 |
Právě je 291 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116534730
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i my slepí? (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 26. březen 2013 @ 10:17:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ach, to bych ti byl snad spíše schopen vysvětlit, co je to Wankelův motor, než co je moje duše.
V Bibli není nikde psáno, co to duše je. Jen že Bůh učinil člověka duší živou (je i mrtvá duše ?)
a v Římanům je psáno: "Proměňujte se obnovou své mysli..." Tady je nám ledacos napovězeno.
že je jakási složka naší bytosti, která, když ji obnovujeme, způsobuje naši proměnu.
Měl jsem, či spíše ještě mám, spor s jedním pastorem, který poukazoval na moji duši,
na to, že jsem uměleckého zaměření, a že to umění je "košaťení duše",
čímž vzniká můj problém, můj střet s Duchem.
To je asi jako bys někomu vyčítal, že onemocněl chřipkou ;-)
Já o tom své problému vím, a nezbylo mi nic jiného dát tu svoji duši
Ježíši Kristu, aby ji proměnil. Prostě ji ztratit pro Krista.
Pokud zastáváš názor, že DUŠE JE NESMRTELNÁ, pak se ani nemůže znovuzrodit,
protože nemohla zemřít.
(Nedávno jsem si z profesního hlediska koupil knížku Rekonstrukce roubených staveb.
V úvodu autor vysvětluje, že by se měla správne jmenovat Opravy....,
protože "rekonstrukce" znamená "znovu postavit". Abych mohl něco znovu postavit,
musím staré nejprve zbourat. Jak se děje třeba při vzniku skanzenů.
Objekt rozbouráme, převezeme, a znovu postavíme.)
Svoje tělo mohu nechat zavřít do klece, aby nehřešilo,
ale svoji duši ne. Ta se může toulat leckde.
Včera jsem opět shlédl film Fany, scénka ke konci z blázince:
"...ti žijí úplně v jiném světě...."
Prostě beru to tak, že moje tělo i moje duše - až budu sytý dnů - EXNE,
a při vzkříšení zmrtvých, až zatroubí archanděl,
poběží můj NESMRTELNÝ, ZDE NA ZEMI ZNOVUZROZENÝ (na Velikonoce 1981), DUCH,
vzříc svému novému, uzdravenému (už mi nebude natíkat kotník) tělu
a vstříc i své nové duši, která se nebude chtít někde neposlušně toulat,
ale bude na věky chválit Pána.
"....má duše Boha velebí...."
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i my slepí? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 27. březen 2013 @ 09:44:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Duše, to jsi ty sám.
Tvé vlastní Já, tvá vlastní osobnost ve tvém těle (rov. Žl 6,3-5).
Nevědomky toto vyznáváš, když třeba říkáš: "bolí mě celé tělo". Neříkáš přece : "bolí mě mé Já"! Podstatná část naší osobnosti leží tedy i mimo tělo - ve světě duchovním. Lidská duše je duch - a to nesmrtelný! Ve spojení s hmotným tělem tvoří obraz Boha ve světě viditelném (Bůh je duch).
Právě o takovém obrazu člověka, který je duší v těle, hovoří Ježíš v Mt 10,28.
..."V Bibli není nikde psáno, co to duše je."...
V Bibli je na mnoha místech psáno o duši.
A to dokonce v několika různých odlišných významech.
Hebr. "ruach" - duše (dech života) - ve významu označení všeho stvoření, co dýchá vzduch (Gn 6,17).
Hebr. "nefeš" - duše lidská v těle (Gn 2,7), která se projevuje také dechem života (ruach).
"Nefeš" je obrazem Boha ve světě viditelném.
Obraz nesmrtelného Boha (nefeš) musí logicky také být nesmrtelný - jinak by vůbec nebyl obrazem pravdivým.
Gn 34,3 pak hovoří o lidské duši zase ve významu "lidské srdce".
Jelikož lidská duše jako osobnost člověka je vlastně lidský duch (obraz Boha, který je také duch), je třeba odlišovat vztahy a vlastnosti - působení tohoto lidského ducha (rozum, vůle, city a pod.) od samotné podstaty osobnosti člověka.
Apoštol Pavel toto působení duše nazývá "psýché" (tedy "duší" podle řecké filosofie, jak tomu tesaloničtí rozuměli - 1 Tes 5,23) a samotnou lidskou duši jako osobu pak správně nazývá lidským duchem.
A z této záměny všech pojmů významů "duše" vlivem posunutí smyslu slov v různých jazycích, kulturách i čase plynou pak různé vývody a nedorozumění.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i my sl (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Středa, 27. březen 2013 @ 19:35:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ach Oko, Oko.....
1.Korintským 2,14
Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzováni duchovně.
1.Kor. 15, 44
Zasévá se tělo duševní, vstává tělo duchovní. Je-li tělo duševní, je také tělo duchovní.
Jakub 3, 15
To není moudrost sestupující shůry, ale pozemská, duševní, démonská.
Juda 1,19
To jsou ti, kteří vytvářejí rozdělení, lidé duševní, kteří nemají Ducha.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i m (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 27. březen 2013 @ 20:52:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha Božího"...
Milý Lu.
Chceš - li pochopit smysl, přečti si celou kapitolu.
My jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který přichází od Boha.
Člověk obdařený jen duší (člověk odkázaný pouze na prostředky své přirozenosti) nepřijímá to, co pochází z Božího ducha. Je to pro něho bláznovství a nemůže to poznat.
Tedy člověk bez Božího Ducha (bez společenství lidské duše s Duchem svatým) je člověk pouze duševní.
Člověk, který má Božího Ducha (jeho duše má společenství s Duchem svatým) je člověk duchovní.
Opravdu se to nedá pochopit?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 28. březen 2013 @ 05:20:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko,
ten verš znamená,
že duševní nepřijímá,
duchovní přijímá.
Pouze duch s Duchem může mít obecenství.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 28. březen 2013 @ 09:50:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pouze duch s Duchem může mít obecenství."...
To není pravda.
Lidská nesmrtelná duše je sice duchem, je obrazem Boha, který je přece také duch!
Ale protože lidská duše patří do společenství těla jedné bytosti, tak i lidské tělo (očištěné od hříchů) může mít stejně obecenství s Bohem, stát se chrámem Ducha svatého.
(1 Kor 6,19).
Anebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha Svatého ve vás,
kterého máte od Boha, a nejste sami svoji?
(Žl 63,2)
Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní.
Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 28. březen 2013 @ 20:12:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jasně. Nemusíš mě chytat hned za slovo. Jasně, že Duch komunikuje nejen z duchem, ale i s tělem a duší. Asi tak, jako když si já povídám se šéfovým vlčákem. Duše se z prorincipu Duchu protivý. Náš duch ji musí usměrňovat a vychovávat. Pokud naše duše ale po Bohu žízní, je to jedině dobře.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. březen 2013 @ 16:28:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nemusíš mě chytat hned za slovo"...
Já tě přece nechytám za slovo, ale ty jsi řekl jasnou nepravdu ..."Pouze duch s Duchem může mít obecenství."...
, kterou nemohu tolerovat, a tak jsem věci uvedl na pravou míru.
..."Jasně, že Duch komunikuje nejen z duchem, ale i s tělem a duší."...
Z pohledu existence lidské bytosti mimo tělo a duši (která je nesmrtelným duchem, podobně jako andělé) už nic dalšího není.
Nic dalšího z člověka tedy po Bohu už logicky toužit nemůže a s ničím jiným Duch svatý nekomunikuje..
Z pohledu stavu člověka vůči Bohu je člověk buď pouze "duševní" (jeho duše je zaměřena na sebe, či přijímá společenství se zlým duchem),
nebo jeho duše má společenství s Duchem svatým - člověk je "duchovní" (název odvozen od Ducha svatého) .
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pátek, 29. březen 2013 @ 17:44:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Duše není duch,
voda není vzduch,
Valdouf není Vlach.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. březen 2013 @ 19:09:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bůh je nesmrtelný duch a obrazem Boha v nás je zase jen nesmrtelný duch - lidská duše.
Lidská duše je nositelkou naší osobnosti (našeho opravdového Já) už od našeho početí.
Tělo dostal člověk proto, aby ve světě viditelném mohl zjevovat neviditelného ducha - Boha.
Zatímco lidské tělo věkem podléhá změnám a je dokázáno, že za sedm let vlivem metabolismu se dokonale vymění každá molekula v našem těle.
Přestože naše tělo dneska nemá nic z našeho těla před dvaceti lety, naše identita přetrvává v naší duši. Stále jsme to my, stále stejná osoba - s posláním od Boha poznávat a naplnit boží plán s námi i se světem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pátek, 29. březen 2013 @ 19:43:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak pak rozumíš verši "Blahoslavení chudí DUCHEM." ?
Nebo "Duch je sice ochotný, ale tělo slabé."
Má DUŠE Boha velebí a můj DUCH se rozveselil......
I navrátil se její DUCH a ona vstala. Nařídil, aby jí dali najíst....
Zatímco Pavel na ně čekal v Athénách, jeho DUCH se v něm rozhorloval....
Je-li však Kristus ve vás...., ale DUCH je živý kvůli spravedlnosti....
Sám ten Duch svědčí spoli s naším DUCHEM, že jsme synové Boží....
Oko, tvoje DUŠE svědčí, že jsi syn Boží ???
....a celého vašeho ducha, duši i tělo kéž zachová bez poskvrny....
Stačí jen otevřít nějaký vyhledáč slov "duch, ducha, duchem".... kdyby chtěl Bůh napsat "duše", nepsal by "duch".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. březen 2013 @ 20:44:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Moc otázek najednou, tedy jen stručně:
..."Blahoslavení chudí DUCHEM."...
Ve stejném významu jako pokorní, ponížení, kteří jsou si vědomi své nedostatečnosti a proto nečekají nic od světa, ale všechno od Boha.
..."Duch je sice ochotný, ale tělo slabé."...
Lidská duše je ten ochotný duch, tělo je jen tělo. Pokušení působí na obojí: lidská duše je zapálena pro Boha, ale lidské tělo je slabé a v oslabení, únavě, snadněji pokušení podléhá.
..."Má DUŠE Boha velebí a můj DUCH se rozveselil......"...
Velebí má duše Pána a můj duch se chvěje radostí v Bohu, mém Spasiteli...
Mariin chvalozpěv je básní, inspirovanou chvalozpěvy ze SZ.
Báseň je typická právě tím, že se stejná věc oslavuje různými slovy - bohatství jazyka umocňuje umělecké vyjádření. Vytváří to dynamiku a vyvrcholení citů. V Bibli najdeš mnoho podobných příkladů.
...I navrátil se její DUCH a ona vstala. Nařídil, aby jí dali najíst....
Navrátila se její duše do těla.
Lidská duše je duchem nesmrtelným. Ve smrti těla duše odchází k Bohu. (A když Ježíš okusil ten ocet, řekl: "Je dokonáno!" Sklonil
hlavu a odevzdal ducha Otci.
)
..."Zatímco Pavel na ně čekal v Athénách, jeho DUCH se v něm rozhorloval...."...
Rozohňoval se Pavel v nitru při pohledu na to město, plné model.
..-."Je-li však Kristus ve vás...., ale DUCH je živý kvůli spravedlnosti...."...
Jestliže však je Kristus ve vás, je sice tělo mrtvé
kvůli hříchu, ale duch žije kvůli
spravedlnosti.
Duch svatý je více než pouhý "vnitřní učitel", je to zdroj vpravdě božského života v Kristu (srov. Ř 5,5; Gal 2,20) - je zdrojem života naší duše - toho nesmrtelného ducha, který je obrazem Boha v nás.
..."Oko, tvoje DUŠE svědčí, že jsi syn Boží ???"...
Jistě. Moje duše ve společenství s Duchem svatým mi toto svědčí.
..."....a celého vašeho ducha, duši i tělo kéž zachová bez poskvrny...."...
...ať celá vaše bytost, duch, duše i tělo se bez úhony uchová ...
Toto trojčlenné dělení člověka je u Pavla zcela ojedinělé. Vedle těla (Ř 7,24) a duše (1 Kor 15,44) se objevuje výraz duch. První Adam se stal živou duší a tuto duši udržuje naživu Duch svatý, kterého poslal Kristus místo sebe do světa.
Tyto tři složky rozlišovala řecká filozofie: část rozumová, smyslová a hmotná. Pavlův list je pak adresován právě Řekům v Soluni a proto použil dělení, kterému oni rozuměli..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Sobota, 30. březen 2013 @ 10:37:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Děkuji za trpělivost a podrobný rozbor.
Dokud budeš ale tvrdit, že duše = duch,
tak se neshodneme.
Upřímně řečeno, až mě děsí, že je to tvoje DUŠE, kdo ti dosvědčuje, že jsi syn Boží.
Prostě řečeno: "...duše, ta toho napovídá..."
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Sobota, 30. březen 2013 @ 15:37:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ach Oko,
je přece práce tělesná, duševní a duchovní.
Např. znalec historie nepracuje duchovně ;-) ale duševně.
Prostě nás náš evangelický farář učil, že když se obrátil, že se znovuzrodil jeho duch.
Že to nebyla duše - znalost angličtiny se nezmenšila ani nezvětšila,
ani tělo - svaly mu nenarostly ani se nezmenšily.
Mně připadá, že ti v ŘKC, stejně jako kdysi mně, zamlčeli, že je nějaký duch,
který se musí narodit znovu, aby se člověk stal křesťanem.
Tak jsi vybudoval nějakou svoji teorii o tom, že duše je duch.
Když ti uvedu x veršů, kde je duch zmíněn, sklouznou po tobě jak voda.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 19:37:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."je přece práce tělesná, duševní a duchovní."...
Ale známe jenom dva světy:
1.) svět hmotný
2.) svět duchovní
Zkus rozlišit stav samotné existence člověka od jeho činností.
Samotný stav existence lidského bytí je dvojí:
tělem (smrtelným) ve světě hmotném, duchem (nesmrtelnou duší) ve světě duchovním.
Tělem můžeš pracovat podobně jako zvíře tělesně i duševně.
Fyzickou práci si představit dokážeš, duševní práci těla snad taky - třeba veverka, aby se dostala k oříšku, překonává různé důmyslně postavené překážky. Má inteligenci těla (která zaniká spolu s tělem) a používá ji.
Duchem (nesmrtelnou duší) můžeš vykonávat činnost duševní i duchovní.
Duchovní činnost lidské duše
je setkávání s Bohem, společenství s Duchem svatým, poznávání a naplňování Boží vůle (na druhé straně ovšem může lidská duše vykonávat i činnost opačnou - mít společenství se zlým duchem, se satanem - být ve stavu duchovní smrti).
Duševní činnost lidské duše.
Lidská duše má také svou inteligenci, která nezaniká smrtí těla, má svou vůli, schopnost milovat i nenávidět a pod. Má svůj rozum i fantazii. Bojuje své vnitřní boje s touhami těla - vyhrává i prohrává. Dokáže vnímat krásu a nechává se jí také ovlivňovat. Lidská duše je schopna existovat i při naprostém ignorování Boha, jako by ani nebyl.
Činnost lidské duše v takovém stavu neznovuzrozeného člověka se nazývá činnost duševní.
Podle stavu lidské duše (zda má společenství s Bohem) rozlišuje Písmo na člověka duševního a člověka duchovního.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 10:04:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nic dalšího z člověka tedy po Bohu už logicky toužit nemůže a s ničím jiným Duch svatý nekomunikuje..
Ano, ve vaší situaci ano. To dobře popisuješ.
Mrtvý duch nemůže toužit po Bohu. Je mrtvý. A mrtvolu je potřeba pohřbít. Ve křtu.
U člověka, který dostal od Boha nového ducha místo té mrtvoly je to ale jiné, v tom se právě situace křesťanů liší a to se ti snažíme vysvětlit.
Ten duch, to nové srdce touží po Bohu. Víc než duše, víc než tělo. A ten nový duch přemáhá jak vrtochy duše, všechny pocity, myšlenky, tak vrtochy těla, všechny slabosti, bolesti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. březen 2013 @ 13:09:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A mrtvolu je potřeba pohřbít. Ve křtu."...
A tu samou mrtvolu je třeba (už proměněnou - oslavenou) také znovu vzkřísit - do života v novosti, do života Božího dítěte. To je principem znovuzrození v Kristu.
Znovuzrozením nedostáváme od Boha druhou identitu (jinou, lepší), ale proměněnou (Kristem ve křtu) tu samou naši identitu - přijetím za Boží dítě získáváme novou kvalitu.
Tělo - duše - duch - stále stejné zmatky v pojmech.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 20:21:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A tu samou mrtvolu je třeba (už proměněnou -
oslavenou) také znovu vzkřísit - do života v novosti, do života Božího
dítěte. To je principem znovuzrození v Kristu.
Jen to ne!!!!! Ugh!!! Taková blbost!
Stando, je vidět, že vůbec nevíš, o čem jde řeč. Kdyby tě zajímalo, jak je to ve skutečnosti, přečti si například list Koloským.
Rozumím tvojí situaci. Stále tu píšeš o "svobodě" hřešit a o tom, že se této "svobody" nechceš vzdát, že je to nezbytná svoboda. Stále píšeš o tom, že si chceš ponechat srdce, ze kterého vychází hřích, že ti to vydrží až do smrti.
Stále píšeš o tom co když člověk nechce, odmítá.
Jistě, když člověk nechce, odmítá ten Boží dar, který Bůh dal všem lidem, i tobě, Bůh nikoho nenutí.
Ale tvoje rozhodnutí je špatné rozhodnutí.
Znovuzrozením nedostáváme od Boha druhou identitu (jinou, lepší), ale proměněnou (Kristem ve křtu) tu samou naši identitu - přijetím za Boží dítě získáváme novou kvalitu.
A jak to můžeš vědět, když jsi to nezažil?
Zeptej se těch, co to zažili, jak je to skutečně. Jestli by rádi vzkřísili tu mrtvolu, co leží pohřbena ve vodě křtu.
A jsem zvědav, jestli najdeš jednoho jediného křesťana, který by rád vrátil tu identitu, co byla pohřbena ve křtu.
Tělo - duše - duch - stále stejné zmatky v pojmech.
Stále tomu nerozumíš a máš v tom zmatek?
Ani ten můj příspěvek ti nepomohl abys pochopil, co to je duše?
Když se řekne "duševně nemocný člověk", tak nerozpoznáváš, co má takový člověk nemocného?
Když se řekne "kamenné srdce", tak nerozpoznáváš, co má takový člověk kamenného?
Ani takový příklad ti nepomůže v tom rozlišení a stále máš zmatek?
Jsi už blízko. Všechno sis přečetl, máš všechny informace. Je jen na tobě, jestli se budeš motat dál v kličkách stále nového a nového vymýšlení nových učení, jen aby sis mohl ponechat tu mrtvolu, co touží po hříchu, nebo přijmeš ten dar, který je v Ježíší Kristu. A jestli ten dar přijmeš - a přijmout ten dar je jednodušší, než morseovka - jestli ti Bůh dá poznat to jméno, co jsi měl doteď zakázáno znát, pak nezapomeň, co říká písmo a co sem kopíruješ:
Čiňte pokání, věřte teé radostné zprávě a dejte se pokřtít !
Ať neuděláš v rozporu s písmem stejnou chybu, jako kdysi já.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 03. duben 2013 @ 11:56:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Identita tvé osoby je Toník - cizinec. Tvé vlastní Já.
Od početí až do hrobu, až na věčnost.
Nejsou dvě různé Já (dva různí lidé), ale před křtem i po křtu pořád ten samý člověk, jenom proměněný do nové kvality Božího dítěte. Obléknutím do Krista ve křtu získá i lidské tělo starého člověka kvalitu chrámu Ducha svatého. Byli jsme přece posvěceni Kristem! Z černého uhlí se stal diamant! Z neurozeného kmána jsme se stali šlechtici, rytíři Ducha svatého. To je principem znovuzrození v Kristu.
Podobně i naše fyzické tělo při vzkříšení získá novou kvalitu těla oslaveného.
Člověk nemůže koexistovat zároveň jako člověk starý i člověk už znovuzrozený. Má jenom jedno Já.
Nejdříve je třeba toho starého pohřbít spolu s Kristem a v Něm se znovuzrodit do synovství Otce.
I těla zvířat - podobně jako u těla člověka - mají duševní vlastnosti osoby: mají inteligenci, vůli, city a pod. (Zanikají ve smrti těla).
Podobně i druhá složka lidské osoby - lidský duch (nesmrtelná duše) má své duševní vlastnosti osoby (svou inteligenci, city a vůli, schopnost vnímat krásu a pod.) Ve smrti těla nic z toho nezaniká.
S člověkem to tedy není nijak jednoduché: na poli duševním se odehrávají vnitřní boje mezi touhami těla a touhami ducha - právě vlivem pokřivené lidské přirozenosti došlo k vnitřní nejednotě lidské osoby (Ř 7. kap.).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 22:49:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Člověk nemůže koexistovat zároveň jako člověk starý i člověk už znovuzrozený. Má jenom jedno Já.
Jak to prosímtě můžeš vědět, když jsi to nezažil?
Zřejmě si jenom domýšlíš něco, co neznáš a nevíš, o čem píšeš.
Bohužel může.
Ale rozhodně to není správný stav, jak jsem psal. Když se podíváš do písma, tak ti lidé, kteří přijali slovo, byli zasaženi v srdci a činili pokání, okamžitě pohřbeni spolu s Kristem.
Nebyla tam žádná prodleva a když, tak v řádu dnů.
Delsí prodleva je v křesťanství zcela bezdůvodná. Dlouhá prodleva má smysl jen v duševním náboženství, kde "víra" není věcí srdce, ale "víra" znamená mentální pochopení určitých faktů a intelektuální souhlas s nimi.
Teď se na dané téma bavím s lidmi a většina z nich byla pokřtěna okamžitě po znovuzrození, obvykle během týdnů, do měsíce.
Můj případ je tedy v téhle věci dost vyjímečný.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. duben 2013 @ 13:08:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Bohužel může. "...
Toníku,
prosím tě, vzpamatuj se! Probuď se!
Alespoň krapet zdravého rozumu v tom náboženském pomatení!
Jak si přestavíš Krista vzkříšeného, kterého pak teprve následně pohřbívají?
Cožpak ti tady rozum už vůbec neprotestuje?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. duben 2013 @ 20:16:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jak si přestavíš Krista vzkříšeného, kterého pak teprve následně pohřbívají?
Cožpak ti tady rozum už vůbec neprotestuje?
Stando, rozumu ti v tom tvém náboženském pomatení dát nemůžu. Můj rozum proti tvým výmyslům protestuje, stále, ale to ti zjevně není nic platné.
Prosím tě, proč by měli pohřbívat vzkříšeného Ježíše? Jak jsi zase na takovou hloupost přišel?
Já vím, že ses tak zamotal, že je to na tebe všechno teď složité. Ale zkus se vymotat z výmyslů, které ti brání chápat normální realitu, jsi li toho schopen a trošku se zamyslet normálně, logicky.
Křest nás zachraňuje jako potopa Noeho. Pohřbil snad Bůh v potopě Noeho? Pohřbil archu? Dokážeš si trochu uvědomit, co potopa pohřbíla?
Pokud ano, tak stejně nás zachraňuje křest. Pokud ne, nemohu ti pomoci.
Křest nás zachraňuje jako Rudé moře Izrael. Pohřbilo snad Rudé moře Izrael když jím všichni prošli? Pohřbilo Ježíše? Dokážeš si trochu uvědomit, co pohřbilo Rudé moře, když jím prošel Izrael?
Pokud ano, tak stejně nás zachraňuje křest. Pokud ne, nemohu ti v tvém nábožensském pomatení pomoci.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 06. duben 2013 @ 11:39:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Prosím tě, proč by měli pohřbívat vzkříšeného Ježíše? Jak jsi zase na takovou hloupost přišel?"...
No, od tebe přece!
Ty jsi byl nejdříve znovuzrozen do nového života Božího dítěte (tedy vzkříšen Kristem) a pak teprve ses nechával pohřbít v rybníce.
..." co pohřbilo Rudé moře, když jím prošel Izrael?"...
Izraelci byli vírou "pohřbeni" ve vodách moře, očistili se od egyptského hříchu (otroctví) a z moře vystoupili (vzkříšeni, osvobozeni) do novosti života synů vyvoleného národa.
Na jedné straně moře byli ještě otroky egypťanů, na druhé straně moře pak už národem zcela svobodným, podléhajícím jedině Hospodinu.
My jsme byli spolu s Kristem pohřbeni ve vodě křtu a spolu s ním i vzkříšeni do novosti života Božích dětí s odpuštěnými hříchy. (Kol 2,9-14)
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchů (Ř 6,7)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 06. duben 2013 @ 22:23:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, od tebe přece!
To sis mne s někým musel splést. Takovouhle blbost jsem nenapsal, ani by mne nenapadla. Podle mne sis to vymyslel z nějakých svých výkladů, nevšiml jsem si, že by tu někdo jiný než ty napsal takovouhle hloupost.
Ježíše není potřeba pohřbívat. Už byl odsouzem, zabit a pohřben - místo nás. Ale smrt ho neudržela.
Nepohřbívají se živí, ale mrtví.
Ty jsi byl nejdříve znovuzrozen do nového života
Božího dítěte (tedy vzkříšen Kristem) a pak teprve ses nechával pohřbít v
rybníce.
Ano, to jsem byl. Tak jako skoro každý jiný křesťan. A neříkej Poděbradskému jezeru rybník, nebo Poděbraďáky naštveš a nebudou se s tebou bavit ;-)
Izraelci byli vírou "pohřbeni" ve vodách moře, očistili se od egyptského hříchu (otroctví) a z moře vystoupili (vzkříšeni, osvobozeni) do novosti života synů vyvoleného národa.
No, leda tak virtuálně, ve tvé hlavně.
Někdy si přečti, jak to bylo ve skutečnosti. Píše se o tom ve 14 kapitole Exodu a před tím apotom.
Izraelci tím mořem normálně prošli, živí a zdraví, suchou nohou, nebyli tam ani pohřbeni, ani vzkříseni. Na jedné straně moře byli Božím vlastnictvím (už 430let), vykoupeni a propuštěni z otroctví (právě před pár dny ).
V moři byli pohřbeni egypťané.
Jen by mne zajímalo: Noeho jsi taky virtuálně pohřbil v potopě? Pokud ano, zajímal by mne tvůj výklad, jak byl Noe pohřben a vzkříšen v potopě
My jsmse se mrví v hříchu už narodili, do světa bez Boha. Ve křtu ta mrtvola byla pohřbena spolu s Ježíšem Kristem, aby nebránila novému životu. Hříchy nám Bůh odpustil v Ježíši Kristu, když Ježíš zemřel za naše hříchy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. duben 2013 @ 09:59:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Takovouhle blbost jsem nenapsal"...
Právě že napsal:
Protože jednou už znovuzrozeného člověka v Kristu není už třeba nikdy znovu pohřbívat, podobně jako není třeba pohřbívat už vzkříšeného Krista.
Ke znovuzrození člověka může dojít jen získáním účasti člověka na Kristově oběti - tedy být spolu s Kristem napřed pohřben ve vodách křtu, následně být spolu s Kristem vzkříšen do novosti života křesťana (Kol 2,12-13). Křest není jenom pohřbení spolu s Kristem, ale i obživení, vzkříšení do života Božího dítěte..
..."Na jedné straně moře byli Božím vlastnictvím (už 430let), vykoupeni a propuštěni z otroctví (právě před pár dny ). "...
Proč je tedy Egypťané pronásledovali?
Vody Rudého moře byly pro Izraelce záchranou do nového života ve svobodě.
Až v moři byli totiž teprve pohřbeni jejich otrokáři.
Noe s rodinou byli v pozemském životě v arše docela nevirtuálně zachráněni skrze vody potopy Hospodinem. Když Noe zemřel, odešel na místo mrtvých (vězení), odkud ho vysvobodil až sám Kristus po svém umučení na kříži a otevřel mu nebe. Až tehdy také Noe získal účast na Kristově smrti a vzkříšení - pozvání do života s Kristem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 09. duben 2013 @ 10:36:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jednou už
znovuzrozeného člověka v Kristu není už třeba nikdy znovu pohřbívat,
podobně jako není třeba pohřbívat už vzkříšeného Krista.
Stando, znovuzrozeného člověka není potřeba pohřbívat. Tenhle nesmysl sis opět vymyslel ty ve své virtuální fantazii, s mými příspěvky nemá nic společného. Já ho nenapsal, ani by mne taková blbost nenapadla.
Doufám, že zase tenhle tvůj nepravdivý výmysl nebudeš stále dokola opakovat a tvrdit, že jsem ho napsal já, jak je tvým blbým zvykem.
Pokud by tě zajímalo, co píšu já, a ne co sis o mne zase vymyslel, přečti si moje přípsěvky.
Pohřbívají se mrtví, ne živí.
Pohřbívají se mrtví, ne živí.
Pohřbívají se mrtví, ne živí.
Pohřbívají se mrtví, ne živí.
Pohřbívají se mrtví, ne živí.
Pohřbívají se mrtví, ne živí.
Pohřbívají se mrtví, ne živí.
POHŘBÍVAJÍ SE MRTVÍ, NE ŽIVÍ.
(Všimnul sis toho, co ti píšu já? To boldem nahoře, zopakované několikrát jsou moje slova, která jsem já napsal, aby sis všimnul co já píšu a nemusel žít abytečně ve lži.)
Proč je tedy Egypťané pronásledovali?
Vody Rudého moře byly pro Izraelce záchranou do nového života ve svobodě.
Až v moři byli totiž teprve pohřbeni jejich otrokáři.
Noe s rodinou byli v pozemském životě v arše docela nevirtuálně zachráněni skrze vody potopy Hospodinem.
No, sláva. Konečně jsi pochopil snad alespoň něco!
Takže už rozumíš, že Izrael nebyl ten, kdo by byl ve vodách Rudého moře pohřben a vzkříšen? Že Noe nebyl ten, kdo byl ve vodách potopy pohřben a vzkříšen?
V Rudém moři byl pohřben Egypt. V potopě byl pohřben bezbožný svět.
Stejně nás zachraňuje křest.
Ve křtu se nepohřbívají živí, ale mrtví.
Živí křtem normálně projdou. Tak jako Izrael Rudým mořem. Tak jako Noe potopou.
Ve křtu není pohřben Ježíš a nový život, který člověk dostal, ale ve křtu se pohřbívá bezbožnost světa, bezcitnost, kamenné srdce, modly a všechny jejich nároky, rouhání proti Bohu a ztracený čas bez Boha, neúcta k rodičům a autoritám, nenávist, nevraživost, smilstvo, nepoctivost, krádeže, lež a závist a všechny jejich nároky.
Nikdy žádný křesťan nebude chtít, aby mu Bůh vrátil to, co bylo ve křtu pohřbené. Nedokážu si představit co by se muselo stát aby křesťan chtěl vzkřísit to, co bylo ve křtu pohřbené.
Ve křtu není potřeba pohřbívat lásku, radost, pokoj, spravedlnost a cokoliv dalšího, co člověk přijal v Ježíši Kristu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 10. duben 2013 @ 13:17:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
opět se odvolávám na logiku, neignoruj ji prosím.
Jednou v Kristu znovuzrozený člověk už není mrtvý ani tou nejmenší částečkou své osoby.
U znovuzrozeného už tedy není co pohřbívat, člověk už žije v Kristu v novosti života.
Živého není třeba křtít, není třeba ho oživovat.
Stav novosti života znovuzrozeného křesťana (z vody a z Ducha) je darem od Boha, na kterém nemáme žádnou zásluhu. Jen na Bohu záleží, komu svůj dar daruje.
Člověk pak není znovuzrozen jen jaksi napůl, jenom částečně: Obraz znovuzrozeného člověka tedy není jen část oživeného a část mrtvého. Znovuzrozen je člověk celý - úplně a docela.
Člověk duchovně mrtvý (člověk podle přirozenosti tohoto světa - do tohoto stavu se rodí úplně každé dítě) je spolu s Kristem ve křtu ponořen do jeho smrti (pohřben starý člověk) a následně je spolu s Kristem vzkříšen člověk nový - dítě Boží, Kristův bratr a úd jeho tajemného těla.
To je stav člověka (nadpřirozené otevření jeho možností pro život s Bohem),
osobní vztah je pak uskutečňováním těchto možností v praxi, naplněním smyslu života.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 10. duben 2013 @ 13:43:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | opět se odvolávám na logiku, neignoruj ji prosím.
Jednou v Kristu znovuzrozený člověk už není mrtvý ani tou nejmenší částečkou své osoby.
No, já logiku neignoruji. Já jsem si nevymyslel, že je potřeba pohřbít vzkříšeného Ježíše, to byla tvoje myšlenka. Můj rozum proti takovému nesmyslu co jsi napsal protestoval a zajímalo mne, jak tě taková nelogická blbost vůbec napadla.
Snad jsi tedy pochopil, že to, co se ve křtu pohřbívá, to, co spláchne voda, není ani Ježíš, ani Mojžíš, ani Izrael, ani Noe, ani archa? Tedy že ve křtu se nepohřbívá nové stvoření, to nové srdce?
Pokud ano, tak snad jednou pochopíš, že do křtu jde křesťan už jako Boží vlastnictví, vykoupený a propuštěný z otroctví, v Boží moci - tak jako šel Izrael do Rudého moře. Aby mohl chodit v novotě života a nedosáhl na něj Egypt.
Že do křtu jde křesťan už jako spravedlivý, ospravedlněný vírou (v srdci, ne hlavě) v Ježíše Krista. Tak jako by spravedlivý Noe a vírou postavil archu. Aby se zřekl nároků světa, aby osvobozen od jeho nároků.
A snad taky jednou podle své situace nebudeš soudit druhé: To, že my jsme se narodili duchovně mrtví, do stavu hříchu a vzpoury, daleko od Božích zaslíbení, vůbec neznamená, že to tak mají všichni lidé. Je mnoho křesťanů, Božích dětí, kteří mají děti. A jejich děti už se, díky Bohu, nerodí do vzpoury a modlářství, do které jsme se narodili kdysi my, ale rodí se do Božího vlastnictví.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 11. duben 2013 @ 09:01:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Právě že zde logiku naprosto ignoruješ.
Tvrdíš, že jsi se v určitém okamžiku svého života znovuzrodil (nebudu teď rozebírat jakým neurčitým způsobem)
- tedy získal stav svobodného dítěte Božího s už odpuštěnými hříchy - stav synovství od nebeského Otce a stav bratrství s Kristem.
Znovuzrození je získání podobnosti lidského ducha s oslaveným Kristem a získání podílu na jeho vykoupení.
Získal jsi v duchovním rozměru stav podobnosti s oslaveným Kristem - byl jsi tedy už vzkříšen do života v novosti (Ř 6,3-4)
a nyní ti už jenom zbývá, aby při vzkříšení dostalo i tvé tělo podobu Krista oslaveného..
K čemu pak ještě křest, když jsi prý toto všechno už dostal před křtem?
Vždyť takový následný křest je opravdu jen pohřbíváním už vzkříšeného Ježíše!
..."do křtu jde křesťan už jako Boží vlastnictví, vykoupený a propuštěný z otroctví,"...
Vykoupeni jsme účastí na Kristově smrti (pohřbeni spolu s Kristem jako otroci tohoto světa) a spolu s Kristem jsme i vzkříšeni do nového života Božích dětí.
..."Tak jako by spravedlivý Noe a vírou postavil archu."...
Víra je podmínkou křtu. Ale záchrana v Kristu je až ve vodách křtu. Kdyby nebylo vody, nebylo by ani Noemovy záchrany. Logicky.
No, a já tedy tvrdím, že takto je celé to tvé svědectví nesmysl.
Svou účast na Kristu získáváme až obléknutím do Krista ve křtu.
Až tedy jsme připodobněni Kristu, jsou nám smyty hříchy a až tehdy jsme bratři v Kristu. Dal jsem ti na to už bezpočet odvolávek na Písmo - všechny jsi ignoroval.
Já rozumím, že tvá zkušenost víry ti říká něco jiného.
Ale je to jen proto, že ty jsi všechny tyhle všechny mnou vyjmenované věci (které způsobí křest) opravdu už dávno měl - dostal jsi je totiž už ve křtu miminka a to tě nyní mate.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. duben 2013 @ 18:23:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tvrdíš, že jsi se v určitém okamžiku svého života znovuzrodil (nebudu teď rozebírat jakým neurčitým způsobem)..
Stáje je to pro tebe neurčitým způsobem? I když už jsem ti to desetkrát podrobně vysvětloval?
Ignoruji tvoji logiku, samozřejmě. Tvoje nesmyslné výmysly o "pohřbívání Krista vzkříšeného". Je ale pro mne zajímavé takhle online pozorovat, jak se do svých výmyslů zamotáváš a přitom jsi přesvědčen, že tebou vymyšlený nesmysl jsem napsal já.
K čemu pak ještě křest, když jsi prý toto všechno už dostal před křtem?
A zajímá tě odpověď?
A přečteš si jí?
Už jsem ti na tuhle otázku odpovídal tak asi desetkrát, zatím sis odpověď nepřečetl ani jednou, jen pořád vymýšlíš nové a nové nesmysly.
Ale jedno ti napsat můžu: To, jak sis mé svědectví ke své vlastní škodě převrátil, tak je opravdu celé nesmysl. V tom máš jistě pravdu.
Neignoruji písmo, ignoruji tvoje výklady písma. Vždyť ty ani nejsi schopen pochopit co ti píšu já, ignoruješ co ti píšu, neustále o mne opakuješ nějaké svoje falešné představy, věci, co sis vymyslel a se mnou a tím co píšu nesouvisí.
Totéž děláš s písmem.
Pokud by tě zajímalo, jak to bylo se mnou ve skutečnosti a ne v tvých falešných představách, rád ti to napíšu. Pokud chceš dál žít ve svých představách, které sis o mne vytvořil, brát ti je nebudu.
|
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i my slepí? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. březen 2013 @ 19:52:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Zatím jsi mi nebyl schopen vysvětlit, co to vlastně ta tvoje duše vůbec je.
Stando a zajímá tě, co je to duše a co srdce člověka?
A když ti to někdo bude vysvětlovat, budeš se to snažit pochopit?
Pojem "duše" a "srdce" je v čechách a češtině docela dost zažítý a není tak těžké vysvětlit, o co jde a o čem to křes´tané mluví a píší když píší o srcdci a o duchu. A dá se to i snadno pochopit.
Když má ovšem někdo zájem to pochopit.
Když třeba někdo řekne: "Ten člověk je duševně nemocný, postižený", nebo: "Ten člověk má bolavou duši" dokážeš si představit, co má takový člověk nemocného, co postiženého a co bolavého?
Pokud ano, tak to, co má duševně nemocný člověk nemocné, to je duše člověka.
Když někdo řekne: "Ten člověk má ale dobré srdce!" nebo: "Ten člověk má ale zlé a zkažené srdce!" dokážeš si představit, co má ten první dobrého a co má ten druhý zlého a zkaženého?
Pokud ano, tak to, co má ten první dobrého a ten druhý zkaženého, to je srdce člověka.
Křesťané vědí, co jim to Bůh vyměnil, když jim vyndal staré srdce dal nové srdce. Proto to rozpoznávají ještě o trochu ostřeji. I když to třeba nedokáží přesně vysvětlit těm, co to nezažili.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i my slepí? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 27. březen 2013 @ 10:06:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Křesťané vědí, co jim to Bůh vyměnil, když jim vyndal staré srdce dal nové srdce. "...
Někteří křesťané mají ale něco občas i popletené.
A právě kvůli vám sem chodím a právě proto, že věřím, že to s tím tvým srdcem není až tak špatné, tak některá tvá pochybení vysvětluji, objasňuji. A dokazuji také příslušnými odkazy z Písma.
V naději, že si jednou řekneš: "ten Oko má tady v tomto přece jen asi pravdu."
Znovuzrozením se nevymění osobnost člověka, ale změní. To je to "nové srdce, chození v novosti života". Znovuzrozením oblékáme Krista a tím se proměňuje kvalita lidské bytosti na dítě Boží. Rodíme se z Boha a stali jsme se syny.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i my sl (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. březen 2013 @ 18:43:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, tušil jsem, že tě nebude zajímat, co je to duše a co srdce a jaký je mezi tím rozdíl a co tedy Bůh vlastně při novém narození mění a co nemění. Ale přeci jen jsem si dal práci a vysvětlil ti to. Už jsem to dříve udělal několikrát a teď znovu, tak až zase budeš chtít vědět, co je to vlastně ta duše, vrať se k mému příspěvku ať ho nemusím psát znovu.
Křesťané právě v těchto věcech zmatek nemají, nemají k tomu důvod. Právě díky tomu, že vědí, co pohřbili ve křtu, co bylo mrtvé a co dostali při novém narození a v čem je ten věčný život.
Znovuzrozením se samozřejmě nemění celá osobnost člověka, mění se jen charakter člověka, duše i tělo zůstává stejné, až na detaily.
Jinak i já se těším na chvíli, až budu moci napsat: "ten Oko má tady v tomto přece jen asi pravdu." A už se to několikrát stalo. Už víš, že intelektuálním přijetím nějakých byť dobrých nauk a prázdným vyznáváním nejsou člověku odpuštěny hříchy, víš, že křesťané jsou spaseni zadarmo, z milosti, bez skutků, aby se nikdo nechlubil, víš, že lítost nerovná se pokání, víš, že Jidáš nebyl znovuzrozený a víš spoustu dalších věcí, na které můžu říci "amen, tak to je!"
Na druhou stranu si stále dokola vymýšlíš nové a nové hereze, kterým pak statečně oponuješ (například ty o pocitech a odvolávání se na pocity). Na to ti Amen říci nemůžu, ale zase je zajímavé pozorovat, jak si na diskuzi vystačíš sám a jak sám sobě oponuješ na dvou tebou vymyšlených herezích...
Je škoda, že k vysvětlování mých omylů ses zatím nedostal. Kdybys reagoval na to, co píšu já, někdy by mne tvůj názor na moje příspěvky zajímal. Když ale reaguješ jen na svoje převrácené výklady toho, co píšu, těžko nějak diskutovat a brát tě vážně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad i m (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 27. březen 2013 @ 20:38:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
je mi opravdu líto, že je pořád tak málo styčných bodů, ve kterých se naše vesmíry potkávají.
Proč všechny necnosti, co mi zde vyjmenováváš, vidím já právě zase na tobě?
..." si stále dokola vymýšlíš nové a nové hereze, kterým pak statečně oponuješ ... víš, že lítost nerovná se pokání"...
Už jako malý chlapec jsem dokázal vyjmenovat pět nedílných součástí pokání:
1.) Zpytování svědomí s pomocí Ducha svatého.
2.) lítost nad způsobeným zlem.
3.) Opravdové předsevzetí se změnit k lepšímu a žít s Bohem.
4.) Zpověď - vyznání hříchů Bohu a církvi.
5.) Dostiučinění (naplnit svá předsevzetí).
Těchto pět bodů se dá vyjádřit jedním slovem - pokání.
..."Ale přeci jen jsem si dal práci a vysvětlil ti to."...
Nikdy jsem to ale zcela nepochopil, nedává mi to totiž žádný smysl.
..."Znovuzrozením se samozřejmě nemění celá osobnost člověka, mění se jen charakter člověka, duše i tělo zůstává stejné, až na detaily."...
Zatím jsme se přes veškerou snahu neshodli ani na tom, jak ke znovuzrození dochází a co to vlastně je. Nesouhlasíš ani s tím, jak jsem o komentář výš vysvětlil problematiku lidské duše a lidského ducha. Mluvíme - li my dva o duši, hovoříme každý o čemsi jiném.
Znovuzrozením se samozřejmě mění všechno - tělo i duše člověka.
I to jsem ti už vysvětlil a dokázal z Písma. Zbytečně.
Charakter je soubor duševních vlastností, který se mění úporně těžce, v bojích sama se sebou a v osobním růstu a je to záležitost dlouhodobá - nikoli jednoho okamžiku.
Znovuzrozením se narodíme z Boha - stáváme se Bohem uznanými syny.
Bez ohledu na charakter.
Princezna není princeznou proto, že je krásná a nosí nákladné šaty (i když je to obvykle pro princezny charakteristické), ani pro svůj charakter. Je princeznou jen proto, že je dcerou královských rodičů! Zcela bez jakýchkoli vlastních zásluh. Jestli je pak člověkem dobrým nebo špatným je už docela jiná věc a s jejím královským původem to nemá co dělat.
No a my znovuzrozením získáváme právě ten královský původ.
A ne ledajaký!
Našim bratrem se ve křtu stává král nebe i země s veškerou mocí i slávou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 27. březen 2013 @ 21:26:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Proč všechny necnosti, co mi zde vyjmenováváš, vidím já právě zase na tobě?
Stando, vymýšlím si snad něco o tobě, abych tomu následně oponoval? Opakuju o tobě stále dokola nějaké mnou vymyšlené věci, které by nebyly pravda? Vždyť já souhlasím s tím, co o sobě píšeš a píšu ti, že rozpoznáváš svoji situaci správně!
Když ti nerozumím, ptám se tě a snažím se tě pochopit. Takovou mou snahu ty zase obvykle detekuješ že "jsem nikdy nebyl pořádný katolík a nerozuměl katolickému učení" a dostat z tebe odpověď trvá i dvacet příspěvků. Tak jako když jsem se snažil zjistit, jestli s tebou mluví svatí jako v normální rodině, nebo mlčí - nemohl jsi jednoduše napsat, že mlčí a že nic neslyšíš, trvalo to dvacet příspěvků, než jsi byl schopen odpovědět. Stejné to bylo s Jidášovým znovuzrozením.
Zkrátka je těžké z tebe něco dostat, ale snažím se tě pochopit.
Mám to jednodušší, protože ŘKC systém znám důvěrně a žil jsem to, co žiješ ty. Ale poslední dobou zacházíš velmi daleko za ŘKC orthodoxii a vymýšlíl vlastní nová učení (například to o křesťanech co nepotřebovali křest) tak se přiznám, že už ti rozumím hůře a musím se více ptát, abych tahle tvoje nová učení pochopil, pochopil co tím myslíš.
Princezna není princeznou proto, že je krásná a
nosí nákladné šaty (i když je to obvykle pro princezny
charakteristické), ani pro svůj charakter. Je princeznou jen proto, že je dcerou královských rodičů!
Zcela bez jakýchkoli vlastních zásluh. Jestli je pak člověkem dobrým
nebo špatným je už docela jiná věc a s jejím královským původem to nemá
co dělat.
Určitě se shodneme na tom, že se neshodneme, co je znovuzrození.
To, co píšeš o tom vašem "znovuzrození" je výstižné a souhlasím. To vaše "znovuzrození" nemění nic, ani ducha, ani duši, ani tělo: Člověka, který je "znovuzrozený" po tom vašem "znovuzrození", nepoznáš od toho, kdo není.
V ničem se neliší. "Znovuzrozený" tím vaším "znovuzrozením" má docela stejný charakter, jako jakýkoliv jiný pohan.
V tom se to "znovuzrození" liší od skutečného narození z Boha.
Skutečné znovuzrození mění všecho, proto se taky znovuzrozený člověk snadno pozná. Ale některé věci mění postupně, ne v okamžiku. Například duši. Ale zrovna charakter člověka, podstatu člověka, srdce člověka, ducha človkěka, mění okamžitě, v jediném okamžiku. Proto je tak velký rozdíl mezi křesťany a nábožnými lidmi, kteří svůj charakter mění sami.
Když se člověk narodí svému otci, získá po něm geny, osobnost. A když otec vychovává svoje dítě, získá dítě charakter otce.
A Bůh v nebi je dobrý otec. Vychovává svoje děti, stará se o ně. V tom je velký rozdíl od "pokřtěných" i nepokřtěných miminek, která mají svobodu hřešit a pokud nechtějí, mohou si dělat docela co chtějí a nikdo se o ně nestará, protože jsou pod pravomocí docela jiného otce, který je vychovává ke svému charakteru.
Za svůj život jsem přišel na jeden zákon. Můžeš ho nazvat třeba "cizincův zákon".
Kde-kdo a kde-co dokáže více či méně měnit srdce člověka, ale jen Bůh dokáže srdce člověka změnit k lepšímu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 28. březen 2013 @ 09:26:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Opakuju o tobě stále dokola nějaké mnou vymyšlené věci, které by nebyly pravda? "...
Jistě. Když třeba jásáš, že jsem "už pochopil" že pokání a lítost není jedna a ta samá věc. Skutečnost je ovšem taková, že lítost je u pokání nejdůležitější, bez lítosti nad zlem není ani odpuštění zla.
..."nemohl jsi jednoduše napsat, že mlčí a že nic neslyšíš"...
Protože to tak jednoduché není - svět duchovní se většinou neprojevuje verbálně hlasem - a přesto o sobě budu tvrdit, že jsem zaslechl Boží hlas. Ovšem nikoli ušima, ale srdcem a skrze události v životě. Bůh dokáže být někdy velmi výmluvný! A svatí se projevují a odpovídají nám velmi podobným způsobem. Ovšem předpokladem je, že máš s nimi vztah.
..."například to o křesťanech co nepotřebovali křest"...
To ale není nic nového, jen tvé nepochopení, že křest je v důsledku Kristovo pozvání (vstupenka) do nebe. Co myslíš, byl Abrahám pokřtěn? A je v nebi?
Když Kristus po své smrti sestoupil do "vězení" (1 Pt 3,21), obdržel od něho Abrahám (i ostatní spravedliví SZ) stejnou pozvánku do nebe, jakou jsme dostali my ve křtu.
Tehdy byl Abrahám "pokřtěn" - získal účast spolu s Kristem na jeho smrti a vzkříšení.
Proto je Kristus pro lidi všech dob jedinými dveřmi k Otci.
..."To vaše "znovuzrození" nemění nic, ani ducha, ani duši, ani tělo:"...
Znovuzrození proměňuje - dává královský původ.
Jsme narozeni z Otce, který nás miluje jací jsme a bezpodmínečně. Na naše hříchy se dívá skrze Kristovy rány. Bez naší zásluhy se naše tělo stává chrámem Ducha svatého a naše duše společenstvím s Duchem svatým přestává být egocentrická.
Člověk duševní se tímto společenstvím s Duchem svatým stává člověkem duchovním, věrným obrazem trojjediného Boha ve svazku tělo- duše - Duch svatý.
Člověk je totiž stvořen ke společenství s Bohem a bez Boha je člověkem neúplným, člověkem duševním - člověkem, který má jen nesmrtelnou duši (vnitřní duchovní Já).
Pokud takto znovuzrozený žije svůj další život s Bohem, tak to na něm poznáš podle jeho ušlechtilých skutků.
Pokud ovšem skončí ve špíně hříchu někde u vepřů, je od pohana k nerozeznání. Nikdy však už nepřestane být synem Otce, protože i když my jsme nevěrní, Bůh je věrný.
..."Když otec vychovává dítě, získá dítě charakter otce."...
Znám rodinu osmi dětí.
Jeden z nich je jáhnem se skutečně zlatým srdcem, jeho bratr je však kriminálníkem a zlodějem. Kterého z nich podle tebe otec nevychovával?
Bůh dokáže srdce člověka změnit k lepšímu - ale podmiňuje tuto změnu spoluprací s člověkem
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 28. březen 2013 @ 18:40:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Když třeba jásáš, že jsem "už pochopil" že pokání a lítost není jedna a ta samá věc.
Takže jsi ještě nepochopil, že pokání nerovná se lítost? Myslel jsem, že už ano. Za to se tedy omlouvám.
Zpět k tvému psaní. I když napíšeš, že "spasení je z milosti a bez skutků", což je obecně pravda, stejně se domnívám, že je to jen nějaká tvoje motanina tvou vymyšlených učení o křtu a znovuzrozování miminek a se skutečnou spásou a přijetím věčného (ne dočasného) života nemá co společného. Takže formálně bych s takovou větou tebou napsanou mohl souhlasit, ale stejně vím, že tím myslíš něco docela jiného. (Nějaké virtuální spasení jen v tvojí hlavě, bez praktického, skutečného účinku na život člověka).
Těžko tedy s tebou souhlasit.
Až pochopíš, že Bůh není nějaký chytač za slovo, ale jeho slovo je "ano ano - ne ne" a když něco říká, myslí to opravdu vážně, a uvěříš tomu Božímu slovu, klidně a rád s tebou budu souhlasit.
Protože to tak jednoduché není - svět duchovní se většinou neprojevuje verbálně hlasem - a přesto o sobě budu tvrdit, že jsem zaslechl Boží hlas. Ovšem nikoli ušima, ale srdcem a skrze události v životě.
Jasně.
A když ti protestanti vysvětlovali, že nemusí nahlas drmolit růženec pro to, aby měli společenství s anděli a křesťany v nebi, tak jsi to nebyl schopen pochopit a vysvětloval jsi jim, že "v normální rodině se nemlčí ale sourozenci spolu mluví přímo".
Prostě ses zamotal do svých háčků a kliček jako obvykle a nechtěls to připustit. To chápu.
Pokud jde o "křestany co nikdy nepotřebovali křest" tak jsem ty tvoje pirulety nových učení snad už taky pochopil. Takže díky za trpělivé vysvětlování toho, co sis sám vymyslel a co druzí nemohou odhadnout, když to máš jen ve své hlavě.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. březen 2013 @ 15:07:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Takže jsi ještě nepochopil, že pokání nerovná se lítost? Myslel jsem, že už ano. Za to se tedy omlouvám."...
Toníku. pokud bys alespoň zběžně očima přeletěl mé dřívější komentáře, všiml by sis, že jsem dopodrobna rozepsal, co pokání je. A že jeho nejdůležitější složkou (motorem pokání) je právě lítost nad hříchy.
Takto jen dokazuješ, že jsi to vůbec nečetl.
..."Pokud jde o "křesťany co nikdy nepotřebovali křest" tak jsem ty tvoje piruety nových učení snad už taky pochopil."...
Tak nějak nemohu nikde dohledat tvoji verzi o tom, jakým způsobem byl Abrahám Kristem spasen - když tedy to moje vysvětlení je jen pirueta. :-)
Pokritizovat umí kde kdo - ale nabídni vysvětlení lepší!
..."Až pochopíš, že Bůh není nějaký chytač za slovo, ale jeho slovo je "ano ano - ne ne""...
Každé Boží slovo je zároveň také činem.
Lidská slova vyznání víry jsou sice inspirativní, ale opravdové vyznání víry je teprve přijetím každého Božího slova lidským skutkem.
... "Čiňte pokání a ať se každý z vás pokřtí
ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha
Svatého.
..., Vstaň, pokřti se a smyj své hříchy a
vzývej Pánovo jméno!'
Tato podtržená Boží slova jsi zatím ve svém životě nepřijal za pravdu.
Odmítáš uznat Boží pravdu, že ve křtu jsou člověku teprve poprvé odpuštěny hříchy.
Nijak tě ani nezaráží, že toto není jenom římskokatolická víra, ale že je to společná víra všech starobylých církví, které se kdy od církve odloučily: Arménské, koptské, maronitské i všech ostatních pravoslavných církví.
Vždyť vy evangelikálové ve srovnání s těmito církvemi nemáte ještě ani žádnou historii. Posbírali jste drobty z věrouk jiných církví a pořádně zamíchali. Jeden velký "eintopf" ve kterém pěkně lítáte.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 09:18:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku. pokud bys alespoň zběžně očima přeletěl mé
dřívější komentáře, všiml by sis, že jsem dopodrobna rozepsal, co
pokání je. A že jeho nejdůležitější složkou (motorem pokání) je právě
lítost nad hříchy.
Stando, tvůj příspěvek jsem četl.
K pojmu pokání.
Vím, že v ŘKC se pojem "pokání" používá asi třemi různými způsoby:
- volně se zaměňuje pojem "lítost" s pojmem "pokání" jakoby to bylo totéž. Podobnou věc znáš zjevně z ŘKC i ty.
- slovem "pokání" se označuje uložený skutek po zpovědi, obvykle modlitba nebo jiný druh skutku.
- slovem "pokání" se označuje seznam který ty uvádíš.
Pokud rozumíš tomu, že pokání nerovná se lítost a že lítost bez pokání je leda k smrti, je to dobře.
Pokud tomu nerozumíš, jednou budeš muset zjistit, co to vlastně je pokání a že pokání není ani uložený skutek, ani pocit, ani seznam kroků, které si člověk odšrtá a má hotovo pokání.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. březen 2013 @ 12:06:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku
zase jen spekulace o tom, čemu nerozumím, ale (protože s mojí verzí co je to pokání zjevně nesouhlasíš) já bych zde čekal od tebe ucelené vysvětlení co to pokání je a v čem se já mýlím.
Tak bych si představoval věcnou diskusi mezi námi.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 20:35:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | já bych zde čekal od tebe ucelené vysvětlení co to pokání je a v čem se já mýlím.
Tak bych si představoval věcnou diskusi mezi námi.
No, to už se přeci dávno stalo! A hned několikrát a i jsem ti dával odkaz a napsal k tématu celý článek.
Já bych si zase představoval věcnou diskuzi tak, že když chceš diskutovat, tak si přečteš co ti lidi napíší a budeš reagovat na to, co ti lidi píší.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 31. březen 2013 @ 13:49:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokání = změna smýšlení a jednání, kdy lítost není podmínkou pro uskutečnění změny. To, že lituji toho, že jsem zarmoutil Ducha Svatého; to, že je mi líto, že jsem způsobil Pánu bolest, je v pořádku, ale pokání není lítost, nýbrž změna. Pokud k žádné změně nedošlo, může se člověk ulitovat, ale pokání nečinil!
Pokání prakticky znamená např. říci: "Pane, děkuji Ti za světlo, které mi ukázalo, že smýšlím a jednám v této věci jinak než Ty. Vyznávám své selhání (hřích/nepravost) a prosím Tě o odpuštění a očištění Tvou svatou krví a o milost změnit mé smýšlení a smýšlet v této věci jako Ty a prosím Tě o život, sílu a moc změnit mé jednání v této věci. Ty sám buď Tím, kdo ve mně a skrze mne žije a jedná tak, jak se líbí Bohu a Otci. Amen."
Říci jen např.: "Pane, je mi líto toho, co jsem udělal, prosím tě odpusť mi.", nestačí - to není pokání!
Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 14:07:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pokání = změna smýšlení a jednání, kdy lítost není podmínkou pro uskutečnění změny. "...
Ke změně smýšlení a jednání třeba mít nějaký důvod, impulz, motor pro změnu.
Pro
pokání ze hříchů je tímto motorem právě lítost nad způsobeným zlem,
které devastujícím účinkem dolehlo také na mě a zasáhlo i na mé
nejbližší, lítost nad tím, že jsem svým jednáním zarmoutil nebeského
Otce.
Lítost je nezbytně nutnou podmínkou pokání.
Pokání v bibl. slova smyslu znamená nejen změnu smýšlení a cítění a
lítost nad hříchem, nýbrž proměnu celého života a
přijetí nových norem mravních a náboženských,
odvrácení od hříchu a obrat k
spravedlnosti, k Bohu.
Už pouhé
nahlédnutí do české konkordance ukazuje,
že SZ nemá vlastně odborného výrazu pro
to, co jmenujeme pokání. Kraličtí tak překládají dva hebr. pojmy: především nchm [Jr 31,19], který však většinou
překládají výrazem želeti, a to
dokonce i tenkrát, jde-li o Boha, přes výrok v Nu 23,19, který mluví o
neproměnlivosti Božích úradků [1S 15,29.35; Ž 106,45; 110,4].
Nejde tu
jen o nápravu a odčinění toho neb
onoho provinění nebo bezpráví, nýbrž o změnu celého osobního postoje k Bohu.
Neboť hřích je v podstatě nevěrnost k Bohu [Oz 1-3], odpadnutí od
Boha [Iz 1,2], opuštění
Boha [Jr 1,16; 2,13.17.19; 5,7.19], takže pravé pokání je návrat k Bohu celou bytostí.
Znamená to novou poslušnost Boží
vůle, kterou je
ovšem nutno znát [Oz 6,3.6; Jr 26,3-5], novou a výhradní důvěru v Boha
[Oz 14,3; Jr 3,22n; Iz 10,20n], naprosté odvrácení od zlého a všeho
protibožského [Jr 25,5n; 26,3;
36,3].
(Takový návrat k Bohu je ovšem nemyslitelný
bez toho, abychom nelitovali všeho špatného, čeho jsme se před obrácením
dopustili a co nás od Boha oddělilo).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. duben 2013 @ 21:39:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pokání v bibl. slova smyslu znamená nejen změnu smýšlení a cítění a
lítost nad hříchem, nýbrž proměnu celého života a
přijetí nových norem mravních a náboženských,
odvrácení od hříchu a obrat k
spravedlnosti, k Bohu.
Nejde tu
jen o nápravu a odčinění toho neb
onoho provinění nebo bezpráví, nýbrž o změnu celého osobního postoje k Bohu.
Stando, skvělé. Přesně to je pokání. To jsem se ti snažil popsat v článku Pokání nebo lítost.
Z jakého zdroje jsi čerpal? Tomu zdroji, co si z něj čerpal, důvěřuješ?
A to, co jsi napsal o pokání, tomu také věříš?
Už tedy rozumíš, že pokání není nějaký seznam pěti bodů, které si odškrtáš a máš za sebou "pokání", že pokání není ani nějaký pocit, který člověk pocítí a pak se jde oběsit tak jako Jidáš (jako můj kamarád Jiří a jako já, když jsem k tomu neměl daleko), ale že pokání je změna celého osobního životního postoje k Bohu?
Už chápeš, o čem jsem psal, když jsem psal, že jsem zpytoval svědomí, litoval svých hříchů, vyznával hříchy, dělal uložené pokání, dával si opravdová předsevzetí a snažil se je ze všech sil (marně) naplnit, ale pokání jsem při tom vůbec nepoznal?
Pokud ano, tak jsme se přiblížili porozumění v daném tématu.
Pokud ne, tak ti asi nerozumím.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 20:49:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku
Ale já ti přece už tehdy dával za příklad pokání celníka Zachea!
A to je jak všech těch pěti bodech, tak i o změně celého osobního postoje. Navzájem se to nevylučuje, ale doplňuje.
Podle své zkušenosti se ale přiznávám, že jsem člověk nestálý a nijak dlouho mi má upřímně míněná rozhodnutí nevydrží. Snad se u mě projevují zákony entropie. Potřebuji dělat pokání opakovaně, neustále se obnovovat. Jen takto mohu duchovně růst a odbourávat zažité hříšné zvyklosti.
Nehovořím zde tedy o jednom velkém pokání v životě, které všechno rázem změní a já už budu žít dokonale s Bohem.
Tak to u mě nefunguje.
Hovořím o stálém životě s Bohem, o stálém učení ke svatosti. Hovořím o pádech a povstáních.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. duben 2013 @ 00:02:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Určitě se to nevylučuje.
Praha se taky nevylučuje s Vltavou. Jen je Praha docela něco jiného, než Vltava.
Lidé jsou všichni docela stejní.
Co se děje, když člověk padne, něco zkazí, má malou výdrž (nevytrvá v dobrém až do konce), co se stane pak?
Zůstane docela sám a je jen na něm, aby se zvednul, protože ho nikdo nezvedne?
Musí volat na pomoc kdejaké stvoření, protože zůstal docela sám a nezvládá?
Nebo má Otce, který se o něj stará a podá mu svou ruku?
Křesťané mají Otce v nebi. Toho, který vždy pozvedá, pomáhá. Toho, který je s námi v naší slabosti. Toho, který nás vede. Nejsme už na život sami. Nejsme už závislí na svojí vytrvalosti, svojí spolehlivosti. Náž život už nestojí na pocitech a na tom, jak jsme zrovna ve které chvíli "silní". Vstoupil s námi do smlouvy, do věčné smlouvy.
A v tom je velký rozdíl.
Bůh je dobrý otec. Vychovává svoje děti.
Proto mu věříme, protože on není lhář a naplní svoje slovo.
V tom se naše situace radikálně liší od toho, co tu píšeš, propaguješ. To je to, čemu se vysmíváš, co snižuješ, převracíš: Ale kdyby ses tisíckrát snažil, na hlavu stavěl, na Božím rozhodnutí a na jeho smlouvě nic nezměníš.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 03. duben 2013 @ 11:16:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku.
Stále zůstáváš zakopán ve svých pozicích s vědomím, že jsi ve válce s nepřítelem.
Vůbec sis ani nevšiml, že jsi na to sám. Nepřítel se nekoná.
Ničemu jsem se vědomě nevysmíval, nesnižoval, ani nepřevracel.
Pokud ti však nastavím zrcadlo tvých vlastních výroků a tvůj obraz se ti v něm nelíbí, za to já přece nemohu. Bylo to vždycky v dobrém úmyslu.
Ani já nejsem závislý na své vytrvalosti a spolehlivosti vytrvání v dobrém.
Je to docela jinak:
má vytrvalost i spolehlivost ve vytrvání v dobrém závisí na neodtržení se od Boha, od jeho pomáhající milosti. On je má síla, má záruka vytrvání v dobrém.
Bez Něho bych opravdu zůstal někde ležet sám a bez pomoci.
Ale i v takovém zuboženém stavu ve hříchu stačí zavolat a Boží pomocná ruka je stále připravena ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. duben 2013 @ 18:28:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, píšu ti s vědomím že mé příspěvky čteš povrchně a vždy znovu a znovu si o mne vymyslíš nějaký nesmysl, kterému pak statečně sám oponuješ.
jestli nejsi závislý na své vytrvalosti, ale znáš Boží milost, která je právě k těm slabým, je to dobře. To je dobrý základ vztahu s Bohem a důvěry Bohu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 09:25:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tak nějak nemohu nikde dohledat tvoji verzi o tom,
jakým způsobem byl Abrahám Kristem spasen - když tedy to moje
vysvětlení je jen pirueta. :-)
Pokritizovat umí kde kdo - ale nabídni vysvětlení lepší!
No, já tu nejsem od toho, abych reagoval na tvoje výmysly. Na to si myslím vystačíš sám a nikoho k tomu nepotřebuješ.
Tato podtržená Boží slova jsi zatím ve svém životě nepřijal za pravdu.
Odmítáš uznat Boží pravdu, že ve křtu jsou člověku teprve poprvé odpuštěny hříchy.
Stando, prosím tě, ty už jsi od posledka povýšil na Boha? To mi nějak uniklo.
Díky Bohu, je tomu už skoro dvacet let, co jsem Boží slovo přijal za pravdu a nechal se pokřtít na odpuštění hříchů, jako odpověď dobrého svědomí Bohu.
Tvoje výmysly Stando odmítám uznat "za pravdu". Ty nejsi Bůh, a tvoje výmysly nejsou Boží pravdou.
Nepovyšuj se na Boha.
Jestli se někdy pokusíš vylézt z kliček učení, která sis sám vymyslel a do kterých ses zamotal, můžeme se z virtuálního světa vrátit k realitě, k tomu, jak funguje odpuštění ve vztazích.
A nesuď podle své situace a situace Říma druhé.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. březen 2013 @ 12:33:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Tvoje výmysly Stando odmítám uznat "za pravdu"."...
..."V něm máme skrze jeho krev vykoupení, totiž odpuštění
hříchů, ...(Ef 1,7)"...
Kde jinde se můžeš setkat s Kristovou krví, než při společném ponoření spolu s Kristem do jeho smrti?
Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním
vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním
obživil, když vám odpustil všechny hříchy ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 30. březen 2013 @ 16:12:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..."V něm máme skrze jeho krev vykoupení, totiž odpuštění
hříchů, ...(Ef 1,7)"...
Kde jinde se můžeš setkat s Kristovou krví, než při společném ponoření spolu s Kristem do jeho smrti?
V tom textu k Efezským není o křtu ani zmínka .
Ježíš před 2000 lety za nás prolil svou krev. Tím nás vykoupil.
S Kristovou krví se setkáváme vírou tehdy, když vyznáváme své hříchy, když chodíme ve světle.
1. Janův
1:7
Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme
společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od
každého hříchu. ... Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
Žid 12:24 ,,, a před Ježíšem, prostředníkem nové smlouvy, a před jeho krví, která nás očišťuje, neboť volá naléhavěji než krev Ábelova.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 31. březen 2013 @ 12:42:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
...""V něm máme skrze jeho krev vykoupení, totiž odpuštění
hříchů, "...
A jak můžeš být "v něm" (v Kristu) bez sjednocení se s Kristem ve křtu společným ponořením do Kristovy smrti a vzkříšení???
Jak? Tak:
1 Kor 6,17:
Kdo se však spojuje s Pánem, je s ním jeden duch.
Být v Ježíši, být s ním sjednocen se dějě od uvěření a znovuzrození z Boha, z jeho věčného nepomijítelného slova, přijetí jeho Ducha. Když pochopím a prožiji, že Bůh je ten,
který mě hledá, a zakusím, že jsme se konečně setkali. Když pochopím a
prožiji, že Bůh ke mně začne mluvit, zaslechnu jeho hlas ve svém srdci a začnu
ho poslouchat.
Tehdy jsem v něm, v něm mám skrze jeho krev vykoupení.
Stejně jako měli Izraelité při vyjítí z Egypta - zabili beránka a jeho krví natřeli nadpraží a veřeje dveří svých domů a měli tak skrze krev tohoto beránka vykoupení, záchranu před smrtí. S beránkem se sjednotili tím, že ho celého snědli.
Dost dříve před křtem, než prošli Rudým mořem, kterým se definitivně oddělili od starého života v otroctví, ve kterém byli pohřbeni ti, kteří je otročili.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 31. březen 2013 @ 13:53:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | To jsi s použitím toho starozákonního předobrazu, rosmano, napsal moc hezky a výstižně. :-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 12:20:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kdyby Izraelité zůstali pouze u své víry, nikdy by nevyšli z Egypta, nikdy by neprošli mořem.
Ale Hospodin Mojžíšovi řekl: "Vztáhni svou ruku nad moře"! To je to znamení, doprovázející to neviditelné.
...."Být v Ježíši, být s ním sjednocen se dějě od
uvěření a znovuzrození z Boha, z jeho věčného nepomijítelného slova,
přijetí jeho Ducha. Když pochopím a prožiji, že Bůh je ten,
který mě hledá, a zakusím, že jsme se konečně setkali. Když pochopím a
prožiji, že Bůh ke mně začne mluvit, zaslechnu jeho hlas ve svém srdci a
začnu
ho poslouchat.
Tehdy jsem v něm, v něm mám skrze jeho krev vykoupení."...
Být v Ježíši vůbec nejde "pouhou vírou" - bez vlastního "vztáhnutí ruky nad mořem" - bez společného popnoření spolu s Kristem do jeho smrti a vzkříšení (Kol 2,9-14).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 01. duben 2013 @ 12:51:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Oko, nevymýšlej si.
Kdyby Izraelité zůstali pouze u své víry, nikdy by nevyšli z Egypta, nikdy by neprošli mořem.
Tím jsi chtěl říct co? Co je to za nesmysl? Izraelci uvěřili, že je krev beránka zachrání před smrtí a že je Bůh vyvede ze země otroctví. V souladu se svou vírou jednali. Samozřejmě že víra nese s sebou i kroky víry. Člověk uvěří a ve víře žije, ve víře chodí, ve víře se nechá pokřtít. Protože je v Ježíši, je v něm, všechno má v něm.
Právě že Izraelci zůstali u své víry, proto vyšli z Egypta a proto prošli Rudým mořem. Jen mi vrtá hlavou, co si vlastně pod pojmem "víra" představuješ ty, že jsi schopen napsat takový nesmysl?
Být v Ježíši vůbec nejde "pouhou vírou" -
bez vlastního "vztáhnutí ruky nad mořem" - bez společného ponoření
spolu s Kristem do jeho smrti a vzkříšení (Kol 2,9-14).
Ale kdepak. Izraelité měli v krvi beránka záchranu, ospravedlnění dávno před přechodem Rudého moře. A od té doby Hospodin šel s nimi, byli v něm skryti (byli v Ježíši), bez "vztáhnutí ruky nad mořem":
"Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu
oblakovém, a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém, a tak jim
svítil, že mohli jít ve dne i v noci. Sloup oblakový se nevzdálil od lidu ve dne, ani sloup ohnivý v noci.
Tu se zvedl Boží posel, který šel před izraelským táborem, a šel teď za nimi. Oblakový sloup se před nimi totiž zvedl, postavil se za ně
a vstoupil mezi tábor egyptský a izraelský. Jedněm byl oblakem a temnotou, druhým osvěcoval noc; po celou noc se jedni k druhým nepřiblížili. "
Ř 5:
Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista,
neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 13:53:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Také zabití beránka a potření veřejí jeho krví nebylo "jen prázdným rituálem" - byl viditelný krok víry s projevy moci světa duchovního - podobně jako vztažení ruky nad mořem.
Kdyby Izraelci zůstali jen u své víry a nepotřeli svá dveře krví beránka, taková víra by je od smrti anděla zhloubce neuchránila.
Víra bez skutků je totiž mrtvá.
Nemůžeš být ospravedlněn pouze z víry, aniž bys přitom hnul jediným prstem!
Smyslem lidského bytí je zjevovat duchovní svět ve světě viditelném. A to jde zase jen a jen viditelně.
To, co vy zde svými řečmi dehonestujete na prázdné rituály, to jsou všechno posvátná znamení naší víry, skutky, bez nichž je víra mrtvá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 01. duben 2013 @ 15:00:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Kdyby Izraelci zůstali jen u své víry a nepotřeli svá dveře krví beránka, taková víra by je od smrti anděla zhloubce neuchránila.
Víra bez skutků je totiž mrtvá.
Nemůžeš být ospravedlněn pouze z víry, aniž bys přitom hnul jediným prstem!
Ano oko. Tak nějak.
My už ovšem zabíjet beránka nemusíme. On už byl za nas zabít, jeho krev byla vylitá.
A na nás je přijmout osobně, srdcem tu oběť, přijmout tu krev Ježíše jako výkupné za své hříchy, přijmout srdcem Ježíše jako Pána. A nezůstat jen u toho. Vstát a jít vydat svědectví před nejlépe mnoha svědky dle Písma, osobně se k Ježíši přiznat:
- ‚Blízko tebe je slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci‘; je to slovo víry, které zvěstujeme.
- 9Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
- 10Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,
a ne jenom drmolit jak básničku obecné vyznání víry někde v davu.
- Matouš
10:32
|
Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před svým Otcem v nebi;
- Lukáš
12:8
|
Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:18:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."On už byl za nas zabít, jeho krev byla vylitá."...
A nannás je získat na této krvi svoji osobní účast, dosáhnout na užitek z této milosti odpuštění hříchů. A to jde jen spojením svého života s životem Krista, přijmutím Božího synovství ve křtu.
Být spolu s Kristem ponořen do jeho smrti a být spolu s Kristem i vzkříšen - už také jako dítě Boží, jako syn Otce, jako dědic.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 01. duben 2013 @ 15:11:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
To, co vy zde svými řečmi dehonestujete na prázdné
rituály, to jsou všechno posvátná znamení naší víry, skutky, bez nichž
je víra mrtvá.
Nikdo zde nepopírá potřebu křtu.
Ovšem křest bez předchozího osobního uvěření, bez osobního přijetí Ježíše, přijetí odpuštění hříchů v něm je jen prázdným rituálem.
Ve skutečnosti ty dehonestuješ a ignoruješ ten základ křesťanského života, tu záchranu v Ježíši, která se děje před křtem, o čemž svědčí celé Písmo, a tím redukuješ křest na prázdný rituál.
Přechod přes Rudé moře bez předchozího snězení velikonočního beránka a potření nadpraží a veřejí domu je absurd.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:58:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Přechod přes Rudé moře bez předchozího snězení velikonočního beránka a potření nadpraží a veřejí domu je absurd."...
Naprosto souhlasím. Je to absurd. Bez víry nelze křtít.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:13:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
OK oko!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 02. duben 2013 @ 23:15:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko to ví, jen dělá že ne.
Nedávno jsme u nás ve sboru křtili asi tak 150 kg maníka.
Představa, že ho rveme do bazénku proti jeho vůli, abychom ho "znovuzrodili".....
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. duben 2013 @ 11:49:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Kde jinde se můžeš setkat s Kristovou krví, než při společném ponoření spolu s Kristem do jeho smrti?
Stando.
A zajímá tě odpověď? A přečteš si jí?
Tak jako sis vymyslel křesťany co nepotřebují křest a nebyli pokřtěni, jak sis vymyslel že křesťané zakládají život na pocitech, tak sis také vymyslel, že "ve křtu miminek jsou člověku teprve poprvé odpuštěny hříchy.".
Tyhle tvoje výmysly nepovažuji za Boží pravdu, protože nejsou pravdivé.
Tyhle tvé výmysly nepřijímám a nebudu je přijímat. Ne proto, že je píšeš ty, ale protože už dávno jsem si přečetl co Bůh k danému tématu říká.
Máš jistě pravdu v tom, že jsem Boží slovo ignoroval a docela dlouho a odmítal uznat Boží pravdu. Činil jsem pokání ze svých hříchů, obrátil jsem se, ale nedal jsem se pokřtít.
To byla samozřejmě velmi vážná chyba. Křesťan, co se obrátí a nepotřebuje křest.
Stále dokola kopíruješ jeden vytržený verš z Koloským druhé kapitoly, část dopisu, která je o Ježíši Kristu.
Jsi-li toho schopen, přečti si co se v té 2. kapitole Koloským píše a věř mi, že opravdu věřím, že Bůh "... všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž."
To se nestalo v mém křtu, ale to se stalo tehdy, když Bůh všechna ta provinění přibil na kříž. Tedy as 2000 let před mým křtem.
Přečti si, co k danému tématu říká písmo:
Kdo by jen uvěřil zprávě, kterou jsme slyšeli? A při kom se zjevila Hospodinova paže? 2Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, abychom po něm toužili.
Opovržený a lidmi zavržený, muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář -- všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili. Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen. Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.
My všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili na svou cestu, a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech. Byl zdrcen, ale pokořil se a neotevřel ústa: jako beránek vedený na porážku a jako ovce před střihači byl němý, ústa neotevřel. 8Skrze útlak a soud byl vzat, kdo se bude zabývat jeho údělem? Neboť byl vyťat ze země živých, jeho rána přišla za přestoupení mého lidu. A určili mu hrob mezi ničemy, ale byl s bohatým ve své smrti, protože se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.
Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši jako oběť za vinu, uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím zdaří. Z námahy své duše uvidí ovoce a nasytí se. Svým poznáním můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění on sám ponese. Proto mu dám podíl ve velikých zástupech a s nespočetnými bude dělit kořist, protože vylil na smrt svou duši a byl započten mezi vzpurné. On odnesl hřích mnohých a je přímluvcem za vzpurné.
To, co píše prorok (že "nesl naše nemoci, bolesti a provinění") se nestalo v mém křtu, ale stalo se životem a smrtí Ježíše Krista.
To, co se stalo na kříži, když krev Ježíše Krista vytekla za všechny naše hříchy, to přijímáme vírou v jeho jméno. To jméno, které nám Bůh dal poznat. Přijímáme to vírou v srdci, ne pocity, ne intelektem, ne očima, ne prázdnými slovy nějaké básničky, jak to důvěrně znáš a opakuješ ze své zkušenosti z prostředí, ve kterém se nacházíš.
Odpověď dobrého svědomí je pak ponoření do toho jména, co člověk přijal.
Nejdřív je to dobré svědomí, pak je ta odpověď.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 13:36:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."přečti si co se v té 2. kapitole Koloským píše
a věř mi, že opravdu věřím, že Bůh "... všechna provinění odpustil a
vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a
který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej
přibil na kříž."
To se nestalo v mém křtu, ale to se stalo tehdy, když Bůh všechna ta provinění přibil na kříž. "...
Ten "dlužní úpis" je především dědictvím po Adamovi (ztráta života s Bohem, ztráta synovství). Svou účast na Ježíšově kříži můžeš ale získat jen skrze křest (stát se synem spojením se Synem už navěky), skrze společné ponoření s Kristem do jeho smrti a vzkříšení.
Myslíš si, že je čirá náhoda, že se v Kol 2,9-14 objevuje toto smazání dlužního úpisu ve spojení s našim křtem?
..."To, co píše prorok (že "nesl naše nemoci, bolesti a
provinění") se nestalo v mém křtu, ale stalo se životem a smrtí Ježíše
Krista.
To, co se stalo na kříži, když krev Ježíše Krista vytekla za všechny naše hříchy, to přijímáme vírou v jeho jméno."...
Víru je vždy třeba potvrdit znamením: Moře by se nerozestoupilo, kdyby Mojžíš neuposlechl Hospodinova příkazu a nevztáhl ruku nad moře. Pramen by nevytrysk, kdyby Mojžíš neudeřil holí do skály...
Voda ve skále mohla být uvězněna po celá staletí - účast na ní však získal Izrael až když byl viditelně splněn příkaz Hospodina...
To "vztažení naší ruky nad moře" se nazývá křest: v něm teprve získáváme skutečnou účast na Kristu a jsme Kristem uzdraveni z otroctví hříchu. Projdeme vodou křtu podobně jako Izraelci Rudým mořem. Egyptský hřích (otroctví) se utopilo ve vodě. Na druhém břehu moře se stali z otroků svobodným národem.
Je to pochopitelné.
Víra je znamením světa duchovního.
Člověk má svět duchovní vyjadřovat ve světě viditelném - tedy viditelnými znameními. Boží moc se tedy projevuje skutky víry a viditelné poslušnosti Božímu slovu: "Dělejte mi učedníky, křtěte je a učte ...
To nejsou žádné prázdné rituály - jako nebylo prázdným rituálem Mojžíšovo vztažení rukou, udeření holí do skály ...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 01. duben 2013 @ 14:09:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Povídáš oko, hezky, ale falešně a demagogicky přeskakuješ pořadí a ignoruješ sdělení Písem.
Víru je vždy třeba potvrdit znamením:
Moře by se nerozestoupilo, kdyby Mojžíš neuposlechl Hospodinova příkazu
a nevztáhl ruku nad moře. Pramen by nevytrysk, kdyby Mojžíš neudeřil
holí do skály...
Voda ve skále mohla být uvězněna po celá staletí - účast na ní však získal Izrael až když byl viditelně splněn příkaz Hospodina...
To "vztažení naší ruky nad moře" se nazývá křest: v
něm teprve získáváme skutečnou účast na Kristu a jsme Kristem uzdraveni
z otroctví hříchu.
Ve skutečnosti je to trochu jinak:
Víru je vždy třeba potvrdit znamením: Prvorození v domácnostech Izraelců by byli pobiti a Izraelci by nebyli schopni utéct, kdyby neuvěřili a neuposlechli Hospodinova příkazu a nezabili beránka bez vady, nenatřeli jeho krví nadpraží a veřeje svých domů a nepojedli celého upečeného beránka.
V této víře získali skutečnou účast na beránku a byli zachráněni od smrti a uvolněni z okovů otrokářů
Stejně jako my touto vírou ziskáváme účast na Kristu a jsme Kristem uzdraveni
z otroctví hříchu.
Izraelci, kteří dříve nepojedli velikonočního beránka a nenatřeli nadpraží a veřeje svých domů krví toho zabitého beránka a nezískali tak v něm záchranu, kteří neuvěřili tomu co zvěstoval Mojžíš, neměli a nemohli mít ani podíl, účast na přechodu Rudým mořem.
V Rudém moři mezi rozestupivšími vodními stěnami bylo pozdě na zabíjení beránka, jeho snězení a označení svých domovů jeho krví a ziskávání takto na něm účasti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. duben 2013 @ 23:41:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ano, Stando.
Přesně tak tomu rozumím.
Nevím, jak se ti stalo, že poslední den píšeš reálně věci z bible a z křesťanství? To je snad apríl? ;-) Nebo jsi začal čerpat z nějakého křesťanského zdroje?
Křest ve vodě není jen tak nějaký bezvýznamný prázdný rituál, který jde vynechat a nic se neděje. Je důležitou, nedílnou součástí křesťanské víry a života. Když člověk uvěří té Boží zprávě o Ježíši a hříchu a přijme odpuštění hříchů a spravedlnost z víry, tak jako Noe, když přijme Ježíše jako Pána života, stane se Božím vlastnictvím tak jako byl Izrael v Egyptě, je nutně potřeba voda, potopa, co všechno spláchne, moře, co oddělí otrokářeké nároky minulosti.
Samozřejmě křest je i otázka poslušnosti Ježíšovým slovům.
Proto je křest tak důležitý a představa, že někde byli křesťani, co nebyli pokřtěni a ani křest nepotřebovali je fakt mimo realitu.
Představ si, co by se stalo, kdybys uvěřil té zprávě evangelia o Ježíši, který na sebe vzal všechny tvoje hříchy a zemřel s nimi na kříži místo tebe, přijal jí ve svém srdci a nechal se pokřtít.
To přesně udělá křest.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 19:55:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."přijal jí ve svém srdci a nechal se pokřtít"...
Toníku.
My oba dva jsme ale vodou křtu už dávno prošli - podobně jako náš předobraz - miminka vyvoleného národa, která byla také pronesena vodou vírou svých rodičů. Nebo myslíš, že Izraelité si sebou miminka zapomněli snad vzít? Na jednom břehu moře děti egyptských otroků, o které stále usiloval faraon - na druhém břehu už děti svobodné, jejichž Pánem i zachráncem je už jenom Hospodin.
Omíláme stále dokola teologické debaty kdy se člověk znovuzrodí (když je to z Písma úplně jednoznačné) a které, kdyby nebylo tvého zaujetí pro určitou představu zahoření lidského srdce pro Boha, kterou jsi nazval znovuzrozením, která je však v důsledku čímsi jiným, tak by byla dávno vyřešena a pochopena.
My bychom už dnes neměli řešit naše znovuzrození ve křtu, ale Boží doteky lidského srdce v naší dospělosti. Sdílet se o tom, jak dokáže člověk dnešní doby zahořet pro Krista a co všechno je třeba udělat pro lidi kolem sebe..
Tak to vidím já.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:41:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Omíláme stále dokola teologické debaty kdy se
člověk znovuzrodí (když je to z Písma úplně jednoznačné) a které, kdyby
nebylo tvého zaujetí pro určitou představu zahoření lidského srdce pro
Boha, kterou jsi nazval znovuzrozením, která je však v důsledku čímsi
jiným, tak by byla dávno vyřešena a pochopena.
No, Stando, kdyby nebylo tvého nepochopení, klidně bychom mohli jít dál.
Nevím, co sis to zase vymyslel. Nevzpomínám si, že bych nějakou "představu zahoření lidského srdce pro Boha" kdy nazval znovuzrozením, to by mne ani nenapadlo. Ani neřeším znovuzrození ve křtu, protože ve křtu se žádné znovuzrození nestalo.
Písmo velmi podrobně popisuje oběť Ježíše krista za nás a jeho vítězství, víru v Ježíše Krista, ospravedlnění od hříchu, přijetí a vyznání Ježíše, nové narození, i křest ve vodě. O těchto věcech jsem v písmu četl a podrobně je řešil před dvaceti lety. I ty sis četl písmo, zkoumal ho v daném tématu, pokud ho budeš brát vážně, budeš vědět důvod křtu i to, kdy se děje znovuzrození, byť jsi ho nezažil.
Pokud tedy budeš brát písmo vážně.
Jistě se Bůh dotýká lidského srdce, odpovídá na modlitby lidí, o tom nepochybuji. Jsem mnohem radši, když sem píšeš na dané téma a budu tomu radši i nadále a rád budu psát ze svého života o tom, co jsem zažil.
A doufám, že se nebudeš pořád odvolávat na pocity ;-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:54:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Ani neřeším znovuzrození ve křtu, protože ve křtu se žádné znovuzrození nestalo."...
Prošel jsi "Rudým mořem" v matčině náruči a to se také počítá pro záchranu úplně stejně, jako po vlastních nohou. A takto jednou už zachráněný jsi pak v dospělosti byl uštknut jedovatým hadem a blízko smrti. Zachráněn znovu od smrti jsi pak byl pohledem na vyvýšeného "měděného hada" (na Krista).
Tak to vidím já.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. duben 2013 @ 00:10:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Prošel jsi "Rudým mořem" v matčině náruči a to se
také počítá pro záchranu úplně stejně, jako po vlastních nohou. A takto
jednou už zachráněný jsi pak v dospělosti byl uštknut jedovatým hadem a
blízko smrti.
Leda tak ve tvém virtuálním světě. Rudým mořem jsem opravdu neprošel. A zachráněn jsem nebyl pohledem.
Moji rodiče byli docela normální nekřesťani tak jako náš pan farář. S Izraelem a rudým mořem neměli společného nic: Žili jsme v klasickém církevním pohanství, jak to věrně popisuje zřejmě ze své vlastní zkušenosti jeden autor. Boha jsme neznali, honili se za zjeveními na všelijakých kopcích, za stvořením a obrazy svoření, hledai kdejaký hlas, který by nás nasměroval.
Chápu, že si chceš stále dokola vymýšlet nějaké iracionální pohledy a tvářit se jako pokrytec, jako bys nevěděl, jak to v ŘKC vypadá a co se při "křtu" miminek doopravdy děje. Žiješ mezi lidmi, kteří by údajně měli být "uzdraveni od hříchu" - stačí tenhle svůj virtuální pohled konfrontovat s realitou. Zeptat se těch, co údajně dostali heslo ke kontu, jaké je to heslo. Máš jich kolem sebe bezpočet na dotaz.
Stando, nechám to na tobě. Žij si ve svém světě virtuálních "znovuzrození", které nečiní žádný rozdíl v životě.
Ale až se budeš chtít jednou naučit morseovku a dojít do banky pro ten poklad, pomatuj, že mrtvolu je potřeba pohřbít.
Ne virtuálně, v hlavách, ale pořádně, pěkně celou.
Jestli si ten poklad vyzvedneš, budeš vědět jakou mrtvolu pohřbít
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 03. duben 2013 @ 11:23:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mnoho lidí stále nedokáže rozlišit mezi stavem člověka v Božích očích a mezi jednáním - skutky člověka.
Pohan( neobléknutý ve křtu do Krista) je v Božích očích stále člověkem tohoto světa, člověkem podle těla.
Svými skutky však může být Bohu milý, protože žije podle hlasu svědomí dobře.
Křesťan (obléknutý ve křtu do Krista) je v Božích očích jeho uznaným dítětem, pro zásluhy jeho syna.
Svými zlými skutky však může být Bohu protivným.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. duben 2013 @ 18:46:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Mnoho lidí stále nedokáže rozlišit mezi stavem člověka v Božích očích a mezi jednáním - skutky člověka.
Stando, znovu pro tebe a polopatě:
Božím dítětem se člověk stává tak, že přijme Ježíše a věří v jeho jméno.
Pokud člověk nepřijme Ježíše a nevěří v jeho jméno, není Božím dítětem.
Byť is ve svém virtuálním světě nalhává, že je.
Když jsem nepřijal Ježíše, nebyl jsem ve stavu Božího dítěte, protože jsem nebyl Boží dítě. Neměl jsem přístup k Bohu. Mezi mnou a Bohem byla propast. Byl jsem mrtvý ve svém hříchu. Neslyšel jsem Boha.
V tom se moje situace nelišila od jakéhokoliv jiného pohana. A nelišila se dokonce ani od židů, které znám. I židé potřebují nové narození, potřebují překlenout tu propast hříchu.
Potřeboval jsem se tedy narodit znovu.
Pokud jsi svou větu myslel nějakým svým omylem na mne, tak věz, že velmi dobře rozlišuju, že moje situace se po novém narození hodně změnila.
Například v tom, že když jsem byl dítě světa, dítě babylonu, Bůh mne nevychovával, protože nebyl můj otec. Slyšel mne, pomáhal mi, ale když jsem nebyl s Bohem, byl jsem sám. Vychovával mne ten, kdo byl mým otcem, tak jak to uměl: Temnotou, hříchem, samotou, lítostí, nábožností a mnoha dalšími věcmi, co jich jen ten vzpurník má.
Bůh mne začal vychovávat až ve chvíli, kdy jsem se stal Božím dítětem.
A to velmi, velmi intenzivně. A vychovává mne až dodnes tím, čím vychovává své děti každý docela normální otec.
Proto vím, že stav člověka před Bohem je velmi jiný pokud člověk je nebo není Boží dítě.
Protože jsem ten rozdím zažil na vlastní kůži.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 09:18:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Božím dítětem se člověk stává tak, že přijme Ježíše a věří v jeho jméno. "...
Božím dítětem se rozumově vyspělý člověk stává tak, že přijme Ježíše, věří v jeho jméno a dá se pokřtít. Ve křtu je teprve oblečen do Krista a získává svým spojením s Kristem jeho synovství.
..."Pokud člověk nepřijme Ježíše a nevěří v jeho jméno, není Božím dítětem."...
(pořád zaměňuješ stav člověka se vztahem člověka).
Jak by mohlo miminko přijmout Ježíše a věřit v jeho jméno, když samo rozumově ještě není schopno vědomého vztahu k Ježíši?
Logicky by to znamenalo, že žádné miminko by se nemohlo stát Božím dítětem. A to je nesmyslná diskriminace: ("Nechte maličkých přijíti ke mě a nebraňte jim ...")
Znamenalo by to také diskriminaci i všech dospělých, kteří vlivem demence také nejsou schopni uvědomělého vztahu k Ježíši. Ve svém stavu nikdy rozumově nepochopí, kdo je to Mesiáš.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 18:23:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Být Božím dítětem není věc rozumu, rozumové vyspělosti, intelektuální síle, pocitů ani jiných duševních věcí. Chápu, že ve vašem náboženství, které si zakládá na duševních věcech a je hlavě o intelektuální víře v soustvu faktů se ti to převrací do rozumu, intelektu a schopností duše.
Křesťanství není o intelektu a jeho kvalitě, ani o rozumu a jeho vyspělosti, křesťanství je o srdci člověka a o víře, důvěře. Není o věcech duševních, ale duchovních.
Přijmout Ježíše může i dítě, i člověk, který je duševně slabý, zaostalý. I takový člověk je schopen vztahu, přesto, že je duševně nemocný.
A malé miminko křesťanů se rodí křesťanům. Rodí se jako Boží dítě. Nenese žádnou vinu, žádné oddělení od Boha. Pokud vy jste si pro miminka vymysleli nějaké překážky aby nemohly přicházet k Bohu, tak věz, že jste si je vymysleli špatně, nepravdivě. Bůh přijímá děti, tak jako je přijímal Ježíš.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 19:47:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Být Božím dítětem není věc rozumu, rozumové vyspělosti, intelektuální síle, pocitů ani jiných duševních věcí."...
To je pravda.
Synovství je totiž stav, který je člověku dán darem bez jeho zásluh. Dar může přijmout i miminko, dědit může i docela nevědomé dítě.
Vztah víry naopak nutně podmiňuje vědomí, rozumové a volní svobodné rozhodnutí člověka pro Krista.
Bez rozumu a svobodné vůle je vztah víry ke Kristu naprosto nemyslitelný.
..."Rodí se jako Boží dítě."...
Žádný člověk se nerodí jako Boží dítě, ale rodí se ve stavu padlého lidství po Adamovi, vyhnaných prarodičů od Boha z ráje. Rodí se tedy jako vyděděnec, obléknutím do Krista ve křtu získává (mimo jiné) i Synovo synovství i nárok na dědictví.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 23:03:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Vztah víry naopak nutně podmiňuje vědomí, rozumové a volní svobodné rozhodnutí člověka pro Krista.
Bez rozumu a svobodné vůle je vztah víry ke Kristu naprosto nemyslitelný.
Ano, v soustavě, v náboženství, v babylonu, kde pojem "víra" znamená naučit se vyznávat nějaký seznam rozumových informací a intelektuálně s nimi souhlasit, to tak opravdu je.
V tom se právě křesťanství od náboženství ve kterém jsme žili liší a dost radikálně.
Zkus se z tohoto umělého náboženského světa vrátit do reality, do rodiny, k dětem, manželce, rodičům. K normalitě.
Měl jsi děti, musíš snad trochu vědět, pomatovat si. Věřily ti tvoje děti, když "ještě neměly rozum" a žádnou schopnost volního rozhodnutí? Nebo musely k tomu, aby ti věřily, nutně čekat na rozumové, volní a svobodné rozhodnutí?
Ježíš přivolal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl:
„Pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako děti, jistě nevejdete do království Nebes. 4Kdo se tedy pokoří jako toto dítě, ten bude největší v království Nebes. A kdo přijme jedno takové dítě na základě mého jména, mne přijímá.“
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. duben 2013 @ 12:52:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vědomý vztah k rodičům si dítě také vytváří až začne alespoň trochu vládnout rozumem. A to je poměrně brzy.
Chtít po novorozenci právě přivezenému z porodnice, aby hned věřilo svému otci je však docela nesmysl a mimo realitu. Na vytvoření vztahu je potřeba čas a poznání rozumem a zkušeností - až pak přichází víra v osobu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 06. duben 2013 @ 09:49:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To jistě, Stando.
Ale vztah vůbec nemusí být vědomý. Přečti si někdy něco o lidech, kteří byli v komatu a blízko nich byli příbuzní, jestli ještě byl nějaký vztah, nebo tím, že člověk přišel o vědomí, vztah přestal.
Víra, naděje a láska nejsou věcí intelektu a rozumu. Měl jsem pět dětí a věřily mi (ale nejen mě, ale i manželce) ještě dlouho před tím, než "dostaly nějaký rozum". A měly nás rádi.
Ani křesťanská víra Bohu a jeho slovu není věcí kvality intelektu, ale je věcí srdce.
Jestli máš schopnost si přečíst, co píše Pavel nám římanům:
Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ‚Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?‘ -- to je jako přivést Krista dolů -- nebo: ‚kdo sestoupí do propasti?‘ -- to je jako vyvést Krista z mrtvých. Ale co praví? ‚Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
Tohle je totiž nejjádrovatější jádro rozdílu mezi křesťanskou vírou, která je v srdci a intelekt nepotřebuje (... i nejhloupější nezbloudí ...) a kde rybář má stejnou víru jako ten, kdo byl odmala vyučován intelektuálně a mezi intelektuální "vírou", ve které žiješ, a která je založena za intelektu na vědomí a ten kdo má velký intelekt má "velkou víru".
U vás to funguje tak, že ti, co mají hodně intelektu a jiných duševních schopností (Kodet, Štampach, Czendlik, Malý, Halík...) mají "velkou víru" a jsou vzorem.
U nás to funguje tak, že "velkou víru" mají třeba automechanici, lakýrníci, čalouníci, švadleny, uklízečky, dělníci v automobilce, kteří mnoho intelektu nepobrali. A mají docela stejně velkou víru jako právníci, programátoři, soudci, analytici, ekonomové, ...
To je základní rozdíl mezi duchem a duší.
To, v čem máš stále zmatek a nemůžeš pochopit.
Ale když už jsi pochopil, že spasení je z milosti, že skutky se nedělají pro spasení, ale jsou ovocem spasení, výsledkem spasení, už bys mohl i pochopit, že kdo v srdci uvěří v Ježíše Krista, je ospravedlněn. Skrze tu víru. Která je Božím darem. Zadarmo, z milosti. Ze slyšení Slova.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. duben 2013 @ 10:36:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."o lidech, kteří byli v komatu a blízko nich byli
příbuzní, jestli ještě byl nějaký vztah, nebo tím, že člověk přišel o
vědomí, vztah přestal."...
Také jejich vztahy vznikly za plného vědomí - pak samozřejmě přetrvávají. Zkus však s někým v kómatu navázat nový osobní vztah!
..."Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ‚Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?‘"...
Jestliže jsi v kómatu, jak u tebe může vzniknout vztah víry?
Nic neříkáš sobě, ani druhým, Jsi ve stavu bezvědomí. Nemůžeš vyznat ústy Pána Ježíše - navíc dvojnásobně i bez slyšení slova evangelia.
..."funguje tak, že "velkou víru" mají třeba automechanici, lakýrníci, čalouníci, švadleny"...
Ty stále porovnáváš relativně nepatrné rozdíly v intelektu různých lidí, ale já zde hovořím o úplné absenci intelektu. Takový člověk nechápe význam slyšeného slova a slyšet takto evangelium je podmínkou osobního vztahu víry. Víra je totiž ze slyšení Božího slova.
Jsou prostě mezi námi i lidé s naprostou absencí intelektu, kteří osobního vztahu víry prostě schopni nejsou! Navíc jsou třeba i úplně hluší nebo slepí.
Základní rozdíl mezi člověkem duchovním a duševním.
Člověk duchovní žije svůj život ve společenství s Duchem svatým (s tělem i duší),
člověk duševní žije bez Boha ve vztazích své duše s tělem jen podle své tělesné přirozenosti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 23:15:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Žádný člověk se nerodí jako Boží dítě, ale rodí se ve stavu padlého lidství po Adamovi,
vyhnaných prarodičů od Boha z ráje. Rodí se tedy jako vyděděnec,
obléknutím do Krista ve křtu získává (mimo jiné) i Synovo synovství i
nárok na dědictví.
Stando, opět: Podle naší situace
nesuď všechny lidi.
To, že jsme se narodili do rodin, které neznaly Boha, nepatřily Bohu
a byly daleko od Boha neznamená, že to tak mají všichni lidé.
Samozřejmě, pro nás to tak platí. Moji rodiče neznali heslo ke kontu,
nikdy nepřijali Ježíše, neměli účast na té svaté oběti. Když jsem se narodil,
narodil jsem se do hříchu, do padlého lisdství, do vzpoury, modlářství, slzavého údolí,
zoufalého hledání boha, daleko od Boha. A to jsem měl docela hezkou rodinu, která se celý ten náš stav snažila ze vší vlastní síly překrýt vším, co kde našla.
Jsou ale lidé, kteří se narodili křesťanským rodičům.
Tatínek uvěřil evangeliu, přijal Ježíše, byl očištěn jeho krví, pohřben spolu s Kristem, nežije už v hříchu, ve vzpouře, zná Boha, má s ním vztah (srdcem, ne hlavou) žije s ním, patří Bohu.
Maminka také.
A narodí se jim dítě.
Občas píšeš o logice.
Zkus jí jednou alespoň trochu zapojit, takovou tu opravdovou logiku, a zamyslet se nad situací dětí, které se narodí křesťanským rodičům, lidem, kteří patří Bohu.
Od koho pak by asi děti získaly padlé lidství?Proč by takové dítě bylo vyděděnec, když tatínek i maminka patří Bohu, když mezi maminkou s tatínkem a Adamem je Ježíš Kristus?
Náboženské paušalizování a výmysly jsou jistě zajímavé na studium duchovní patologie, toho, co lidé mrtví v hříchu všechno vymyslí, aby si svůj stav omluvili, ale to je tak vše.
Apoštol říká, že i když je jen jeden z rodičů svatý, jsou i děti svaté.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. duben 2013 @ 13:02:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Tatínek uvěřil evangeliu, přijal Ježíše, byl
očištěn jeho krví, pohřben spolu s Kristem, nežije už v hříchu, ve
vzpouře, zná Boha, má s ním vztah (srdcem, ne hlavou) žije s ním, patří
Bohu"...
Proč se odvoláváš na pohřbeného tatínka? Ten je v hrobě! Kde máš jeho vzkříšení, jeho znovuzrození, které logicky přichází až po pohřbu?
Chápeš už, proč hereze je špatně uchopenou pravdou?
..."i když je jen jeden z rodičů svatý, jsou i děti svaté."...
Děti jsou svaté proto, že tvoří přirozenou jednotu "těla" rodiny, které je jedním z křesťanských manželů celá posvěcena. Jsou tedy svaté z pohledu vztahu .
Nejsou ještě svaté vlastním stavem, protože ještě nebyly posvěceny Kristem ve křtu v jeho smrti a vzkříšení.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. duben 2013 @ 22:48:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Chápeš už, proč hereze je špatně uchopenou pravdou?
No, samozřejmě. Protože neumíš číst a všechno co ti kdo napíše, se převrátí do nepodoby. Nejsi schopen rozumět ani tomu, co jsem ti napsal já, natož písmu.
Proto všechny ty tvoje hereze a motaniny.
I já jsem se tě v příspěvku na něco ptal a ty sis toho ani nevšimnul.
Když jsou rodiče svatí (díky Ježíši) jsou i jejich děti svaté. To je stav. nepotřebují ten stav měnit. Mají ho už když se narodí. Protože svůj stav mají po svých rodičích.
Být svatý zxnamená "být oddělený pro Boha", "patřit Bohu". To jsou děti křesťanských rodičů.
Nepatří světu, tak jako děti lidí žijících ve světě.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 06. duben 2013 @ 11:28:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Když jsou rodiče svatí (díky Ježíši) jsou i jejich děti svaté. To je stav. nepotřebují ten stav měnit."...
Představ si stav diplomatické imunity.
Každý diplomat je chráněn z titulu své funkce imunitou. Policista ho nemůže jen tak zatknout, jako běžného občana.
Tato imunita se ale vztahuje na celou jeho rodinu - i na děti, školou povinné. Když bude jeho dítě mezi spolužáky distributorem drog, mají policisté velký problém.
Každý člověk bez výjimky potřebuje být ve křtu ponořen spolu s Kristem do jeho smrti a spolu s Kristem být i vzkříšen do novosti života k tomu, aby se stal křesťanem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 06. duben 2013 @ 22:37:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Představ si stav diplomatické imunity.
Každý diplomat je chráněn z titulu své funkce imunitou. Policista ho nemůže jen tak zatknout, jako běžného občana. Tato
imunita se ale vztahuje na celou jeho rodinu - i na děti, školou
povinné.
I na menší děti, Stando. A taky se na ně vztahuje ochran mateřského státu.
Fajn. Tohle se ti snažím celou dobu vysvětlit. Snad jsi to tedy pochopil.
Takže chápeš situaci rodiny velvyslance?
Když je třeba Izraelský velvyslanec v Egyptě, tak je chráněna celá jeho rodina diplomatickou imunitou, jsou to Izraelští občané a ambasáda je Izraelské území.
A teď si představ, co se stane, když se izraelskému velvyslanci narodí dítě, miminko, docela uprostřed Egypta.
- Jaké je to miminko podle tebe státní příslušnosti: Je to Egypťan, nebo Izraelec?
- Od kdy je miminko chráněno diplomatickou imunutou a státem Izrael?
Snad tedy už chápeš nesmyslnost tvých argumentů ohledně křtu miminek?
Nedává žádný smysl křtít miminka.
Píšeš to o nás správně:
My jsme se jako děti světa narodili, byli jsme občané světa, daleko od zaslíbení a smlouvy s Abrahamem. Patřili jsme do tohoto světa, pod jeho jurisdikci. ve smlouvě, jejíž vzdálený předobraz byla smlouva na Sinaji, do náboženství, které se mírně inspirovalo biblí, mírne budhismem. Žili jsme pod zákonem, uprostřed lidských nařízení "to musíš" (chodit ke zpovědi) a "to nesmíš" (v pátek jíst maso) a "kdo v tom vytrvá až do smrti (snad-možná) bude (někdy-kdoví) spasen".
Tak, jako v každém jiném náboženství ve světě.
Děti křesťanů jsou na tom jinak. Nerodí se do otroctví, ale rodí se velvyslancům Království. Rodí se do Božího vlastnictví. Není, kde by se vzal nárok světa, když rodiče jsou v Kristu Ježíši.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 08. duben 2013 @ 10:20:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." když se izraelskému velvyslanci narodí dítě, miminko, docela uprostřed Egypta. - Jaké je to miminko podle tebe státní příslušnosti: Je to Egypťan, nebo Izraelec?"...
Docela záleží na tom, jestli je matka toho dítěte zákonnou manželkou toho velvyslance. Protože i kdyby sama byla Egypťanka, manželským svazkem je "posvěcena" - získala od manžela nárok na izraelskou státní příslušnost. Když ten nárok uplatní, stane se občankou Izraele. Její dítě se pak bez vlastní zásluhy narodí občanem Izraele - chráněným imunitou (vnější) - pokud ovšem mu jeho otec přizná své otcovství..
To se ti snažím vysvětlit.
Matka si ovšem mohla ve svobodě ponechat i své občanství původní. Pak by její dítě, narozené na Egyptské půdě, mělo příslušnost k Egyptu. Byl by to Egypťan, chráněný izraelskou imunitou. Pokud by se ale její dítě narodilo sice uprostřed Egypta, ale na Izraelském velvyslanectví, je to jako by se narodilo přímo v Izraeli. Pak by mu rodiče mohli zvolit národnost izraelskou (po otci) nebo egyptskou (po matce).
Děti křesťanů se stále rodí v cizině, jako děti vyhnanců z ráje.
Rodí se stále do Adamova dědictví (tedy třeba uprostřed "Egypta").
Jsou však "svaté" (zvnějšku) - jako děti vyslanců jsou zvenčí chráněny imunitou rodiče, ať už mají národnost jakoukoli. Jsou chráněny ale jen do té doby, pokud jejich rodič zastává vyslaneckou funkci. Pak vnější ochrana mizí.
Dává tedy naopak veliký smysl křtít miminka (Nechte děti přicházet ke mě a nebrańte jim...)
Aby byl člověk chráněn vnitřně, musí se sám stát vyslancem. Musí být jmenován a pověřen jako pověřený zástupce státu.
K tomuto pověření dochází obléknutím Krista ve křtu.
Křtem jsme vyjmenováni Kristem jako jeho zástupci, vyslanci Kristovi v tomto světě.
Obléknutím Krista se stáváme svatými vnitřně - pověřenými za jeho učedníky už navždycky (Jděte do celého světa a získávejte mi učedníky - křtěte je a učte všechno, co jsem já naučil vás)..
Křtem získáváme také milost imunity vůči hříchu.
Nikoli ovšem ve smyslu, že bychom už nehřešili, ale že máme stále otevřenou možnost skrze Kristovu oběť se hříchů pokáním zbavovat, s vlastní hříšností s pomocí Krista bojovat, aby naše víra vyrostla k dokonalosti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 08. duben 2013 @ 20:59:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Velmi věrně popisuješ vaši situaci a situaci, do které jsem se narodil, až na pár omylů.
Vaše děti se stále až dodnes rodí jako vyhnanci z ráje, v prokletí zákona, smlouvy ze Sinaje, pod Hříchem, oddělené od Boha.
V tom se situace dětí v křesťanství (a i našich dětí) liší.
Naše děti už se nerodí ve vyhnanství. Rodí se doma, jako součást Izraele, Božího lidu, jako součást dědictví Abrahama, Izraele a Ježíše, ne jako součást smlouvy na Sinaji. Nemají od koho by přijali odloučení od Boha, protože mezi jimi a Adamem je Ježíš.
Proto v křesťanství nedává žádný smysl křtít miminka, miminka mají volný přístup k Bohu, nikdo jim v křesťanství nevytváří virtuální překážky aby k Bohu nesměly, a k Bohu se dostaly nebo měly natrvalo zakázán přístup až z nějakého lidského rozhodnutí, tak jako je to u vás.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 09. duben 2013 @ 09:39:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." V tom se situace dětí v křesťanství (a i našich dětí) liší.
Naše děti už se nerodí ve vyhnanství. Rodí se doma, jako součást
Izraele, Božího lidu, jako součást dědictví Abrahama, Izraele a Ježíše,
ne jako součást smlouvy na Sinaji. "...
Toníku
Nechtěl jsem zde už reagovat, ale musím.
Jestli se tvoje děti nenarodily do vyhnanství, ale doma, s podílem Božích dětí na Nové smlouvě, nepotřebují už být znovuzrozeny. K čemu ještě? Už na tomto světě nejsou cizinci, už přece žijí ve své pravé vlasti.
Cožpak tě už nezaráží ani taková pitomost?
To moje děti získaly nebeské občanství a podíl na Nové smlouvě až obléknutím Krista ve křtu.
(Žd 11,14-16)
Ti, kdo takto mluví, dávají najevo, že hledají vlast.
A kdyby měli na mysli tu, ze které odešli, měli by přece
příležitost se tam vrátit.
Jenže oni touží po lepší vlasti, totiž po nebeské. A
proto se Bůh nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť jim
připravil město.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 09. duben 2013 @ 11:33:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku
Nechtěl jsem zde už reagovat, ale musím.
Jestli se tvoje děti nenarodily do vyhnanství, ale doma, s podílem Božích dětí na Nové smlouvě, nepotřebují už být znovuzrozeny. K čemu ještě? Už na tomto světě nejsou cizinci, už přece žijí ve své pravé vlasti.
Cožpak tě už nezaráží ani taková pitomost?
No, určitě mne ty pitomosti co píšeš, zaráží. Nechápu, že nedokážež uvažovat alespoň trochu logicky, číst si, co ti píšu a reagovat na to, nebo si přečíst, co je k danému tématu napsané v písmu, když ti dávám odkazy a překvapuje mne, jak se ti převrací do nepodoby to, co ti píšu.
Ježíš nás zachránil od hříchu, soudu a smrti (protože tím sám prošel namísto nás) a daroval nám pravou vlast, to je vlast v nebi. Zadarmo. Z milosti. Tedy pro nás zadarmo: Ježíš zaplatil nezměrnou cenu. Celé to je nejdražší věc na světě.
Křest nás nezachránil pro tento svět, ale zachránil nás od tohoto světa. Tady na zemi nejsme doma, ale jsme tu cizinci. Velvyslanci. Pravou vlast máme v nebi, v nebi máme "doma".
Naše děti patří do té záchrany od světa k životu. Nerodí se do hříchu a odloučení od Boha, protože jejich rodiče žijí s Bohem. To, co mají rodiče, patří i dětem. Situace, ve které žijí rodiče je situace dětí. Když se děti rodí, nemají nic vlastního. Vše, co mají je to, co mají jejich rodiče.
S námi to tak nebylo. Narodil jsem se rodičům, kteří žili bez Boha, v odloučení, v hříchu. V Egyptě. Nikdy nepřešli přes Rudé moře, nikdy se nevzdali Egypta a jeho model. Narodil jsem se do téhle vzpoury, doprostřed model a zoufalého hledání boha, který se kdesi ztratil a nebyl k nalezení.
"Křest" miminka mi žádnou imunitu od hříchu nedal. Ke hříchu jsem měl docela stejnou náklonnost, jako moji komunističtí kamarádi, jako kdokoliv jiný, kdo se do hříchu rodí. Imunitu proti hříchu jsem dostal až s Ježíšem Kristem, tehdy, když mi Bůh dal nové srdce, novou naději, kdy změnil můj život. Stejně to zažila Cizinka, jen v jiné formě poroby a o pár let dříve, než já.
I naše děti dostaly od Boha svobodu, možnost a schopnost svobodně se rozhodovat. I naše děti procházely rozhodnutím pro Boha. Ale to rozhodnutí nemusely dělat uprostřed hříchu, vzpoury, uprostřed model a doufání v kdejaké stvoření a dílo lidských rukou jako my, ale mohly ho dělat se známostí Boha a jeho jednání.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 10. duben 2013 @ 12:59:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Křest nás nezachránil pro tento svět, ale
zachránil nás od tohoto světa. Tady na zemi nejsme doma, ale jsme tu
cizinci. Velvyslanci. Pravou vlast máme v nebi, v nebi máme "doma"...Ke hříchu jsem měl docela stejnou náklonnost, jako moji komunističtí kamarádi, jako kdokoliv jiný, kdo se do hříchu rodí."...
Křest nás zachránil proto, že jsme v něm byli spojeni s Kristem, napojeni na Krista. Křtem jsme získali jeho synovství, nárok na dědictví v nebeské vlasti i smazání hříchů.
Náklonnost ke hříchu nám však zůstala i nadále a s ní musíme neustále bojovat.
Jen si vzpomeň na Pavlův osten: Třikrát jsem prosil Pána, aby mě toho zbavil. Ale on řekl: "Má milost ti stačí...
...""Křest" miminka mi žádnou imunitu od hříchu nedal. "...
Imunitu od hříchu ti nemůže poskytnout samotný stav Božího dítěte - to by přece byla nespravedlnost vůči všem nevyvoleným, kteří by oproti tobě neměli šanci nehřešit.
Imunitu od hříchu ti alespoň částečně poskytuje až osobní vědomý a činný vztah ke Kristu.
Tajemství alespoň částečné imunity vůči hříchu je ve stálém napojení na Krista - milost posvěcující.
Nestačí to k tomu, abychom nehřešili absolutně, ale abychom ve stálém postoji pokání a obrácení se při uvědomění si svých slabostí (hříchů) se ke Kristu vraceli a ze hříchů se znovu očišťovali..
My býváme nevěrní - i když jsme Boží děti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 08. duben 2013 @ 21:14:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To se ti snažím vysvětlit.
Matka si ovšem
mohla ve svobodě ponechat i své občanství původní. Pak by její dítě,
narozené na Egyptské půdě, mělo příslušnost k Egyptu. Byl by to Egypťan,
chráněný izraelskou imunitou. Pokud by se ale její dítě narodilo sice
uprostřed Egypta, ale na Izraelském velvyslanectví, je to jako by se
narodilo přímo v Izraeli. Pak by mu rodiče mohli zvolit národnost
izraelskou (po otci) nebo egyptskou (po matce).
Docela by mě zajímalo, co by ti na to řekl nějaký Izraelec.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. duben 2013 @ 11:22:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jinými slovy: Jako tradičně se mnou sice nesouhlasíš, ale lepší vysvětlení nabídnout už schopen sám nejsi.
Stando.
Když jsem psal o učednících a o jejich znovuzrození, které je dobře popsané v písmu, kdežto jejich křest v písmu není ani zaznamenán, chtěl jsem ti na jejich příkladu ukázat jak se stane, že se člověk narodí znovu z Boha a o křtu není ani zmíňka. Protože tak, jak se učedníci narodili z Boha, tak se to stalo i nám.
Ani ve snu by mne nenapadlo, že si k tomu vymyslíš nové učení o tom, že učedníci nebyli vůbec pokřtěni. Ale asi bych se už neměl ničemu divit.
Já samozřejmě nemám důvod reagovat na tebou vymyšlená nová učení a nabízet nějaké alternativy toho, co si vymyslíš. Pokud jde o tohle téma, tak křest je v písmu velmi dobře popsán, i jeho význam a přijde mi úplně mimo si myslet, že je někdo, kdo je křesťan a křest vůbec nepotřebuje. A nevidím důvod, proč bych měl k tomuhle výmyslu vymýšlet něco jiného.
Chceš-li znát můj názor k tématu:
Křest považuji za naprosto nedílnou součást křesťanství. Nevěřím ani náhodou, že jsou nějací křesťané, kteří nepotřebují křest. Každého, kdo přijme Ježíše, vedeme ke křtu.
1. Učedníci byli podle mne pokřtěni v době, kdy se stali Ježíšovými učedníky. Je zaznamenáno, že Ježíš kázal a křtil.
2. Pokud jde o svaté starého zákona, je v písmu popsané, kdy byli vzkříšeni, např. v Matouši 27 kapitole.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 12:11:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Protože tak, jak se učedníci narodili z Boha, tak se to stalo i nám. "...
Toníku
V tom tkví právě tvé nepochopení:
Učedníci prožili s Ježíšem jeho smrt i vzkříšení každý po přijatém osobní pozvání toho ještě žijícího Ježíše. Stali se jeho učedníky ještě za Kristova pozemského života. A je to tak logické a nejjednodušší! Proč by to Měl Kristus dělat nějak jinak než vlastním osobním pozváním? "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí!"
Takto mohl zvát Kristus do svého života jen své současníky před svou smrtí a vzkříšením.
Nyní je Kristus u svého Otce v nebi a pozvání nutně dostalo jinou formu:
Pro další generace musel Ježíš toto osobní pozvání za učedníky nahradit křtem:
Vírou člověk ve křtu zázračně (mocí ducha) prožije spolu s Kristem jeho smrt i vzkříšení - jsou mu smyty hříchy, obdrží novost života znovuzrozeného dítěte Božího a stává se součástí Kristova těla - církve. Tehdy ve křtu se člověk stává křesťanem - pokristěním, ztotožněním své osoby s osobou Ježíše. On vezme naše viny na sebe a my jsme čistí, bez hříchu.
..."Je zaznamenáno, že Ježíš kázal a křtil. "...
Jsi stále povrchní.
V Písmu je zaznamenáno, že křtili pouze jeho učedníci - a to jenom křtem Janovým, křtem pokání.
Jak by mohl tehdy (za Ježíšova pozemského života) být někdo ponořen ve křtu spolu s Ježíšem do jeho smrti a vzkříšení (Kol 2,12-13), když Ježíš tehdy ještě chodil po zemi?
Stále odmítáš přijat, že smysl křtu je pozváním člověka do společného bytí s už oslaveným Ježíšem.
Svatí SZ byli taktéž pozváni Kristem do společného bytí (po jeho smrti, když sestoupil na místo mrtvých (vězení)). Taky nebyl důvod je křtít, Kristus je pozval osobně (1 Pt 3,19).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 01. duben 2013 @ 13:45:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
V tom tkví právě tvé nepochopení:
Učedníci prožili s Ježíšem jeho smrt i vzkříšení každý po přijatém osobní pozvání toho ještě žijícího Ježíše.
Stali se jeho učedníky ještě za Kristova pozemského života. A je to tak
logické a nejjednodušší! Proč by to Měl Kristus dělat nějak jinak než
vlastním osobním pozváním? "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí!"
Takto mohl zvát Kristus do svého života jen své současníky před svou smrtí a vzkříšením.
Nyní je Kristus u svého Otce v nebi a pozvání nutně dostalo jinou formu:
Pro další generace musel Ježíš toto osobní pozvání za učedníky nahradit křtem.
Stále odmítáš přijat, že smysl křtu je pozváním člověka do společného bytí s už oslaveným Ježíšem.
Nepravdy a překrucování Božího slova je třeba odmítat. To by tě nemělo překvapovat.
Ten Ježíš nebyl jen tehdy "ještě žijící". On je i dnes žijící oko.
A i dnes to Kristus dělá vlastním osobním pozváním skrze Ducha svatého, který je zde na zemi, kterého Ježíš poslal sem místo sebe. Ježíš v Duchu svatém v dnešní době také osobně volá lidi "pojďte za mnou, a učiním z vás rybáře lidí". Na tom se nic nezměnilo. A kdo uslyší jeho hlas, kdo to pozvání přijme, bude žít.
Toto pozvání vůbec nedostalo jinou formu - formu křtu, jak si vymýšlíš.
Jan 5,25
"Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. "
Zj 3,20:
Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 14:11:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ten Ježíš nebyl jen tehdy "ještě žijící". On je i dnes žijící oko."...
Ale tehdy chodil po zemi mezi lidmi jako každý jiný člověk, zatímco dneska je u svého Otce v nebi. V tom je pro nás trošičku rozdíl, nemyslíš?
Forma (způsob) pozvání za učedníka se tedy nutně musela změnit a také ji Kristus změnil: Dělejte mi učedníky, křtěte je a učte....
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 01. duben 2013 @ 15:52:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..."Ten Ježíš nebyl jen tehdy "ještě žijící". On je i dnes žijící oko."...
Ale
tehdy chodil po zemi mezi lidmi jako každý jiný člověk, zatímco dneska
je u svého Otce v nebi. V tom je pro nás trošičku rozdíl, nemyslíš?
Forma (způsob) pozvání za učedníka se tedy nutně musela změnit a také ji Kristus změnil
Rozdíl trošičku je, ale ne až tak moc. A forma pozvání se nezměnila, nemusela se nutně změnit a také ji Ježíš nezměnil na podobu křtu.
Nyní Duch svatý pozývá lidi, aby se stali Ježíšovými učedníky, aby jej přijali. A také v Duchu svatém Ježíšovi apoštolové, evangelisté, i celý jeho lid, jeho nevěsta..
Ježíš sám o tom řekl:
"Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.
On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud."
"A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to
slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo
nabere vody života."
To pozvání není nijak jiné než za dob Ježíše.
To pozvání, to uslyšení Ježíšova hlasu a kladná reakce na něj je pořád stejné jak za dob Ježíše:
Jan 5,25
"Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít. "
Zj 3,20:
Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 09:59:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | "Amen, amen, říkám ti: Jestliže se někdo
nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího
království. (J 3,5).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 02. duben 2013 @ 17:45:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | „Jak se to může stát?“
Ježíš mu řekl: „Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?"
Tak se to může stát:
"Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.
Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. "
" Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží.
Neboť
‚všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne
tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky‘ – to je to slovo, které vám bylo zvěstováno v evangeliu.
"
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 19:09:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." to je to slovo, které vám bylo zvěstováno v evangeliu.
""...
Ale člověk se přece nenarodí z evangelia!
To by Kristus řekl asi takto: "Nenarodí - li se člověk znovu ze slova a z Ducha, nemůže vejít do Božího království."
Slyšení Božího slova vede k daru víry a víra přivádí ke Kristu. Ve křtu, kdy jsme spojeni s Kristem už navěky se znovuzrozujeme do Božích dětí. Přijímáme Kristovo synovství.
Člověk se může znovu narodit pouze z Krista.
Tedy znovuzrodíme se skrze slovo, ale z Krista!
Boží slovo stojí úplně na začátku tohoto procesu znovuzrození.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 02. duben 2013 @ 20:25:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
" Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží.
Neboť
‚všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne
tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky‘ – to je to slovo, které vám bylo zvěstováno v evangeliu.
""...
Ale člověk se přece nenarodí z evangelia!
No, ne z evangelia ale ze slova zvěstovaného v evangeliu. To je +- totéž. A jistě to Petr řekl správně, nezmýlil se.
Proto také Pavel nebyl poslán, aby křtil, ale aby zvěstoval slovo.
První křesťané se vždy velmi radovali, když se dozvěděli, že lidé v různých končinách přijali Boží slovo.
A ti, co přijali Boží slovo (a byli z něho znovuzrozeni), se následně nechali pokřtít.
Nový život vyroste ze semene. A tím semenem je Boží slovo. Ne voda.
"Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:45:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč to Ježíš takhle zamotal?
Kdo se neznovuzrodí z vody a z Ducha ...
Podle rosmanova "evangelia" Kdo se neznovuzrodí ze slova a z Ducha...
Nový život vyroste ze semene: ale nikoli z úplně každého ze semene!
A bez vody nevyklíčí žádné semeno.
Jen samotný Bůh je dárcem života, jen sjednocení s Kristem v jeho smrti a vzkříšení (ve křtu) dává novost života v Kristu.
..."Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená."...
"Tělo" zde vůbec neznamená ve smyslu lidské tělo (coby chrám Ducha svatého a úd Kristova těla), ale nízký a příliš hmotný způsob myšlení, kdežto "duch" způsob myšlení, pokud je vedeno a řízeno vírou v Boží moc a moudrost.
Smysl tohoto místa je pak tento: Vy těmto mým slovům (o požívání mého těla) rozumíte příliš doslovně a naturalisticky. Nebude to rozsekané maso a krev, ale pokrm především duchovní - ve způsobách chleba a vína.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. duben 2013 @ 16:05:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V tom tkví právě tvé nepochopení:Učedníci prožili s Ježíšem jeho smrt i vzkříšení každý po přijatém osobní pozvání toho ještě žijícího Ježíše.
Ano, tak, jako my. Právě proto jsem ti to chtěl ukázat na příkladu učedníků.
Stále odmítáš přijat, že smysl křtu je pozváním člověka do společného bytí s už oslaveným Ježíšem.
No, to odmítám. Psal jsem ti, že tvoje osobní výmysly jsou tvoje věc a není pro mne důvod se jimi zabývat.
V písmu je jasně popsáno na mnoha místech, co je smysl křtu.
I to osobní pozvání, které jsme dostali (a nebylo to ve křtu, ale dlouho před ním) je ještě něco docela jiné ho, než nové narození a než křest.
Nejdřív musí člověk to pozvání přijmout.
Ježíš zval mnoho lidí, ale někteří ho nepřijali. Ale někteří ho přijali.
Sestup ze svých virtuálních světů domyšlenek, definic a intelektuálních bludišť, Stando, vrať se do reality. Uvědom si, jak funguje normální vztah, rodina, jak hřích, co je potřeba k odpuštění a jak se přijme odpuštění.
Bůh je normální.
Svatí Starého zákona už po vzkříšení nežili ve světě. Nepotřebovali záchranu, jakou potřeboval Noe a jakou jsme potřebovali a potřebujeme my.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 10:11:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bůh je normální.
Proto i samotné přijetí Krista do života (ve smyslu získání práva na dědictví) je ve viditelném světě viditelné jako vztažená hůl nad mořem: Spolu s Kristem jsme byli ve křtu pohřbeni starému životu, spolu s Kristem jsme ve křtu i vzkříšeni do života nového, do života Božích dětí.
Narození z Boha je úkazem viditelným.
K přijetí Krista do života i ve smyslu využívání bohatství z tohoto dědictví pak dochází postupně, jak se učíme osobnímu vztahu s Kristem, jak prožíváme svůj život. Zda hledáme vůli Boží, nebo tu vůli svou.
Co právem vyčítáš mnohým katolíkům je vlastně to, že sice mají své dědictví, svůj poklad, však vůbec na nic ho nevyužívají.
Jako by ani nebyl.
Mají sice vysoké konto v bance, však neznají přístupové heslo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 02. duben 2013 @ 17:11:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, katolíkům nic nevyčítám, proč také?
Moc hezky jsi to nazval: Mají vysoké konto v bance, ale neznají přístupové heslo. Velmi výstižné. A ani ho nemohou znát.
I muslimové mají to konto v bance, komunisté také. I budhisté a ateisté mají to konto v bance.
Ale neznají heslo.
V tom se zkrátka lidé, kteří to heslo neznají, nijak neliší. Není mezi nimi žádný rozdíl.
Narození z Boha je úkazem viditelným. Je možné poznat lidi, kteří jsou z Boha a znají heslo a kteří z Boha nejsou a heslo neznají.
To byla vlastně jediná informace, co jsem ti chtěl v daném tématu sdělit.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:50:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nevím, zda to přehlížíš záměrně, ale situace těchto není vůbec srovnatelná s Božím
dítětem, ponořeným spolu s Kristem do jeho smrti, a spolu s Kristem
vzkříšeným do nového života (Ř 6,3-4) ve křtu.
Nevím, co sis to zase vymyslel. Proč bych měl něco přehlížet?
Situace Božích dětí, těch, kteří se narodili z Boha a prošli vodou křtu samozřejmě není srovnatelná se situací těch, co ani neznají přístupové heslo k účtu v bance. Ti přešli ze smrti do života.
A situace těch, co neznají přístupové heslo účtu v bance je docela stejná: Ať už jde o katolíky, evangelíky, charizmatiky, muslimy, komunisty nebo jiné ateisty. Jsou stále mrtví v hříchu.
Moje situace před tím, než jsem se stal Božím dítětem byla stejná, jako situace budhistů. Snažil jsem se o nábožné skutky, z celého srdce, meditoval, chodil na poutě, uctíval stvoření a obrazy svtoření, věděl nějaké informace o Bohu a o duchovnu. Neměl jsem v ničem výhodu a v ničem nevýhodu. Byl jsem mrtvý ve svém hříchu.
Moje situace se změnila až s Ježíšem Kristem. Až když jsem si došel vyzvednout do banky ten poklad.
Ježíš zemřel za všechny lidi.
Někteří Ježíše přijali.
A některí ho nepřijali.
Třeba proto, že "přijmout Ježíše" je pro ně něco jako "přijmout telegram" pro Buriana. Nevědí, jak se to dělá. Potřebují se stát učedníky.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:13:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ať už jde o katolíky, evangelíky, charizmatiky, muslimy, komunisty nebo jiné ateisty. "...
Každý pokristěný dostal konto i heslo ke kontu.
V tom se jeho situace liší od nepokřtěného.
Nikoli však každý už také zašel do banky a heslo použil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 02. duben 2013 @ 23:53:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Každý pokristěný dostal konto i heslo ke kontu.
V tom se jeho situace liší od nepokřtěného.
I ne-"pokřtění" dostali konto a heslo ke kontu. Ježíš zemřel za všechny lidi.
Rozdíl je v tom, že křes´tané to jméno i přijali, došli si do banky pro dědictví, pro ten Boží dar. V tom je jejich situace jiná, než těch, kteří nemají ani heslo, ani přístup ke kontu, jak jsi hezky popsal výše.
Ani já jsem ho neměl, popsal jsi mojí situaci věrně. Proto si tak dobře pomatuji chvíli, kdy jsem ho přijal.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 03. duben 2013 @ 11:00:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | I ty jsi ve křtu dostal konto i s heslem.
Že jsi do banky do té doby (asi 20 let) nezašel - tvoje škoda.
Toníku, vyjadřuješ se nekonzistentně a zkratkovitě - pak ve smyslu jedno tvé tvrzení popírá pravdivost druhého:
V tom je jejich situace jiná, než těch, kteří nemají ani heslo, ani přístup ke kontu - I ne-"pokřtění" dostali konto a heslo ke kontu. Ježíš zemřel za všechny lidi.
Ježíš jistě vykoupil celé tvorstvo.
Nikoli každý ovšem získá účast na jeho spasení. Nebo jsi také zastánce "univerzální spásy"?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. duben 2013 @ 18:52:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, ve křtu jsem žádné konto s heslem nemusel dostávat, to už jsem měl dávno jak konto, tak heslo.
Jinak bych do křtu v životě nešel.
Konto jsem dostal, když za mne Ježíš zemřel.
A heslo k němu jsem dostal několik let před křtem.
Konto dostali všichni lidé. Ježíš zemřel za všechny.
A heslo dostali křesťané. Je na nich, jestli ho předají dál.
A samozřejmě je na těch, kteří mají heslo přijmout, zda ho přijmout.
Jistě byla moje blbost, že jsem heslo nepřijal, když se ke mně dostalo. Ale díky Bohu, neodmítnul jsem ho nadlouho.
To konto jsem totiž nutně potřeboval k tomu, abych přežil.
Jistě mnozí heslo odmítnou, nepřijmou záchranu a půjdou na soud.
Stando, nečteš si, co ti lidé píší, ale vykládáš. Pak jsou tvoje výklady logicky proti smyslu toho, co čteš.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 08:48:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Konto dostali všichni lidé. Ježíš zemřel za všechny. A heslo dostali křesťané."....
Toníku, nic ve zlém, ale nyní máš potíže s logikou právě ty. Nahoře jsi totiž tvrdil cosi jiné:
..." I ne-"pokřtění" dostali konto a heslo ke kontu. Ježíš zemřel za všechny lidi"...
Tím "kontem" jsem já myslel spasení v Kristu ve křtu (obléknutí do Krista ve křtu), kdy se z nás obou staly Boží děti s nárokem na dědictví věčného života.
"Heslo" je pak živý vztah křesťana s Bohem, bez kterého není možno žít jako křesťan.
Jistě jsi ale pochopil, že já tě vnímám jako křesťana, který byl oblečen do Krista už v miminkovském věku. Bez ohledu na to, že ty jsi se rozhodl tuto skutečnost ignorovat a prohlásit za neplatnou.
Není tomu tak.
My si neurčujeme z koho se máme narodit.
Pokristění je činem Božím, jako byla záchrana Izraelců skrze vody Řudého moře. Skrze tyto vody byla byla Boží mocí zachráněna i miminka izraelců - úplně stejně, jako všichni ostatní z vyvoleného národa. I když nic kolem sebe rozumem nechápala.
"Konto" a "heslo" jsou dvě rozdílné věci.
Nevyužívané konto ztrácí v životě svůj účel. Heslo bez konta je pak životem v omylu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 18:31:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, já kontem myslím dar, který člověk dostal. V případě křesťanství je tím kontem pro mne dar, který jsme od Boha dostali. Tím darem je Ježíš Kristus, naše spasení. "Heslem" rozumím Boží moc ke spasení, evangelium.
Boží dar dostali všichni lidé, židé, katolíci, muslimové, všichni bez rozdílu. Dar nedostali ve křtu, ale při narození, životě a smrti Ježíše. Není žádný člověk, který by ten dar nedostal a nemohl ho přijmout.
Evangelium, tu Boží moc ke spasení přijali křesťané. A předávají ho dál.
Někteří lidé o spasení ani neslyšeli, "neznají heslo". Dar jim není k užitku, když o něm nevědí.
Někteří lidé spasení přijali. Ti přešli ze smrti do života, využili Boží dar.
Někteří spasení nepřijali. Jejich situace je stejná, jako těch prvních - znají heslo, ale není jim k užitku.
A někteří spasení odmítají a spasují sami sebe. Jestli jim to v dobrém vydrží až do smarti, je jejich situace dost špatná.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 20:05:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."dar, který jsme od Boha dostali. Tím darem je Ježíš Kristus, naše spasení."...
Jakou účast na Kristově spasení má pohan?
Ježíš vykoupil všechny lidi. Všichni mají možnost dosáhnout skrze Krista na spásu.
Účast na spasení však získáváme až darem ve křtu. Zdaleka ne každý se ale nechá pokřtít.
Tento dar spasení dostáváme ve křtu, kdy jsme spolu s Kristem ponořeni do jeho smrti a spolu s Kristem i vzkříšeni do života nového - do života Božího dítěte. Tímto obléknutím do Krista jsme "pokristěni" (stávají se z nás křesťané a údy církve) - a pokristěním teprve získáváme účast na synovství Syna.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 22:15:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jakou účast na Kristově spasení má pohan?
Nesmyslná otázka. Je jedno, zda je člověk pohan, nebo žid. To nečiní žádný rozdíl.
Dar spasení jsme nedostali ve křtu, dar spasení jsme dostali v Ježíši.
Křesťanství není rasismus.
Aby měl člověk účast na Kristově spasení, musí spasení přijmout.
U nás pohanů to bylo tak, že jsme skrze Ježíše vírou získali přístup k ospravedlnění. A co jsem se bavil s některými židy, získali účast na spravedlnosti stejně. Vírou.
Záchrana se stala ústy vyznáním. Ne nějakých prázdných nábožných frází, ale ústy vyznání toho Slova. A co jsem se bavil s některými židy, získali záchranu stejně. Ústy vyznáním, uzavřením smlouvy.
Pohřbeni jsme byli spolu s Ježíšem křtem. A co jsem s některými židy, byli také pohřběni křtem.
Není totiž rozdílu mezi Židem a Čechem.
V Ježíši Kristu, samozřejmě.
Takže účast na spasení jsem jistě získal i ve křtu. A díky Bohu za ni.
Stando, základ náboženského zmatení je ten, že náboženství naplní pojmy jiným obsahem. Ve tvém případě slovo "křes´tan" znamená "polil ho pan farář s úmyslem a formulí" a pohan znamená "nepolil ho pan farář".
V písmu a pro křesťany, kteří si písmo čtou a znají slova z písma má slovo "pohan" zcela jíný význam. Jsi na křesťanském portále, prosím uvědom si, že se tu používají křesťanské pojmy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. duben 2013 @ 12:39:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Dar spasení jsme nedostali ve křtu, dar spasení jsme dostali v Ježíši."...
Přesněji: Dar spasení jsme dostali obléknutím do Krista ve křtu.
Do té doby jsme byli lidmi tohoto světa, přirozenými, podle těla (tedy pohany) a dar spasení jsme neměli.
Z Ježíšem spolu jsme nebyli ve křtu jenom pohřbeni, ale i vzkříšeni do nového života Božího dítěte.
V mém případě slovo "křesťan" tedy znamená být ve křtu pokristěn a přijmout synovství Syna.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 09:00:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě se vyjádřím ke tvému "druhému" křtu.
Podle mého názoru se i ve tvém případě jednalo o obnovu křestního slibu, o obnovu vztahu s Bohem. Tedy už nikoli o "konto" ale o "heslo".
Moje sestra - katolička, když byla v Izraeli, tak se taky nechala znovu "pokřtít" v Jordánu.
Nikoli proto, že by se ještě necítila křesťankou, ale pro obnovení skutečnosti svého křtu. Pro obnovení a utužení svého vztahu s Bohem.
Možná to někdo bude zlehčovat, ale já si myslím, že i toto byl právě důkaz jejího důvěrného vztahu víry.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 22:43:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Samozřejmě, ve svém virtuálním světě si můžeš vysnít cokoliv a mít názory jakékoliv, Stando, tvoje názory ti neberu a nebudu brát.
Určitě se v případě mého křtu nejednalo ani o konto, ani o heslo. (Konto jsem měl už dávno, heslo k němu přijal pár let před křtem a s radostí konto vybral)
Když jsem se dával pokřtít (poprvé, nikdy podruhé), nebylo to pro to, že bych něco cítil nebo necítil. V době mého křtu jsem také nepotřeboval dávat se pokřtít pro obnovu vztahu s Bohem, vždyť jsem ten vztah teprve začínal žít a Bůh ho několik let utužoval. Nedával jsem se pokřtít ani na důkaz. Já důkaz nepotřeboval, svůj důkaz už mi Bůh dal a Bůh důkazy nepotřebuje, znal mne lépe, než já sám.
Ani nevidím důvod dávat se podruhé nebo potřetí pokřtít a tak jak rozumím křtu mi nedává taková akce smysl a nenechal bych se pokřtít znovu. Ale jednou jsem viděl lidi, kteří se nechali pokřtít ještě jednou (a pravděpodobně poněkolikáté) viděl a pokud to tak někdo cítí, ať si to tak dělá ;-)
Tím důvodem mého křtu bylo opravdu jen a jen přesně to, co se píše v písmu na mnoha místech.
Co tedy řekneme? Máme zůstávat v hříchu, aby se rozhojnila milost?
Naprosto ne!
Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, v něm ještě mohli žít?
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?
Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života. Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.
A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.
Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. A víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá; smrt nad ním už nepanuje. Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. duben 2013 @ 12:45:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku
nebudu v tom dál pokračovat, nemá to žádný význam.
Je pochopitelné, že postava virtuálního světa vidí svůj svět jako reálný a ten skutečný svět pak považuje za virtuální.
Ať si to už přiznáš, nebo ne, vodou křtu jsi fakticky v životě prošel nejméně dvakrát. Když se na ten první křest nepamatuješ, zeptej se rodičů.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. duben 2013 @ 22:52:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To píšeš hezky.
Pro mne je reálné to, co jsem zažil či to co jsi zažil ty a o čem svědčíš.
Virtuální je pro mne to, co si ty vymýšlíš o mne, věci, které jsem nezažil, nejsou pravda, co si vykládáš ze svých zamotaných představ. Fakt je zbytečné, abys dál pokračoval ve svých výmyslech o mém životě, když jsou nepravdivé.
Voudou křtu jsem prošel jenom jednou a to si dost dobře pomatuju. Jako miminko jsem žádnou vodou křtu neprocházel, Stando, ať si to přiznáš, nebo ne.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 02. duben 2013 @ 17:16:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zda hledáme vůli Boží,
No nejhorší je, když poznáš jaká je Boží vůle,
ale ty už nejsi schopen nic změnit.
To už fakt přestává sranda.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 18:52:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když je nouze nejvyšší, je pomoc Boží nejbližší.
..."No nejhorší je, když poznáš jaká je Boží vůle,
ale ty už nejsi schopen nic změnit."...
Bůh má moc změnit věci až do poslední minuty našeho života.
Stačí mu všechny své starosti s důvěrou odevzdat. On už to vyřeší. Důležitý je jen upřímný postoj lidského srdce a neubližovat lidem kolem sebe..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 22:52:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A podobenství o 10 družičkách jsi už četl ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 02. duben 2013 @ 19:51:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jestli ti tedy dobře rozumím,
nejdřív je přechod přes Rudé moře, to samotné přijetí toho beránka (Krista) do života,
a pak podle okolnosti dochází postupně k přijetí Krista do života i ve smyslu využívání bohatství z tohoto dědictví - tj. udělá se čelem vzad, putuje se do země Gošen, kde se vyslechne Mojžíšovo kázání o Boží záchraně, uvěří této zprávě, zabije se velikonočního beránka a upečeného pozře, jeho krví se natře nadpraží a veřeje domu.
A co pak?
1) zůstane se v Egyptě ?
2) anebo znova se uteče od faraóna a podruhé přejde Rudé moře?
,
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:28:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Co to blábolíš?
Po projití mořem následuje přece cesta do země zaslíbené!
Pro křesťana pak cesta do Božího království.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:39:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
A kde se ti vytratilo Mojžíšovo kázání o Boží záchraně, uvěření této zprávě, zabití, příprava a požití
velikonočního beránka, natření jeho krví nadpraží a
veřejí domu, když ten začátek, to samotné přijetí Krista (toho beránka) do života jak píšeš
je až v tom přechodu Rudého moře?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:47:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To je uvěření člověka Bohu, dar víry.
Bez této víry nelze křtít.
Bez této víry by Izraelci mořem neprošli.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:49:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
A tato víra, to přijetí beránka a jeho krve a úprk od faraóna je ten počátek, nikoli ten přechod přes moře.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:56:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Uvěření Božímu slovu (beránkova krev na veřejích) předchází projití vodou (křtu).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:06:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Ano, správně oko.
Z toho také vyplývá, že poprvé se s Ježíšovou krví člověk setká a musí setkat ještě před projítím vodou křtu.
Pokud toto nezažije před křtem, při útěku z Egypta, ve křtu samotném se beránkova krev na veřejích již nedá stihnout a takový člověk se ve vodách moře (potopy) utopí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:08:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasím.
Nejdříve víra, pak křest.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 09:41:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ale víra toho, kdo je křtěn, nikoli někoho kohokoliv jiného! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 19:55:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsou lidé mentálně neschopní vztahu ke Kristu, neschopní vůbec pochopit, kdo je to Kristus.
Jsou tedy lidé naprosto neschopni vztahu vlastní víry.
Buď jen dočasně (miminka), nebo trvale (mentálně postižení).
Co je to za hrozné a tvrdé náboženství, co takovým upírá stát se Božími dětmi?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 22:02:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Co je to za hrozné a tvrdé náboženství, co takovým upírá stát se Božími dětmi?
Vaše bezcitné duševní náboženství?
Každé náboženství, které je založené na duševních věcech a nerozpoznává duchovní věci.
Křesťanská víra není o mentální schopnosti nebo neschopnosti. Jako každá jiná víra. Víra totiž není mentální schopnost. Víra je srdeční schopnost.
Stejně jako vztah, láska nebo naděje.
Ale to některým lidem stále nedochází, stále v tom mají zmetek.
Chtělo by se říci, že takoví lidé jsou moc mentální, když jim tak základní věc nedochází. ;-) Kdyby to nebyla tak vážná věc.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. duben 2013 @ 12:08:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Víra totiž není mentální schopnost. Víra je srdeční schopnost."...
Víra je vědomý dobrovolný vztah, rozhodnutí citu i vůle mít Krista za středobod života.
Víra je z hlásání evangelia (Ř 10,17) a z osobního poznání Boha zkušeností ( "Dal jsem se najít těm, kteří mě
nehledali; nechal jsem se poznat těm, kteří se po mně
neptali."
).
Víra je tedy (jako i každé jiné svobodné lidské rozhodnutí) přímo podmíněna alespoň minimálními mentálními schopnostmi člověka - schopností alespoň porozumět významu slyšeného slova.
Co to máš za víru, která nepotřebuje porozumění smyslu Božího slova?
Jestli jako mentálně postižený nejsi schopen pochopit obsah sdělovaného, jestli význam slov nechápeš a jen ti bez účinku probublají kolem uší jako voda z kohoutku, tak jak bys vlastně chtěl uvěřit v neviditelného Krista v nebi?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:07:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tedy nejdřív Boží slovo, pak dar víry a nakonec křest.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 10:14:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nijak tě ani nezaráží, že toto není jenom
římskokatolická víra, ale že je to společná víra všech starobylých
církví, které se kdy od církve odloučily: Arménské, koptské, maronitské i
všech ostatních pravoslavných církví.
Vždyť vy evangelikálové
ve srovnání s těmito církvemi nemáte ještě ani žádnou historii.
Posbírali jste drobty z věrouk jiných církví a pořádně zamíchali. Jeden
velký "eintopf" ve kterém pěkně lítáte.
Stando, opravdu mne už tak nebere učení všech těch církví, které se od církve odloučily a rozhodně by mne ani nenapadlo si z vašich výmyslů a lidových tradic brát ani drobty. To by snad člověk musel ztratit soudnost.
To, co mne zajímá je situace lidí, realita. Váš virtální svět pouček vytržených z reality je jistě také určitá realita, ale je zajímavá spíše pro studium duchovní patologie, protože svědectví ze skutečného života napíšete málo, většinou to jsou od vás jen ty poučky.
Všude v dějinách byli lidé, kteří přijali Ježíše, přijali ten Boží život a se řídili se křesťanským učením a také lidé, kteří si vymýšleli nějaká učení svoje. A to dokonce i v církvích, které odešly a svoji pozici postavily na tom, že začaly vymýšlet svoje vlastní učení v opozici proti křesťanům.
Téma o kterém se bavíme - Boží odpuštení hříchů v Ježíši Kristu - je základem křesťanství, je v křesťanském učení popsané velmi podrobně a i na tvých kličkách je vidět, jak těžké je se něčeho chytnout abys křesťanské učení překroutil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 28. březen 2013 @ 05:27:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | www
Komentář
Už jako malý chlapec jsem dokázal vyjmenovat pět nedílných součástí pokání:
1.) Zpytování svědomí s pomocí Ducha svatého.
2.) lítost nad způsobeným zlem.
3.) Opravdové předsevzetí se změnit k lepšímu a žít s Bohem.
4.) Zpověď - vyznání hříchů Bohu a církvi.
5.) Dostiučinění (naplnit svá předsevzetí).
Těchto pět bodů se dá vyjádřit jedním slovem - pokání
Oko,
to znám taky, ale to NENÍ pokání.
Večer ti napíšu, co to pokání je.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme snad (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 28. březen 2013 @ 20:01:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokání je, když se duše omluví Bohu, že si hrála na ducha.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jsme (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. březen 2013 @ 16:14:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podle vašich svědectví je ale vaše "pokání " spíš jenom autosugescí, kdy stačí sám sebe přesvědčit, že jsi uvěřil, že Kristus za tebe zemřel a "přijmeš" své odpuštění hříchů.
Jako když hodíš do automatu dvacetikorunu a vypadne ti zboží.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 29. březen 2013 @ 21:53:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | to hovoríš ty, ktorý verí v sviatosti ktoré pôsobia automaticky bez viery?...ex opere operato ...stačí do automatu RKC vhodiť nejakú sviatosť a automat vypľuje čo treba ...bez viery kňaza, bez viery príjmajúceho...bez toho aby túto sviatosť nariadil Kristus... všetko funguje ex opere operato ...
ivanp |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. březen 2013 @ 11:57:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já hovořím opak:
Bez víry nelze křtít.
A křtít do svého jména nařídil zase Kristus.
Ale vždyť vy ani nevíte, co to křest vlastně je - že je to znovuzrození z vody a z ducha do Božího dítěte. Že je to získání naší účasti na Kristu (pokristění), kde jsou nám smyty hříchy a jsme spolu s Kristem vzkříšeni do novosti života Božích dětí.
A že toto je výhradně Boží skutek spásy člověka, ke kterému člověk žádné své zásluhy nepřidává.
Za toto se nijak neplatí, protože za to zaplatil Kristus svým utrpením. Toto spasení může být jenom z milosti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Sobota, 30. březen 2013 @ 12:43:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ale vždyť vy ani nevíte, co to křest vlastně je - že je to znovuzrození z vody a z ducha do Božího dítěte.
a já blb som vždycky myslel že krst je pohreb starého človeka... Či neviete, že ktorýkoľvek boli sme pokrstení v Krista Ježiša, v Jeho smrť sme boli pokrstení? Rímskym 6:3
a já blb som si stále myslel že som znovuzrodený vzkriesením Krista... Požehnaný Boh a Otec nášho Pána Ježiša Krista, ktorý nás zo svojho veľkého milosrdenstva vzkriesením Ježiša Krista z mŕtvych znovuzrodil pre živú nádej...1 Peter 1:3
a já blb som si stále myslel že som znovuzrodený Slovom: veď ste živým a večným slovom Božím znovuzrodení nie z porušiteľného, ale z neporušiteľného semena.1 Peter 1:23
ivanp |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. březen 2013 @ 13:01:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Či neviete, že ktorýkoľvek boli sme pokrstení v Krista Ježiša, v Jeho smrť sme boli pokrstení?"...
A proč jsi to nedočetl až do konce?
abychom tak
jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli
začít chodit v novotě života.
Pohřeb bez následného vzkříšení do novosti života a bez hříchů by přece pro nás neměl do dalšího života zde žádný smysl!
Vždyť toto je princip celého znovuzrození z vody a z Ducha - stát se skrze Krista (pokristěním ve křtu) dítětem Božím, bratrem Krista a dědicem věčného života.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 08:23:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nesmíš všechno soudit podle vašeho způsobu uvažování a vaší situace exopereoperato křtu miminek, kdy vhodíš materii, úmysl a formuli a z automatu ti vypadne boží dítě.
Takhle vztah s Bohem, se skutečným Bohem, opravdu nefunguje.
Zkus se trochu vrátit z kliček a háčků, z náboženských pouček, kterými si omotán a svázán do reality, vzpomenout si jak funguje vztah, jak funguje odpuštění, jak láska. Pokud je alespoň trochu normální.
Vzpomeň si třeba na manželství, na vztah se svými dětmi, na vztah se svým otcem.
Stejné to mají křesťané s Bohem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. březen 2013 @ 12:00:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Osobní vztah je cosi zcela jiného, než osobní stav synovství.
Neustále si to zaměňuješ.
Jednou věcí je, jak žiješ ve vztahu nebo vztah zanedbáváš,
jinou věcí je, zda jsi synem právoplatné manželky, nebo synem služky.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 30. březen 2013 @ 20:41:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Osobní vztah je cosi zcela jiného, než osobní stav synovství.
Neustále si to zaměňuješ. Jednou věcí je, jak žiješ ve vztahu nebo vztah zanedbáváš, jinou věcí je, zda jsi synem právoplatné manželky, nebo synem služky.
Ano, samozřejmě, pro vás to tak je. Tomu rozumím. Velmi přesně popisuješ vaši situaci a účinky "křtu" miminek a nelze, než s tebou souhlasit.
Pořád narážíme na stejné jádro věci a to je dobře.
V tomhle se právě křesťanství od toho, co znáte a žijete vy, liší.
Narodit se z Boha a mít vztah s Bohem je v křesťanství totéž.
Protože Bůh v nebi, otec Ježíše Krista je dobrý otec, stará se o svoje děti.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 31. březen 2013 @ 11:08:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." pro vás to tak je."...
Nikoli jen "pro nás", ale pro každého bez výjimky! Jsi - li synem služky, nemáš prostě co dědit.
..."Narodit se z Boha a mít vztah s Bohem je v křesťanství totéž. "...
To je zase jeden zažitý nesmysl!
Když ti dítě dospěje a uteče z domu, přestane tě navštěvovat, přestane s tebou mít vztah - houby ti bude platné, že se z tebe narodilo! Houby ti bude platné, že jsi byl dobrým otcem a o dítě jsi se staral!
Prostě každý člověk ve své svobodě může v životě sejít na scestí a zabloudit.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 31. březen 2013 @ 13:38:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nikoli jen "pro nás", ale pro každého bez výjimky! Jsi - li synem služky, nemáš prostě co dědit.
Nesuď podle své situace ostatní.
Když je někde nějaký ožrala, co má za tátu kriminálníka a mámu feťačku, také si myslí, že to tak musí mít všichni, že všechny rodiny jsou takové a nezná jak vypadá normální rodina.
Pokud někdo žije v prázdném náboženství, kde všichni mají "jednoho otce" a všechny cesty vedou na jedno místo a děti otce si dělají co chtějí ve své svobodě hřešit a bezuzdnosti, tak si představují, že to tak je všude.
Boží rodina a Boží děti ale nejsou jako rodina kriminálníka a feťačky. Bůh je dobrý otec a svoje děti vychovává. V tom se právě Boží rodina pozná a od náboženství se liší.
..."Narodit se z Boha a mít vztah s Bohem je v křesťanství totéž. "...
To je zase jeden zažitý nesmysl!
Pro tebe jistě ano. To je zjevné z toho co píšeš a v jakém jsi stavu.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. duben 2013 @ 12:04:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jsem schopen to pochopit a rozumím tomu, že v rodině vašeho otce to tak zjevně funguje. 95% dětí, které se vašemu otci "narodí", se po jeho výchově sebere, uteče z jeho domu, přestane ho navštěvovat a přestane s ním mít vztah a už nikdy nechtějí mit s vaším otcem nic společného.
A to jedno z dvaceti dětí pak lkajíce a plačíce volá Matku, protože otec v slzavém údolí zrovna nebere telefon.
Stando, já rozumím tomu co píšeš, velmi dobře, znám to osobně z vlastní zkušenosti.
Je otázka, jestli rozumíš ty tomu, co píšeme my.
A ještě důležitější je jestli rozumíš tomu, co říká Bůh, Otec v nebi, Otec Ježíše Krista:
Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva, abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ.
Vždyť tento příkaz, který ti dnes přikazuji, není pro tebe nepochopitelný ani vzdálený.
Není na nebesích, abys mohl říct: Kdo z nás vystoupí na nebesa, aby jej pro nás vzal, oznámil nám ho a my jej plnili?
Ani není za mořem, abys mohl říct: Kdo z nás přejde na druhou stranu moře, aby jej pro nás vzal, oznámil nám ho a my jej plnili?
Vždyť to slovo je velmi blízko tebe, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys ho plnil.
A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.
A všem, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 12:49:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce
tvého potomstva, abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a
celou svou duší a byl živ. "...
Toníku
stále vnímáš Boží moc obráceně - jako manipulaci s člověkem.
Jistěže se Bůh musí dotknout lidského srdce, aby zahořelo. To je ale jen první podmínka, aby člověk byl uschopněn do vztahu s Bohem vůbec vstoupit, protože Bůh člověka ani tímto nijak neznásilňuje. Následuje období vnitřních bojů a vlastního rozhodování pro Boha - rozumem i srdcem. Proč se jeden člověk nakonec rozhodne takto a jiný zase opačně, zůstává pro nás tajemstvím. A procenta "úspěšnosti" u toho neřešíme, to není naší věcí.
..."A všem, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi."...
Boha nelze přijat pouze v rovině víry a myslet si, že tím už jsou hříchy smazány.
Jako u Mojžíše je třeba i v našem případě nejen víry, ale i ve viditelném světě viditelných znamení: Vírou v moc Boha vztáhnout ruku nad moře.
Podobně vírou je třeba ve křtu projít vodou spolu s Kristem jeho smrtí a vzkříšením - až druhý břeh moře je břehem záchrany od egyptského otroctví hříchu. Až ve vodě se utopí egyptské hříchy.
Zachráněný Izrael na břehu moře - to je předobrazem Kristovy církve.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. duben 2013 @ 15:42:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Toníku
stále vnímáš Boží moc obráceně - jako manipulaci s člověkem.
Stando, podle sebe a podle své situace neposuzuj druhé lidi.
Pokud ti Boží moc na změnu srdce připadá jako manipulace a chceš si ponechat hříšnou přirozenost až do smrti, je to tvoje věc. Jistě tě Bůh nebude k ničemu nutit, nijak manipulovat.
Pro mne to, co Bůh říká, nebyla manipulace, ale to nejlepší, co se v mém životě stalo. A mohu tě ujistit, že Bůh hodně dlouho čekal na mé rozhodnutí. Měsíce. A nijak mne nemanipuloval.
To, co ty vnímáš jako manipulaci musí být tedy někde mezi obrazovkou a židlí, v tvé hlavě.
Ani já neřeším procenta. Jen jsem ti chtěl napsat, že rozumím tomu, o čem píšeš a znám to důvěrně.
A taky jsem se ti chtěl omluvit, za ten příspěvek, nechci se posmívat ani vaší víře, ani stavu, ve kterém se nacházíte, rozumím tomu, že ta vaše situace je vážná.
Nevím, zda jsi ty pochopil mně.
Ve špatné rodině, kde chybí srdce, to opravdu funguje tak jak píšeš. Dítě se narodí, pak žije v hrozném prostředí (nebo rovnou v kojeňáku a svou rodinu ani nezná) a většina takových dětí pak o svých rodičích nechce ani slyšet. A "rodina" se o ně ani nezajímá, ani nevzpomene, kde vlastně ty děti jsou.
To, co jim totiž chybí, je vztah. Srdce.
V dobré rodině to funguje jinak. Ta začíná vztahem. Rodiče se milují a o narozené miminko se starají. A dítě rodičům věří. A i když pak dítě doroste a založí vlastní rodinu, vrací se domů a rádo. A někdy i v dobré rodině dítě odejde nebo se ztratí, ale něco zůstává, co způsobuje, že rodina hledá toho ztraceného, zajímá se o něj, snaží se mu pomoci.
To, co totiž v dobré rodině nechybí, je právě vztah. Srdce.
Boha nelze přijat pouze v rovině víry a myslet si, že tím už jsou hříchy smazány.
Pokud už jsi tohle pochopil, tak je to dobře. Boha opravdu nelze přijímat na rovině intelektuální znalosti nějakých faktů, které se v určitých kruzí lidí nazývá "víra".
Zachráněný Izrael je předobrazem církve.
Už když byl v Egyptě, byl Izrael Božím vlastnictvím.
Všichni museli projít tím mořem. Ani Mojžíš to moře neoblétnul na nějaké virtuální okově smyšlence. Byť Mojžíš dostal pozvání od Boha, osobní pozvání, prošel tím mořem také.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 09:54:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Už když byl v Egyptě, byl Izrael Božím vlastnictvím."...
Z takto širokého pohledu je ovšem Božím vlastnictvím úplně všechno.
Smlouvu s Izraelským národem však Hospodin uzavřel až na hoře Sinaj - tedy až po projití vodou.
Já nepoznal špatnou rodinu.
Vyrostl jsem v lásce rodičů, prarodičů i sourozenců a od malička jsem byl nenásilně veden k víře v milujícího Boha. Poznával jsem Boha skrze tuto lidskou lásku v rodině.
Neměl jsem důvod ke skutečné krizi víry, nepoznal jsem deprese.
Procházel jsem sice v životě těžkými obdobími a zkouškami vztahu k Bohu, ale vždy bylo hodně lidí, kteří mě měli rádi a vytrvale mě zahrnovali do svých modliteb. Jim děkuji, že jsem byl uchráněn mnoha úrazů z vlastní lehkomyslnosti a cítím to jako vlastní povinnost služby modlit se nyní za své bližní.
V náručí římskokatolické církve mám společenství s Bohem i mnoha lidmi v lásce, která je opětována. S lidmi, kterým nechybí srdce z masa, uzdravené v Bohu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 02. duben 2013 @ 21:54:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jestli jsi nepoznal špatnou rodinu, je to jen dobře. Alespoň máš s čím srovnávat.
Boží rodina je dobrá rodina. Jako rodina, kterou jsi poznal ty. Nefunguje jako špatné rodiny, kde většina dětí co se narodí jde do kojeňáku a s rodinou se ani nevidí a po letech nechtějí mít s otcem nic společného.
Jo, a Izrael byl Božím majetkem ve smlouvě staletí před Zákonem, ještě dříve, 430 let před Zákonem, byla Boží smlouva s Abrahamem.
Izrael tedy nebyl nějakým "obecným vlastnictvím" Boha, ale výsadním vlastnictvím ze smlouvy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:05:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Izrael tedy nebyl nějakým "obecným vlastnictvím" Boha, ale výsadním vlastnictvím ze smlouvy."...
Jistě, toto se týká předurčení (Božího zaslíbení), toho, že jsme se narodili v křesťanských rodinách.
Přesto osobní smlouva každého z nás byla uzavřena znovu, jako Nová smlouva v Kristu. Předobrazem této smlouvy je smlouva z hory Sinaj.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:34:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobré téma.
Ono těch smluv bude asi více. Přibližně:
Adam, Noe, Abraham, Jakob, Mojžíš, David....
na a pak je ta Nová smlouva, věčná, v Krvi Pána Ježíše.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. duben 2013 @ 21:54:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jistě, toto se týká předurčení (Božího zaslíbení), toho, že jsme se narodili v křesťanských rodinách.
No, já se v křesťanské rodine nenarodil, křesťanství jsem poznal až v dospělosti.
Přesto osobní smlouva každého z nás byla uzavřena
znovu, jako Nová smlouva v Kristu. Předobrazem této smlouvy je smlouva z
hory Sinaj.
Ano, to chápu. To píšeš velmi výstižně a to se ti snažím celou dobu napsat.
Rozsuzuješ vaši situaci správně a to, co píšeš, je podrobně popsané v listu Galatským ve 4. kapitole.
Předobrazem smlouvy, kterou jste si vymysleli, i vaší situace je smlouva z hory Sinaj.
Předobrazem smlouvy, kterou jsme uzavřeli v Ježíši Kristu je smlouva s Abrahamem, Izákem a Izraelem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 05. duben 2013 @ 12:32:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podle mého názoru jsi se v křesťanské rodině narodil, byl pokřtěn (získal osobní účast na Nové smlouvě), avšak celý mladý život jsi se plácal jen v částečně pochopeném křesťanství.
V dospělosti jsi pak poznal určitý směr heretického učení a ten tě oslovil.
Hereze bývá i tak v principu většinou jen špatně uchopená pravda. Tedy nástroj sice správný, ale špatně se s ním pak zachází. Podoba tvé nynější víry má prvky gnóze a bohužel nepatří pouze minulosti..
Obdobou gnostických postojů, které tak nápadně charakterizují celou řadu sekt, lze spatřovat i v náladách, podle nichž na prvním místě stojí osobní náboženská zkušenost, specificky pojatá autentičnost vlastní osoby.
Ten, kdo neprodělal nějakou hlubokou zkušenost a opírá se pouze o autoritu Písma, je ve srovnání se "zkušeným", tedy gnostikem v existencialistickém slova smyslu, hodnocen jako člověk druhé kategorie.
Tím nechci říci, že by zkušenost s Bohem nebyla důležitá, nepředstavuje ale poslední kritérium pravdy a jediné měřítko, podle něhož má být člověk hodnocen.
Navíc lidské srdce se umí velmi snadno mýlit právě v záležitostech víry.
Víra je přece v prvé řadě nesmírný dar, jehož se dostává každému pokřtěnému.
Jinou otázkou je, jak s tímto darem pokřtěný nakládá...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. duben 2013 @ 22:55:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, názory jistě můžeš mít jaké si vzpomeneš, v tom ti nikdo nebrání.
V jednom máš ve svých názorech pravdu, to jsi pochopil správně: Celý svůj mladý život jsem se plácal v částečně pochopeném křesťasntí. A ta část byla fakt velmi malá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 06. duben 2013 @ 11:17:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, už to tady uzavřeme.
Věřím, že to bylo z tvé strany stejně upřímně míněno, jako z té mojí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Sobota, 30. březen 2013 @ 20:55:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A, Oko, jak bys to pokání dělal ty ?
(Já si nevsugeroval, že za mne Ježíš zemřel, já tomu UVĚŘIL.)
U vás v kostele nevěříte, že Ježíš za vás zemřel ? Odpuštění hříchů přijímáte na základě čeho ? Kdo za vás tedy zaplatil ?
Když jsem já uvěřil, že za mne Ježíš zemřel a že jedině díky jeho smrti mi mohou být odpuštěny hříchy, byla to pro mne docela pecka.
No hlavně, když mi "došel" ten hřích, že jsem žil, jako by Boha vůbec nebylo. Toho skutečného biblického Boha. Když mi došlo,
že jsem si léta sugeroval, že Bůh vůbec není a nebo že s ním nemusím mít POKREVNÍ vztah.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 11:42:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Oko, jak bys to pokání dělal ty ?"...
Milý LU.
Odpuštění hříchů přijímám ve svém vlastním pokání, jehož nejdůležitější složkou je právě lítost nad hříchy. Tedy zármutek nad spáchaným zlem podle Boha. Jak takový zármutek podle Boha vypadá komplektně i s následky, můžeš vidět třeba u Zachea - celníka.
Odpuštění hříchů přijímám skrze službu církve hříchy odpouštět (J 20,21-23), vyznáním svých hříchů Bohu i církvi ve svátosti pokání. Mocí Ducha svatého jsou mé hříchy smyty Kristovou krví.
Kněz mi pak na znamení odpuštění hříchů jménem Boha i církve udělí rozhřešení z hříchů těmito slovy: "Bůh ti odpustil hříchy, jdi v pokoji!"
Já tedy nemám žádné pochyby, zda moje uvěření Ježíši bylo dostatečné, aby stačilo hříchy odpustit, zda moje vyznání Ježíše za Pána bylo dostatečné k mému ospravedlnění ze všech hříchů a jestli nebylo třeba jen částečně, nebo i celé, jenom prázdnými slovy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 01. duben 2013 @ 12:26:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vidíš, právě proto, když jsme minule debatovali o témže, jsem prudil s těmi opětovně sezdanými páry. I oni uvěřili jistě dostatečně,
ale svátost smíření je jim odepřena.....
Jinak není důležité, jak moc si uvěřil, ale jak moc Ježíš zemřel.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 12:59:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pro každého z nás bez výjimky platí, že je třeba nejenom uvěřit, ale také následně žít podle Boha. Pokud někdo žije proti Božímu řádu, proti Božímu slovu, nemá cenu mu nalhávat opak a mazat mu med kolem pusy.
Za opětovně sezdané páry se modlíme "fatimský dodatek" mezi každým desátkem růžence (zvláště za ty, kteří tvého milosrdenství nejvíce potřebují.) Protože opětovně sezdaní ( i když často vlastním přičiněním) jsou mnohokrát v situaci bezmocného Ježíše právě přibitého na kříž - a tedy jsou nejvíce hodni naší lásky a blízkosti.
A nesoudíme je!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 01. duben 2013 @ 13:35:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nesoudíte je protože jsou již odsouzeni a je na nich vykonáván trest: Přibití na kříž.
Modlete se co chcete, já jsem tím příkladem z praxe chtěl jen napsat, že:
Pokud Ježíšova oběť není dle mé víry dostatečná na odpuštění čehokoliv, třeba i druhé svatby,
pak je něco někde špatně. Buď na Ježíšově oběti nebo na mé víře.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. duben 2013 @ 13:43:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Někdo žije tak nerozvážně, že se na ten kříž přibije nakonec sám. Neměl by teď svádět vinu na Boha, ani na jiné lidi.
Cesta je jen v přiznání vlastních vin a v hledání cesty podle Boha.
Je - li srdce upřímné, spolu s Bohem se východisko vždycky najde - i když to třeba není hned, v Bohu máš jistotu a můžeš klidně žít. Protože naplnit jen Zákon cestou dalších křivd není určitě také cestou podle Boha.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 01. duben 2013 @ 21:09:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Počkej, ty mně vyzýváš k reformě ŘKC.... ;-)
Nejde o mně, já mám pokoj. Jen mi není jasné, jak zvěstujete v ŘKC odpuštění, když zabraňujete některým lidem účast na eucharistii.
Přiznat viny si musi jednotlivec, ale hledat cestu podle Boha musí celá církev.
Pro mne je účast na Večeři Páně vyjádřením odpuštění. Vždyť čím by bylo možno odpustit, ne-li Kristovou krví.
Nepřipustit někoho k VP = vyloučení z církve i ze spasení.
Capišto ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 09:32:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Každý pokřtěný katolík má právo na svoji účast na eucharistii.
Jen on sám se může z tohoto práva vydělit tím, že žije v nedovoleném svazku - tedy ve stavu trvalého těžkého hříchu.
Takový člověk ovšem není z církve vyloučen, ale naopak, modlíme se za něho a přijímáme ho mezi sebou v lásce.
(1 Kor 11,27-30)
A proto, kdokoli by jedl tento chléb a pil Pánův kalich
nehodně, bude vinen tělem a krví Pána.
Ať tedy člověk prověří sám sebe a takto ať jí z toho chleba
a pije z toho kalichu.
Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sám sobě odsouzení,
jelikož nerozsuzuje Pánovo tělo.
Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a nemocní a mnozí usínají.... Nemáme jinou možnost. Kristova slova jsou v tomto jasná a nekompromisní: (Mt 19,8-9) Odpověděl jim: "Mojžíš vám dovolil propouštět vaše manželky
kvůli tvrdosti vašeho srdce, ale od počátku to tak nebylo.
Proto vám říkám, že kdokoli by propustil svou manželku z
jiného důvodu než kvůli smilstvu a vzal si jinou, cizoloží, a
kdo si tu propuštěnou vezme, cizoloží."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 02. duben 2013 @ 11:10:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko,
ty jsi v zajetí náboženského systému
a já nemám tu moc, abys prohlédl.
Na jednu stranu tvrdíš, že se nemůžeš zbavit náklonosti k hříchu
a na druhou stranu se zastáváš zákonů na oddělení hříšníků od eucharistie.....
Co je to za nesmysl: "Trvalý těžký hřích" ?
To ani Ježíš nemá na to, aby takového člověka toho hříchu zbavil ?
Prostě ti nedošla jedna věc: HŘÍCH = SMRT !!!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 02. duben 2013 @ 18:44:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Otázkou je, zda to došlo tobě.
Nikdo z nás se nemůže zbavit hříšné náklonnosti ke zlému. Ta končí až smrtí těla.
Ve spojení s Kristem můžeme ale tuto svou hříšnou náklonnost úspěšně zvládat.
Víme přece, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný,
zaprodaný hříchu.
Nerozumím totiž tomu, co dělám; neboť nekonám to, co chci,
ale dělám to, co nenávidím.
Jestliže tedy dělám to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že
je dobrý.
Nyní to pak již nedělám já, ale hřích, který ve mně přebývá.
Vím totiž, že ve mně (to jest v mém těle), nepřebývá nic
dobrého. Neboť chtění mám u sebe pohotově, ale vykonání toho
dobrého nenacházím.
Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci, to
dělám.
(Ř 7).
Kdo žije v hříšném svazku se ženou, která není jeho manželkou před Bohem, žije trvale ve hříchu.
Žena odpověděla: "Nemám muže." Ježíš jí řekl: "Dobře jsi
řekla: 'Nemám muže,'
protože jsi měla pět mužů a ten, kterého máš teď, není
tvůj muž. To jsi řekla pravdu."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Úterý, 02. duben 2013 @ 22:27:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ta končí až smrtí těla.
Opravdu ? Nejsi přehnaný optimista ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. duben 2013 @ 00:25:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nikdo z nás se nemůže zbavit hříšné náklonnosti ke zlému. Ta končí až smrtí těla.
Ty už nevěříš na očistec a hříšné lpění? nevěříš na odpustky?
Nevěříš, že je možné přijmout plnomocné odpustky a zažít tak nejen odpuštění, ale stav naprostého uzdravení od hříchu, jaký jsi měl po křtu?
Není to tak dávno, co jsi například psal: Taková je tedy souvislost očistce s odpuštěním hříchů. Jestliže člověk
zemře v lehkém hříchu, jak se ho má zbavit? Má - li náklonnost ke zlému,
nemůže přece hned do nebe. Musí si své roucho vyprat.
Jak tomu věříš teď?
Věříš, že nákonnost ke zlému končí až smrtí těla, nebo končí až po očistci?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 03. duben 2013 @ 10:52:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zase mě chytáš za slovo?
Hříšná přirozenost nás ohrožuje po celý život v tom smyslu, že můžeme zhřešit. Stále nás v životě ohrožuje nebezpečí zhřešit.. Po smrti už zhřešit opravdu nejde.
Něco jiného je zbavení se následků lpění na hříchu.
Toto lpění v různé úrovni může přesáhnout i hranice smrti až do věčnosti. Pak je potřeba očištění od závislosti. Do nebe nic nečistého vejít nemůže - tolik by ti mohlo být už jasné.
Dosáhne - li úroveň lpění na hříchu ve své závažnosti velikosti hříchu ke smrti, je už trvalým stavem navždycky a po smrti už tohoto stavu neznáme žádnou záchranu.
|
]
|
|
|
|
