Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. červen 2022 @ 12:50:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." Takže rozumíš, že tvůj nápad " Pokud by svátost nemocných uděloval ten samý kněz, ovšem bez povolení biskupa, svátost by byla udělena neplatně." nebyl pravdivý?"...
Ano, toto vypadá samozřejmě na mé uřeknutí. Není divu, Těch "dovoleně - neplatně a nedovoleně - platně ....Atd. už bylo trochu moc.
Mě ale šlo pořád o cosi úplně jiného
- poukázat na obecnou skutečnost, že všechny svátosti k nám proudí do církve od Boha skrze osobu Bohem ustanoveného pastýře - biskupa.
Nijak jinak - i se zdánlivou výjimkou u svátosti křtu, kdy v nebezpečí smrti může pokřtít každý člověk..Ale i tuto výjimku, že v této situaci může pokřtít každý člověk, schválili a určili tak už dopředu biskupové ....
Svátost nemocným má kněz povoleno biskupem udělovat i bez předchozího schválení biskupem - v případě nebezpečí z prodlení. V případě nebezpečí smrti nemocného .
Pokud by ale kněz z vlastní iniciativy a bez vědomí biskupa chtěl třeba u nás na kopci udělovat nemocným hromadně svátost nemocných
- kde by k tomu asi vzal olej, který má světit zase pouze biskup (kněz ho může posvětit pouze v tom případě prodlení v nebezpečí smrti).
U každé svátosti se ono "nedovoleně - dovoleně" a "neplatně - platně" - posuzuje samostatně podle stávající situace.
Svátost, kterou má kněz povoleno vysluhovat z povahy svého svěcení (= vyslání do služby biskupem) bývá zpravidla udílena platně, ať už je to dovoleně, či ať je to navzdory pozdějšímu zákazu biskupa nedovoleně. Např, když kněz nezachovává celibát, ale má vztah se ženou - Pokud ho nemíní přerušit a obnovit svůj kněžský slib, přijde od biskupa zákaz ke kněžské službě. Nesmí tedy už vysluhovat žádné svátosti. Bylo by to už nedovoleně.
|
| NadřazenýNeplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. červenec 2022 @ 07:03:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Tak jsme se shodli, Stando. Stačí si ti věci najít v katechismu, nebo CIC. Ale učí se tyhle základy i v ŘKC, když člověk dává pozor. Asi ne přímo ve škole na náboženství, ale když je člověk aktivní a zajímá se, tak se k tomu učení dostane.
Jinak svátost křtu není jediná výjimka - podobná je svátost manželství. Tu také nevysluhuje kněz.
Toník |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. červenec 2022 @ 13:14:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Přesto pořád také platí, že všechny svátosti k nám od Boha proudí skrze osobu pastýře - biskupa.
I svátost manželství.
Bez biskupa (potažmo bez jeho zástupce - kněze) - tedy bez vědomí církevní obce není manželství uzavřeno svátostně.
Katolíci tedy mají povinnost mít církevní sňatek - jinak jejich manžesltví není uzavřeno svátostně.
Nejinak je tomu v případě křtu. I když by se jednalo o výjimku pro nebezpečí smrti, křtí se přece na víru církve a církev musí být skrze jednání věřící osoby buď křtu přítomna, nebo v případě nemožnosti být u křtu alespoňm křest inisciovat..
..."Stačí si ti věci najít v katechismu, nebo CIC. Ale učí se tyhle základy i v ŘKC, když člověk dává pozor...."...
Pořád se tu vůči mě vyjadřuješ spatra, jako bych byl ve svých tvrzeních kdesi úplně vedle. Není tomu tak.
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. červenec 2022 @ 23:10:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Bez biskupa (potažmo bez jeho zástupce - kněze) - tedy bez vědomí církevní obce není manželství uzavřeno svátostně.
Jeje, už zase to nepochopení.
A co když dva evangelíci uzavírají manželství v ČCE a žádný biskup o tom neví, Stando?
Katolíci tedy mají povinnost mít církevní sňatek - jinak jejich manžesltví není uzavřeno svátostně.
Tak. Přesně. Jejich manželství není uzavřeno svátostně.
A někteří ŘK si ve své pýše, nadřazenosti a namyšlenosti a ve snaze přirovnat se ve snižování manželství zvráceným gender ideologiím domnívají, že takové manželství není uzavřeno vůbec. Že to vůbec není manželství, ale smilstvo, konkubinát, cizoložství. A to se docela pletou.
Nejinak je tomu v případě křtu.
A to už zase píšeš o svátosti křtu, viď, Stando.
U svátosti křtu je to jinak.
Když bude někdo udílet svátost křtu nedovoleně (například mimo řád - jako ta ŘK babička, když proti vůli rodičů udělí svátost křtu miminku ve vaně), bude ta svátost křtu platná. Což je dost podstatný rozdíl proti ŘK, co uzavřou manželství jen na úřadě a nemají pak svátostné manželství.
Pořád se tu vůči mě vyjadřuješ spatra, jako bych byl ve svých tvrzeních kdesi úplně vedle. Není tomu tak.
No, to ne jako.
Jsi vedle.
A to poměrně často. Jen namátkou pár tvých výroků, ve kterých jsi vedle:
1. Jak jsem ti ocitoval - kodex kanonického práva jasně stanovuje, že bez víry nelze člověka pokřtít. 2. Svátost nemocných může udělovat pouze biskup 3. Pokud by svátost nemocných uděloval ten samý kněz, ovšem bez povolení biskupa, svátost by byla udělena neplatně. 4. Svátosti jsou tedy výhradně záležitostí života ve společenství církve.
A vůči tobě se vyjadřuji k tomu, co o sobě ty sám píšeš - psal jsi sám za sebe, že tu sice píšeš své omyly, ale poučit se nehodláš, nechceš, že mne srdcem přesvědčuješ, jak umíš, o tvých zjevných omylech ve víře - zatím mi tvojí odpovědí vždycky bylo jenom to, že má slova překroutíš, paroduješ, že jste opět jenom u projevů tvé neznalosti věci.
Žiješ si totiž ve své malé bublině, sám o sobě přesvědčen, jak dobře znáš římsko-katolické náboženství.... Tak to tak beru, že to píšeš sám za sebe popravdě.
Když pak ani nevíš, že biskup je kněz....
Toník
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 02. červenec 2022 @ 13:45:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Pokud se zde máme spolu bavit o římsko-katolické víře, musíme se o ní vyjadřovat vždy ve smyslu uvažování římsko-katolíka. Jen tehdy to bude dávat smysl, jen tehdy to nebude mylné.
Pastýře stáda nelze zaměňovat s jeho pomocníky.
Biskup posvěcuje společenství církve. Už Ignác z Antiochie napsal, že kde je biskup, tam je církev. A to bylo už v době, kdy apoštol Jan ještě ani nezapsal své evangelium! Biskup je pastýřem Kristova stáda. To je katolický pohled.
Ovčák, který vede stádo, není přece pastýřským psem, nahánějícím stádo podle pokynů ovčákova pískání!
Pastýř církve není knězem ve smyslu běžné kněžské služby (jak ji chápeme my, katolíci), která jen v některých oblastech supluje službu biskupa., tak jako ovčák není jedním ze svých psů. (I když oba konají společnou činnost kolem stáda).
Mezi biskupem a farářem (knězem) je velký rozdíl. Rozdíl mezi nadřízeným a podřízeným.
..." A co když dva evangelíci uzavírají manželství v ČCE ..."...
Evangelíci neuzavírají manželství svátostná, ale přirozená. Nezastávají dokonce ani nerozlučitelnost manželství ale je u nich povolen rozvod.
..." A někteří ŘK si ve své pýše, nadřazenosti a
namyšlenosti a ve snaze přirovnat se ve snižování manželství zvráceným
gender ideologiím domnívají, že takové manželství není uzavřeno vůbec.
Že to vůbec není manželství, ale smilstvo, konkubinát, cizoložství. A to
se docela pletou."...
Ne tak docela!
Je spousta okolností, které ovlivňují platnost či neplatnost konkrétního manželství. Může se sice v některých případech jednat i o manželství přirozená, ale většinou se mezi katolíky nesezdanými církevně jedná o manželství uzavřené neplatně.
..."Když bude někdo udílet svátost křtu nedovoleně
(například mimo řád - jako ta ŘK babička, když proti vůli rodičů udělí
svátost křtu miminku ve vaně), bude ta svátost křtu platná."...
Takto je dovoleno pokřtít (a platně) miminko pouze v nebezpečí smrti.
Jinak okolnosti takového křtu posuzuje církevní soud a ten by pak teprve vynesl postoj církve. Protože zde nebyla žádná záruka křesťanské výchovy a nehrozilo nebezpečí smrti, může takovýto křest být prohlášen za neplatný.
Ty si totiž ve své uzavřené bublině stále sugeruješ, že stačí úmysl a materie .... Protože jsi to kdesi vyčetl.
Zcela ti ale uniká, že u každé svátosti katolíků se nutně vyžaduje víra - bez víry svátost nemůže působit ani tehdy, když je správně udělena.
Není tu totiž jenom "ex opere operato" (svátost působí tím, že je udělena) - to je jen z pohledu strany sloužící (strany církve) ,
k dokonalému přijetí svátosti nutně patří i osobní vnitřní postoj přijímajícího s vírou (ex opere operantis).
Jen tehdy je přijatá svátost milostí k životu věčnému pro toho, kdo ji přijímá.
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 03. červenec 2022 @ 07:51:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Pokud se zde máme spolu bavit o římsko-katolické víře, musíme se o ní vyjadřovat vždy ve smyslu uvažování římsko-katolíka. Jen tehdy to bude dávat smysl, jen tehdy to nebude mylné.
Pastýře stáda nelze zaměňovat s jeho pomocníky.
Když to Stando nelze, tak je nezaměňuj a máš tvůj problém vyřešen.
Já psal k tématu svátostí - biskup je kněz, který má plnost kněžství. Může platně vysluhovat eucharistii, svátost smíření, svátost nemocných, svátost biřmování i platně světit kněze. To je plnost kněžství.
Kněz, který není biskupem, tuto plnost kněžství nemá, nedosáhl vrcholu kněžství, může tedy platně vysluhovat jen eucharistii, svátost smíření a svátost nemocných. Nemůže platně světit další lidi na kněze, nemůže svoje kněžství předat. Na rozdíl od biskupa, který svoje kněžství může předat.
Pastýř církve není knězem ve smyslu běžné kněžské služby (jak ji chápeme my, katolíci), která jen v některých oblastech supluje službu biskupa., tak jako ovčák není jedním ze svých psů. (I když oba konají společnou činnost kolem stáda). Mezi biskupem a farářem (knězem) je velký rozdíl. Rozdíl mezi nadřízeným a podřízeným.
To samozřejmě není a ani to není potřeba, aby byl knězem. Zato pastýř v církvi potřebuje mít slovo poznání, dar rozeznání duchů, moc ty duchy vyhnat, dar uzdravení a proroctví.
Navíc to se netýká svátostí a tedy tématu.
Evangelíci neuzavírají manželství svátostná, ale přirozená.
A to už je k tématu. Opět jsi narazil na základní nepochopení toho, co jsou to vlastně svátosti. Tentokrát kupodivu ne tučně a podtrženě.
Tak se Stando na to zeptej, třeba pana Kodeta, jestli ho tam máte, nebo vašeho pana faráře, jestli dva evangelíci nebo dva jiní nekatolíci, třeba husité, co jim byla platně udělena svátost křtu, jestli když uzavírají manželství, jestli je to svátost manželství, nebo ne.
Je spousta okolností, které ovlivňují platnost či neplatnost konkrétního manželství.
Určitě, Stando.
Ale tak okolnost, zda snoubenci uzavírají manželství před knězem nebo úředníkem státu mezi ně nepatří, ta platnost manželství neovlivňuje.
Pro římské katolíky ale tato okolnost ovlivňuje platnost svátosti manželství. A to je k tématu.
Jinak okolnosti takového křtu posuzuje církevní soud a ten by pak teprve vynesl postoj církve. Protože zde nebyla žádná záruka křesťanské výchovy a nehrozilo nebezpečí smrti, může takovýto křest být prohlášen za neplatný.
A to už je zase k tématu. Opět jsi narazil na základní nepochopení toho, co jsou to vlastně svátosti. Tentokrát kupodivu opět ne tučně a podtrženě.
Rozumím, že ty si totiž ve své uzavřené bublině stále sugeruješ, že stačí úmysl a materie .... Protože jsi to kdesi vyčetl. Tak si to nesugeruj a zeptej se na to. Třeba pana faráře, nebo někoho v ŘKC, kdo tématu rozumí.
Rozumím také, že ti zcela uniká, že u každé svátosti katolíků se nutně vyžaduje víra - bez víry svátost nemůže působit ani tehdy, když je správně udělena. Ale to už je zase tvoje věc, aby sis něco k tématu zjistil a nebyl hloupý, povrchní a nevzdělaný.
Není tu totiž jenom "ex opere operato" (svátost působí tím, že je udělena) - to je jen z pohledu strany sloužící (strany církve) ,
k dokonalému přijetí svátosti nutně patří i osobní vnitřní postoj přijímajícího s vírou (ex opere operantis).
To je dobře, že to víš, Stando. Alespoň takové základy znáš.
Takže bys rozuměl, že k platnému vysluhování svátosti či k platnému udílení svátostí (z pohledu sloužící strany) není potřeba víra aktérů?
Že přijetí svátosti se netýká platnosti svátosti?
Že například víra kněze není podstatná k tomu, aby platně vysluhoval eucharistii? Že i když platně vysvěcený kněz nebude správně věřit, že eucharistie je to, co je, bude mít slabou chvilku, ale bude sloužit mši, tak že bude vysluhovat a udílet svátost platně? Stejně tak, když bude udílel rozhřešení či svátost nemocných?
Toník |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Neděle, 03. červenec 2022 @ 16:52:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Cizinec
Tak se Stando na to zeptej, třeba pana Kodeta, jestli ho tam máte, nebo vašeho pana faráře, jestli dva evangelíci nebo dva jiní nekatolíci, třeba husité, co jim byla platně udělena svátost křtu, jestli když uzavírají manželství, jestli je to svátost manželství, nebo ne.
martino
Samozřejmě, že je to manželství přirozené, nikoliv svátostné. Svátostné manželství se váže na Církev a je uděleno v Církvi slibem před Církví. Pokud si dva husité navzájem udělují slib je to slib morální, protože jak husité tak evangelíci neuznávají nerozlučitelnost manželství. V obou společenství se o nerozlučitelnosti manželství nehovoří, protože ani husité ani evangelíci nevnímají a nepřijímají žádnou svátost manželství, jak je uchována v Církvi od dob apoštolů a zjevně podporují a "žehnají" uzavírání svazků homosexuálů, což také označují za manželství lásky. |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 04. červenec 2022 @ 08:13:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Dobrý den, Martino.
Díky za příspěvek. Odkud máte tuto informaci, je z nějakého oficiálního ŘKC zdroje?
Pokud si dva husité navzájem udělují slib je to slib morální, protože jak husité tak evangelíci neuznávají nerozlučitelnost manželství.
A tuto informaci máte odkud? Kde jste slyšel či četl, že Husité či evangelíci neuznávají nerozlučitelnost manželství?
V obou společenství se o nerozlučitelnosti manželství nehovoří, protože ani husité ani evangelíci nevnímají a nepřijímají žádnou svátost manželství, jak je uchována v Církvi od dob apoštolů
A tuto informaci máte odkud? Kde jste slyšel či četl, že se u Husitů či evangelíků nehovoří o nerozlučitelnosti manželství?
Hezký den Cizinec |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pondělí, 04. červenec 2022 @ 21:09:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Cizinče biskupka církve husitské Jana Šilerová je rozvedená a dvakrát vdaná. Tolik k nerozlučitelnosti manželství jako svátosti. Podobné je to u evangelíků kteří žehnají i svazkům homosexuálů jak se v televizi přiznal jejich farář. |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 06. červenec 2022 @ 08:17:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Martino, k tématu jste opět neodpověděl. ROzveden je kde kdo, husiti, katolíci evangelíci. Jen katolíci tomu neříkají rozvod, ale zneplatnění manželství. Což je teď móda, která stoupá v ČR.
K tomu, co jste psal, odpovíte? Alespoň na tu důležitou otázku ohledně tématu článku a diskuze?
'jestli dva evangelíci nebo dva jiní nekatolíci, třeba husité, co jim byla platně udělena svátost křtu, jestli když uzavírají manželství, jestli je to svátost manželství, nebo ne.'
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 06. červenec 2022 @ 20:13:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zneplatnění manželství od samotného počátku (z vážného důvodu - neschopnost pohlavního styku, zatajená vážná nemoc a pod.)
je přece úplně cosi jiného, než rozvod manželství, které bylo platně uzavřeno, nějakou dobu trvalo a pak bylo zrušeno. Zrušeno nikoli už od počátku, ale zrušeno k datu rozvodu.....
Co to je svátostné manželství - si můžeš najít v CIC.
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 07. červenec 2022 @ 08:45:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Jasně, Stando - když se rozchází římští katolíci zneplatněním manželství a berou si někoho jiného místo toho, aby manželství zplatnili, je to něco docela úplně ale úplně ale úplně jiného, než když se rozvádí husitská biskupka a bere si někoho docela jiného. To přeci každý pozná, že je to něco ale úplně jiného.
Co to je svátostné manželství - si můžeš najít v CIC.
To nepotřebuju, Stando. Potřeboval jsem odpovědět na otázku k tématu, ve kterém se chováš jako korouhvička - tedy zda Martino má danou "informaci" ke svatbě nekatolíků z oficiálního ŘKC zdroje, nebo si jí vymyslel.
Za nás před třiceti lety to bylo tak, že dva nekatolíci, pokud uzavírali manželství, byla to svátost. Pokud má Martino jiné informace, nebo ty, když jsi v tomto tématu otočil, zajímá mne, odkud čerpáte.
Toník
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. červenec 2022 @ 08:57:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Nebyla to svátost ani před třiceti lety, Nemohla být. I tehdy to bylo pouze přirozené manželství.
K uzavření svátostného manželství je totiž třeba splnit několik zásadních podmínek:
Oba dva snoubenci musí být pokřtění, mít víru a věřit ve svátost manželství, v její nerozlučnost, věřit a rozumět tomu, že ten třetí a nejdůležitější v jejich svazku je Bůh. Třeba pak uzavřít tento sňatek v církvi, která skutečně ještě disponuje svátostmi (katolické či pravoslavné) - Požehnání manželskému svazku od Boha je udělováno prostřednictvím biskupa, potažmo prostřednictvím kněze. Svátost manželství si tedy udílejí sice manželé navzájem, ale děje se tak ve společenství církve a skrze církev, která manželství žehná.
Církve protestantů už svátosti nemají a ani v ně nevěří.
Ale jako takové je i přirozené manželství církví také posuzováno jako v zásadě nerozlučné - téměř stejně, jako nerozlučnost manželství svátostného.
Tedy ani manželtví přirozené se nemůže rozvodem jen tak nijak zrušit - aby si manželé za čas vybrali zase jiné životní partnery. I ono je z pohledu katolické církve nerozlučitelné.
I kdyby se vzali třeba dva ateisté - také oni jsou vázáni manželským slibem přirozeného manželství.
Existují zde ovšem konkrétní výjimky; když např, jeden z manželů přijme křesťanství a ten druhý mu bude bránit svoji nově objevenou víru praktikovat - v tom případě je možnost toto manželství rozvést a strana křesťanská má dokonce i možnost uzavřít nové manželství s novým partnerem a to třeba i svátostným způsobem.
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 08. červenec 2022 @ 17:52:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Nebyla to svátost ani před třiceti lety, Nemohla být. I tehdy to bylo pouze přirozené manželství.
Mezi pokřtěnými nemůže být platná manželská smlouva, která by nebyla svátostí.
To jsi citoval z CIC. Je to sice nesmysl, ale citoval jsi to dobře, ŘKC se tak na manželství skutečně dívá. Proto také ŘKC považuje manželství nekatolíků, kterým byla udělena svátost křtu, za svátostná.
Církve protestantů už svátosti nemají a ani v ně nevěří.
To má nakonec důsledky, ačkoli CIC zavazuje jen latinské katolíky, i pro ostatní nekatolické křesťany (např. evangelíky), a to i tehdy, pokud sama jejich církev svátostnost manželství ani neuznává.
pro nekatolíky je nemožné uzavřít manželství svátostné.
Občanské manželství nekatolíků je tedy v očích církve závazné, platné (ať je uzavřeno kdekoli)
Tak ti Stando přeji, aby sis jednou ujasnil, jak to s tou svátostí manželství u pokřtěných nekatolíků je. Ať už dál zbytečně nenarážíš na základní nepochopení toho, co jsou to vlastně svátosti.
Ale jako takové je i přirozené manželství církví také posuzováno jako v zásadě nerozlučné - téměř stejně, jako nerozlučnost manželství svátostného.
Pavel pak píše jasně: Manželství ať je u všech ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky a cizoložníky bude soudit Bůh.
Tedy ani manželtví přirozené se nemůže rozvodem jen tak nijak zrušit - aby si manželé za čas vybrali zase jiné životní partnery. I ono je z pohledu katolické církve nerozlučitelné.
To myslíš ŘKC?
Z pohledu ŘKC je manželství rozlučitelné. Doporučuji opět ke studiu privielgia v ŘKC, tzv. paulinum, petrinum. Celkem známé.
Toník |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 10. červenec 2022 @ 11:12:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud něco cituji z CIC, předpokládá se, že to platí pro katolíky.
Pochopitelně mohlo by to platit v určitých případech i šířeji, pokud by snoubenci ovšem splňovali i další podmínky pro udělení svátosti manželství
- tedy i tu nejhlavnější podmínku - že by ve svátost manželství skutečně věřili a ji uznávali, že by vstupovali do manželství s vědomím, že je nerozlučné a svátostné...
Tolik k (To má nakonec důsledky, ačkoli CIC zavazuje jen latinské katolíky, i pro ostatní nekatolické křesťany (např. evangelíky), a to i tehdy, pokud sama jejich církev svátostnost manželství ani neuznává.).
Nic takového ovšem v nekatolických církvích obecně není .... Zeptej se tu třeba Ivana, coby lutherána.
Oni nemají svátosti, neuznávají je ve smyslu svátostí coby viditelného uznamení udělené neviditelné Boží milosti.
Mají různé "náhrady" svátostí - místo biřmování mají třeba jakousi "konfirmanci" a pod.
Nemají totiž nikoho, kdo by jim svátosti vysluhoval - nemají apoštolskou posloupnost. A ani ve svátosti nevěří.
..."Občanské manželství nekatolíků je tedy v očích církve závazné, platné (ať je uzavřeno kdekoli)"...
Jedná se v tomto případě pochopitelně o manželství přirozená, nikoli o manželství svátostná. V tomto případě je irelevantní, zda se jedná o pokřtěné nekatolíky či o nepokřtěné ateisty. (Pořád je to manželství přirozené).
Obecně paltí, že toto manželství přirozené je nerozlučitelné.
Ovšem s výhradami v případě, kdy uvěřivší straně brání manžel v praktikování nového života s Bohem. Tehdy dostává Bůh přednost před druhým z manželů..... O tom jsem se ti ale přece už zmínil!
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 11. červenec 2022 @ 07:51:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Pokud něco cituji z CIC, předpokládá se, že to platí pro katolíky.
Pochopitelně mohlo by to platit v určitých případech i šířeji, pokud by snoubenci ovšem splňovali i další podmínky pro udělení svátosti manželství - tedy i tu nejhlavnější podmínku - že by ve svátost manželství skutečně věřili a ji uznávali, že by vstupovali do manželství s vědomím, že je nerozlučné a svátostné...
Tučně a podtrženě napsané od tebe. To už vím, co obvykle znamená.
A to už je k tématu článku, Stando, neustále znovu a znovu narážíš na základní nepochopení toho, co jsou to vlastně svátosti. Opět pleteš nějaké tebou vymyšlené podmínky tam, kde nejsou.
Snad si to tedy jednou zjistíš, jak to se svátostmi je. Teď jsem si teprve všiml, že jsi necitoval z CIC, ale ze stránky " Obraz manželství v současném kanonickém právu". A tam je to napsané dobře, jak to s tou svátostí manželství je, jak u římských katolíků, tak u nekatolíků. Tak si to přečti.
Mají různé "náhrady" svátostí - místo biřmování mají třeba jakousi "konfirmanci" a pod.
No, to bude zase nejspíše nepochopení. To by museli být hodně vadní, kdyby si vymýšleli náhrady fejků. Evangelíci například zcela jistě nemají konfirmaci místo biřmování, konfirmace a biřmování jsou hodně jiné věci. Ale jak to má Ivan, to nevím, zeptám se.
Jedná se v tomto případě pochopitelně o manželství přirozená, nikoli o manželství svátostná. V tomto případě je irelevantní, zda se jedná o pokřtěné nekatolíky či o nepokřtěné ateisty. (Pořád je to manželství přirozené).
A to už opět narážíš na základní nepochopení toho, co jsou to vlastně svátosti.
Tak jsi o tom něco zjisti, Stando, zeptej se třeba pana faráře, nebo někoho, kdo tématu rozumí a komu věříš. A nebo si přečti ten článek " Obraz manželství v současném kanonickém právu", je to tam napsané, jak to je. Abys zbytečně nežil v omylech.
Obecně paltí, že toto manželství přirozené je nerozlučitelné.
Ovšem s výhradami v případě, kdy uvěřivší straně brání manžel v praktikování nového života s Bohem. Tehdy dostává Bůh přednost před druhým z manželů..... O tom jsem se ti ale přece už zmínil!
Stando, když je takové manželství pro ŘKC rozlučitelné, tak není nerozlučitelné. To by ti logika dala, kdybys jí měl.
Toník |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 12. červenec 2022 @ 07:44:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Níkdy jsi neslyšel, že existují výjimky z pravidla?
Tak je to i s manželstvím přirozeným - obecně platí, že manželé by se kvůli své konverzi ke křesťanství neměli rozloučit, ale dál žít spolu.
Když to ale pro zarputilý postoj druhé strany vůči Bohu nejde a takové soužití by se pro křesťanskou stranu stalo peklem šikany, je dovoleno toto manželství ukončit. Jedná se tedy o rozvod manželství přirozeného, poněvadž v něm není možno pokračovat.
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 03. červenec 2022 @ 19:51:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Zase je v tomto ukryta jehlička - že jako katolíci podle tebe nejsou křesťané.
..." Já psal k tématu svátostí - biskup je kněz, který má plnost kněžství."...
A já ti yvsvětlím, co je podle katolíka na tomto tvém tvrzení špatně: Nenutím ti nijak přijmout můj názor - jen se s ním seznam.
Biskup je biskupem, nikoli už knězem. Právě proto, že má už plnost svátosti kněžství, což žádný kněz pochopitelně nemá. Svátost kněžství mají také jáhni - a ani o nich nikdo nemůže po právu říci, že jsou kněžími.
Kristus ustanovil podobu církve hierarchicky - jako stádo, které vedou pastýři.
Je to tedy nikoli náhodou podobné uspořádání, jako třeba v armádě.
Poručík je hodnost důstojníka v armádě, plukovník je vyšší hodnost, generál je pak nejvyšší hodnost. Všichni jsou to vojáci, ale žádný z nich už není vojínem.
A podobně jáhen je hodnost, kněz je vyšší hodnost, biskup je pak nejvyšší hodnost.
Všichni mají sice stejnou svátost kněžství, ale v různé míře.
..."Takže bys rozuměl, že k platnému vysluhování
svátosti či k platnému udílení svátostí (z pohledu sloužící strany) není
potřeba víra aktérů? "...
Svátosti se udílejí s cílem připodobnit se více Kristu, navázat s Ním hlubší vztah, naučit se ho více milovat. Tak tomu rozumíme my, katolíci. To nejde bez vztahu víry! Bez víry se nelze líbit Pánu.
Platné udělení svátosti, když na straně příjemce svátosti je absence víry, je přijímání svatokrádežné.
VojŤech Kodet dneska ukončil ony duchovní přednášky (na téma osmera blahoslavenství) a mám radost, že se u nás cítil velice dobře (Zrovna dneska má výročí 40 let kněžské služby. . Slíbil, že pokud Pán dá, tak že za rok k nám přijede znovu ....
Návštěvnost se pohybovala mezi 200 - 500 lidí.
Takovéto setkání lidí podobně smýšlejících, toužících navázat s Kristem hlubší vztah - to Duch svatý byl po tyto tři dny přímo hmatatelně mezi námi.
Takže za rok se mám opět na co těšit.
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 04. červenec 2022 @ 08:43:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, to jsem nevěděl, že je v tomto ukryta jehlička - že jako katolíci podle tebe nejsou křesťané.
Já ti odpovídal na tvůj názor:
Pokud se zde máme spolu bavit o římsko-katolické víře, musíme se o ní vyjadřovat vždy ve smyslu uvažování římsko-katolíka. Jen tehdy to bude dávat smysl, jen tehdy to nebude mylné.
A souhlasil jsem s ním. Píšu ti ohledně svátostí ve smyslu uvažování římskokatolíka. Až se budeme bavit o jiných tématech, než řísmkokatolických - o nějakém křesťanském tématu (třeba nový život, znovuzrození, pokání, křest, čistota, poslušnost, naděje, láska, ...), budu se zase vyjadřovat ve smyslu uvažování křesťanů.
A o křesťanských tématech se normálně baví i římskokatolíci - je hodně ŘK, kteří přijali od Boha nové srdce a není to pro ně čárymáry fuk a kouzelný proutek, jako pro tebe, baví se o láce, radosti, pokoji, čistotě, naději...
To, že je člověk římskokatolík nemusí znamenat, že není křesťan, jak sis to vymyslel ty.
A já ti yvsvětlím, co je podle katolíka na tomto tvém tvrzení špatně: Nenutím ti nijak přijmout můj názor - jen se s ním seznam.
Stando, pokud je pro nějakého ŘK špatně věta "biskup je kněz, který má plnost kněžství", tak to bude asi hodně povrchní katolík, katolík, který se na katechismus kouká jen z venku.
Biskup je biskupem, nikoli už knězem.
Ani jsi to tentokrát nenapsal tučně a podtrženě, Stando?
Ale to ukazuje na tvou velmi základní neznalost římskokatolických reálií a učení. Zkus si někdy ten katechismus otevřít. Najdeš tam například [katechismus.cz]:
Výraz „sacerdos“ – kněz – označuje v současném způsobu vyjadřování biskupa a kněze, ale ne jáhna.
Kristus ustanovil podobu církve hierarchicky - jako stádo, které vedou pastýři.
Ano. To tak Kristus=ŘKC skutečně ustanovil. A je určitě jeho věc, jak si ustanoví sama sebe.
Je to tedy nikoli náhodou podobné uspořádání, jako třeba v armádě.
Určitě to není náhodou. To je i základní princip sekt. Organizační struktura je hierarchická a autoritářská, pyramidální. A tak funguje svět ve hříchu. Staré stvoření od Adama. Tak fungoval Izrael, když chtěl nad sebou krále a pohrdl Bohem.
V tom se dost podstatně liší od toho, co učil a předal svým učedníkům Pán Ježíš:
„Víte, že vládci národů panují nad nimi a velcí nad nimi vykonávají svou svrchovanou moc. Mezi vámi tomu tak nebude; ale kdo by se chtěl mezi vámi stát velkým, bude vaším služebníkem; a kdo by chtěl být mezi vámi první, bude vaším otrokem. Stejně jako Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé. “
Zpět tedy ke svátostem.
Platné udělení svátosti, když na straně příjemce svátosti je absence víry, je přijímání svatokrádežné.
Určitě, Stando. Když je svátost vysluhována platně a příjemce má absenci víry, nebo má víru a je v těžkém hříchu (např u eucharistie), je to svatokrádežné přijímání. To víš dobře.
VojŤech Kodet dneska ukončil ony duchovní přednášky (na téma osmera blahoslavenství) a mám radost, že se u nás cítil velice dobře (Zrovna dneska má výročí 40 let kněžské služby.
Tak to už se ho nezeptáš, jak to je s tím biskupem, jestli je biskup knězem, nebo ne.... Tak to zkus u někoho jiného, Stando. Třeba u pana Graubnera.
Toník |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 04. červenec 2022 @ 12:59:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Proto výraz „sacerdos“ — kněz — označuje v současném způsobu vyjadřování biskupa a kněze, ale ne jáhna."...
Ty si sice dokážeš najít v katechismu větu, která svým zněním vyhovuje tvému záíměru, ale je tak jen proto, že jí stejně v jejím skutečném smyslu nerozumíš.
Biskup a kněz jsou sice oba účastníci stejné služby církve (skrze svátostné kněžství), avšak přesto v rozdílných rovinách této služby.
V římskokatolické církvi existují dva základní druhy kněžství: kněžství všeobecné (kněžství všeho lidu) a kněžství svátostné.
Podle tvého uvažování bychom tedy měli všechny, koho se toto kněžství týká, nazývat knězi?
Dále:
..."existují dva různé stupně služebné účasti na Kristově kněžství (svátostném): biskupství a kněžství. "...
Biskupovi říkáme biskup, knězi říkáme pak kněz. Tak je tomu u nás, v římskokatolické církvi. Biskupovi neříkáme kněz!
I když se Graubner kvůli srozumitelnosti pro média vyjadřuje svým způsobem (také to uvádí: "Snad můžeme říci že biskup je kněz, který má plnost svěcení ......"
Můžeme to říci - pro neznalé, aby z toho pochopili alespoň něco.
Ve skutečnosti ale žádného biskupa neoslovujeme výrazem "kněz", protože je nám jasné, že je už cosi daleko více, než kněz.
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 06. červenec 2022 @ 08:52:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, chápu, ty si sice dokážeš najít v katechismu větu, která svým zněním vyhovuje tvému záměru, ale je tak jen proto, že jí stejně v jejím skutečném smyslu nerozumíš.
Když už dokážeš najít v katechismu tu větu, našel sis jí? A přečetl sis jí? Proč nerozumíš tomu, co znamená? Co je pro tebe složité na tom, že výraz „sacerdos“ — kněz — označuje v současném způsobu vyjadřování biskupa a kněze, ale ne jáhna, že nerozumíš skutečnému smyslu?
Myslím, že to není tak složité, aby to nešlo pochopit.
Když je pak napsané v CIC "Pomazání nemocných udílí platně kněz a jedině kněz." tak to znamená, že pomazání nemocných může udílet platně pouze kněz - tedy jak ten, co je vysvěcen na kněze, tak ten, co je dále vysvěcen na biskupa.
V katechismu je to pak rozepsané, i pro prostší lidi, kteří nevědí, že biskup je knězem, je tam proto napsané "pomazání nemocných mohou udělovat pouze kněží a biskupové". Protože ten, kdo neví, že biskup je také kněz, někdo povrchní, nevzdělaný, by si při čtení věty z CIC "Pomazání nemocných udílí platně kněz a jedině kněz." mohl mylně domnívat, že biskup pomazání nemocných nemůže udělovat platně.
Biskup a kněz jsou sice oba účastníci stejné služby církve (skrze svátostné kněžství), avšak přesto v rozdílných rovinách této služby.
Církve se to netýká, Stando. Bavíme se o svátostech a o ŘKC.
Pokud jde o svátosti, jsou biskupové i kněží účastnici ve stejné rovině.
Pokud bude biskup vysluhovat eucharistii, bude to docela stejná rovina, jako když jí bude vysluhovat jiný kněz, který není biskupem. Pokud bude biskup udílet svátost nemocných, bude to docela stejná rovina, jako když ji vysluhuje kněz, který není biskupem. Kvalita takto vysluhovaných svátostí bude stejná.
V římskokatolické církvi existují dva základní druhy kněžství: kněžství všeobecné (kněžství všeho lidu) a kněžství svátostné.
Přesně tak.
Podle tvého uvažování bychom tedy měli všechny, koho se toto kněžství týká, nazývat knězi?
Myslíš v ŘKC? Jak tě to napadlo?
Ne. Ti, kteří v ŘKC nejsou knězi (například jáhnové, nebo laici), ty by nebylo správné nazývat knězi. Knězi by bylo rozumné nazývat ty, kteří knězi jsou - třeba papeže, kardinály, biskupy, kaplany, ...
Ale vaše věc, co jak nazýváte. To je přeci tvoje rozhodnutí, jak co nazýváš, jestli si zjistíš, jak věci jsou, dáš se poučit, budeš se zajímat o téma.
Já ti píšu k tématu, jak to v ŘKC je - v ŘKC se slovem "kněz" nazývají kněží a biskupové, protože kněží a biskupové jsou knězi. Jáhnové a laici se slovem "kněz" v ŘKC nenazývají, protože jáhen či laik - na rozdíl od biskupa a kněze - není knězem.
Jak to budeš nazývat ty, to je tvoje věc.
Biskupovi říkáme biskup, knězi říkáme pak kněz. Tak je tomu u nás, v římskokatolické církvi. Biskupovi neříkáme kněz!
Jo, to tak je, pro lidi, co chodí do kostela a jsou povrchní a bohrovní a nechtějí se nechat poučit. To chápu.
Proto je třeba v tom katechismu napsané "pomazání nemocných mohou udělovat pouze kněží a biskupové". Protože ten, kdo neví, že biskup je také kněz, někdo povrchní, nevzdělaný, by si při čtení věty z CIC "Pomazání nemocných udílí platně kněz a jedině kněz." mohl mylně domnívat, že biskup pomazání nemocných nemůže udělovat platně.
Ale taky třeba kardinály a papeže nazývají ŘK kardinál a papež. Ale to bys snad rozuměl, že kardinál je taky biskup, i když se mu neříká běžně biskup? Že papež je taky biskup, i když se mu říká papež a ne biskup?
Nebo to taky nevíš, že kardinálové a papeži jsou také biskupy?
Rozdíl je vzhledem ke svátostem jen v tom, že kardinál není víc biskup než jen biskup. Má stejnou moc vysluhovat svátosti, jako biskup.
U kněží to tak není - biskup má plnost kněžství, je knězem, který může udělovat všechny svátosti (kromě manželské, samozřejmě). Samotný kněz, který není biskupem, nemá moc udělit svátost kněžství. Protože kněz nemá plnost kněžství.
I když se Graubner kvůli srozumitelnosti pro média vyjadřuje svým způsobem (také to uvádí: "Snad můžeme říci že biskup je kněz, který má plnost svěcení ......"
No, může to říci pro neznalé lidi, co nevědí, že biskup je kněz, aby to pochopil alespoň někdo, kdo je bohorovný a nemusí se ptát na tak základní věc v ŘKC, i když jí nezná....
Toník |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 06. červenec 2022 @ 20:08:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Církve se to netýká, Stando. Bavíme se o svátostech a o ŘKC."...
Církve se to týká - svátosti jsou záležitostí jedině církve.
Kdo vás poslouchá, mne poslouchá - kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá (říká Pán Ježíš apoštolům a platí to i na jejich následovníky).
..."Ti, kteří v ŘKC nejsou knězi (například jáhnové, nebo laici), ty by nebylo správné nazývat knězi."...
Ovšem jáhnové na rozdíl od laiků už obdrželi první stupeń svátosti kněžství - už na ně byly také vloženy ruce bikupa ke službě. Ovšem jen k určité konkrétní službě, která neobnáší službu kněze vysluhovat některé další svátosti (mimo křest). Proto jáhnům neříkáme "kněz" - i když svými osobami už mají také účast na svátosti kněžství.
Už dlouho se tu přeme o slovo "kněz" - komu ho přiřadit a komu nikoli..
Apoštol Jan ho přisuzuje úplně každému pokřtěnému:
(Zj 1,4) Jan sedmi sborům v Asii: Milost vám a pokoj od Toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů, kteří jsou před jeho trůnem, a od Ježíše Krista, jenž je věrný svědek, prvorozený z mrtvých a vládce králů země. Tomu, jenž nás miluje a svou krví nás rozvázal z našich hříchů a učinil nás královstvím, kněžími svému Bohu a Otci — jemu sláva i moc na věky věků. Amen.
V římsko-katolické církvi má toto slovo jasný význam - platí jen pro ty, kdo obdrželi druhý stupeň svěcení ke služebnému poslání svátosti kněžství. O biskupovi už neříkáme, že je knězem (i když knězem samozřejmě je a byl an kněze vysvěcen - protože charakter jeho služby už daleko převyšuje jeho dřívější službu kněze.
Jak jsem už říkal, milosti ze svátostí plynou od Boha skrze biskupy; (Mt 18,18) .
To je víra římsko-katolické církve.
..."někdo povrchní, nevzdělaný, by si při čtení věty z CIC "Pomazání nemocných udílí platně kněz a jedině kněz." " mohl mylně domnívat, že biskup pomazání nemocných nemůže udělovat ..."...
Biskup má naopak plnost svátosti kněžství
- z logiky věcí je tedy zřejmé, že něco takového by se mohl domnívat jedině nevzdělaný hnidopich.
A o kousek vedle má ale ten hnidopich v tom samém CIC také napsáno,
že olej, potřebný k udílení svátosti nemocných musí vysvětit biskup
a předá jej pak kněžím, kteří udílejí svátost nemocných....
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 07. červenec 2022 @ 08:57:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Církve se to týká - svátosti jsou záležitostí jedině církve.
V církvi je mnohem důležitější, aby lidé přijali odpuštění a odpustili, aby byli vysvobozeni od démonů, kteří je trápí a uzdraveni od nemocí, jak to Pán Ježíš dělal a dělá dodnes, aby přijali od Boha nové srdce, nového ducha, aby ukončili starý bezbožný život, aby přijali ducha svatého a jeho dary, slovo poznání, dar uzdravení, dar rozeznání duchů, proroctví, moc a dělali tak něco užitečného pro druhé lidi, jako to dělal Pán Ježíš.
Proto jáhnům neříkáme "kněz" - i když svými osobami už mají také účast na svátosti kněžství.
To je dobře, Stando.
Protože jáhen není knězem.
Už dlouho se tu přeme o slovo "kněz" - komu ho přiřadit a komu nikoli..
To se ale hádáte docela zbytečně, Stando.
Nebo se zeptal pana faráře, jestli biskup je či není knězem.
Nemusel by ses pak hádat.
Apoštol Jan ho přisuzuje úplně každému pokřtěnému:
???
Apoštol Jan to píše o sobě (nás učinil kněžími). Nepsal jsi tu náhodou, že apoštol Jan pokřtěný nebyl? Už se to změnilo? Už rozumíš, že apoštol Jan byl pokřtěný?
Biskup má naopak plnost svátosti kněžství
- z logiky věcí je tedy zřejmé, že něco takového by se mohl domnívat jedině nevzdělaný hnidopich.
Ale snad už to ten nevzdělaný hnidopich zjistil. A že do toho CIC nahlédl.
Toník |
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. červenec 2022 @ 09:12:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Nepsal jsi tu náhodou, že apoštol Jan pokřtěný nebyl? Už se to změnilo?"...
Toníku, proč jsi tak zbytečně zatvrzelý?
Přece nejsi hloupý, abys dávno nepochopil a neznal mé stanovisko, že apoštol Jan byl pokřtěný nikoli křtem vody do Pánova jména, ale společným životem s Kristem Pánem, skrze Kristovu smrt a vzkříšení - čehož byl on přímým účastníkem a také svědkem.
Mé názory tedy znáš.
K čemu tyhle zbytečné slovní tanečky a hraná nevědomost? Co si tím potřebuješ dokazovat?
Ten "někdo" tvrdil, že kněz uděluje svátost nemocným s vědomím biskupa - že olej, který k tomu kněz používá, musí vysvětit biskup a předat ho knězi.
Ten "Někdo" stále tvrdí, že všechny milosti plynoucí uvnitř církve ze svátostí, putují v principu vždy jistým způsobem skrze osobu biskupa - ten je zprostředkovává.
Biskup je pastýřem diecéze a kněží jsou jeho pomocníci - jeho "prodloužené ruky".
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 11. červenec 2022 @ 08:14:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, nevím, proč si tak zbytečně zatvrzelý. To bys musel napsat ty.
Já reaguji ke tvým nápadům, omylům, co jsi tu psal - jeden z nich byl ten, že apoštolové nebyli pokřtění. Jestli sis teď ponovu vymyslel nějaký jiný křest kterým vlastně byli pokřtění, i když nebyli pokřtění, tak to nemůžu vědět, dokud to nenapíšeš. Nejsem hloupý, ale hlavně jasnovidec ani jeho bratranec, abych dopředu věděl, co si zase vymyslíš při tvých kličkách a háčkách.
apoštol Jan byl pokřtěný nikoli křtem vody do Pánova jména, ale společným životem s Kristem Pánem, skrze Kristovu smrt a vzkříšení
Máš teď tedy teď proti ŘKC učení čtyři křty? kromě křtu vodou, krve, touhy sis ještě navíc vymyslel čtvrtý křest společným životem s Kristem Pánem?
No, když je napíšeš, tak je znám. Čtu si, co si vymýšlíš.
K čemu tyhle zbytečné slovní tanečky a hraná nevědomost? Co si tím potřebuješ dokazovat?
To nevím, k čemu je máš. Já se tě ptám na to, co píšeš.
Takže bys rozuměl, že Jan to kněžství nepsal o lidech pokřtěných, ale o křesťanech - a je jedno, zda už byli pokřtěni, či ne? Každý křesťan je knězem Bohu, už od chvíle, kdy se stane křesťanem. Už společným životem s Pánem Ježíšem Kristem, životem, který patří Bohu, je knězem. Tak, jako Jan.
To ale nesouvisí se svátostmi.
Toník
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 12. červenec 2022 @ 07:38:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, o tom, zda byli apoštolové někdy pokřtěni či nikoliv (že Kristem ustanovený křest nepotřebovali - že ten byl určen až pro další křesťany, kteří už nemohli žít své životy spolu s Kristem, dokud chodil zde na zemi), jsme se bavili už před léty. Můžeš si to dohledat.
Mé názory jsou v tomto pořád stejné a měl jsem za to, že je už znáš..
Nebo ty máš snad informace, že apoštolové byli také pokřtěni ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého, jak je uvedeno v Mt 28,19?
..." Jan to kněžství nepsal o lidech pokřtěných, ale o křesťanech..."...
Napsal jsi nesmysl:
Nikdo, kdo dneska není pokřtěný ve smyslu Mt 28,19 (jak to Kristus ustanovil před svým nanebevstoupením) není dosud Kristovým učedníkem. Není dosud křesťanem, nemůže být.
Křesťanem se člověk stává "pokristěním", obléknutím Krista ve křtu (Gal 3,27). Spolu s Kristem ve křtu umře tomuto světu (Ř 6,8), spolu s Kristem je pohřben a spolu s Kristem je v tom samém křtu i vzkříšen (Kol 2,12)....V tomto křtu jsou z něho sňaty z pouhé Boží milosti všechny hříchy, které má (Kol 2,13-14).
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Neděle, 03. červenec 2022 @ 16:36:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | oko
Bez biskupa (potažmo bez jeho zástupce - kněze) - tedy bez vědomí církevní obce není manželství uzavřeno svátostně.
martino
oko, svátost manželství je jediná svátost, kterou neuděluje Církev skrze, biskupa, kněze nebo jáhna. Svátost manželství si udělují v Církvi pokřtění snoubenci za přítomnosti, biskupa, kněze nebo jáhna, jako svědky přijaté svátosti, skrze slib který učinili snoubenci před Bohem a Církví, aby manželům požehnali. Nedílnou součástí pak je předmanželská příprava, aby každý ze snoubenců přesně věděl a znal ohledně svých manželských závazků a povinností. Dokonce pokud by taková příprava snoubenců neproběhla, mělo by to za následek i anulaci manželství. Ale vím co máš namysli a rozumím tomu. Ale pokud budou dva pokřtění katolíci např. na dovolené v cizině, a jeden z nich onemocní tak, že jsou oprávněni se domnívat, že umře mohou spolu uzavřít manželství jako svátost, když nebude v dosahu katolický kněz. Ale pak se následně ten nemocný a umírající uzdraví, vrátí se domů a je třeba tuto vadu, napravit. Nikoliv vadu uzavřeného manželství, ale nápravu skrze Církev, protože všechny svátosti jsou v Církvi a to se uskutečňuje následně tkz. - v kořeni neboli sanací, kdy církev administrativně uzná jejich manželství za platně uzavřené s tou formou, kterou bylo uzavřeno, případně jim udělí dispenze od překážek, které manželství bránily. Např. jeden ze snoubenců byl nevěřící nebo věřící jiného vyznání. Myslím, že je dobře, že Cizinec do všeho šťourá, protože jednou zjistí konečně své omyly, a šachy, které celý život hrál a dozraje do stádia, kdy zjistí, že takto životem zdevastovaný nemůže předstoupit před Boha s falešným náboženstvím, které žije. Evangelická sekta která žehná homosexuálům jak se ne dávno přiznal u Jílkové evangelický farář, je skandální a být členem takové sekty, je zahanbující.
- prostým zplatněním neboli konvalidací – manželé znovu vysloví manželský souhlas před zástupcem církve a dvěma svědky, ale má se za to, že jejich manželství je platné od samého začátku, kdy ho uzavřeli, ale zde se pak jen realizuje zplatnění v Církvi pro matriku a věřící. Jedná se o uzdravení
|
]
Neplatné a nedovolené svátosti - Re: Něco málo o svátostech. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 03. červenec 2022 @ 20:37:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Myslím, že jinými slovy říkáme to samé: Svátost manželství si udílejí snoubenci vzájemně jeden druhému. Proto je svátostné manželství nerozlučitelné , je uzavřeno před Bohem a ani církev nemá právo takové manželství rozvázat.
Přesto se svátostné manželství uzavírá uvnitř společenství církve - biskup k němu dává svůj souhlas, v zastoupení odoávajícího kněze je pak svazku požehnáno církví (požehnání plyne od Boha skrze biskupa a kněze na novomanžele).
Kánon 835 Službu posvěcování konají především biskupové, kteří jako velekněží jsou hlavními rozdavateli Božích tajemství a také řídí celý liturgický život v církvi sobě svěřené, jej podporují a chrání ...
|
]
|
|
