Re: Re: Re: Re: Růženec a tak vůbec (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Čtvrtek, 24. duben 2008 @ 15:10:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | >>>Ohledně umění a sakrálních předmětů - se sochami
a uměleckými díly nemám problém, pokud to slouží k tomu, k čemu byly
určeny - totiž k přiblížení toho, co si člověk těžko představuje a k
prohloubení prožitku. <<<
Souhlasím. My se dnes můžeme podívat na filmy o Ježíšovi a dalších biblických postavách, na film o Lutherovi atd. Dříve k podobnému účelu používali obrazy a sochy. Jedinou výhradu mám k sochám a obrazům, které zobrazují Hospodina - většinou jako staršího pána s plnovousem. V některých případech je alegorické znázornění přijatelnější (např. se používá trojúhelník, nebo se na místo, kde má v obraze "být" Hospodina, napíše tetragrammaton.
>>>Že papežové brojili proti četbě Bible prostým
lidem jsem nevěděl (i když už tu jednou něvo tom smyslu zaslechl), a
taky to nechápu:(<<<
Tak např. index zakázaných knih z roku 1564 prohlašuje, že je bez dovolení biskupa nebo Svaté inkvizice zakázáno vlastnit Bibli v národním jazyce. Později bylo toto nařízení ještě zpřísněno a povolení muselo být od Svaté stolice. Tento index byl v platnosti do roku 1897. Toho roku papež Lev XIII. ponechal jen zákaz čtení Biblí vydaných protestanty. Je ale pravda, že třeba Pius VI. (1775 - 1799) chválil překlad Bible do italštiny od Martiniho. Všeobecně panovala nechuť k překladům Bible do jiných jazyků než je latina. Je svým způsobem legrační, že církev se držela zuby nehty Vulgáty a nelíbil se jí ani původnější řecký text. Je poctivé přiznat, že často šlo o politiku. A tak např. Inocenc III. (1199) zakázal překládat do francouzštiny a vlastnictví Bible jako reakci na to, že se lidé scházeli, Bibli studovali a vykládali. Zdůvodňoval to tím, že Bibli mohou porozumět jen profesionálové se školami. Asi chápeš, že se mu nelíbilo, že Bibli vykládali (a tak de facto kázali) laici. Sixtus V. dokonce prohlásil Vulgátu z roku 1590, která mimochodem obsahuje neuvěřitelné množství chyb, za na věky platný a nezpochybnitelný text Bible (bula Aeternus ille). Tato věčnost ale netrvala moc dlouho, protože už v letech 1592-1598 byla provedena revize textu a původní "Sixtinská vulgáta" byla nahrazena "Sixtinsko-Klementinskou vulgátou". Původní vydání od Sixta V. se církev snažila vykoupit zpátky a výtisky zničit. Ono už krátce po Sixtově smrti kardinálové vydali dekret, který zakázal prodej té jeho verze:-) Ani se nedivím, protože při revizi muselo být opraveno asi 3 000 chyb a Sixtus V. snad měl vynechat asi 5 veršů (někde jsem to kdesi četl, ale nepamatuji si které).
>>>Ještě by mě ale zajímal Tvůj pohled na jinou snad ryze katolickou záležitost, které jsme se nedotkli: jak se stavíš ke zpovědi?<<<
Asi je ti jasné, že neuznávám koncept (teologii) svátostí. Člověk má vyznávat své hříchy přímo Bohu. Dříve u zpovědi kněz říkal: "Ego te absolvo" (odpouštím ti), ale z toho, co vím, bych řekl, že dnes to většinou vypadá jinak. Především jsem přesvědčen, že křesťanovi jsou všechny minulé, současné i budoucí hříchy u Boha odpuštěny skrze krev prolitou na kříži. Zajímavý je tento článek od Grega (včetně diskuze) a pokud si to přečteš, podívej se i na článek, který s tím souvisí (včetně komentářů). Na druhou stranu ale chápu a respektuji, že Pavel nás vybízí, abychom se se svými hříchy svěřovali i bratrům a hledali u nich radu a pomoc. Takže zpověď jako bratrskou debatu o hříších, otázkách a pochybnostech nevidím jako nějaký problém. Mnoho lidí má v životě stálou nebo dočasnou potřebu popovídat si s někým a je lepší, když si promluví s nějakým křesťanem (starším ve sboru ...) než s psychologem. Ale koncept, že se vyzpovídám nějakému člověku a tím je mi něco odpuštěno je podle mě mimo mísu. Jak to vidíš ty?
|
| Nadřazený |
|
