1) Ne. Satan je jako ostatní andělé pouze poslušný nástroj Boha.

2) Ano. Něco málo o rozhodovacích a volních procesech jsem ti už napsal. Ale mohu se podělit s dnešním zážitkem. Kopal jsem přípojku na plyn a když jsem se tak blížil k antoníčkovi (pro neznalé - tak se říká krabici na hranici pozemku, kde jsou rozvody na plyn a elektřinu), povídám mu:"Antoníčku, nechceš popojít kousek blíž?" A pak si říkám:"Kdyby mě tak teď slyšel Toník, ten by mi dal, že se tu modlím ke svatým.":-) Když bylo hotovo, jel jsem na Prahu. Přijel jsem k železničnímu přejezdu a blikala tam dvě červená světla. zastavil jsem a čekal. Za chvilku se za mnou vytvořila kolona šesti aut. Najednou jedno z nich začala zběsile troubit, vyjelo z řady, předjelo nás a přejelo přejezd. Stejná situace se opakovala třikrát. Čtvrté auto za chvilku následovalo ty předešlé tři, ale řidič zastavil vedle mě a stáhl okénko. Nastal první rozhodovací proces. Mám ho také stáhnout, nebo dotyčného ignorovat? Stáhl jsem ho. On se zeptal, proč tam pořád stojím. Nastal druhý rozhodovací proces: mám mu říct, že nejsem cvok, abych jezdil přes přejezd, když to bliká červeně? Řekl jsem si, že takhle by Pán nereagoval a rozhodl jsem se pro slušnou a přátelskou odpověď, že asi brzy pojede vlak. On mi řekl, že ten přejezd často blbne a že bych na vlak čekal do pondělka a odjel. Nastal třetí rozhodovací proces: mám mu věřit a přejet ten přejezd také? Moc se mi do toho nechtělo a zvažoval jsem to objet jinudy. Nakonec jsem jel.

Nepopsal jsem ti všechny rozhodovací procesy - také jsem zvažoval, jestli mám nějak reagovat na ty, kteří nás za soustavného troubení a gestikulace předjížděli nebo ne. 

To, že máš nějaké naučené výsledky rozhodovacího procesu, neznamená, že k němu nedochází. Zkoušel jsem ti to vysvětlit výše třeba na té královské hře na šachovnici. Každý z nás má jisté etické zásady, které mu umožňují automaticky eliminovat z rozhodovacího procesu spoustu možností. Když zahajuji třeba já partii bílými, zvažuji co hrát, ale absolutně nikdy neberu v úvahu např. tahy a3, a4, h3 a h4. Dříve jsem třeba takto nezvažoval ani 1. b4, ale pak jsem si leccos o tomto zahájení přečetl (říká se mu Sokolského hra, častěji Orangutan) a zjistil, že to má čas od času smysl zkusit. A tak ty třeba takto eliminuješ u té dívky varianty znásilnit a rande (doufám tedy:-))) ), ale už tu máš variantu chtivého pohledu - to tě tedy soudím podle sebe.