Myslím, že představa nutnosti zla, aby vyniklo dobro vychází z východních náboženství, a taky filosofie, ale především z naší zkušenosti, zvyku - ale to neznamená, že by to tak opravdu být muselo, jenom proto, že si to jako lidé neumíme představit.
Boží charakter: popisuješ věci, které známe. Ale mohl by vyniknout i jiným způsobem, resp. určitě Bůh tak jako tak všechny možnosti nevyčerpal. Myslet si, že naplánoval svět plný zla, aby se mohl 'předvádět', jak je úžasný a skvělý, a jak nás zachrání, se mi nezdá vůbec pravděpodobné, reálné či možné. Ale taky nevím nic jistě.
Mně to ukazuje spíše na Boha jako osobu, či osobního Boha a jeho touhu po vztahu, lásce. Základní ideové schéma vyplývá z toho předpokladu láskyplného vztahu se svým stvořením. Aby to byla láska, a ne programové chování, musel Bůh svým stvoření nechat plnou autonomii. Tedy možnost se rozhodnout, zda lásku Bohu opětují, nebo se zaměří na něco jiného. Takže první země a nebe by pak vlastně sloužila k tomu, aby Bůh vytvářel bytosti, které se následně za svého života vyberou, zda budou chtít s Bohem věčně být, či nikoliv - zda mu jeho lásku opětují, či nikoliv. Bůh už takto stvořené bytosti zná a ví, které s ním opravdu chtějí být věčně a už nikdy od Boha neodpadnou, nezhřeší - a na tomto základě, věřím, že vyvoluje ke spasení duše, nebo naopak odřezává z vinného kmene (prostě ví, že by na druhé zemi pro ně nebylo místo, protože by zase zhřešily a odpadly). Takto 'dvoufázovým' stvořením je vlastně zaručeno, že konečná podoba stvoření bude bez zla, utrpení, nemoci, bolesti, atd. a zároveň, že Bůh může mít láskyplný vztah se svým stvořením, aniž by jej takto 'naprogramoval', což by pochopitelně z Jeho pohledu nemělo žádný smysl, pro nějaký opravdový vztah. A je i spravedlivé, že kdo s Bohem, jak jej známe skrze Pána Ježíše, být nechtěl a nechce, tak s ním ani nebude - proč někoho nutit...
A spasení, oběť, Boží milost a další příběhy a fakta, které známe z Písma, jsou vlastně jenom potřebným vedlejším produtkem tohoto hlavního plánu, a vlastně ukazují i Boží charakter.
Nevím, zda se Ti tato linie zdá možná, nebo hodná dalšího zamýšlení, nicméně na nic lepšího jsem nepřišel. Samozřejmě je to silně ovlivněné myšlením člověka (tj. i mým), nicméně taková představa mně dává určitou možnost, jak to mohlo být, a jak vysvětlit námitky případných odpůrců ohledně existence zla, vyvolení, apod., a především i jako podporu mého vlastního přesvědčení, o tom, že Bůh není a nemůže být přímým původcem zla ve světě.
wollek
