Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ludvík.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 16195, komentáře < 7 dní: 226, komentářů celkem: 397327, adminů: 60, uživatelů: 5077  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 177 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

Willy
oko
Akuzativ

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109099994
přístupů od 17. 10. 2001

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Oko, ty jsi fakt neskutečný .... (co?, to si doplň) (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 24. březen 2014 @ 13:36:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milé, drahé oko,

číst, co ty tu v této diskuzi píšeš, je opravdu na silný žaludek. Jsi opravdu "synem své církve".
Ale abys pořád neplakal, že nemáš Husův spis "O církvi", opět ti z něj zde dám úryvek a to celou 11.kapitolu. Tvé závěry o Husovi jsou, když ne tedy lživé, pak hloupé. Nakonec sám ses usvědčil, když jsi psal, že mne klidně můžeš také usvědčit ze lži o tom, že dílo p.Sedláka o Husovi je prokatolické. Ani úvod p. Sedláka sis nepřečetl a ihned jsi zase psal své výplody. A tak musím souhlasit s Cizincem, že takto běžně jednáš. Také jsem si Tě vážil, ale myslel jsem, že dokážeš uznat svou chybu a vzít zpět své omyly a přiznat se k nim. Ale ty si opravdu vymýšlíš nepravdy a nepřiznáváš se k nim. Docela mě možná pobaví, jak si zase budeš vysvětlovat Husova slova, která uvádím níže. 

Protože mnozí kněží upustili od napodobování nejvyššího  velekněze Ježíše Krista a vychloubají se mocí, která byla předána  církvi, aniž tomu odpovídá skutek, je ještě potřebí promluvit o povaze  této moci. Násilně totiž ždímají z onoho slova 16.  kapitoly Matoušovy „Cokoli svážeš na zemi, bude svázáno i  na nebi" atd., že cokoliv oni učiní, má každý člověk naprosto  schvalovat. A podobně z Kristova výroku v 23. kapitole Matoušově „Na stolici Mojžíšově  posadili se zákoníci a farizeové. Proto všecko, cokoli vám řeknou,  čiňte", ždímají, že každý poddaný je má ve všem poslouchat. A tak sami kněží si s povykem přisvojují k své slávě, cokoli jim v evangeliu Kristovu zaznívá k libosti, aniž na to odpovídají službou lásky. Avšak co jasně mluví o práci, o odříkání světa a o následování Ježíše Krista, to zavrhují jako něco, co se jim protiví, anebo předstírají, že to dodržují, ale nedodržují  to.
A odtud, že Ježíš řekl Petrovi „Tobě dám klíče  království nebeského a cokoli svážeš na zemi" atd., chápou se s velikou oblibou tohoto výroku, aby povznesli vlastní moc. Avšak  že Pán řekl Petrovi v 21. kapitole  Janově „Pojď za mnou" a „Pas ovce mé", před tím prchají jako před jedem.  Podobně to, co Ježíš řekl učedníkům v 18.  kapitole Matoušově „Cokoli svážete na zemi, bude svázáno i  na nebi" atd., přijímají s povděkem a chlubí se tím, ale že  v 10. kapitole Matoušově řekl „Nemějte zlato ani stříbro", tomu se vyhýbají jako něčemu škodlivému. Podobně zase  co řekl učedníkům v 20. kapitole  Janově „Přijměte Ducha svatého. Kterým odpustíte hříchy, odpouštějí se jim,  a kterým je zadržíte, těm se zadržují", klidně přijímají. Ale to,  co řekl v 11. kapitole Matoušově  „Učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem" - tichost a pokoru, které připravují místo Duchu  svatému, do svých srdcí  nepřijímají.
Také to, co Pán řekl učedníkům v 10.  kapitole Lukášově „Kdo vás slyší, mne slyší", chápou ve smyslu  poslušnosti vůči sobě. Avšak že řekl v 20.  kapitole Matoušově „Víte, že knížata národů panují nad nimi  a kteří větší jsou, moci užívají nad nimi. Ale tak tomu nebude mezi vámi,  nýbrž kdokoli by chtěl být mezi vámi větší, budiž váš služebník,  a kdokoli by chtěl být mezi vámi první, budiž váš sluha jako  i Syn člověka nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil"  - tento nejlaskavější výrok napadají slovem i skutkem, slovem, když tvrdí, že mají panovat, a skutkem, protože nechtějí sloužit církvi po způsobu Pána Ježíše Krista. A abych to krátce shrnul: Přežvykují, rozhlašují a příliš  do široka natahují kdejaký výrok Písma a zvláště evangelia, který podle jejich zdání mluví o tom, že mají být bohatí, rozmařilí, ve světě slavní a že nemají trpět žádné pohanění pro Krista. Cokoli však mluví jasně pro následování Ježíše Krista, jako chudoba, tichost, pokora, snášenlivost, čistota, námaha nebo trpělivost, to potlačují nebo opatřují vysvětlivkami podle své libosti, anebo to výslovně zavrhují jako něco, co ke spasení nenáleží.
A ďábel  sám, jenž je nejhorším sofistou, svádí je pro jejich neznalost  důsledků tímto důkazem: Kristus dal takovou moc Petrovi a ostatním  apoštolům; tedy také jim. Z toho si sami namlouvají, že mohou  dělat cokoliv a jakkoli chtějí. A tu podle stejně zřejmého závěru jsou  spolu s Kristem nejblaženějšími otci, kteří soudí církev, aby jednou navždy  došli korunování. Budiž však požehnán vševědoucí Kristus, který tyto výroky řekl  svým apoštolům, věda, že moc, která jim byla předána podle jeho dobrého  zalíbení, zaměří k službě jeho nevěstě.
Pokud jde o moc, kterou se duchovní honosí,  je třeba vzít na vědomí, že se moc někdy chápe jako vrchnost  či moc pravá, jako ve 13. kapitole  Římanům: „Každá duše vrchnostem vyšším poddána bud". Jindy se vyjadřuje  týmž výrazem moc předstíraná či nepravá, jako v 22. kapitole Lukášově, kde Kristus říká těm, kteří byli  posláni z moci velekněží, aby jej zajali: „To jest vaše hodina a moc temností." A v 6. kapitole  Zjevení se říká: „Aj, kůň plavý, a jméno toho, který na něm  seděl, bylo smrt, a peklo šlo za ním. I dána jest jemu moc nad  čtvrtým dílem země, aby zabíjel mečem a hladem a smrtí a šelmami zemskými." A v 13. kapitole Zjevení  čteme, jak drak „dal moc šelmě, i klaněli se šelmě řkouce: Kdo  je podobný šelmě ?  A kdo bude moci bojovati s ní ?" a dále: „Dáno jí válčiti se svatými a vítěziti  nad nimi a dána jí moc nad všelikým pokolením, nad jazykem i nad  národem. A klaněti se jí budou všichni, kteří přebývají na zemi,  jejichž jména nejsou zapsána v knize života a Beránka, toho zabitého."  Kdo je tato šelma, které se lidé klanějí, protože se bojí její  moci ? Kdo čteš, rozuměj a postav se takové  předstírané
moci na odpor a neboj se jí otrocky, protože „dáno  jí bylo válčiti se svatými a vítěziti nad nimi" usmrcováním těla.  Oni však zmírajíce pro Kristův zákon, konečně nad ní vítězí. Neboť jim řekl Spasitel v 10. kapitole Matoušově:  „Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo", a v 16.  kapitole Janově: „Na světě budete mít soužení, ale doufejte,  protože já jsem zvítězil nad světem." A zde praví Augustin  ve výkladu na Jana: „Doufali a zvítězili. V koho, ne-li  v něho ?  Neboť on by nebyl zvítězil nad  světem, kdyby byl svět zvítězil nad jeho údy. Proto řekl Apoštol: Ale díky Bohu,  který dává nám vítězství, a hned dodal: skrze Pána našeho Ježíše Krista,  který řekl svým učedníkům: Doufejte, poněvadž já jsem zvítězil nad světem." Tak Augustin. Nad mocí draka a šelmy pak vítězí ti, kdo mají moc z předurčení, což je moc obzvláštní, o níž se zmiňuje 1. kapitola Janova: „Dal jim moc státi se syny Božími." K této moci přistupuje moc dokonaná, a to je ona moc, kterou Bůh dává blaženému v nebeské vlasti, aby se plně těšil v Pánu a v něm i ze všeho stvoření.

Proto se mají opravdoví ctitelé Kristovi, kteří chtějí  dosáhnout této moci, postavit na odpor každé předstírané moci, která  je násilím nebo lstí dychtí odvrátit od napodobování Krista. Odporem  proti této moci zajisté neodporujeme Božímu nařízení, nýbrž zneužívání moci.  A tohoto zneužití moci klíčů se dopouštějí svatokupci, kteří jen  předstírají, že buď zatracují ty, kdo si to nezasloužili, anebo  že rozhřešují svázané. Činí tak pro svůj zisk anebo proti těm, kdo popřeli  výmysl té jejich poslušnosti. Pán o nich říká v 13. kapitole Ezechielově: „Zlehčovali mne u mého  lidu pro hrst ječmene nebo pro kus chleba, aby zabíjeli duše, které neumírají,  a obživili duše, které nejsou živé, obelhávajíce můj lid, který věří lžím."  K tomu připomíná Řehoř v 11.  oddíle, v 3. kvestii, v kapitole Plerumque: „Správně je pověděno prorokem: Zabíjeli  duše, které neumírají, a obživovali duše, které nejsou živé. Vždyť toho,  kdo neumírá, zabíjí, kdo odsuzuje spravedlivého; a neživého usiluje  obživit, kdo se snaží zprostit vinníka trestu."
Takového zneužití moci se dopouštějí také ti, kdo  prodávají a kupují kněžská svěcení, kdo svatokupecky nabývají  a prodávají biskupství, kanovnictví a fary, kdo bezohledně požadují  za svátosti peníze a kdo životem v lakomství, rozkoši, zhýralosti  nebo ve všemožném zločinu poskvrňují moc kněžství. Ti totiž, ačkoli  „vyznávají, že Boha znají, přece ho skutky zapírají" - Titovi 1. A nevěří tedy  v Boha a v tomto smyslu jako nevěřící synové smýšlejí proti víře  o sedmi církevních svátostech, o klících, o úřadech  a trestech, o mravech, obřadech a posvátných věcech církve,  o uctívání ostatků, o odpustcích  a řádech.
Je jasné, že takoví lidé zlehčují jméno Boží. Proto  se říká v 1. kapitole Malachiášóvě: „Vám, ó kněží, kteří  zlehčujete mé jméno, a řekli jste: V čem jsme zlehčili tvé jméno ?  Obětujete na mém oltáři chléb  poskvrněný... Kdo z vás zavře dveře  anebo zapálí na mém oltáři zadarmo ?  Nemám ve vás zalíbení, praví Hospodin zástupů, a dar z vaší ruky nepřijmu." Hle, Hospodin říká ničemným kněžím, že zlehčují jeho jméno a obětují poskvrněný chléb ! Proto praví Řehoř  v 1. oddíle, v 1. kvestii, v kapitole Multi secularium po svém výkladu o svátostech a moci: „A tak
poskvrňujeme  chléb, to jest tělo Kristovo, když nehodně přistupujeme k oltáři  a když špinaví pijeme jeho čistou krev."
A Apoštol říká  v 10. kapitole Židům: „Kdo pohrdne  Mojžíšovým zákonem, bez slitování na svědectví dvou nebo tří umírá.  Oč přísnější a hroznější trest si zaslouží podle vašeho soudu  ten, kdo šlape po Synu Božím a má krev smlouvy, kterou byl posvěcen, za poskvrněnou."
Za druhé takoví křižují Syna Božího. Neboť Apoštol říká  v 6. kapitole Židům: „Znovu  si křižují Syna Božího a vydávají jej v posměch."
Za třetí  takoví jednají bezbožně proti Božímu zákonu podle slov blaženého Jeronýma  ve výkladu proroka Sofoniáše v 1. oddíle, v 1. kvestii: „Kněží,  kteří slouží eucharistii a rozdílejí krev Páně jeho národům, jednají  bezbožně proti zákonu Kristovu, domnívají-li se, že slova a nikoli  život vzývajícího vytvářejí eucharistii, a že je třeba toliko slavnostní  modlitby a nikoli zásluh kněží, o nichž se říká: Kněz  v jakékoli poskvrně" (Glosa: smrtelného hříchu), „nemá přistupovat  k oltáři, aby Pánu obětoval oběti."
Za čtvrté se jmenovaní lidé rouhají Božímu  majestátu. Proto čteme v 2.  kapitole 2. listu Petrova:  „Kteří žijí v nečisté tělesné žádostivosti a nechtějí se dát  ničím ovládnout", a níže: „Tito pak jako nerozumná hovada, svou  přirozeností určená za kořist lovu a k záhubě, se rouhají tomu,  co neznají." A k této věci říká blažený Augustin ve výkladu  146. žalmu „Chvalte Hospodina, neboť dobrý  jest...: „Jestliže přestupuješ povinnou  přirozenou míru nezřízeným obžerstvím a spíjíš se do opilství,  ať zní tvůj jazyk sebe většími chválami božími, tvůj život se rouhá."  Tak on. Jakým tedy způsobem lakomci, svatokupci, zhýralci a lidé jiným  zločinům propadlí smýšlejí ve své dobrotě o Pánu a o jeho  svátostech, když proti víře jméno Boží zlehčují, jeho chléb poskvrňují. Syna  Božího znovu si křižují a vydávají v posměch, bezbožně proti  Božímu zákonu jednají a nechtějí se dát ničím ovládnout a rouhají  se ?
Je jasné, že k takovým lidem patří „kněžstvo, šířící morovou nákazu," smýšlející proti  víře „o sedmi církevních svátostech a o klíčích" i o ostatních  věcech Kristova zákona. A je jasné, že výrok doktorů, jejichž vůdcem  tenkrát byl Štěpán Páleč spolu se Stanislavem, kteří strhli na svou  stranu Petra ze Znojma, Jana Eliášova, Ondřeje z Brodu, Jana  Hildessena, Matěje mnicha, Heřmana poustevníka, Jiřího z Boru a Šimona  Merdu, výrok, který je předmětem sporu, lze si ověřit na kněžstvu, které si zločinně počíná. Neboť říkají na začátku svého spisu: „Avšak předmět tohoto sporu je patrný na straně  některých kněží, šířících morovou nákazu." Spor totiž vznikl proto,  že kněží Kristovi kázali proti zločinům kněžstva, šířícího morovou nákazu. Vždyť kněžstvo, šířící mor pohoršení mezi lid, nechtělo strpět, aby se kázalo proti tomuto moru, a povstalo proti těm, kdo kázáním  evangelia chtěli slovem Páně léčit tuto morovou ránu, a zlovolně  se rozhodlo udusit takové kázání. Avšak záměrem řečených doktorů bylo  ukázat, že ti, kdo zvěstují evangelium proti špatnosti kněžstva, šířícího  morovou nákazu, smýšlejí kacířsky o klíčích církve. Ale to - jak Pán dá -  neprokážou, co živi budou, atd.



| Nadřazený

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Sobota, 22. březen 2014 @ 18:55:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Staňo, proč prostě neuděláš to, co já níže? Pokud víš, odkud to je, pak prostě napiš odkazy a je to. Jen jestli to není tak, že to nevíš a jen spoléháš na to, že já nekecám:-)))


| Nadřazený

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 22. březen 2014 @ 08:30:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Aha, jasně. Taktika "dobrej a zlej policajt" dobře známá ze všech totalit je pro tebe že ho "prosili". To by mne nenapadlo.

S přátelskou laskavostí a péčí snažil se především nejmenovaný jeden prelát, jenž mimo jiné všecky získal sobě Husovu důvěru, aby ho obrátil na cestu odvolání a spasení.

  Jo, myslím, že i o tom hodném policajtovi se Jan Hus ve svých dopisech zmiňuje.


| Nadřazený

Stránka vygenerována za: 0.47 sekundy