Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE (výkl (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 19:01:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Amirstepe,
pro přesnost sem překopíruji zdroj, ze kterého čerpám. Jde o spis Dave Hunta uveřejněný na stránkách Nezávislého kresťanského zhromaždenia v Bratislave s názvem "Jak blízko jsme".
Normal
0
21
<!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Kasse UltraCE";
mso-font-alt:Arial;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:swiss;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-parent:"";
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";}
p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
tab-stops:center 235.15pt right 470.3pt;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";}
@page Section1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.Section1
{page:Section1;}
-->
DATUM
I DEN PŘEDPOVĚDĚNÉ.
Den a rok Kristova ukřižování má vrcholnou důležitost. Není to námět spekulací. Přesný den a čas - právě
tak, jako způsob smrti musel být
předpověděný zcela přesně. Podívejme se ještě zpět, jak se to stalo. Rabíni plánovali Jeho zatčení
po měsíce. Jak se tak blížilo vyvrcholení Velikonoc, dohodli se že proti Ježíši
neudělají nic až do konce svátků. Navzdory jejich rozhodnutí, bude Ježíš
zatčený na sváteční den přípravy Beránka, protože tak proroci
předpověděli! Rabíni museli být nadmíru
opatrní, protože lid byl pevně s Ježíšem. Vzkříšení Lazara pár dní dříve
Jerusalém vzrušilo. Tento zázrak který se nedal popřít, byl jedním z důvodů,
proč se takový dav sešel a proč prohlašovali Krista za Mesiáše. (Jan 12:17-19)
Tento dav by netoleroval proti Němu
jakýkoliv nepřátelský čin! Pokus
zatknouti Krista během svátků by býval byl velmi nebezpečný. A tak rada moudře rozhodla odložit Jeho zatčení
(Matouš 26:5). A přesto On musí být ukřižován přesně na tento sváteční
den, roku AD 32, aby se naplnilo
proroctví! A tak se to stane. Přesto že
Jerusalému po určitý čas vyhýbal, nyní, kupodivu jej Ježíš navštěvuje každý den. Zde byla ta vzácná
příležitost -a Jidáš ji okamžitě
využil. Rabíni změnili názor, když jim navrhnul osamělé místo, stranou toho
přátelského davu, který Ho denně obklopoval.
KRISTUS, NÁŠ BERÁNEK, JE
ZABITÝ ZA NÁS.
Jak se to událo: Středou večer začal Nisan 14. Celá perioda příštích 24 hodin, která končila ve čtvrtek
večer, byla tradičně nazývána Prvním
Dnem Nekvašených Chlebů. To byl den, kdy se zabíjel Velikonoční Beránek. Tato velmi důležitá událost se musela stát "v podvečer" Nisanu 14, což byla krátká
doba před západem slunce ve čtvrtek. Samotné jídlo bude následovat tuto noc,
počátek Nisanu 15, kterým také začínal
Svátek Nekvašených Chlebů. První a poslední den těchto ročních oslav byly "vysoké šábesy," během
kterých se žádná práce vykonávat
nesměla. Krátce po západu slunce, kterým
začínal Nisan 14, počali učedníci
připravovat Horní Pokoj pro večeři
Velikonočního Beránka, která se měla odehrát příštího dne večer! Bylo zcela samozřejmé, že když tam
připravovali večeři pro druhý den, že tam pojedí tu dnešní večeři také! A
tato dnešní večeře se ukázala být "Poslední Večeří" s jejich Pánem, i když je to ani ve snu
nenapadlo! Příští večer, na který se
vlastně chystali, bude už Kristovo tělo v hrobě! Proč - tedy - řekl Ježíš, když se posadili společně k této
středeční večeři: "Velice jsem toužil s vámi jíst tohoto beránka dříve, nežli budu trpět." Učedníci to
nepochybně chápali tak, že On hovoří o večeři, která měla být na druhý den
večer, kdy všechny přípravy budou
kompletní. Namísto toho, Ježíš ve skutečnosti uvádí nový "Velikonoční svátek," který bude slavený týdně - ne
ročně - a ne jako vzpomínka na odchod z Egypta, ale jako památka na Jeho
oběť na kříži! A proto také, každou neděli - v den Jeho vzkříšení -
učedníci lámali a jedli chléb, (Skutky
20:7, 1 Korint. 16:2) jako symbol Jeho těla
a pili společně z číše vína jako symbol Jeho krve. Tak činili na
vzpomínku oběti Jeho těla a krve za hříchy světa. A i my dnes pokračujeme v
této vzpomínce, "dokud se nevrátí." (1Korint. 11:26)
Ježíš měl své důvody pro slavení velikonoční oslavy o jeden den dříve - důvody, které učedníci
nechápali. Jak už jsme dříve poznamenali,
Kristovo ukřižování muselo být uskutečněné v tu přesnou chvíli, kdy Velikonoční beránek byl zabíjený ve
všech domácnostech Israele a pečený,
aby byl tu noc sněděný. Ve skutečnosti
bylo to přesně tu dobu kdy On zemřel "jak odevzdal svého ducha do rukou Otce"....
ŽÁDNÁ OMLUVA PRO NEVÍRU NEEXISTUJE....
Není pochyb o tom, že Kristus byl naplněním "velikonočního beránka." Písmo říká: "Proto
slavme velikonoce ne se starým kvasem, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a
pravdy!" (1 Korint. 5:7) Udělejme souhrn všeho, co jsme poznamenali
ohledně velikonočních oslav a Kristův
vztah k těmto: Ovečka byla vybrána ze
stáda v den Nisan 10. a pozorována až
do Nisan 14, aby bylo jisté, že je bez
poskvrny. Ten den byla zabita mezi třetí a šestou hodinou. Potom upečená v tu stejnou noc. (Exodus 12:1-8)
Jak už jsme poznamenali, Nisan 10. A.D.
32, padnul na neděli 6. dubna. Den, kdy Ježíš byl oslaven jako Mesiáš
jerusalémským davem a Nisan 14. padl na
čtvrtek desátého dubna. Během
těchto čtyřech dnů zůstal Ježíš v Jerusalémě úmyslně a byl Israelem pozorovaný tak, jako byla zkoumána obětní ovečka,
aby se zjistilo, zda nemá nějakou vadu.... Aby splnil starozákonní
"typ," Mesiáš musel být obětovaný ve stejné době, kdy byly obětované ovečky v israelských domácnostech!
A tak se stalo. Od poledne až do 3 hodin odpoledne visela nad městem
nadpřirozená temnota v době, kdy Ježíš visel na kříži. A proto to bylo krátce
po 3 hodině, "večer" Nisanu 14, když obětní ovečky byly
zabíjeny po Israeli, když Ježíš "zvolal silným hlasem, Otče, do Tvých
rukou skládám svého ducha," a pak jej propustil. (Lukáš 23:46)
Ježíš neumíral slabostí, jak tak Jeho život odtékal krví, ale "zvolal silným hlasem". On kdysi
řekl:"Mám moc položit svůj život, a mám moc si jej opět vzít!"
Když se skončila Jeho práce na kříži,
Ježíš zvolal triumfálně:"Dokonáno jest!" Dluh, požadovaný Boží
spravedlností, byl plně zaplacený....
Kromě toho starozákonního "typu," proroctví také vyžadovalo,
aby zemřel v tom určitém čase. Tu první noc beránka, Mojžíš, když vysvětloval
oběť tolika ovcí "ovci pro každou rodinu" řekl něco, co se muselo zdát podivné: "A budete ji
držet až do 14 dne toho stejného měsíce. Potom celé shromáždění Israele ho ten večer
zabije" Exodus 12:6. (Pozn.
překlad.: Ekumenický překlad české Bible má - jako většinou - špatný překlad.
Kralická Bible to podává správně). Jistě že bylo zabito možná
tisíce beránků, ale Mojžíš říká "zabijete
ho." Zde bylo proroctví jasně prohlášené, ale zcela Israelem
nepochopené, že se jednoho dne beránek -"Beránek Boží" - stane
naplněním velikonočního beránka. A co více: Tento Beránek bude obětovaný celým
národem Israel - za hříchy světa. A tak se to stalo přesně na rok, den a hodinu jak bylo předpověděno
Mojžíšem, Danielem a Zachariášem.
Ti, kteří odmítají Ježíše Krista jako Mesiáše a Spasitele - dělají tak navzdory
nevyvratitelným důkazům a na vlastní odpovědnost. Nemají omluv...
Veliký Pátek? Na to zapomeň !
"Bylo před velikonočními svátky"
....... "a když skončila večeře"..... (Jan 13:1 a 2)
...."Poněvadž byl den přípravy, a
těla nesměla přes šábes zůstat na kříži (tento šábes byl velikým svátkem), požádali Židé Piláta, aby" ....... (Jan
19:31). Pozn. překlad.: Text podle řeckého originálu - ekumen. Bible nesleduje přesně
originál.
"Jak začal rozbřesk prvního dne
týdne"...... " a hle, nastalo veliké zemětřesení; jelikož
anděl Páně .... odvalil kámen hrobu a usedl si na něm"....
(Matouš 28:1, 2 - podle řeckého textu).
Budete-li číst pouze povrchně, popis událostí těchto důležitých
dnů od Nisan 10-14 v Písmu se zdá vykazovat kontradikce. Pakliže nemáte přesné porozumění toho, co se
odehrálo, Matouš, Marek a
Lukáš se zdají říkat, že Ježíš slavil velikonočního beránka ( hebrejsky "pecach," řecky
"pascha," anglicky "Pasover") tu poslední noc, se svými učedníky:
Prvního dne svátků Nekvašených
Chlebů, přišli učedníci za Ježíšem a ptali se:"Kde chceš, abychom Ti
připravili velikonoční večeři? On pravil:"Jděte do města k
jistému člověku a povězte mu: Mistr vzkazuje, že čas je nablízku; budu jíst u Tebe se svými učedníky
velikonočního beránka. A učedníci učinili, co přikázal a připravili
vše na večeři beránka. Když přišel večer, usedl s těmi dvanácti
u stolu. (Matouš 26:17-20, Marek
14:12-17, Lukáš 22:7-15).
Pochopitelně, jestliže Ježíš a Jeho učedníci slavil večeři beránka tu noc zrady a zatčení, potom
velikonoční beránek musel již být zabitý
to odpoledne. Pakliže tomu bylo tak, potom Jeho smrt nenastala ve chvíli
zabíjení velikonočních beránků. Ale my víme že musela, a také se tak stalo..
Výše uvedené verše potřebují vysvětlení. Na příklad "večer" znamená
někdy pozdní odpoledne, jindy časnou noc. Jak už jsme se zmínili a vysvětlíme
později podrobně, přestože svátek Nekvašených Chlebů počal na Nisan 15, kdy se
jedl beránek - Nisan 14, kdy se připravovala večeře a zabíjel se beránek, byl také časem Nekvašených Chlebů.
(pozn. přečti si tuto větu několikrát, až pochopíš obsah!) Verše, které nejsou jasné, je nutné chápat
v souladu s těmi, které jasné jsou. A
my máme mnoho jasných prohlášení, že velikonoční beránci byli zabiti to
odpoledne po Poslední večeři v době
ukřižování. Všechna evangelia v tomto souhlasí...
KDY BYLA "POSLEDNÍ VEČEŘE"
A KDY UKŘIŽOVÁNÍ?
Marek píše: A když už nastal večer
(slunce začalo zapadat), a potom co Ježíš zemřel, byl to totiž den přípravy
(velikonočního beránka,
to znamená den před svátkem (šábesem= prvním dnem svátku Nekvašených
Chlebů, který počal při západu slunce) potom, co byl zabitý beránek, Josef z Arimatie přišel odvážně před Piláta,
a požádal o vydání těla Ježíše. (Marek 15:42-43) Lukáš souhlasí: A ten den byl den přípravy a veliký šábes se
blížil (23:54). Jan to podává ještě podrobněji: Od Kaifáše vedli Ježíše do soudního paláce ..... oni sami do paláce
nevešli, aby se neposvrnili - a mohli jíst beránka (to znamená, že ho
ještě nejedli!) .... Byl den přípravy
před svátky velikonočními .... Židé proto požádali Piláta .. .těla nemohla zůstat přes
šábes na kříži. (tento šábes byl vysokým svátkem, to je První Den Nekvašených
Chlebů - Jan 18:28, 19:14,31)
Jak už jsme viděli v poslední kapitole, velikonoční beránci byli zabíjeni v ten čas kdy Kristus -
Beránek Boží, který splnil všechny relevantní typy Starého Zákona, zemřel na
kříži. Jak tedy mohl Ježíš slavit a jíst beránka ten večer před tím? Nejedl! "Poslední Večeře se odehrála den před ukřižováním - ale
nebyl to svátek beránka! Tento, tak často přehlédnutý fakt je jasný, když čtete Jana, který je trochu přesnější. Zatím co druhá evangelia píší o
"šábesu" který se blížil, Jan
vysvětluje že "šábes", který počal při západu slunce dne, kdy
byl Kristus ukřižován, byl
"velký" den. Jinými slovy: Nebyl
to obyčejný šábes, den který přichází
po pátečním západu slunce! Byl to, ve
skutečnosti První Den Nekvašených Chlebů (Nisan 15), ve kterých první a poslední den byly zvláštními
"šábesy", během kterých nesměla být prováděna žádná práce. (Exodus 12:14-16)
Jan také osvětluje fakt, že "Poslední Večeře," nebyla ve
svátek beránka: "Nyní, před velikonočními svátky," (před večeří
beránka) Ježíš věděl, že Jeho hodina přišla.
Když se skončila večeře, ďábel .... aby Ho zradil. A tak "Poslední Večeře" se udála
noc před svátkem večeře beránka. Jak se to mohlo odehrát "Prvního dne
Nekvašených Chlebů a "před svátkem beránka?" Technicky svátek a večeře
beránka začal Nisan 15 až "po západu slunce" Nisan 14, (beránek byl zabit před západem, upečený a
sněděný tu noc, dny Nekvašených Chlebů se počítaly od Nisan 14, protože se
nekvašený chléb začal jíst "večer, od 14 dne měsíce. (Exodus 12:18).
Přesto že to byly dva odlišné svátky,
Velikonoce a Svátky Nekvašených Chlebů byly považovány za jeden, jak se
překrývaly. Velikonoční beránek, ač "připravený" (zabitý a pečený)
před západem slunce na Nisan 14, byl
sněděný až večer, to je Nisan 15.
Který den v týdnu byl Nisan 14? Zatím co nazýváme Nisan 10. nedělí, začal v sobotu po západu slunce,
když skončil šábes. Nezapomeň,, že
židovský den začínal západem slunce. Tak Nisan 11 začal při nedělním západu slunce , dvanáct v pondělí, třináct
úterý a Nisan 14, den přípravy počal ve
středu při západu slunce.
"Poslední Večeře" tedy proběhla ve středu v noci, na počátku
Nisan 14, který byl dnem příprav.
Následující odpoledne, "večer" Nisan
14, byl zabit beránek těsně, před západem slunce. Kristus byl na kříži a "vypustil svého ducha" v
tu stejnou dobu ve čtvrtek
odpoledne. Čtvrtek a ne Veliký
Pátek? Ano. Páteční ukřižování neodpovídá
faktům. Nejenom proroctví, ale také typy Starého Zákona musely být splněny. Jeden z těchto, známý jako
"znamení proroka Jonáše,
vyžadoval, aby Ježíš byl v hrobě "tři dny a tři noci.
TŘI DNY A TŘI NOCI..
Zřejmě, pakliže byl Kristus ukřižovaný v pátek, nemohl v žádném případě ztrávit tři dny a tři noci v
hrobě do neděle ráno! Ověřit si tuto
skutečnost je jednoduché. Co zbylo z pátku, lze počítat jako jeden den. Celá sobota je den dva. Noci pátku a
soboty jsou dvě. Tak je tato perioda
kratší o jeden den a jednu noc...... I
kdybychom počítali těch pár minut nedělního rána jako třetí den, stále by
scházela jedna noc. Kromě toho - neděle se nedá počítat vůbec, jelikož je nám
jasně řečeno, že anděl odvalil kámen "jak
počal rozbřesk prvního dne týdne." (Matouš 28:1) V té době byl hrob
již prázdný, protože Kristus vstal z mrtvých nějakou dobu před východem slunce.
Jak dlouho před - Bible neříká.
Kdyby bývalo Písmo uvádělo "tři dny," potom páteční ukřižování by odpovídalo tím, že by se
počítala každá část dne za celý den. Kdyby Kristus byl ukřižovaný před západem
slunce v pátek, byla by to část dne,
který počal ve čtvrtek při západu slunce a končil pátečním západem. Druhý den
by byl od pátečního západu slunce do sobotního západu. Třetí den potom by začal
západem slunce v sobotu. Ale Bible je
přesná ve své řeči "tří dnů a třech nocí!" Toto se odvozuje od
prožitku Jonáše (Jonáš 2:1) A Ježíš se k tomu hlásí (Matouš 12:39-40, Lukáš
11:29). Toto nemůže být splněné pátečním ukřižováním! Navzdory tomuto jasnému
omylu, římsko-katolická církev trvá na mýtu ukřižování na "Veliký
Pátek." Řím si vybudoval mnoho ze
svého rituálu a dogmat na tomto falešném tvrzení. Teď ovšem je už příliš pozdě
měnit svou povídku. Už v tomto samotném faktu je vidět dostatek důkazů o
"výrobě" výmyslů, a možné pochyby překryje vlastními dogmaty a
pohrůžkou exkomunikace. A co se dá říci o Protestantech, kteří -
miliony z nich - se ochotně drží lži
"Velikého Pátku" a mají speciální
oslavy každý rok?
A vůbec: Záleží na
tom? Nehádáme se tu o nic? Ne, nehádáme!
Den ukřižování Krista je absolutně důležitý! Kristus prohlásil, že bude tři dny a tři noci v hrobě. Pakliže je
tam neztrávil - potom lhal! Ale to není
ještě vše. Jak už jsme viděli, aby splnil
proroctví, Ježíš musel zemřít ve stejnou dobu, kdy umírali beránkové po celém Israeli - a On
také zemřel! Tato nutnost rozhodla o
dnu Jeho ukřižování....
A CO UKŘIŽOVÁNÍ VE STŘEDU?
Někteří scholastikové tvrdí, že Kristus byl ukřižovaný ve středu.
Jelikož to bylo pozdě odpoledne kdy zemřel, ten den nepočítají. A tak
středeční, čtvrteční a páteční noci dávají
dohromady tři noci a čtvrtek, pátek a sobota pak tři dny. Tím dokládají, že Kristus musel vstát z mrtvých
v "motze shabbat," na konec šábesu před západem slunce v sobotu. Tato
teorie "nesedí" z několika
důvodů: Za prvé, Písmo jasně
informuje, že anděl odvalil kámen aby
ukázal prázdný hrob "velmi časně ráno (neděle), při východu
slunce. To je Marek 16:2. Proč tento
nebeský posel čekal tak dlouho, když tedy Kristus vstal minulé odpoledne? Proč
neodvalil kámen před západem slunce v
sobotu aby ukázal, že hrob je prázdný - pakliže prázdný byl? A proč římští vojáci ještě hlídali hrobku,
pakliže anděl odvalil kámen v neděli
ráno? Jestliže tři dny a noci uplynuly
den před tím odpoledne, Ježíš mrtvý od středečního odpoledne, proč ještě hlídat ten hrob?
Vojáci by tak neučinili. Měli specifický rozkaz hlídat hrob "do konce (třetího") dne (Matouš
27:64), to je dobu, během které Kristus
prohlásil že z mrtvých vstane. Až tato doba přejde, necháme učedníky, ať si
tělo ukradnou - co na tom potom
záleží? I kdyby vojáci zůstali jednu
noc navíc, určitě by přísahali, že tělo
zmizelo až po těch třech dnech - příliš pozdě prohlašovat zprávy o vzkříšení. Ale taková zpráva nebyla
nahlášená. Lze tudíž udělat závěr,
že ta "tří-denní" perioda neskončila až při východu slunce v neděli!
Naskýtají se další otázky. Pakliže byl Ježíš položený do hrobu ve středu
odpoledne, proč ty dvě Marie čekaly až do nedělního rána aby pomazaly Jeho
tělo? (Matouš 28:1) V tomto případě by Svátek Nekvašených Chlebů a následující
šábat, by začal při západu slunce ve středu. Mezi západem ve středu do západu
čtvrtka by byl speciální šábes - první den Svátků Nekvašených Chlebů a potom by
následoval normální pracovní den - pátek, ve kterém by bylo možné tělo pomazat.
Neplýtvalo by se časem a nevznikalo by nebezpečí časného rozkladu těla. Čas byl zde důležitý - tak proč čekat?
Nějak to nehraje......
Pouze v případě, že byl ukřižován ve čtvrtek, mohly se vyskytnout dva šábesy za sebou (vysoký,
speciální šábes prvního dne Svátku
Nekvašených Chlebů od čtvrtka večer do pátku večer, následovaný normálním šábesem od pátku večer, do soboty večer),
což zabránilo ženám jít k hrobu dříve,
než v neděli ráno.. Byla to pravděpodobně chyba neuvědomění si, že byly dva
šábesy za sebou, která zapříčinila římsko-katolické prohlášení pátečního
ukřižování. Nepochybně se domnívali, že šábes, který následoval po
Kristově smrti, byl obyčejným sobotním
šábesem, zatím co ve skutečnosti to byl
šábes Svátků Nekvašených chlebů, po kterém byl normální sobotní šábes..... Byl to běžný omyl, který se může
stát, když se nevyšetří všechny
okolnosti. To ovšem není omluva pro církev, která se vychloubá svou neomylností a vyžaduje své členy, aby přijímali
její dogmata bez otázek!
Josef z Arimatie měl dosti času v den ukřižování - než začal speciální šábes - k nakoupení plátna, (Marek 15:46) ve kterém zabalil Ježíšovo
tělo, než ho položil do hrobu. I ženy měly čas
nakoupit koření, které potřebovaly a připravit ho před začátkem
zvláštního šábesu. Tak byly připraveny navštívit hrobku ihned po skončení
sobotního šábesu. Buď nevěděly o tom, že Nikodém nakoupil 50 kilogramů koření, které s Josefem z
Arimatie dali do plátna, jak tak tělo
balili, a nebo se jim to zdálo být nedostatečné. Zde je svědectví Lukáše:
Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje šly
za ním; viděly hrob a to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby připravily
vonné masti a oleje. Ale na šábes odpočívaly, podle přikázání.......
Prvního dne týdne, za časného jitra přišly k hrobu s
vonnými mastmi které připravily (pravděpodobně pozdě do noci, když skončil
druhý šábes) Lukáš 23:55, 24:1...
ASTRONOMIE JAKO SVĚDEK.
Když zkoumal proroctví Danielových 70 týdnů, Sir Robert Anderson
konsultoval "Astronomer Royal" (hlavní astronom) při Královské
Observatoři Greenwich, v Anglii. Astronomické kalkulace tohoto experta
ukázaly, že v roce AD 32, Nisan 14 byl
od středy večer do čtvrtka večer.
Už jsme poznamenali dříve, že tomu tak být
muselo, aby to hrálo s biblickou verzí. Jedno závisí na druhém. Je určeno,
že Ježíšův triumfální vjezd do Jerusaléma se udál v neděli. Aby se naplnil biblický typ, musel to být Nisan 10. jak už
jsme uvedli že tento den byli beránkové vybráni ze stáda pro pozorování až do
dne velikonoc. Další 4 dny nás zavedou do Nisan 14, kdy byli zabiti, který se
ukázal být čtvrtkem. Z tohoto a i dalších důvodů uvedených dříve, musel Kristus být přibitý na kříž ve
čtvrtek kolem poledne a zemřít krátce
po třetí hodině odpoledne.
Shromáždění rady Israele skutečně zabili svého Mesiáše - Velikonočního Beránka, aniž by si
uvědomili, co udělali. V lásce a
odpuštění Kristus prosí, zatím co visí na kříži:"Otče, odpusť jim, protože oni nevědí, co činí."
(Lukáš 23:34) Přepočítejme si, ještě jednou "dny a noci,"
které On byl "v srdci země" teď,
když víme podle typu, proroctví a astronomických kalkulací přesnou dobu, kdy Ježíš zemřel:
Ve čtvrtek, po tom co Ježíš zemřel, zbývaly ještě téměř tři hodiny do
západu slunce - ty jsou počítány jako den 1.
Pátek a sobota jako den 2 a 3. Čtvrteční, páteční a sobotní noci jsou
také tři. Po těchto třech dnech a třech nocích Kristus vyšel z hrobu někdy před nedělním rozbřeskem.
Okamžitě, nebo krátce potom anděl odvalil kámen, aby svět mohl vidět prázdný
hrob.... Co společného, má toto všechno s Rapture a Druhým Příchodem?
Dává nám to další důkazy o důležitosti proroctví a přesnosti, s jakou se tato naplňují. Když tomu tak bylo v
minulosti, potom si můžeme být jisti,
že příští události, spojené s příchodem Ježíše
Krista, nám přinesou stejně přesné splnění předpovědí do posledního detailu v budoucnosti.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ŽIVOT VE SVĚTLE ( (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 19:13:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Omlouvám se, zase se to slilo do jednoho útvaru...
|
]
]
|
|
