Toníku, zase zde mám pocit maření svého času.
Stando, to budeš mít vždycky, když místo psaní k tématu a odpovědí na otázky budeš vymýšlet nesmysly o diskutujících. Zkus schválně někdy udělat opak toho, co děláš a místo vymýšlení nesmyslů o druhých zkus udělat to, co máte za úkol v ekumenismu: Zbavovat se postupně tvého poněkud virtuálního vidění světa druhých a nahrazovat ho skutečností.
Můžeš taky něco napsat o sobě a o tvém světě a odpovědět na otázky, na konkrétníotázky z tvého života a tvého uvažování. I ty náznaky tvého uvažování ve tvých příspěvcích jsou zajímavé.
Pokud bych nepatřil sám sobě, nemohl bych se sám rozhodnout ve vztahu se někomu odevzdávat, nemohl bych prožívat pravdivý vztah, prožívat společenství. A to ani prožívat společenství s Bohem.
Že tu uvádíš tvoje konkrétní uvažování, které ti brání přijmout spasení v Ježíši a vydat Bohu život, je dobře. Piš tu o sobě, co žiješ, jak uvažuješ, ať to můžeme (my i další lidé) porovnat s tím, co žijeme my a jak uvažujeme.
Když nám například apoštol píše: "Nevíte, že nejste sami svoji, byli jste koupeni za velikou cenu", tak to slovo tedy není pro tebe? Ty jsi sám svůj, patříš tedy sám sobě? Nebyl jsi tedy koupen za velikou cenu? Kdybys byl koupen a nebyl sám svůj jako to píše o nás Pavel, nemohl bys prožívat pravdivý vztah?
Když píše jinde: "Neboť žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.", tak to se taky netýká tebe, to slovo je ti cizí? Nemůžeš tedy patřit Pánu, protože by ses nemohl sám rozhodovat, ztratil bys tvou "svobodu" hřešit? Kdybys patřil Pánu Ježíši, nemohl bys tedy prožívat společenství s tvým bohem?
Pokud už ani dnes tvé srdce nepatří tobě, s čím jiným chceš sdílet s Bohem celou věčnost? Nakolik by byl pravdivým vztah srdce, které ti vlastně nepatří?
Protože celý můj život patří Bohu, budu celý můj život sdílet s Bohem. Chci sdílet s Bohem celý můj život: Vše co mám, co jsem. Proto jsem Bohu svůj život také vydal, protože jsem chtěl s Bohem být celý život.
Stando, když třeba někdo řekne: "Moje srdce patří mé největší lásce, žiji jen pro ni", tak je to pro tebe taky "plytká řečička", "hloupá řečička", "logický nesmysl", "virtuální svět" či cokoliv jiného? Taky se takového člověka zeptáš: "Když tvé srdce patří tvé největší lásce, co s ní chceš teda sdílet? Nakolik je pravdivý vztah srdce, které ti nepatří?" a nebudeš si při takové tvé otázce ty připadat hloupě?
Zkus si někdy po sobě přečíst tvé příspěvky a trochu se nad nimi zamyslet. Možná ti to, co žiješ, vyhovuje. Možá tak dokonce žije více římských katolíků, jen se o tom nesdílejí. Ale určitě je hodně jiných, kteří rozumí, že jejich srdce patří Bohu. Pro mne je tvé uvažování v této věci další překvapení, jsem rád, že jsi to téma otevřel a je zajímavé vidět, jak uvažuješ, děkuji za to, že jsi měl odvahu popsat to, co ve skutečnosti žiješ takto veřejně v diskuzi. |