biblická pravda:

Je meč božího slova, slova které konkretně ty máš v oblibě stavět proti sobě!

O růženci jsi nevysvětlil nic! Je to plané teoretizování! Co to máš za lásku k Bohu, když se musíš k modlení znásilňovat mantrováním? Známá to věc, že mantrování růžence tě nakonec duchovně otupí tak, že už nerozlišuješ ani základní duchovní působení. O tom je celý tvůj článek. Vynášíš sebe, jaký jsi sebeznásilňovací modlitební geroj. To, že modlitba k v Duchu svatém k Bohu jde od samého začátku zcela sama, jelikož se odehrává ve vzájemné lásce a důvěře, o tom nemáš zatím ani šajn! Stále předpokládáš, že kdo si neprošel tím co ty, nemůže mít v modlitbě správný vztah k Bohu. Jenže se těžce pleteš! Já si tím co v článku popisuješ prošel, a všechno to bylo k ničemu! Já znám to, v čem ty nyní žiješ, ty neznáš to co je potom když tuto antikristovu růžencovou past opustíš. Co zde chceš tedy vysvětlovat? Dokazovat nám svoje modlitební zásluhy získané sebezapíráním a nucením se k modlitbě? Nezbláznil ses? Ty se musíš do vztahu lásky nutit? Hrůza!!

  Já jsem Toník, píšu tu pod nickem Cizinec. Jsem ten, kdo ti pokládá jasné a konkrétní otázky na realitu tvého života. Určitě by mne nenapadlo tě vyzývat, abys tu popisoval váš virtuální vnitřní svět - je sice taky zajímavé, jak každý stavíte svou virtuální stavbu, ale to není předmětem mého zájmu. 

  Mne zajímá realita. Fakta. Proto taky kladu otázku na realitu života.

  Jako že bych byl překvapen že ti položím jednoduché otázky a ty uhneš a neodpovíš? To ne. 

  Že bych byl překvapen, že začneš psát o růženci? To už vůbec ne. 

  Spíše jsem si všímal, jak píšeš o Marii. 

Když si to vezmu postupně, tak to vypadalo ve tvých příspěvcích takto:

rok pocet prispevku oko o Marii:

2008 196 

2009 195 

2010 150 

2011 154 

2012 165 

2013 173 

2014 101 

2015 53 

2016 21 

2017 20 

2018 3

  Jakoby si na Marii docela zapomínal. 

  Tak mne zajímá úplně jednoduchá otázka na tvou realitu: Co se dělo, že ses o Marii skoro tři roky tolik nezmiňoval a v posledních dvou letechopravdu jen výjimečně? 

  Ahoj Stando.

  Když se ty modlíš vlastními slovy, tak si podvědomě přičítáš nějaké zásluhy a svádí tě to k pýše a strnulosti víry?

  Modlitby cizími slovy tě nesvádí k pýše a strnulosti v růstu víry?

  Modlíš se někdy vlastními slovy?

Je pro tebe uspokojující nutit se do vztahu s Bohem? 

Ty se podřizuješ režii událostí které přicházejí nadšeně a z chutí?! Neznáš boží vůli, a tak mylně považuješ to co přichází za boží vůli. A co když přijde nějaká zlovolná režie událostí? Taky se jí podřídíš s nadšením a chutí? 

Jakýkoliv vztah vyhoří pouze a jenom na tom, že to co vytvářelo vazby vztahu nebylo od Boha, anebo to přestalo být boží vůlí. Co je od Boha to ve vztahu přetrvá.

Můžeš po léta úspěšně vykonávat nějakou profesionální činnost a najednou zničehožnic vyhoříš jelikož boží vůlí je, abys dělal něco jiného. A pokud máš s Bohem pevný vztah, Jeho vůli v pravdě Ducha poznáš, tak zase to co nově děláš je požehnané a dobré.

U vztahu s živými bytostmi je u Boha prioritou nerozlučovat a vytvářet vztahy trvalého charakteru. Přesto někdy vztahy vyhoří, a je to vždy když to co vztah spojuje není od Boha. Oko, i kdyby ses na hlavu postavil, to čím Bůh trvale spojuje vztahy, ty nemáš, mít nebudeš, proto ani dát to nemůžeš, natož trvalou pevnost svou snahou a silou v sobě budovat. To je vysloveně boží parketa, a jediné co stačí, je plně Bohu důvěřovat, že do vztahu vždy dává to, co je třeba. 

Každý vztah se je živý a vyvíjí se. Nechtěj mi namluvit, že ta tvoje stagnující sebedrezura stíhá reagovat na okamžité duchovní potřeby vztahu. To bys do toho Bohu těžce fušoval! 

Oko, to tvoje sebebudování je k ničemu! Je to jenom tvoje lidská snaha o odvrácení nevyhnutelného. Ve vztahu a přijímání toho co Bůh neustále vztahu dává potřebuješ okamžité vnímání pravdy Ducha, pravdy která tě uschopní přijmout to, co nyní a právě teď Bůh pro další život vztahu dává. Pravdy která ti OKAMŽITĚ umožní a uschopní tě ihned reagovat na potřeby vyvíjejícího se vztahu. Ta tvoje stagnující sebedrezůra je na to příliš těžkopádná abys mohl okamžitě reagovat na potřeby vztahu. To co ty popisuješ dobře znám. V minulosti tato tvoje sebedrezura byla v rodinách hodně rozšířená. Nikdy však nevede ke vytvoření živého vztahu, vždy vede ke vztahu plného despotismu. To co zde ty Oko popisuješ je příčinou despotismu v řk vztazích. Kázeň, řád, sebezapírání, nucení se do vztahu. Láska na rozkaz! Bohu díky je takových vztahů co spojuje despotismus již poskrovnu.

No abys to nevykládal jak je u tebe zvykem špatně. Kázeň, řád, sebezapírání jsou nedílnou součástí života kristovců. Jenom si musíš uvědomit, že sebezapírání musí vycházet z lásky, a ne jak to děláš ty, sebezapíráním lásku vytvářet a udržovat. To je přímo odporné!

Zapamatuj si Oko!

  Tedy, jestli ti dobře, rozumím, tehdy jsi miloval Boha, ale růženec pro tebe nebyl vyznáním lásky? 

  Nebo jsi tehdy ani Boha nemiloval?

  Jejej, to by mne ani nenapadlo.

  Ani by mne ale nenapadlo vyrábět si lásku k někomu jinému opakováním slov a ještě k tomu básniček, co se ani pořádně nerýmujou.

  A vymýšlet nesmyslné nesmysly a sám sobě si tím oponovat je dost podobná činnost ;-)

  Ale je možné, že při tvých vzájemných opozicích sama sobě v diskuzi proti tvým vlastním myšlenkám jednou sám nad sebou vyhraješ a porazíš se. Pak doporučuji toho poraženého Standu pohřbít, aby nežil společně s tím, co vyhrál.

  Docela jinak je tomu ve vztahu člověk a Bůh. 

  Ten nefunguje, jako když si člověk ochočuje zviřátko nebo jako když nabušený kulturista machruje svaly.

  Vztah člověka a Boha je jako v rodině, jako vztah dítěte a otce. Zpočátku je to jako když se narodí miminko: To miminko ani pořádně neumí mluvit, jen žvatlá. Svaly taky nemá žádné, a ani je nepotřebuje, protože ho nosí rodiče. Ani k machrování svaly nepotřebuje. Ani duševně na tom není kdovíjak, je to miminko rádo, když si dokáže strčit do pusy palec od nohy, to už je jeho vrcholový výkon. Ale to miminko má srdce - docela celé srdce, které je schopné vnímat lásku rodičů. A ta láska, tak je tam daleko, daleko před tím, než se miminko narodí.

  Toník