..."svědectví není důkaz."...
Tak. Osobní svědectví může být důkazem o osobním úhlu pohledu toho člověka, který kdysi cosi jistým způsobem prožil.
Nemá to ale vůbec nic společného se skutečnou realitou - jen se subjektivním prožitkem. Není to důkazem pravdivosti ničeho.
Lidi, kteří o sobě např. tvrdí, že oni jsou Napoleon, zavíráme zpravidla do blázinců a léčíme je z toho.
Motivy vyléčení ze hříchu mohou být opravdu různé a mohou mít i přirozený původ (Bůh často používá přirozené motivy - zázaky z nich činí už jen tím, že je člověku "aplikuje" ve vhodnou chvíli..
Můj tchán byl po většinu svého života silným, naprosto závislým kuřákem.
Když mu řekli, že má rakovinu plic, přestal kouřit ze dne na den a už se k tomu nikdy nevrátil. Byl z tohoto svého hříchu, z této otorocké závislosti nadobro v jednu jedinou chvíli vyléčen. (A to se tehdy u tchána spletli, žádnou rakovinu neměl, jak se později ukázalo).
|