Adamův pád nebyl v Božím plánu, nevím, kde jsi na to přišel, že Bůh plánoval pád člověka do hříchu.  To, že v Božím plánu byl je pouhopouhá lidská spekulace. To, že nebyl v Božím plánu samozřejmě neznamená, že Bůh nevěděl, že se nepřijde.

To reaguji na to Tvé, nicméně jednu věc tam vůbec nechápu:

Přečti si, jak tu o bytostech píše Myslivec - hlína je tělo, ale ta nerozhoduje - rozhoduje se duch, který spolu s tělem tvoří lidskou duši živou. Představa, že se celá bytost podléhá pouze hmotné podstatě, se mi jeví jako ateistická, či materialistická a jenom tento předpoklad by mohl být důvodem předpokládat ryze zákonité výsledky lidského myšlení. A praktické pozorování svého vlastního rozhodování nám přece dává zkušenost, že to tak doopravdy je, že se tedy rozhodujeme sami - i když jsme závislí na různích věcech, včetně společenského tlaku, či vlastní osobnosti, návyků, atd.

A to, že se bytost může rozhodnout různě, přece neimplikuje, že se rozhoduje bez příčiny (jak jsi na to přišel?), a už vůbec to neznamená, že by se rozhodovala náhodně. Přece mezi těmito dvěma extrémy je řada dalších možností - pominuli skutečnost, že náhoda je v podstatě lidský konstrukt, který se používá v souvislosti s výsledkem operace působení hmotných předmětů či částic. Např. los sportky, nebo ruleta - ve skutečnosti to o náhodě není, ale konečný stav je výsledkem konkrétních přírodních zákonitostí, nicméně nám se to jeví jako náhoda. Aplikovat podobný přístup na lidské myšlení, resp. na věci duchovního světa, by však bylo chybou.