Re: Re: Katolické lži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 03. listopad 2009 @ 18:41:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Martino, snad je z mého komentáře jasné, že si z nikoho legraci nedělám.
Přijetí Ducha svatého Sk 8,17 je svátost biřmování skrze vkládání rukou, svátost křesťanské dospělosti, bojovníka za šíření Kristova evangelia. Touto svátostí obdrží křesťan pro takový úkol mimořádné dary Ducha svatého. V té době to byl třeba dar jazyků, dar uzdravování a pod. aby se snáze šířilo evangelium.
Seslání Ducha svátostí biřmování ovšem vůbec nevylučuje to, že Duch svatý už v člověku působí. Duch svatý působí v každé svátosti, počínaje křtem. Při křtu očistí a posvětí Duch svatý lidskou duši a dává mu právo na život v Božím království. Od tohoto okamžiku má každý pokřtěný možnost žít v Duchu a pravdě, v milosti posvěcující.
Kristus srovnává působení větru s působením Ducha (J 3,8) při znovuzrození duchovním.
1.) Ano
2.) Kristus sa za nás přimlouvá u Otce. Říká to Písmo.
3.) (J 14,9-13)
Ježíš mu řekl: "Tak dlouhý čas jsem s vámi a nepoznal jsi mě,
Filipe? Kdo viděl mne, viděl Otce; jak to, že tedy říkáš:
'Ukaž nám Otce'?
Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která k vám
mluvím, nemluvím sám od sebe, ale Otec, který ve mně přebývá,
on dělá ty skutky.
Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; alespoň kvůli
těm samotným skutkům mi věřte."
"Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, skutky, které dělám
já, bude dělat i on; a bude dělat větší skutky než tyto,
neboť já jdu ke svému Otci.
A o cokoli byste poprosili v mém jménu, to udělám, aby byl
Otec oslaven v Synu. Smysl je tento: Pán Ježíš vyložil apoštolům svůj poměr k Otci a co jim zůstane nejasným, vysvětlí se jim, až vstane z mrtvých, vstoupí na nebesa a sešle jim Ducha svatého. Nicméně Otce již viděli, t.j. nedokonale ho již poznali - a to tehdy, když se dozvěděli, že je Synem božím. A toto poznání se zvětšilo, čím déle poznávali Krista. Tedy Kristus je celou svou podstatou v Otci a Otec v Synu. Co do osoby jsou odlišní, ale co do podstaty se neliší. Osoba syna se tedy může přimlouvat k osobě Otce. 4.) Paraklétos byl seslán církvi jako mimořádný Kristův dar. Duch pravdy - protože on je pramen a učitel pravého náboženství, které je v duchu a v pravdě, v protikladu k vládci tohoto světa, k ďáblovi, který je otec lži. Paraklétos může znamenat: těšitel, pomocník ale také obhájce, zastánce, přímluvce. Nakonec, pokud si myslíš, že nemám pravdu, zeptej se na to kněze. A
pokud si myslíš, že se k tobě nechovám na rovinu, nemusíme se tedy
spolu bavit. To je na tobě. Pokud chceš dále pokračovat, nepodsouvej mi
nekalé úmysly. Na některou z otázek není možno odpovědět prostě ANO - NE.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Katolické lži (Skóre: 1)
Vložil: martino v Středa, 04. listopad 2009 @ 10:46:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj oko.
Děkuji za tvůj názor 03. listopad 2009 , 19:41:33 hod. Pokusím se ti dnes večer nebo zítra odpovědět.
Martino
|
]
Re: Re: Re: Re: Katolické lži (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. listopad 2009 @ 11:55:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobře Martino.
Ještě di dám k zamyšlení toto.
..."Řeknu to bez obalu. Protestant je mimo. Proč?"...
Samozřejmě že máš pravdu. Protože z našeho pohledu nevyužívá dobrodiní stolu oběti, nevyužívá svátostí. Ovšem je vhodné volit zrovna taková tvrdá slova? Dopředu říkám, že nejde o "šimrání v uších", ale o projev lásky. Tvrdé slovo více zatvrdí, člověk se nezmění, ohluchne. Odmítne dialog. Na tvrdé slovo odpoví slovem ještě tvrdším. A přitom ve vztahu ke Kristu protestant vůbec nemusí být mimo.
Kristus, když se setkal u studny se samařskou ženou, mohl jí taky právem říct, že je naprosto mimo. Mezi samařany a židy byly taky věroučné rozdíly. A podle počtu jejích mužů nebyla zrovna vzorem počestnosti.
Místo tvrdých slov jí však Kristus nabízí živou vodu (Ducha svatého). A její odpověď? "Pane, dej mi té vody...
|
]
|
|
