Moje zkušenost nabytá v několika zemích je taková, že největší svobodu ohledně vlastního názoru máš u kvakerů, pak v CČSH (dokud nenaštveš něčím patriarchu), anglikánské církvi (té části, které se říká low church), metodistů a ŘKC. Vždy však záleží na konkrétních lidech ve sboru či farnosti. Vlastně jde o to, jak moc ta která církev reálně uplatňuje své "vyznání víry a předpisy (psané či jen sdílené)." Kdyby ŘKC důsledně uplatňovala kanonické právo, je minimálně 90 % katolíků exkomunikovaných. Když vynecháme takové ty místní pidicírkvičky s maximálně pár desítkami členů (v podstatě spolky vedené pár malými papeži) a budeme se bavit o nadnárodně působících církvích, pak dobrou ukázkou toho, jak to vypadá, když se vlastní nauka bere vážně, jsou jehovisté, kde je ročně exkomunikováno 40 až 60 tisíc lidí. To jsou jejich čísla, ale když si porovnáš detailní statistiky, pak ti při sečtení exkomunikovaných a zesnulých ještě chybí dost lidí - to jsou ti, kteří nebyli vyloučeni, ale přestali kázat. Pohybujeme se tedy někde kolem 1% exkomunikovaných každý rok, což jsou čísla udávaná samotnou Strážnou věží. A teď si představ, jak by to asi tak vypadalo, kdyby v ŘKC exkomunikovali každého, kdo např. používá antikoncepci, smilní (třeba žije na hromádce), nevěří v nějaké dogma, chodí k různým věštcům. Dobré 3/4 katolických biblistů a profesorů by byly exkomunikovány. Leč ŘKC fak jen v těch nejhorších případech nesáhne po exkomunikaci ale odebere právo vyučovat na katolických školách. Můj názor na ŘKC je tedy takový, že tam panuje obrovská míra svobody svědomí a vyjadřování (tj. i pro fakticky nepravověrné), nebo je tam bordýlek a anarchie. Kolik kněží odmítne pokřtít dítě, protože jeho rodiče nechodí vůbec do kostela? Zatím jsem se setkal s jedním takovým a to dítě stejně pokřtili v sousední farnosti. Z toho, co jsi tu tak o svém případu napsala, mi to vypadá spíš na osobní mezilidský problém.