Že tě to baví, Toníku, takto dětinsky obracet moje slova zpátky na mě! Cožpak já jsem snad lezl ve dvaceti do jezera dát se pokřtít? Nebo je to pořád o tobě?
..." Já se nikdy nedal pokřtít na základě úvahu, že jsem nebyl pokřtěný."...
Pokud jsi tedy byl pokřtěný, proč jsi se nechával pokřtít ještě jednou?
Dneska ráno mě oslovil verš Písma ze žalmu 33,6 ...:
Hospodinovým slovem byla učiněna nebesa a dechem jeho úst všechen jejich zástup. Hromadí jako val mořské vody, do skladů dává hlubiny vod. Boj se Hospodina, celá země! Třeste se před ním, všichni obyvatelé světa! Vždyť on řekl a stalo se. On přikázal a uskutečnilo se. Hospodin ruší rady národů, maří lidské plány. Rada Hospodinova obstojí navěky, plány jeho srdce z pokolení do pokolení. Blahoslavený je národ, jehož Bohem je Hospodin; lid, který si vyvolil za dědictví. Hospodin hledí z nebe, vidí všechny lidské syny. Ze sídla svého přebývání pozoruje všechny obyvatele země. Ten, který všem jim vytvořil srdce, rozumí též všem jejich skutkům.
Pro mne i pro tebe (i pro každého dalšího) platí stejně, že při našem početí nám Hospodin už vytvořil srdce. Toto lidské srdce je středem naší osobnosti, identifikuje nás, že jsme to právě jenom my jako konkrétní osoba. Žádné jiné srdce dostat už nemůžeme, ale můžeme neustále toto své srdce s Boží pomocí proměňovat - činit ho lepším, více otevřenějším lásce.
O čem tedy hovoří Ezechiel, když použil slovní obrat: "A dám jim jedno srdce a nového ducha vložím do vašeho nitra, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce masité, "
Hovoří o jednom jediném okamžiku v životě člověka, kdy se z pouhé Boží milosti novým narozením z vody a z Ducha svatého ve křtu staneme Bohem přijatými dětmi - tato křestní milost očistí lidské srdce od každého hříchu - a to je to "nové srdce" od Boha! Čisté a neposkvrněné. Zároveň hovoří v jiné rovině i o celém dalším životě křesťana až do smrti, kdy spolupráce člověka s Bohem proměňuje lidské srdce, činí ho otevřenějším vůči lásce - rozšiřuje lidské srdce, aby mohlo pojmout do sebe více Božích milostí.
Nejedná se tedy o žádnou jednoduchou výměnu jednoho srdce v člověku za nějaké jiné srdce, ale o proměnu lidských srdcí do podoby srdce Kristova. A tak všichni křesťané (co ve křtu "oblékli Krista" vytváříme jednotu jednoho srdce - srdce Kristova. |