|
Právě je 425 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116474218 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 09:57:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Křesťanova autorita je dána Duchem svatým, nikoli lidskou moudrostí či doktorátem z teologie.
Křesťanská identita má Kristova Ducha, nikoli „ducha tohoto světa“. Lidé žasli nad Ježíšovým učením, protože Jeho slova měla autoritu, „svrchovanou moc“, jak praví úryvek z Lukášova evangelia v dnešní liturgii (Lk 4,31-37).
Ježíš nebyl běžný kazatel, protože Jeho autorita je ze zvláštního pomazání Duchem svatým. Ježíš je Syn Boží, který je pomazán a poslán, aby přinesl spásu, aby přinesl svobodu. A někteří se nad tímto Ježíšovým stylem, Jeho identitou a svobodou pohoršovali.
Jaká je naše křesťanská identita?
Pavel to říká přesně. »Nevyjadřujeme se slovy, kterým učí lidská moudrost« (srov. 1 Kor 2,13). Pavlovo kázání není takové proto, že studoval na Lateránu nebo na Gregoriáně. Ne, ne! Ne lidská moudrost, nýbrž »jak tomu učí Duch, takže nauku pocházející od Ducha také vyjadřujeme řečí od něho vnuknutou. Ovšem člověk se schopnostmi pouze přirozenými nepřijímá ty pravdy, které přicházejí od Božího Ducha«.
Člověk to sám nemůže pochopit!
A proto pokud "křesťané" nerozumí dobře věcem Ducha, nevydávají a nenabízejí svědectví. Nemají identitu. Věci Ducha se člověku zdají hloupé a nemůže je pochopit. Avšak člověk pohnutý Duchem »může vynést úsudek o všem, ale sám nepodléhá úsudku nikoho« (1 Kor 2,15).
„Máme tedy smýšlení Kristovo, to znamená Kristova Ducha. V tom je křesťanská identita, totiž nemít ducha tohoto světa, tedy onen způsob myšlení a usuzování... Můžeš mít pět doktorátů z teologie, ale nemít Božího Ducha! Možná budeš velký teolog, ale nejsi křesťan, protože nemáš Ducha Božího! Toho, který dává autoritu (svrchovanou moc). Tím, který ti dá identitu, je Duch svatý, pomazání Ducha svatého.“
Proto, „lid neměl rád ony kazatele a učitele zákona, protože mluvili sice o teologii, ale nedotkli se srdce, nedali svobodu. Takoví si nepočínali tak, aby lid nalezl svoji identitu, protože nebyli pomazáni Duchem svatým.“
„Ježíšova autorita – a křesťanova autorita – vychází právě z této schopnosti chápat věci Ducha, vyjadřovat se řečí vnuknutou Duchem. Častokrát nacházíme mezi věřícími prosté stařenky, které možná nedokončili základní školu, ale které mluví o těchto věcech lépe než nějaký teolog, protože mají Ducha svatého. Toho, kterého má svatý Pavel. O toho máme prosit všichni. Pane, daruj nám křesťanskou identitu, tu, kterou jsi měl Ty. Daruj nám Svého Ducha. Daruj nám Svůj způsob myšlení, Svůj způsob cítění a vyjadřování: uděl nám Pane pomazání Ducha svatého.“ |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 16:11:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Amen. |
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 04. září 2015 @ 23:33:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Řeknu to takto, Kjubiku.
Já se chci identifikovat jinak řečeno ztotožnit s Pánem Ježíšem Kristem tak, aby Jeho identita byla moje a Jeho moje. Filozofický, encyklopedická, slovníkový či jiný lidmi přisouzený význam tohoto slova je pro mne nedůležitý, takže se k tomu nevyjádřím. Nevadí? |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Skóre: 1) Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 00:41:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To mi je jasné. Ale bude to platit i obraceně? Bude chtít být Pan Ježíš Stanislavem Velickým? Pokud chceš být Bohem a tak mít Boží identitu, kdo jsem já abych ti v tom bránil? Pokud je křesťanství o tom stát se malým Bohem, tak pro mne křesťanství nikdy nebude. Vždy budu raději Božím dítětem a milován Bohem, než byt Bohem čí mít jeho Boží identitu a ponížit Boha na pouze to. Promiň ale asi nebudeme se moct setkat v Brně jak tam budu. Cítil bych se trapně, sedět společně s tím co je bohem, když já Boha považují osobně za nekonečno (lásky, dobroty aj.) a jsem rád, že mně neustále převyšuje a tím překvapuje a tak vnímám tu lásku jakou mne obdaruje neustále.
Já se chci identifikovat jinak řečeno ztotožnit s
Pánem Ježíšem Kristem tak, aby Jeho identita byla moje a Jeho moje.
Filozofický, encyklopedická, slovníkový či jiný lidmi přisouzený význam
tohoto slova je pro mne nedůležitý, takže se k tomu nevyjádřím. Nevadí? Nechtěl jsi napsat aby Jeho identita byla moje a moje Jeho? Tak to vypadá jako by jsi dvakrát chtěl to samo. Aby jeho identita byla tvoje a jeho tvoje. No, nevadí. Jen mi přijde divné, že člověk co má Boží identitu neumí vysvětlit co identita je a co není. Byla to pošetilost z mé strany, když chci si objasnit pojmy. Mohl bych tedy mít na tebe prosbu když uvidíš třeba dvě stejné věci: dvě lahve kofoly, trojúhelníky, bundy čí cokoliv co uvidíš z věci nemluvit o tom, že jsou identické, protože to je význam který k tomu přisoudili lidé.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 01:31:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, když jsi tam "zamontoval" moje lidské jméno, je třeba říci, že odměnou pro vítězné svaté ve Filadelfii je, že na ně Pán Ježíš napíše jméno svého Boha, jméno města svého Boha sestupující z nebes od jeho Boha a své nové jméno. Takže je to o tom, že jako součást nevěsty ztrácím svou identitu a přijímám jako nevěsta jméno svého Ženicha, ne On moje. Bůh se rozhodně chtěl stát člověkem a stal se jím, ale ne mnou. A pak se člověk Ježíš stal jako poslední Adam ve vzkříšení Duchem oživujícím, Prvorozeným Synem Božím, který nemá jen Božství, ale i lidství, jsa zároveň Synem člověka. Ztotožnil se s námi ve smrti, abychom se my s Ním mohli ztotožnit v životě - Jeho božském věčném životě..
Nechtěl jsi napsat aby Jeho identita byla moje a moje Jeho? Jo, tady jsem to poněkud popletl.
Víš, jak identifikoval Saul z Tarsu věřící, když pronásledoval Boží církev, když je zatýkal a souhlasil s jejich zabitím? Tak, že oni vzývali nahlas jméno Páně a podle toho poznal, že jsou věřící v Krista. A když se s Pánem Ježíšem setkal před Damaškem, Pán se ho ptal: "Proč Mne pronásleduješ?" Tady můžeš krásně vidět tu "výměnu" identit; ale lepší výraz je ztotožnění.
Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 02:43:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stanislave tvoje lidské jméno tam zakomponoval schválně. Ty ve svých příspěvcích říkáš, že jsi již Bohem. Neberu ti to.
Nechtěl jsi napsat aby Jeho identita byla moje a moje Jeho? Jo, tady jsem to poněkud popletl. Vidíš já v tom krátkém životě v porovnání s tebou mám jinou zkušenost s Bohem. Věříš čí víš že k Bohu patří neomylnost? Já tomu věřím. Já tuto neomylnost nemám. Zrovna včera v pátek jsem jel na jeden pracovní pohovor. Jaksi se stálo, že v městě kde měl být jsem si popletl adresy a nedorazil jsem tam, kde jsem měl. Zpětně jsem Panu Bohu za to vděčný. Pokud bych tam dorazil nestihl bych pak jednu schůzku, mamka by mi odjela z jiného města, kde předtím byla, musel bych řešit jak se rychle dostat domu od vlaku a navíc bych neměl dostatek času na další záležitosti, kde jsem měl byt a s lidmi s kterými jsem se měl setkat byl by pro těžký úkol. A to, že bych nevyrazil na ten pohovor, by také nepřineslo takovou souhru jako můj neúspěšnou cestu na pracovní pohovor. Jsem nakonec za to Pánu vděčný.
Víš, jak identifikoval Saul z Tarsu věřící,
když pronásledoval Boží církev, když je zatýkal a souhlasil s jejich
zabitím? Tak, že oni vzývali nahlas jméno Páně a podle toho poznal, že
jsou věřící v Krista. A když se s Pánem Ježíšem setkal před Damaškem,
Pán se ho ptal: "Proč Mne pronásleduješ?" Tady můžeš krásně vidět tu
"výměnu" identit; ale lepší výraz je ztotožnění. Co k tomu říct. Napadá mne jen jedno slovíčko Amen. Souhlas byli to věřící v Krista. Kristus u Damašku se s nimi ztotožnil. Ale s kým se ztotožnil? Se všemi věřícími či jen z některými? Byl tam mezi třeba Pepík, Franta, Staňa, Kubík, Toník, Honzík, Bedřich a jiní. A třeba Bedřich a Pepík by tvrdili, že mojí identitu Kristovou. Takže se zbytkem z těch věřících by se Ježíš neztotožnil? I já se ztotožním s některými lidmi třeba nemocnými, trpícími apod. ale nepřijímám tím jejich identitu. Ty snad jo?
No, když jsi tam "zamontoval" moje lidské jméno,
je třeba říci, že odměnou pro vítězné svaté ve Filadelfii je, že na ně
Pán Ježíš napíše jméno svého Boha, jméno města svého Boha sestupující z
nebes od jeho Boha a své nové jméno. Takže je to o tom, že jako součást
nevěsty ztrácím svou identitu a přijímám jako nevěsta jméno svého
Ženicha, ne On moje. Opět stejné zamyšlení čí podobné zamyšlení jako výše? Nevěsta je jen Willy nebo jsou ti svatí ve Filadelfii? Dostane to jméno všichni ve Filadelfii (v bratrské lásce) nebo jen pár jedinců včetně třeba Willyho?
Ještě jedna myšlenka: Bůh se rozhodně chtěl stát člověkem a stal se jím,
ale ne mnou. A pak se člověk Ježíš stal jako poslední Adam ve vzkříšení
Duchem oživujícím, Prvorozeným Synem Božím, který nemá jen Božství, ale
i lidství, jsa zároveň Synem člověka. Ztotožnil se s námi ve smrti,
abychom se my s Ním mohli ztotožnit v životě - Jeho božském věčném
životě.. A to znamená, že my se máme stát Bohy? Tak to pak bude na konci světa vypadat hodně zajímavě nemyslíš? Uvaž. Bude jeden Bůh co je od věčnosti, který byl je a bude a pak několik Bohů malých, co mají Boží identitu. Trošku mi to připomíná víru starých Řeků čí Římanů. Jeden Bůh co byl šéf, Zeus, a pak spousty malých.
Poslední otázka na zamyšlení: Když ty se z někým ztotožníš přijímáš tím rovněž i jeho identitu? Názorný příklad. Dejme tomu, že ty ztotožníš se z proroctvím rabína Judaha Bena Samuela, který tvrdí, že konec světa má nastoupit v roce 2017. Vše zatím co předpověděl se vyplnilo. Ztotožníš se tedy s tím co tvrdí. Přijmeš tedy identitu toho rabína?
Nevyzývám Tě abys přijal můj pohled. Klidně věř zastávej názor, že máš již identitu Boha. Mi Bůh ukázal, že je vždy větší a zároveň bližší než jsem si myslel. Dovol tedy mi se ještě jednou omluvit, že na kofolu nemůžu s tebou sednout cítil bych se divně a nezaslouženě, že si to nezasloužím proživát takovou blízkost s člověkem co již prožívá boží identitu v sobě.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 10:11:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A to znamená, že my se máme stát Bohy? Tak to pak bude na konci světa vypadat hodně zajímavě nemyslíš? Uvaž. Bude jeden Bůh co je od věčnosti, který byl je a bude a pak několik Bohů malých, co mají Boží identitu. Trošku mi to připomíná víru starých Řeků čí Římanů. Jeden Bůh co byl šéf, Zeus, a pak spousty malých.
Dobrý den, Kjubiku.
Willy je jen prostý křesťan, který se tolik nevyzná v klikatinách křivolakých životních cestiček, po kterých pobíhají lidé v náboženství, a ani to nepotřebuje: Můžete ho tedy přirovnávat k víře Řeků a Římanů a asi vám nevysvětlí uspokojivě, co žijeme. Pokud najdete stejné vyjádření u Klementa Alexandrijského či Cypriána, snad vám to pomůže pochopit, o čem píšeme.
Hezký den
Cizinec.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 15:04:33 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky Toníku, věděl jsem, že to jako já měli někteří z církevních otců, totiž slyšel jsem o tom; ale nikdy jsem se o to nezajímal natolik, abych to mohl použít v debatě s Kjubikem. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 19:23:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Díky, Willy. Rádo se stalo.
Vždycky mne tu překvapí, když se tu někdo, kdo se tváří jako římský katolík, naváží do víry, která je či měla by být - alespoň verbálně - součástí víry a historie institucionální církve a zvláště tzv. církevních otců. Snad mu tedy víra Irenea, Justina, Klementa, Hyppolyta, Cypriána, Origena či Atanáše nebude také připomínat "víru starých Řeků čí Římanů". Stejně tak mne překvapí, když tu píšu o definitivním rozhodnutí pro Krista, pro zasvěcení, pro manželství, které propaguje i současný papež a někdo, kdo se k papeži jakoby hlásí, statečně a dlouhodobě oponuje a tvrdí, že pro něj je to jen iluze. To už ani nemluvím o tom, že máme dle slov Pána Ježíše zapřít sami sebe: Že nepatříme sobě, ani světu, ale Jemu, nejsme svoji vlastníci, ale správci a někdo, kdo si říká křesťan tomu statečně oponuje a snaží se ze všech sil zdůraznit, že on patří sám sobě, že je sám svůj majitel a že si tuhle identitu chce ponechat navždy.
Ale zajímavé to sledovat. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 19:30:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, bez zajímavosti to jistě není, ale překvapuje mě, že to jakoby nezajímá právě ty, které by to zajímat mělo. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 12:30:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Že nepatříme sobě, ani světu, ale Jemu, nejsme svoji vlastníci, ale správci "...
Toto všechno je jen lidskými slovy vyjádřením jedné věci - živého vztahu s Bohem, ve kterém se křesťan takto Bohu vydává.
Ve skutečnosti ale v takovém vztahu stojí dvě svéprávné svobodné bytosti (nikoli pán a otrok), které se vzájemně v lásce vydávají jeden druhému.
Podobně také moje žena je "má" (je mi dokonce podřízena), ale stejně moje žena není mým majetkem, nevlastním ji. Mám ji milovat tak, jako i Kristus miloval církev a sám se za ni vydal ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 13:09:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ve skutečnosti ale v takovém vztahu stojí dvě
svéprávné svobodné bytosti (nikoli pán a otrok), které se vzájemně v
lásce vydávají jeden druhému.
Tak to máte vy, kteří jste nikdy živého Boha nepoznali. Nikdy jste nepoznali, co to znamená být usvědčen Duchem svatým ze svých hříchů, jaká je to hrůza padnout do rukou živého svatého Boha ve svém hříšném stavu. Nikdy jste tuto Boží bázeň nepoznali. Padnout do rukou toho, kdo má moc člověka zachránit i odsoudit. Jaký je rozdíl mezi věčným životem s Bohem nebo věčnou smrtí. Nikdy jste neprožili odpuštění a očištění svých hříchů a smíření se svatým Bohem, který je sžírající oheň. Nikdy jste nemohli proto ani pochopit, co je to být omilostněným a zachráněným hříšníkem, který obdržel z veliké milosti přístup k trůnu Boží slávy.
Vy budete pořát mlít své naduté, pyšné teorie o svém svéprávném, svobodném, rovnocenném, patnerském vztahu s Bohem. Dost zřetelně zapomínáte na to, že k Bohu smíte přistupovat jen díky jeho smilování , omilostnění a to pouze v případě, že jste skutečně omilostnění byli. Anebo jste to vůbec ještě nepoznali a nepochopili a přístup k trůnu jeho milosti žádný nemáte. Spíš to bude tak. Kdybyste měli, nemohli byste před svatým Bohem například dokola drmolit zdrávásy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 18:08:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toto všechno je jen lidskými slovy vyjádřením jedné věci - živého vztahu s Bohem, ve kterém se křesťan takto Bohu vydává.
Ano, přesně tak. Už to tedy pro tebe nejsou "Hloupé, rádobyzbožné řečičky." jako před čtrnácti dny? Pokud ne, tak je to dobře.
Ve skutečnosti ale v takovém vztahu stojí dvě svéprávné svobodné bytosti (nikoli pán a otrok), které se vzájemně v lásce vydávají jeden druhému.
Majitel a správce jsou ve zcela jiné pozici. Vztah Boha a a člověka je podobný, jako manželství v tom, že dva patří sobě. Ne v tom, že by si byli rovni.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 08:28:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ani otec se synem si nejsou rovni, ale mladší je podřízen staršímu: přesto zdravý vztah lásky mezi nimi může panovat jen za podmínek respektu milovaných osobností a jejich svobody ve volbách - a to ve vzájemném respektu.
Ani syn není majetkem otce, ani žena není majetkem muže. Na to zapomeň!
Pokud někdo někomu "patří", je to na základě jeho svobodné volby, na základě jeho přání "patřit".
I když jsme byli Bohem stvořeni a z tohoto úhlu pohledu mu tedy patříme, sám Bůh se tohoto svého práva zřekl a dal nám svobodu, ať se sami rozhodneme, zda mu opravdu chceme patřit, nebo nechceme. Bůh stojí o tuto naši svobodnou lidskou volbu, která je vyjádřením lásky lidského srdce. Lásku totiž nelze sdílet jinak, než v této svobodě sám si zvolit, koho chci milovat.
Člověk bez této svobody by byl jen otrok - "Objekt", který by byl brán jenom jako majetek - takový není schopen skutečného vztahu lásky, není schopen milovat. Schází mu k tomu svobodná vůle sám se rozhodnout milovat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 21:00:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | ...Zdravý vztah lásky mezi nimi může panovat jen za podmínek respektu milovaných osobností a jejich svobody ve volbách - a to ve vzájemném respektu.
Ale vůbec ne.
Zdravý a láskyplný vztah probíhá mezi otcem a synem klidně i ve chvíli, kdy otec vůbec nerespektuje to, co si syn(dcera) špatně zvolí a v klidu ho vychovává. Je to tedy naopak: Zdravý vztah mezi otcem a synem je ve chvíli, kdy otec syna vychovává. Když otec syna nevychovává, nastupuje velmi nezdravý vztah. Zvláště ve chvíli, kdy se třeba pětiletý syn rozhodne, že si stoupne doprostřed silnice a bude mávat autům nebo na okraj propasti a podívá se dolů.
Stejně tak mezi Bohem a lidmi úplně v klidu probíhá zdravý vztah, když Bůh vůbec nerespektuje to, co si člověk špatně či omylem zvolí a člověka v jeho špatné volbě zastaví. To je naopak jediný rozumný a zdravý vztah: Protože pokud Bůh nezastaví člověka v jeho špatné volbě a respektuje jí, nastupuje velmi nezdravý vztah, zvláště ze strany člověka. Což je nejvíce vidět na lidech, kteří mají od Boha "svobodu hřešit".
Ani syn není majetkem otce, ani žena není majetkem muže. Na to zapomeň!
No, já na to nezapomínám a jsem rád, že sis na to vzpoměl ty nebo že sis to uvědomil. Já tu nejsem ten, kdo by tvrdil, že je něčím majitelem a kdo by takovou hloupost obhajoval.
Pokud někdo někomu "patří", je to na základě jeho svobodné volby, na základě jeho přání "patřit".
Ale hloupost.
Na světě je bezpočet lidí, kteří patří hříchu a se svobodnou volbou to nemělo nic společného: Už se tak narodili.
I když jsme byli Bohem stvořeni a z tohoto úhlu pohledu mu tedy patříme, sám Bůh se tohoto svého práva zřekl a dal nám svobodu, ať se sami rozhodneme, zda mu opravdu chceme patřit, nebo nechceme. Bůh stojí o tuto naši svobodnou lidskou volbu, která je vyjádřením lásky lidského srdce. Lásku totiž nelze sdílet jinak, než v této svobodě sám si zvolit, koho chci milovat.
To je dobře, že si to uvědomuješ.
Tak ať jednou zvolíš dobře, až na tu skutečnou, definitivní volbu přijde, až se k tobě dostane ta možnost zvolit. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 09:42:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." když Bůh vůbec nerespektuje to, co si člověk špatně či omylem zvolí a člověka v jeho špatné volbě zastaví. "...
V tomto máš samozřejmě pravdu. Já však hovořil o čemsi úplně jiném, o dávání se v lásce ze své svobodné volby.
Otec dá synovi čokoládu (ať si smlsne) a syn ji rozbalí, ochutná, natáhne ruku a řekne: tati, ochutnej také, je velice dobrá!
V tom okamžiku totiž, kdy obdržel syn dar, je skutečným majitelem oné čokolády on sám a on sám rozhoduje, co s ní udělá. Má možnost ji sníst úplně sám - má možnost se o ni podělit. Ty sám si volíš. O tom je svobodná volba člověka.
Ovšem: máš - li možnost vykonat něco dobrého a neuděláš to, máš hřích.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. září 2015 @ 17:17:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Má možnost ji sníst úplně sám - má možnost se o ni podělit. Ty sám si volíš. O tom je svobodná volba člověka.
Přesně tak. To jsem rád, že jsi pochopil, o čem je ve skutečnosti svobodná volba člověka.
Už tu tedy nebudeš propagovat tvůj omyl, že "svobodná" volba člověka je vybírání mezi dobrem a zlem?
Ovšem: máš - li možnost vykonat něco dobrého a neuděláš to, máš hřích.
Ale di, Stando. Nevymýšlej si o druhých nesmysly a radši něco napiš o sobě.
Když nebudeš ve své fantazii vymýšlet tolik nesmyslů o cizinci, bylinovi, teleti, rosmanovi a dalších, zbude ti pak mnohem více času na to, abys mohl odpovídat na otázky po tom, co ty sám žiješ a abys napsal třeba i nějaký praktický příklad z tvého života k tématu. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 09:52:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ovšem: máš - li možnost vykonat něco dobrého a neuděláš to, máš hřích."...
Tohle jsem nezvrdil jenom adresně směrem ke tvé ospbě. Platí to pro všechny z nás úplně bez výjimky.
..."Už tu tedy nebudeš propagovat tvůj omyl, že "svobodná" volba člověka je vybírání mezi dobrem a zlem?"...
A o čem jiném tedy je?
"Má možnost ji sníst úplně sám - má možnost se o ni podělit. Ty sám si volíš. O tom je svobodná volba člověka."
Přesně tak. To jsem rád, že jsi pochopil, o čem je ve skutečnosti svobodná volba člověka.
|
]
O čem je lidská svoboda (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 09. září 2015 @ 18:47:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tohle jsem nezvrdil jenom adresně směrem ke tvé ospbě. Platí to pro všechny z nás úplně bez výjimky.
Já vím, Stando. Zas ta tvoje domýšlivost.
Jak vedle v diskuzi nick Noname hezky uvádí: " S tím ví každý - si silně fandíš - mnoho lidí rádo používá všichni ale myslí tím hlavně sebe nebo jen skupinu lidí kolem sebe." A uvádí to boldem. Asi ví, o čem píše, protože sám často píše "my všichni", myslí tím okatě "vy všichni" a ve skutečnosti píše jen o sobě. A o čem jiném tedy je?
No o vybírání mezi dobrem a dobrem, ne? To jsem ti psal asi stokrát.
Představ si situaci, že by zlo úplně chybělo. Nebylo. Neexistovalo. Žádné zlo. Ani kousek.
Moje svoboda by v takové situaci zůstala kompletní, celá, úplná, dokonalá, stoprocentní, docela nic by jí nescházelo.
Co by se za takových podmínek stalo s tvou " svobodou hřešit" a "svobodou vybírat si dobro a zlo"?
A ta situace, Stando, jednou nastane.
Bylo by dobře, aby ses na to už připravil, nebude to tak dlouho trvat.
|
]
Re: O čem je lidská svoboda (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 15. září 2015 @ 07:47:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."No o vybírání mezi dobrem a dobrem, ne? "...
V tom mém světě, který je skutečný a nikoli virtuální, je jedině Bůh dobrý! Nelze si v něm nijak vybírat mezi Bohem a Bohem.
Zatím žijeme své pozemské životy ve světě skutečném, ve světě, ve kterém existuje dobro i zlo.
Ve světě, kde se zlu musíme vzpírat, jsme pokoušeni zlem a sami také chybujeme zlem (hříchem).
Snad alespoń tuto skutečnost mi ještě uznáš.
Takový je náš svět reálný, nikoli ten, který sis vysnil.
A tato skutečnost se týká opravdu všech lidí, co jich kdy na světě bylo. Zde neplatí žádné výjimky pro nikoho. Naopak, platí pro nás Pavlův "recept" na život: "Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad, když kážu druhým, nebyl také vyřazen".
|
]
Re: Re: O čem je lidská svoboda (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 15. září 2015 @ 08:45:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V tom mém světě, který je skutečný a nikoli virtuální, je jedině Bůh dobrý! Nelze si v něm nijak vybírat mezi Bohem a Bohem.
Stando, nebe je taky reálné, skutečné, nevysnil jsem si ho, i když je pro tebe zatím "virtuální". Stejně tak ohnivé jezero je skutečné, reálné.
Jednou, až přijde smrt těla, se možná dostaneš do nebe, do toho světa, který je pro tebe zatím virtuální. Ponechme teď stranou otázku, jak se to stane, že se tam dostaneš, ale je jisté, že v nebi nebude žádné zlo, žádný hřích, žádné slzy a jejich údolí či jejich královna, žádné modly, žádná bolest, žádná nemoc, zkrátka vůbec nic ze hříchu a minutí se cíle, kterým je Bůh.
Pokud se tam dostaneš, kam se poděje tvoje "svoboda hřešit" a tvoje "svoboda", která je ve "vybírání dobra a zla"?
Když si nebudeš moci vůbec vybírat, protože nebudeš mít mezi čím, tak úplně ztratíš tu tvou "svobodu", pochopil jsem tě dobře?
Takový je náš svět reálný, nikoli ten, který sis vysnil.
Stando, ve skutečném, reálném světě je hříšník otrokem svého hříchu, i když si ten hříšník virtuálně omylem ve své hlavě vysnil, že si hřích vybírá "svobodně", aby si omluvil svoji situaci a necítil se tak špatně.
Ale že je nějaký člověk takovou "svobodou" oklamaný ještě skoro v pětašedesáti, to se vidí málokdy, na to je potřeba hodně velké zatmění reality. Z téhle "svobody" hřešit obvykle lidi procitají už někdy po čtyřicítce. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 18:57:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Willy.
Mám pro tebe nesnadný úkol. Když si přečteš něco o theosi, například tento článek, byl bys schopen napsat, zda tomu rozumíš podobně?
Díky Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 06. září 2015 @ 20:17:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku, přečetl jsem si článek a mohu říci, že ačkoli je do něho zamontován vedle Božího pohledu i filozofický a teologický rozměr, v podstatě tam, kde odpovídá zjevení Písma Svatého o tajemství Boží správy (ekonomie - napsal jsem tu o tom minimálně jeden článek) lze souhlasit, protože je tam stejný základ. V Pánově obnově používáme běžně výrazy zbožštění nebo zesynovštění jako způsob, jímž Bůh uskutečňuje svůj Boží věčný záměr. Tento Boží způsob vede k potřebné jednotě mezi Bohem a člověkem a činí člověka způsobilým k naplnění původního Božího planu při stvoření člověka (Gn 1:26). Bez této jednoty založené na vzájemném přebývání člověka v Bohu a Boha v člověku by Boží záměr nemohl být uskutečněn - Am 3:3 (B21) Mohou snad jít dva společně, když nejsou ve shodě?
To znamená, že způsob, jakým Bůh uskutečňuje svůj záměr a dosahuje svého cíle, je zbožštění člověka, tj. učinění člověka stejným, jako je On v životě s přirozenosti, nikoli však v Božství, za účelem dosažení takové jednoty, která člověka činí způsobilým naplnit Boží záměr. Toto zbožštění je vlastně plná spása celého člověka - ducha, duše a těla. |
]
theosis - Re: Církev hříšníků je svatá. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 22:12:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Díky, Willy. Obdivuji tě, že jsi ten článek přečetl ;-) A díky za odpověď.
Rozumím tomu podobně: Že původní Boží plán byl být v jednotě s Bohem, mít jedno srdce, jednoho ducha, "být s Kristem ukryt v Bohu" a zároveň být tím, "u koho má Bůh příbytek".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 10:02:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky našemu vyvolení (obléknutím Krista ve křtu jsme se stali křesťany), máme nyní možnost prožívat úzké společenství s Bohem uvnitř církve. Prožívat společenství nad svoji lidskou přirozenost. Jsme Duchem svatým vnitřně posvěcováni, zakoušíme Boha.
Proto se Bůh stal člověkem, aby se člověk takto mohl stát "Bohem" (v tomto smyslu sdílení božství skrze obdarovávání, skrze vztah - nikoli stát se Bohem doslovně!).
O tomto píší otcové prvních století, Justin, Irenej, Klement či Cyprián.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 10:32:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky našemu vyvolení (obléknutím Krista ve křtu
jsme se stali křesťany), máme nyní možnost prožívat úzké společenství s
Bohem uvnitř církve.
Myslíš to vyvolení, které dělají vaší faráři ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 12:22:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Naše vyvolení bylo vyvolením Božím, vyvolením od Boha.
Faráři si jen v úloze neužitečných služebníků (Lk 17,10) vykonávají svoji službu v církvi, ke které je Bůh povolal.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 12:42:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak to ti faráři poznají, které to miminko bylo vyvolené a pokřtí je ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 15:53:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z praxe je vidět, že to nepoznají nijak. Prostě berou co jim přijde pod ruku.
Z praxe se totiž ukazuje, že drtivá většina vyvolena nebyla.
U křesťanů je to jinak. Ti, kteří byli vyvoleni, uvěří a nechají se pokřtít. Vyvolení se pozná právě podle toho, zda člověk uvěří a přijme slovo pravdy, slovo evangelia, odevzdá svůj život svému vykupiteli.
Skutky apoštolů
13:48
Když to pohané uslyšeli, radovali se a velebili slovo Páně; ti pak, kteří byli vyvoleni k věčnému životu, uvěřili.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 22:20:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Díky našemu vyvolení (obléknutím Krista ve křtu jsme se stali křesťany), máme nyní možnost prožívat úzké společenství s Bohem uvnitř církve.
Ahoj Stando.
Psal jsi tu často, že vaše vyvolení proběhlo při svátostí křtu miminek.
Znamená to tvoje slovo "vyvolení" při svátosti křtu to stejné slovo "vyvolený", které použil Pán Ježíš? Pokud ano, tak tomu "málo je vyvolených" rozumíš tak, že to málo jsou všichni lidé, kterým byla udělena svátost křtu?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 09:29:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je stejná potíž s používáním lidských slov, že nejsou jednoznačná. Podobně je to třeba se slovem "spasení" - což znamená záchrana.
Když tě někdo zachrání z voru uprostřed oceánu, tak tě také určitým způsobem spasil. Ale je to ve významu jiné spasení, než záchrana Kristem pro věčný život.
Člověk může být Bohem vyvolen v různých rovinách. Dostane třeba dar umění - talent malovat obrazy, dělat sochy. jiný dostane dar naučit se snadno mnoho cizích jazyků. To všechno je vyvolení pro určitý Boží záměr s těmito lidmi, vyvolení k určitému úkolu.
Už samotné pozvání je určitým druhem vyvolení. Podobně jsou vyvolenými pro určité naplnění Božího plánu se světem i lidé, kteří se z Boží milosti znovuzrodili ve křtu. Byli povoláni k životu s Bohem. Jiní lidé, na druhém konci světa už takto třeba vyvoleni (povoláni) nebyli. Protože ti první mají za úkol naplňováním svého života s Bohem sami těmto druhým Krista přinést.
Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených.
Povolaných - ve smyslu pozvaných. Zde se hovoří o pozvání celého židovského národa k mesiášské hostině, do církve. Ale jen málo z nich toto pozvání uposlechlo, kdežto převážná většina se stavěla k mesiášskému království nepřátelsky. Ale i mezi těmi, kdo pozvání přijmou, najde se "nehodný" (bez svatebních šatů - Mt 22,14) . To znamená: nestačí, aby byl někdo znovuzrozen, aby byl údem církve - je nutné, aby byl i vnitřně svatý, bez těžkého hříchu.. Jinak skončí v pekle (temnota, pláč...).
Vyvolení v tomto smyslu a na tomto místě jsou pak jenom ti, kteří se účastní mesiášské hostiny ve vhodném rouchu (vnitřně svatí).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 21:04:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To je stejná potíž s používáním lidských slov, že nejsou jednoznačná.
Rozumím, díky za odpověď. Proto se ptám, jestli myslíš to stejné slovo "vyvolit" a "vyvolení"
Vyvolení v tomto smyslu a na tomto místě jsou pak jenom ti, kteří se účastní mesiášské hostiny ve vhodném rouchu (vnitřně svatí).
Svátost křtu miminek je tedy pro tebe něco jiného, než "vyvolení" z toho podobenství, jestli jsem tě dobře pochopil.
Povolaných - ve smyslu pozvaných.
Ano, tak tomu rozumím, že "pozvaný" = "povolaný".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 15:42:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nevyzývám Tě abys přijal můj pohled. Klidně věř zastávej názor, že máš již identitu Boha. Mi Bůh ukázal, že je vždy větší a zároveň bližší než jsem si myslel. Dovol tedy mi se ještě jednou omluvit, že na kofolu nemůžu s tebou sednout cítil bych se divně a nezaslouženě, že si to nezasloužím proživát takovou blízkost s člověkem co již prožívá boží identitu v sobě.
Bůh se stal člověkem, aby se člověk mohl stát Bohem v životě a přirozenosti, ale ne v Božství. To znamená, že člověk má život a žije životem Boha, díky čemuž má účast na Božské přirozenosti, aby Boha vyjadřoval a v Jeho zastoupení panoval nad celou zemí, neboť za tímto účelem Bůh člověka stvořil - ke svému obrazu podle své podoby (Gn 1:26). Bůh chtěl od počátku na zemi ustanovit své Království s člověkem, který by Jeho jménem kraloval nade vším živým. Ale první člověk - Adam to pokazil. Místo toho, aby jedl v zahradě Eden ze stromu života, jedl ze zakázaného stromu poznání dobrého a zlého. Proto musel přijít druhý nebo poslední Adam - Pán Ježíš Kristus, aby to napravil a umožnil Bohu Jeho původní plán naplnit. Písmo zjevuje, že Kristus je skutečností stromu života - Kdo má Syna, má život. Tohoto Krista zákoníci a farizeové obviňovali z toho, že je přítelem hříšníků, že s nimi jí a pije, na což jim odpověděl, že lékaře potřebují nemocní (hříšníci) a ne zdraví (samospravedliví farizeové a zákoníci). Hříšnici potřebující Lékaře - Krista byli v Jeho přítomnosti rádi, Jeho společnost jim byla příjemná, i když po nich chtěl, aby už nehřešili. Možná se cítili divně a nezaslouženě, jako třeba ten setník, který chtěl, aby Pán uzdravil jeho otroka, když řekl, že není hoden, aby Pán vešel pod jeho střechu, že stačí, když řekne slovo a jeho služebník bude uzdraven. Jestli víš, že potřebuješ Lékaře, je jedno, jak se cítíš. On ví, jak se cítíš, ale chce tě přesto uzdravit, protože je milostivý a chce ti dát Jeho milost a chce, abys poznal pravdu, která tě vysvobodí ze všech negativních pocitů. Nikdo si Jeho milost nezaslouží ani zasloužit nemůže, ale On ji přesto z lásky udílí těm, kdo Mu věří - milost za milostí.
Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 16. září 2015 @ 07:52:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Účast tvora na životě Božím neznamená, že se tvor stává Bohem!
Takto by totiž byli bohové všichni andělé a svatí v nebi (včetně opravdových křesťanů žijících své pozemské životy).
Boží přirozenost se vyznačuje nesmrtelností, všemohoucností, vševědoucností spravedlivostí a absolutní mocí.
Účast na této přirozenosti znamená obdržet od Boha dary, které mají sice některé tyto základní znaky - však v míře nedokonalé.
|
]
|
|
|
|