 |
Právě je 431 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116561012
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. září 2012 @ 07:08:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Jen křest na odpuštění hříchů dokáže pro zásluhy Krista pozvednout lidskou důstojnost do důstojnosti dítěte Božího.
To křest opravdu nedokáže. Natož pak svátost "křtu" provedená na miminku.
Křest nás zachraňuje jako potopa. Pokud člověk nemá důstojnost v Kristu, spravedlnost (archu)
je mu křest platný stejně, jako potopa lidem, kteří neměli archu. Ani nemluvě o svátosti "křtu" kterou
máš asi na mysli. K tomu bych ti doporučil si přečíst jeden velmi realistický článek, sekci, která mluví
o sebeklamu a podvádění lidí.
Ale bylo by dobré si ujasnit, zda jsi od té doby ,
co jsi (podle tebe) už dostal to nové srdce, ještě někdy zhřešil.
Normální člověk by totiž ze tvých slov vyvodil, že když už nemáš svobodu
hřešit, tak logicky už hřešit ani nemůžeš, že tedy už nehřešíš.
Že od té doby, co jsi dostal to "nové srdce", tak jsi už ani nemohl spáchat hřích.
Rozumím tomu tak dobře?
Asi by bylo dobré aby sis to ujasnil, oko.
Všimnul jsem si, že máš problémy s logikou a domýšlíš si věci, které s logikou nemají nic společného
(viz např "vyznáváme-li hříchy Bůh je věrný aby nám hříchy odpustil "=> vyznání hříchů je podmínka pro
odpuštění). Pokud chceš pochopit realitu, zkus se na chvíli vrátit z virtuálních pouček, učení a výkladů co
sis vymyslel zpátky na školu, do matematiky a češtiny, do významu slov, do opravdové logiky, obživit si,
co to je podmínka, co to je implikace, ekvivalence a podobně.
K dané věci jsem ještě napsal článek Je víra logická. Logika hříchu a smrti ve kterém žije svět bez Krista
(něco za něco, logika podmínek) je jiná, než logika bezpodmínečné milosti v Ježíši Kristu.
Život člověka tady na zemi (i můj život) byl narušen Hříchem kterému říkáme bezbožnost: Život bez Boha,
vzpoura. Tenhle hřích se projevuje u lidí různou úrovní narušení kvality života (lidé například lžou, kradou,
nesnáší své blízké, cizoloží, vraždí...) U mne naštěstí to narušení nebylo tak veliké, protože mne rodiče
hezky vychovali, o tom už jsem psal.
Byl jsem vychovaný nekrást a nelhat a necizoložit, být věrný, dodržovat svoje slovo, smlouvy. Přesto byl můj život
v některých oblastech narušený hříchem: třeba krást ze společného bylo normální (JZD) a tak jsem to i bral,
lhát ve škole o svém přesvědčení a skrývat co si myslím bylo pro mne normální. Byl jsem také vychovaný k určité
necitlivosti ke zvířatům, v mysliveckém postoji, kdy je zvíře jen pro zábavu a v mnoha dalších podobných věcech.
Od mala jsem byl také vychováván v modlách, v doufání a klanění různých materií a spoléhání na úkony.
Samozřejmě jsem neznal Boha a Boží milost, vztah s ním, tam jsem byl úplně mimo
Psal jsem ti také, že když se člověk stane Božím dítětem, Bůh člověka vychovává. I mne vychovával a vychovává.
T.j. ve věcech, ve kterých je člověk otrokem hříchu nebo je oklamán hříchem (což je totéž) tak Bůh zasahuje a mění je.
Bůh je dobrý otec a nedává svým dětem svobodu hřešit.
Když jsem třeba šel krást do pole hrách tak jak jsem byl před tím za socializmu zvyklý (prostě se člověk zastavil
u pole a šel si utrhnout) a ani mne nenapadlo, že by na tom bylo něco špatného, že by to byl hřích - tedy jsem zhřešil
(podle ŘKC smrtelným hříchem) tak mne Bůh v té chvíli neopustil, ale dal mi takovou výchovu, že od té doby,
od toho jednoho jediného okamžiku, nemám svobodu ani vstoupit do pole v době úrody a držím se velmi bezpečně
na cestě za škarpou.
Podobné je to v jiných oblastech života. Přesto, že nemám "svobodu" rouhat se Bohu, nectít své rodiče, lhát, být nevěrný
či krást, mám jiné oblasti života, které Bůh řeší. Pokud by tě zajímalo jaké, zhruba odpovídají tomu, co popisuje apoštol Petr
ve svém druhém listu.
Speciálně nejsem moc vytrvalý, snadno se nechám odradit. Je to hřích. Dost vážný, těžký hřích. A Bůh místo toho, aby
mne opustil a vzal mi to srdce, které mne vede k vytrvalosti, tak mne to svorně s tím duchem, kterého jsem dostal, celá
léta vytrvale učí.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 27. září 2012 @ 20:46:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku. Díky za tvou námahu.
Nebudu už teď dál rozebírat otázku křtu, evidentně v něm spatřujeme každý cosi jiného.
Ale ani po opakovaném pročtení neznám to, na co jsem se ptal:
"Že od té doby, co jsi dostal to "nové srdce", tak jsi už ani nemohl spáchat hřích. "
Dejme tomu, že mám problémy s logikou.
Máš proto ty problém odpovědět na moji otázku jasně zda ano, nebo ne?
Vidím, že i pojem "hřích" je pro nás naplněn trochu jiným významem.
Já nazývám "hříchem" jednotlivá konkrétní selhání v životě křesťana.
Typickým pro tento stav jsou pak stálé návraty k Bohu v pokání a obrácení.
Není to však život bez Boha, ani život proti Bohu, ale je to život křesťana, který si je stále vědom své slabosti a hříšnosti. Je si proto také vědom své existenční závislosti na Bohu. Že jen s jeho milostí dokáže měnit svůj život v růstu blíž ke svatosti.
Ty nazýváš "Hříchem" obecně život bez Boha, který je pak (logicky :-) )naplněn spoustou konkrétních selhání proti Bohu.
Na to jsem se neptal.
Nepředpokládám, že tento hrozný stav je pro některého z nás aktuální. Ptal jsem se na to, zda jsi si vědom svých konkrétních jednotlivých selhání (hříchů), za které neseš odpovědnost ty - s jejich zvládnutím ti sice Kristus pomáhá, když o to požádáš, ale za které Kristus odpovědnost nenese, ani tě od nich neuchrání, pokud se ve slabosti pro ně sám rozhodneš.
Domnívám se, že naše neporozumění hodně plyne z toho, že každý dáváme určitým slovům trochu jiný význam, jinou náplň.
..."prostě se člověk zastavil
u pole a šel si utrhnout) a ani mne nenapadlo, že by na tom bylo něco špatného, že by to byl hřích - tedy jsem zhřešil
(podle ŘKC smrtelným hříchem) tak mne Bůh v té chvíli neopustil, ale dal mi takovou výchovu, že od té doby,
od toho jednoho jediného okamžiku, nemám svobodu ani vstoupit do pole v době úrody a držím se velmi bezpečně
na cestě za škarpou. "...
Smrtelný hřích je, když ve zvlášť závažné věci porušíš Boží řád, o kterém má ponětí ve svědomí i ateista. Zde rozhoduje velikost způsobeného zla.
I apoštolové s Kristem, když kráčeli kolem pole se zralým obilím, tak si trhali klasy, aby se najedli.
Takže utrhnout si hrách do pusy hříchem není - natož smrtelným. Něco jiného by však už bylo, kdyby sis sebou na hrách přinesl bednu, nebo pytel.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. září 2012 @ 08:36:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj oko.
Určitě ve křtu vidíme každý něco jiného. To je dané tím, že já mám se křtem osobní zkušenost.
Pokud jde o hřích: Snažím se odlišovat "hřích" jako konkrétní skutek selhání a "Hřích" jako stav člověka, narušený vzpourou. Konkrétní skutek člověka je výsledek stavu člověka. To, co je potřeba změnit je stav ("hříšné lpění") a pak se změní skutky člověka. Naopak to nefunguje: Pokud se člověk snaží změnit skutky nebo dělat něco se skutky, jeho stav zůstává stejný. A nepomohou mu v tom ani odpustky.
Ty ses ptal na skutky, odpovídal jsem ti i na skutky.
"Že od té doby, co jsi dostal to "nové srdce", tak jsi už ani nemohl spáchat hřích. "
Ptáš se na "mohl" jako schopnost spáchat hřích? Ano, schopnost spáchat hřích jsem měl i poté, co mi Bůh dal nové srdce.
Ptáš se na "mohl" jako dovolení ve smyslu vaší logiky "když jsi spasen, můžeš si vesele hřešit"? Ne, dovolení páchat vesele hříchy mi Bůh nedal.
Jak jsem ti psal, i když mi dal Bůh nové srdce, spáchal jsem hřích krádeže. Ze zvyku, tak, jak jsem byl odmala naučený. Ze stavu, ve kterém jsem byl.
Po daném skutku hříchu jsem neztratil společenství s Bohem a nezískal jsem ho vyznáváním hříchů, ale právě v té chvíli jsem měl společenství s Bohem mnohem intenzivnější: Bůh mne v té chvíli vyučoval co to znamená vlézt do pole a krást a vyučoval mne takovým způsobem, že od té doby jsem do pole nevlezl a nekradl. Abych dnes vlezl do pole a kradl, musel bych svojí vůlí překonat tak velikou bariéru, že si ani nejsem jistý, že bych "mohl" ve smyslu že bych měl tu schopnost udělat ten skutek hříchu.
Je to pro tebe nějak srozumitelné?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. září 2012 @ 08:41:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Smrtelný hřích je, když ve zvlášť závažné věci porušíš Boží řád, o kterém má ponětí ve svědomí i ateista. Zde rozhoduje velikost způsobeného zla.
Oko, s tímhle mám svoji zkušenost, proto ti napíšu ještě něco málo k tomuhle.
Tohle je jeden z nejhorších a nejstrašnějších bludů, který jsem kdy v životě jako napodobeninu učení bible slyšel. Zkus se nad tím někdy zamyslet, jaké je ovoce téhle strašlivé nauky, přečti si příběhy lidí, kteří se jí řídí, rozhlédni se kolem sebe na osudy a cesty lidí, kteří chodí do zpovědnice a tímhle krédem, které jsi uvedl, se řídí.
Smrtelný hřích je když je člověk bez Boha, oko.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: Efatha v Neděle, 30. září 2012 @ 19:42:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Smrtelný hřích je když je člověk bez Boha, oko.
Je psáno:
9 Hřích v tom, že ve mne nevěří;
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22, (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. říjen 2012 @ 08:20:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Hřích v tom, že ve mne nevěří;"...
A co ten, co věří - a přesto (třeba ze slabosti) i nadále hřeší?
A to nemluvím o tom, že je také psáno: "Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. I démoni tomu věří
- a třesou se!
"
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1 (Skóre: 1)
Vložil: Efatha v Pondělí, 01. říjen 2012 @ 10:09:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
|
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. září 2012 @ 07:21:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Snad bude pro tebe pochopitelné, co jsem napsal o hříchu, otroctví a vysvobození z něj v Ježíši.
teď ještě k téhle věci.
Jak vysvětlíš, že Bůh slyší i hříšníky, když není žádného spojení světla a temnoty?
Nevím, co sis zase "logicky" domyslel, snad se mi podaří reagovat. Asi narážíš na křesťanské učení:
Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla. Neboť vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani tmě. Nebuďte zapřaženi do cizího jha s nevěřícími. Neboť co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké je společenství světla s tmou?
To se vztahuje k omylu, ve kterém jsme kdysi žili, když jsme se domnívali, že Bůh promlouvá skrze zjevení démonů
v různých obětech, že všichni lidé a všechna náboženství vedou k Bohu. Také se to vztahuje k tomu, že nikdo nemůže
patřit dvěma majitelům: Pokud jeden člověk patří Hříchu a druhý Kristu a chtějí mít spolu společenství, je z toho obvykle
průšvih.
Křesťané v těchto věcech vědí, že tam, kde je Bůh, není temnota a tam, kde je temnota, chybí Bůh. Démonická náboženství
tedy nevedou k Bohu, ale k démonům a my se jich máme stranit.
S tím, že Bůh slyší hříšníky dané téma nesouvisí. Bůh je svrchovaný, všemohoucí.
Chceš-li výklad písma (máš výklady rád), tak slovo "spojení" má více významů. Například "spojení" ve smyslu
komunikačním, telefonní spojení. "Spojení" ve smyslu smluvním, například manželství či aliance.
Ve výrazu "Není žádné spojení světla a tmy" to slovo "spojení" neznamená "telekomunikační spojení", ale znamená to
"společenství" či "smluvní spojení". Což také překladatelé obvykle překládají.
Nebo jsi myslel jiné spojení světla a temnoty?
Podařilo se mi ti to vysvětlit?
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 27. září 2012 @ 21:03:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ale stejně tak jsem přesvědčený, že hříšník nemůže mít společenství s Bohem.
K tomu nestačí, aby modlitby hříšníka byly očištěny, k tomu musí být očištěn ten
hříšník."...
Má otázka byla vyprovokována právě tímto tvým výrokem.
Věřím, že hříšník, který činí pokání a vyznává své hříchy, je Bohem očištěn a má společenství s Bohem. Společenství nedokonalé, přiměřené stavu, ve kterém se nacházíme. Nikdo z nás není až tak čistý, aby mohl mít přímé patření na Boží tvář.
Věřím, že křesťanství je právě o společenství žijících bratrů a sester, kteří mají různě blízko k Bohu - podle růstu své svatosti. Že křesťanství je také o společenství s anděly a svatými v nebi. Jejich čistota je už taková, že oni mají přímé patření na Boží tvář.
Jejich přímluvy přetavují naše nedokonalé modlitby - to je ten dým z andělovy kadidelnice stoupající k Bohu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. září 2012 @ 08:23:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Věřím, že hříšník, který činí pokání a vyznává své
hříchy, je Bohem očištěn a má společenství s Bohem. Společenství
nedokonalé, přiměřené stavu, ve kterém se nacházíme. Nikdo z nás není až
tak čistý, aby mohl mít přímé patření na Boží tvář.
Tomu věřím stejně, to je i moje zkušenost.
Věřím, že křesťanství je právě o společenství
žijících bratrů a sester, kteří mají různě blízko k Bohu - podle růstu
své svatosti. Že křesťanství je také o společenství s anděly a svatými v
nebi. Jejich čistota je už taková, že oni mají přímé patření na Boží
tvář.
Jejich přímluvy přetavují naše nedokonalé modlitby - to je ten dým z andělovy kadidelnice stoupající k Bohu.
A tohle je jakýsi "výklad", andělské náboženství.
Tomu nevěřím. Ani bych si své modlitby nenechal přetavovat od stvoření.
Věřím, že křesťanství je právě o společenství žijících bratrů a sester, kteří mají stejně blízko k Bohu - podle milosti v Ježíši Kristu, která je stejná pro všechny a nekonečně větší než jakékoliv stvoření či dílo stvoření. Křesťanství totiž není o lidských slabostech a silnostech, ale o Ježíši, o jeho oběti, jeho krvi, která nás očistila od hříchu.
V křesťanství mají všichni stejnou svatost, čistotu: V Ježíši. V křesťanství má k Bohu stejně blízko slušný člověk, jehož život nebyl narušen hříchem, či mafián, který strávil mnoho let v gangu a jehož život je rozbit hříchem nacucky či náboženský vrah, který likvidoval křesťany ze všech sil, ale Pán ho zastavil.
Jasně, okolo křesťanství i mezi křesťany se pohybují mnozí, kteří se snaží křesťanství různě napodobovat vnějšími věcmi, tak že obrazy nebeských věcí vezmou materialisticky.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 30. září 2012 @ 14:55:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku,
z tvého komentáře: Věřím, že hříšník, který činí pokání a vyznává své hříchy, je Bohem očištěn a má společenství s Bohem. Společenství nedokonalé, přiměřené stavu, ve kterém se nacházíme. Nikdo z nás není až tak čistý, aby mohl mít přímé patření na Boží tvář.
Tomu věřím stejně, to je i moje zkušenost.
------------------------------------------------
Moje víra a zkušenost je taková, že vyznávaje své hříchy a jsa díky tomu očištěn Kristovou krví, jsem "dost" čistý na to, abych mohl v Kristu, tj. v D/duchu a skrze Krista jako prostředníka přijít přímo k Bohu Otci, který mne vidí skrze Kristovu krev stejného, jako je On. Neboť skrze Něho jedni i druzí máme přístup k Otci v jednom Duchu (Ef 2:18). Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni (Žd 10:14).
Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Modlitba v druhé části Apokalypsy (Zj 4,1-22,21) (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 01. říjen 2012 @ 21:21:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku.
poslal jsem na toto téma článek "Andělské náboženství?".
|
]
|
|
|
|
