Copak ty nevidíš třeba v tom článku absurdnost svého tvrzení? Kdybych ti to, co jsem vložil do úst toho prcka, řekl já:"Jsem znovuzrozený (pokřtěný) křesťan a nevěřím v Boha a ani Ježíše," co by tě napadlo? Že jsem se zbláznil. Křest a znovuzrození jsou dvě zcela odlišné, i když spojené, věci. Já, jak víš, neprotestuji proti křtu nemluvňat, i když se mi to nezamlouvá, vzhledem k tradici, ale člověk se stává křesťanem znovuzrozením a ne křtem. Takže když si odneseš vnoučka z kostela po křtinách, odneseš si jen pokřtěného nekřesťana (nekristovce). Jemu je křest stejně platný, jako když naší předkové na základě stejně chybné úvahy, jsko píšeš ty, křtili indiány či Židy násilím. Co myslíš, stal se ze Židy, který přijal svátostný křest od katolického kněze jen proto, že jinak by musel opustit zemi, znovuzrozený křesťan? Ne, byl to jen pokřtěný Žid.

Lásku lze přirovnat k víře, protože oboje roste, sílí, slábne, zaniká, ale znovuzrození je jednorázový akt. Není to tak, že bych včera byl více/méně znovuzrozený než dnes či za rok. Toník má třeba větší/menší víru než já, ale není víc/méně znovuzrozený. Znovuzrozený je ten, o kterém platí, že už nežije on, ale žije v něm Kristus.