byla čtena všemi (J 5:39, 1. Tm 3:15-17).
(28) Kápě byla vymyšlena Šimonem Stockem, anglickým mnichem, v r. 1287 po Kristu. Je to kus hnědé látky s obrazem Panny, mělo to obsahovat nadpřirozenou ctnost, aby ochraňovala ty, kteří ji nosí na holém těle, od všeho nebezpečí. Je to fetiše.
(29) Římská Církev zakázala pohár obyčejným lidem ze společenství na Koncilu v Konstanci v r. 1414 po Kristu. Evangelium přikazuje všem Křesťanům, aby oslavovali Večeři Páně chlebem a vínem (Mt 26:27, 1 K 11:26-29). .
(30) Nauka o očistci byla prohlášena za dogma víry Koncilem ve Florencii v r. 1439 po Kristu. V Bibli není ani jedno slovo, které by učilo o očistci kněží: Krev Ježíše Krista nás očišťuje od hříchů.
( 1 J 1:7-9. 2:1-2, Jan 5:24, Ř 8:10, Zj 1:5, Ef 1:7).
(31) Nauka o Sedmi Svátostech byla založena v r. 1439 po Kristu Evangelium říká, že Kristus ustanovil pouze dvě svatosti - Křest a Večeři Páně (Mt 28:19, 26:26-28).
(32) Ave Maria nebo přidání části poslední poloviny bylo uděláno v r. 1508 po Kristu. Bylo to dokončeno 50 let poté a nakonec osvědčeno Papežem Sixtem V. na konci 16.st.
(33) Koncil v Trentu z r. 1545 po Kristu prohlásil, že tradice je rovnocenou autoritou jako Bible. Tradice znamená lidské vyučování. Farizeové věřili tomu samému a Ježíš je příkře odsoudil, že lidskými tradicemi zrušili přikázání Boží (Mk 7:7-13, Ko 2:8, Zj 22:18).
(34) Šest apokryfických knih bylo přidáno k Bibli Koncilem v Trentu v r. 1546 po Kristu. Je to v protikladu s Biblí (Zj 22:18.19).
(35) Vyznání víry Papeže Pia IV. bylo vystaveno jako oficiální vyznání víry katolíků v r. 1560 po Kristu. Skutečný křesťan zůstane u Svatých Písem jako u svého vyznání víry. A odtud je jejich vyznání víry o 1 500 let starší než vyznání římských katolíků (Ga 1:8, Zj 22:18-19, 2 Tm 2:15, 3:15-17).
(36) Neposkvrněná představa Panny Marie byla prohlášena Papežem Piem IX. v r. 1854 po Kristu. Evangelium prohlašuje, že všichni lidé, s jedinou výjimkou Krista, jsou hříšníky. I Marie sama měla potřebu Spasitele (Ř 3:23, 5:12, Ž 51:5, L 1:30, 46-47).
(37) V r. 1870 po Kristu Papež Pius IX. vyhlásil dogma neomylnosti Katolické církve.
(38) Papež Pius X. odsoudil v r. 1907, společně s "modernismem", všechny výzkumy moderní vědy, které nepotvrzovaly církev. Pius XI. udělal stejnou věc v souhrnu v r. 1864 po Kristu.
(39) V r. 1930 Pius XI odsoudil veřejné školy.
(40) V r. 1931 ten stejný Papež Pius XI. znovu upevnil doktrínu o tom, že Marie je "Matkou Boží." Tato doktrína byla poprvé založena Koncilem v Efezu v r. 431 po Kristu. Je to kacířství, které je v protikladu s vlastními slovy Marie (L 1:46-49).

Jaký bude další výmysl Římské Církve? Katolíci říkají, že se jejich církev nikdy nemění, ale zatím nedělá nic jiného, než že si vymýšlí nové doktríny, které jsou proti Bibli a provozuje obřady a ceremonie, které jsou celé převzaty od pohanů. Při nejmenším 95% obřadů a ceremonií Římské Církve jsou pohanského původu.

Kardinál Newman ve své knize "Rozvoj křesťanského náboženství" přiznává, že "Chrámy, kadidla, oleje, lampy, volené oběti, svěcená voda, svátky a období oddání, průvody, požehnání polí, kněžská roucha, ostříhání hlavy (kněží, mnichů a jeptišek), obrazy jsou všechny pohanského původu." Ať některé upřímné srdce najde Písmo na výše zmíněné praktiky a uvidí, že Římanství není biblické. Výše zmíněny chronologický přehled lidských smyšlenek vyvrací prohlášení knězů Římské církve o tom, že jejich náboženství bylo učeno Kristem a a že papežové byli věrnými ochraniteli tohoto náboženství.

Vladimír



Re: Kořeny herezí (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Sobota, 30. leden 2010 @ 16:45:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
papež Inocenc III. ................ že toto byl jeden z pnejsmutnějších počinů jinak na svou dobu vyjímečného papeže.

Tento papež byl člověkem, za jehož pontifikátu došlo na Lateránském koncilu k přijetí právních nástrojů pro segragaci a následné persekuce židů, takže jestli o tomto člověku něo výjimečného říkat, tak raději mlčet, od 1945 tohle už jaksi není v modě.



Re: Kořeny herezí a doba, pozadí Albingenských (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Sobota, 30. leden 2010 @ 22:02:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Válka byla popsaná v knize : Jean Pierre Cartier : Válka proti Albingenským, 1979. je tam toho dost popsané, objektivně (knihovnický záznam praví : Rozbor příčin, průběhu a důsledku křížové výpravy proti Languedoku a Provenci ve 13. stol.).
Jeden opomíjený jev je v tom, že Jižní Francie byla hospodářsky na tom lépe, než severní, kde sídlili králové dynastie kapetovců, zatímco Jižné Francie byla neodvislá a spoléhala se na souhru knížat z Jihu.
Kataři měli dvě vrstvy : obyčejnou, která mohla podnikat, ženit se , mít děti a obchodovat, zatímco uvnitř hnutí byla malá vrstva jedinců s vyššími nároky na sebe samých, obdoba ´zasvěcenců´, ti se zříkali tří věcí: namáhavé tělesné práce (ruší myšlení), zbytečného mluvení a plození (uzavření rukou, úst a klína). Nepili víno a dodržovali celibát, často na svém hradě. Tedy ne všichni, ale někteří.

Dualismu je prastarý. Albingenští převzali učení Maniho Kubrika, který znal učení Pársů o dobrém Bohu Ahura Mazdovi a jeho protivníkovi Ahura Mainjušovi (Ahriman). Kdysi byl Ahriman ve slávě v Božím světě, ale pak spyšněl a obrátil se proti vrchnímu bohu dobra Mazdovi. My to známe také (Pársové znají pravdu), legenda o pádu Lucifera je totéž. Boj vyvolává boj a tak povstali andělé z nebe proti odpadlému andělovi (Michal archanděl a vojsko proti Luciferovi) a pak tehdy odpadlý odpůrce s těmi, které spolu svedl (podle Zjevení 12, 4) , padli na zem.

Pársové praví, že Ahriman po porážce setrval asi 6.000 let ve stavu, kyd nebyl schopen tvořit. Mazdovi mu ho bylo líto (je přece dobrotivý Bůh) a podal mu pomocnou ruku. Ale Ahriman si to vyložil jako slabost a začal bojovat na Zemi, na novém jevišti. Má to ale marné, na konec věků bude uzavřený do kovové skřínky, kde už nebude moci škodit.

A tak je Země dějištěm bitvy mezi dobrem a zlem, mezi Mazdou  (který to nechtěl) a Ahrimanem. Každý se podílí na silách dobra (kdo se přikloní k dobru).

Proto lidé, kteří chtějí pomáhat Dobrému Bohu se řídí Jeho pravidly a podporují dobro. Snaží se žít ´čistě´ a od řeckého slova katarhoi se nazývají Kataři.

Jejich dualismus ale zašel daleko. Pro ně den byl projev dobra, noc projev zla atd. Domnívali se, že člověk je složený. Protože země je znečištěna silami zla, je i tělo ze země a má náklonnost ke zlu. Jen duše (nebo duch) je čistý. Odtud jejich dualismus dotáhnutý až do krajnosti. Denní zvířata jsou hodná a ta, která chodí v noci jsou pod vlivem zla. Muž je duchovnější, žena je světská, pozemštější, neboť se stará o hmotu, jak porodit tělo. Narozený člověk se už dělí na dvě části: hmotu má zlou, duši dobrou.

Vzpomínáte si na obraz H. Bosche s názvem Kupa sena ? je symbolický. Na příklad lidé táhnou vůz a je vidět závislost. A  na voze na kupě sena sedí muž a žena. Za mužem stojí anděl, za ženou čert. To ukazuje na pozůstatky manichejského (a albingenského) učení. A to ten Bosch žil  až v XV. století, tedy dvě stě let po zničení albingenských. Myšlenky se drží v lidech i po zániku centra učení.

Kataři tím odpuzovali, že podle nich si neseme zlo sebou. Navíc při pohledu zvenčí, měli bohatství větší než v jiných krajích. To přitahovalo krále Severní Francie, kteří tolik neměli. A tak světská moc měla zájem na vítězství.

pro časové srovnání : v těch letech okolo 1230 přicházel do Čech stavební sloh ´gotika´, zde žila sestra krále Václava II a současně dcera krále Přemysla Otakara II, která vystavěla dva komplexy kostel-klášter, založila nemocnici (špitál), a rytířský řád pro vysloužilé rytíře, sama přijala roucho řádu sv. Františka. Kdo to byl ? Anežka Česká.

Ideály návratu k nemajetnosti podle evangelií se šířily hnutím od Dominika a Františka, navíc zde byla také jedna reakce : hnutí Lyonských chudých. Je to protiklad ke vzkvétající Jižní Francii (Occitánii). A dvě stě let později se hnutí za prostotu života vyskytlo v Čechách známé jako husitské hnutí.

V Paříži vládl Ludvík IX, svatý (1214 – 1270), velmi pamětihodný král, který žil skromně a příkladně, v Itálii a na univerzitě v Paříži přednášel Tomáš Akvinský.

Byla to doba shromažďování vědomostí, i do celků, kde bylo sepsané všechno teologické vědění (Summa teologica), jako udělal Hugo z kláštera sv. Viktora ve Francii, podobně Anselm Canterberský. v Anglii a Tomáš Akvinský v Itálii. Všechny spisy Aristotela byly přeložené do latiny, i ty ztracené v Evropě, ale uchované v arabských překladech, které přečkaly do X. století.

A v tomto úsilí o zjištění vědomostí a pravdy se jednalo s Albingenskými, kteří v podstatě hlásali manicheismus podle Maniho Kubrika, který se také prohlásil za osobní vtělení Ducha Svatého (Paraklétos) a že donesl zbylé učení na svět..




Re: Kořeny herezí (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Neděle, 31. leden 2010 @ 09:15:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Oko
 prosím o vyplnenie následovného dotazníka ,aby som vedel,či si skutočný katolík ,alebo iba obyčajný pokrytec.

Formulár vyznania viery:

Prosíme, odpovedzte verejne pred Božím ľudom na tieto otázky:
1) Veríš, že za nás, a teda aj za teba a za tvoje hriechy, Pán Ježiš Kristus zomrel na kríži a na tretí deň vstal z mŕtvych, a to reálne a historicky?
Odpoveď:
2) Veríš, že v nikom inom niet spásy, len v Ježišovi Kristovi?
Odpoveď:
3) Považuješ homosexuálnu aktivitu za ohavnosť a smrteľný hriech?
Odpoveď:
4) Odriekaš sa historicko-kritickej teológie (HKT) a ducha, ktorý je za ňou?
Odpoveď:
5) Odriekaš sa ducha synkretizmu s pohanstvom, ducha relativizmu a falošnej interpretácie Nostra aetate i tzv. ducha Assisi?
Odpoveď:
6) Odriekaš sa satana a démonov, predovšetkým tých, ktorí dnes pôsobia skrze rôzne skryté formy mágie a veštenia (homeopatia, akupunktúra, hypnóza, veštenie kyvadlom, prútikom) a tiež skrze ducha New Age?
Odpoveď:
7) Odriekaš sa ducha, ktorý pôsobí skrze slobodomurárov, skrze Rotary alebo Lions klub?
Odpoveď:

Podpis _________________________ dátum ____________2010

 



Stránka vygenerována za: 0.41 sekundy