Například s těmi byty, o kterých je řeč: Ty králíkárny o pár metrech měly výrobní cenu 200-500tis Kč. Za cenu jednoho takového bytu se daly tehdy postavit dva domy, každý o ploše násobně větší. Ta neefektivita a obrovská drahota byla daná bezprecedentní úrovní rozkrádání, která byla někde na úrovni 50-80% rozpočtu. (Viz známé heslo "kdo nekrade, okrádá rodinu" či vtipy typu "za to může cement - ne, já tam vůbec nebyl")

  Za Klause byly "provize" na státních stavebních a dalších zakázkách někde na úrovni malých procent, za oposmlouvy se zvedly na větší procenta. Problém nastal později, kdy "kdo z vás to má" a lidi okolo začali požadovat dvojciferné všimné. ANi nemluvě o IT zakázkách, kde byly a jsou provize ve stejném řádu, jako za komunistů.

  Stejně tak na "svobodu" projevu ukazuje ČT, ČRo, které lijí "nestrannou" propagandu do lidí za násilím vymožené peníze - stejná drzost, jak za komunistů. 

  "Svobodné" volby by zdaleka nebyly tak svobodné, nebýt například sociálních sítí. Kdyby tu nebyl FB, twitter, jsou "svobodné" volby zcela ve vleku starých médií. A je zajímavé sledovat, jak pražská kavárna prská proti Trumpovi, Zemanovi nebo Babišovi. Že jsou v poslední době volby o kus svobodnější a dostali se ke slovu lidé, kteří by v ČT neměli šanci je do velké míry dané tím, že jsou schopni komunikovat se svými příznivci přímo. Nepotřebují stávající média, která staletí ovládala veřejný život. Proto se také soudruzi z EU snaží vší silou FB "zkrotit" a dostat pod kontrolu.

   Ten poměr určitě není 100:0, ale ani ne 60:40. Bude tak 90:10. Těžko ale hledat něco lepšího za zločinců: Marně vzpomínám, co by za komančů bylo lepší. Byla nižší kriminalita, ale za cenu nucených prací. Nebyli bezdomovci, ale za cenu bezpočtu lidí, zavřených v lágrech pro psychicky nemocné. Bylo školství s větším řádem, ale zoufale zkostnatělé a ještě víc pro 18. století, než teď. Těžko říci, co je lepší pro lidi, jejichž život je zničený leností či psychickou poruchou - zda násilí, kterým se "eliminují" aby nebyli vidět a svět byl růžovější, nebo "svoboda", ve které jsou vidět na ulicích. Já jsem radši pro svobodu - i ten bezdomovec je na ulici "šťastnější", než zavřený v ústavu za mřížemi. Oboje je samozřejmě špatně, ale přeci jen je svoboda nemocného člověka ta lepší varianta ze dvou špatných.

  Toník

  Komunisté měli malé dluhy v penězích, ale měli obrovské vnitřní dluhy v jiných hodnotách - například právě v bytovém fondu. Na konci jejich působení byl zoufalý nedostatek bytů a bydlení a značná část stávajících bytů byla "vybydlená". Možná si vzpomenete, jak vypadala centra měst: Centrum Kutné Hory či Prahy vypadalo v roce 1989 jako Chánov - jako vybydlené od nepřizpůsobivých. Celé centrum Prahy bylo zastavěné lešením, každý druhý, třetí dům, v některých ulicích bylo lešení souvislé. To nebylo proto, že by režim tolik investoval do bydlení, ale bylo to proto, aby lidem na chodnících na hlavu nepadala omítka. Nebo nevím proč ;-).  Byty tehdy byly 1. - 4. kategorie, přičemž ta 4. kategorie znamenalo: Vybydlené, neudržované, bez investic po desítky let.

  Podobně vypadaly mnohé fabriky - v 80 letech jelo několik desítek procent výroby na strojích z první republiky. Podobně na tom byla technická infrastruktura (viz např. možnost získat telefon, dálniční síť, ....)

  Toto skryté zadlužení byla druhá největší ekonomická škoda, hned po škodě na lidech.

  Toník