Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jáchym.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 9, článků celkem: 16194, komentáře < 7 dní: 261, komentářů celkem: 397241, adminů: 60, uživatelů: 5077  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 129 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano
Akuzativ
gregorios777

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109061203
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Dokáží homosexulové (lesby) vychovávat děti?
Vloženo Pátek, 23. únor 2007 @ 16:44:35 CET Vložil: Standa

Společnost SPOLURODIČOVSKÁ ADOPCE STEJNOPOHLAVNÍMI PÁRY
Ellen C. Perrin
a Výbor pro psychosociální aspekty dětského a rodinného zdraví Abstrakt. Narůstající množství vědecké literatury ukazuje, že děti vyrůstající s jedním či dvěma gay nebo lesbickými rodiči prospívají v oblasti emočního, kognitivního, sociálního a sexuálního fungování stejně jako děti, jejichž rodiče jsou heterosexuální. Optimální vývoj dětí je pravděpodobně ovlivněn více povahou vztahů a interakcí uvnitř rodinných svazků než některou strukturální formou, kterou mohou tyto svazky nabývat.

Současná situace Přesné statistické údaje o množství rodičů, kteří jsou gayové nebo lesby, není možné zjistit. Utajení vyplývající z přetrvávajícího stigmatu spojovaného s homosexuální orientací znemožňuje jakýkoliv základní výzkum prevalence těchto rodin. Odhady naznačují, že v USA je něco mezi jedním až devíti milióny dětí, jejichž nejméně jeden rodič je homosexuální. Většina dětí, které mají homosexuálního rodiče, bylo počato v prostředí heterosexuálního vztahu. Když rodič (nebo oba rodiče) v heterosexuálním páru podstoupí coming out, pak se některé páry rozvedou, zatímco jiné pokračují ve společném životě. Jestliže se rozhodnout žít odděleně, pak každý z partnerů může být rodičem, u kterého dítě žije, nebo dítě může střídat pobyt v obou domácnostech. Gay a lesbičtí rodiče mohou po rozchodu zůstat sami nebo také mohou mít stejnopohlavní vztahy, které mohou, ale nemusí vyústit v založení rodičovského vztahu k dítěti. Tyto rodiny se podobají jiným rodinám zformovaným po rozvodu heterosexuálních párů a také rozhodnutí a obtíže, před kterými stojí, jsou velmi podobné. Mají však ještě další problém spočívající v přetrvávající heterosexistických právních precedentech, které vedly v mnoha případech k odepření rodičovských práv a omezení návštěv dětí pro gay a lesbické rodiče.

Narůstající tolerance k rozdílům v sexuální orientaci umožnila mnoha gayů a lesbám přihlásit se ke své sexuální orientaci ještě před navázáním intimního vztahu. Lesby a gayové se stávají rodiči z mnoha podobných důvodů, jako je tomu u heterosexuálních lidí. Touha po dětech je základní lidský instinkt a uspokojuje přání mnoha lidí podílet se na pokračování historie svého rodu. Kromě toho děti mohou uspokojovat lidskou potřebu dostávat a akceptovat lásku a péči od druhých a moci dostávat jisté zajištění a podporu ve stáří.

Mnoho problémů, které existují v případě heterosexuálních párů usilujících o rodičovství, je stejných také pro lesby a gaye. Všichni rodiče se musí zabývat otázkami, jako jsou požadavky na čas, peníze a zodpovědnost, vyplývající z rodičovství. Také se obávají toho, jak děti zasáhnou jejich vztah jako páru, o zdraví své i svých dětí a o svou schopnost zvládat svou rodičovskou roli. Lesby a gayové usilující o rodičovství však stojí od počátku před dalšími specifickými problémy a rozhodnutími jako například, zda počít či adoptovat dítě, získat dárcovské sperma nebo najít náhradní matku (v případě početí) či najít odpovídající adopční agenturu (v případě adopce). Rovněž musejí stejnopohlavní rodiče vytvářet právní vazby týkající se rodičovského vztahu, řešit vytvoření role pro nebiologického či neadoptivního rodiče a konfrontovat se s emoční bolestí a omezeními vyplývajícími z heterosexismu a diskriminace.

Navzdory těmto obtížím se lesby a gayové stále častěji stávají rodiči, ať už jako jednotlivci nebo v rámci stejnopohlavních svazků. Většina leseb, které se rozhodnout počít dítě, tak učiní prostřednictví metody umělého oplodnění dárcovským spermatem. Mohou si vybrat, zda chtějí otěhotnět spermatem od zcela anonymního dárce, od dárce, který souhlasí se svou identifikací v době dospělosti dítěte či od známého dárce (například kamaráda či příbuzného druhé partnerky). Lesby se také mohou stát rodiči prostřednictví pěstounské či adoptivní péče stejně jako gay muži. Tyto možnosti jsou v rostoucí míře dostupné ve většině států USA a v mnoha dalších zemích, přestože jsou mnohde ještě stále limitovány právními omezeními.

Narůstající množství gay mužů se stává otci prostřednictví náhradních matek, které nosí jejich dítě. Jiní mohou souhlasit s tím, že se stanou spolurodiči s osamělou ženou (lesbou či heterosexuálkou) či spolu s lesbickým párem. Jiní muži se podílejí na početí dítěte jako dárci spermatu (obvykle spolu s lesbickým párem), a to při různé míře zapojení do výchovy dítěte, avšak bez přijetí rodičovské zodpovědnosti.

Když se lesba nebo gay muž stanou rodiči prostřednictvím umělého oplodnění, náhradní matky či adopce, pak jsou tito biologičtí či adoptivní rodiče uznáváni právním systémem ve větší či menší míře jako nositelé rodičovských práv. Přestože však partner biologického nebo adoptivního rodiče může fungovat jako spolurodič, nemá žádná formální práva ve vztahu k dítěti. Většina států neumožňuje adopci nebo poručnictví partnerům, zejména pokud trvají rodičovská práva prvního partnera. Advokát může připravit dokumenty s lékařskými souhlasy a návrhem na poručnictví při péči o dítě pro případ smrti nebo nezpůsobilosti právního rodiče. Tyto dokumenty ale nemají váhu adopce nebo právního poručnictví a není žádná záruka, že se jich bude soud později držet. Některé státy již schválily legislativu, která umožňuje spolurodiči adoptovat dítě jejich partnera. Jiné státy umožňují soudnímu systému potvrdit způsobilost pro formální adopci případ od případu. Spolurodičovská adopce má významné právní a psychologické výhody.

V minulosti nebylo gayům a lesbám umožňováno, aby se stali pěstounskými nebo adoptivními rodiči, a rovněž jim byla upírána rodičovská práva týkající se jejich vlastních dětí v případech rozvodu, protože se předpokládalo, že nejsou schopni být dobrými rodiči. Právní zdůvodnění a společenské přesvědčení předpokládalo, že jejich děti budou zažívat stigmatizaci, narušení sociální vztahů s následnými emocionálními problémy a také abnormálním psychosexuálním vývojem. V posledních dvaceti letech se mnoho výzkumníků pokoušelo určit, zda jsou tyto předpoklady podloženy nějakými empirickými fakty. Výzkumná zjištění Ohnisko výzkumů bylo zaměřeno zejména na čtyři hlavní tématické oblasti. Šlo o popis chování a postojů gay a lesbických rodičů a o psychosexuální vývoj, sociální zkušenosti a emocionální stav jejich dětí. Rodičovské postoje a chování Stereotypy a zákony, o které se opíraly diskriminační postupy, jsou založeny na předpokladu, že lesbické matky a gay otcové se od heterosexuálních rodičů liší v přístupech, které jsou důležité pro spokojenost jejich dětí. Empirická zjištění však naopak ukazují, že gay otcové dokáží poskytovat péči ve své otcovské roli a že se neliší od heterosexuálních otců v poskytování přiměřené zábavy, v podporování autonomie či při řešení celkových problémů rodičovství. Ve srovnání s heterosexuálními otci jsou gay otcové popisování jako inklinující k přísnějšímu výchovnému vedení, větším důrazem na rozvoj duševních schopností dětí a více se podílejí na aktivitách svých dětí. Celkově je zde více podobností než rozdílů v rodičovských stylech a postojích gay a ostatních otců.

Několik rozdílů mezi lesbickými a heterosexuálními matkami bylo při výzkumech posledních dvou desetiletí nalezeno v oblasti sebevědomí, psychického přizpůsobení a postojů k výchově dětí. Lesbické matky vykazují normální úroveň v standardizovaných měřeních sebevědomí, úzkosti, deprese a rodičovského stresu, který se nijak neodlišuje od heterosexuálních matek.

Lesbické matky silněji zaujímají postoje zaměřené na dítě a spojené s jejich mateřskou rolí a také vykazují větší snahu zajistit svým dětem mužské vzory než rozvedené heterosexuální matky. Lesbické a heterosexuální matky uvádějí stejné mateřské zájmy, životní styl a výchovné praktiky. Také vykazují podobné konflikty rolí, systémy sociální podpory a adaptační strategie. Pohlavní identita a sexuální orientace dětí Pohlavní identita dětí školního věku vychovávaných lesbickými matkami je v souladu s jejich biologickým pohlavím. Žádné z více než tří set zkoumaných dětí nevykazovalo žádné známky zmatení pohlavní identity nebo přání být opačným pohlavím. Žádné rozdíly také nebyly nalezeny v hračkách, hrách, zájmech, oblečení nebo vztazích s vrstevníky, ať u chlapců nebo dívek vychovávaných lesbickými matkami, ve srovnání s dětmi heterosexuálních matek.
Žádné rozdíly také nebyly nalezeny v pohlavní identitě, sociálních rolích a sexuální orientaci dospělých, kteří byli vychováváni rozvedeným homosexuálním rodičem ve srovnání s těmi, kteří měli rozvedeného heterosexuálního rodiče. Podobná část mladých dospělých s homosexuálními i s heterosexuálními rodiči udávala pocity sexuální přitažlivosti vůči příslušníkům stejného pohlaví. Ve srovnání s dětmi, které měly heterosexuální matky, měly dospělé děti lesbických matek mírně větší tendenci uvažovat o možnosti stejnopohlavního vztahu a o něco častěji se zapojily do nějakého kratšího homosexuálního vztahu, avšak celkový podíl těch, které se identifikovaly jako homosexuálně orientované, byl v obou skupinách stejný. Emocionální a sociální vývoj dětí Protože většina dětí, jejichž rodiče jsou gayové a lesby, zažila rozvod svých biologických rodičů a jejich následný psychický vývoj musí být chápán v této souvislosti. Zda jsou následně vychovány jedním nebo oběma rozvedenými rodiči a zda jeden nebo druhý rodič najde nového partnera, jsou důležité faktory pro vývoj dětí, ale které jsou jen velmi vzácně studovány v rámci hodnocení dětí lesbických nebo gay rodičů.

Rozsáhlá výzkumná literatura zabývající se tímto tématem ukazuje, že děti rozvedených lesbických matek vyrůstají podobně jako děti rozvedených heterosexuálních matek. Několika studiím porovnávajícím děti lesbických matek s dětmi heterosexuálních matek se nepodařilo nalézt žádné rozdíly mezi těmito dvěma skupinami při měření personálními dotazníky ani při měření vztahů s vrstevníky, sebehodnocení, obtížích v chování, studijních úspěších či vřelosti a kvality rodinných vztahů. Sebevědomí dospívajících dětí se ukázalo být vyšší v případech, kdy jejich matky (bez ohledu na sexuální orientaci) nalezly po rozvodu nový partnerský vztah ve srovnání s těmi, které zůstaly samy. Také bylo zjištěno vyšší sebevědomí mezi těmi dospívajícími dětmi, které zjistily v mladším věku, že jejich rodič je homosexuální než mezi těmi, které to zjistily v pozdějším věku.

Heterosexismus a stigmatizace může vést k zesměšňování a zahanbení dětí týkající se sexuální orientace jejich rodiče či jejich rodinné konstelace a omezovat jejich schopnost formovat a udržovat přátelství. Dospělé děti lesbických matek uvádějí častější zesměšňování ze strany vrstevníků než dospělé děti rozvedených heterosexuálních matek. Nicméně děti lesbických matek dokáží lépe než dobře vyrovnávat s úsilím o pochopení a popis svých rodin vrstevníkům a učitelům.

Děti narozené a vychovávané lesbickými páry také vykazují normální vývoj ve všech směrech. Při jejich hodnocení ze strany učitelů se ukazuje jejich sociální kompetence a také výskyt potíží v chování je u nich srovnatelný s ostatní populací. Ve skutečnosti může vyrůstání s gay či lesbickými rodiči přinášet dětem i určité výhody. Jsou popisovány jako více tolerantní k odlišnostem a také více pečující o mladší děti, než je tomu u dětí heterosexuálních rodičů.

V jedné studii se děti heterosexuálních rodičů popisovaly jako více agresivní než děti lesbických matek a také byly posuzovány rodiči a učiteli jako více negativistické a dominantní. Děti lesbických matek se naopak viděly jako více milující a učitelé a rodiče je hodnotili jako více emocionální, zodpovědné a chránící mladší děti ve srovnání s dětmi heterosexuálních rodičů. V jedné novější studii se však děti lesbických rodičů udávaly podobné sebehodnocení jako děti heterosexuálních rodičů a viděly se podobně pokud se týče agresivity a sociability.

Současná zkoumání se pokoušejí rozeznat faktory, které podporují optimální životní pohodu u dětí lesbických rodičů. Přizpůsobení dětí, které mají dvě matky, je spojeno s rodičovskou spokojeností ve vztahu a speciálně s rozdělením zodpovědnosti, pokud se týče péče o děti a domácí práce. Děti lesbických rodičů, kteří uváděli větší partnerskou spokojenost, více stejnoměrné rozložení domácích prací a placené práce a udržující více pravidelný kontakt s prarodiči a dalšími příbuznými, byly hodnoceny rodiči a učiteli jako lépe přizpůsobené a s menšími behaviorálními problémy.

Děti ve všech rodinných konstelacích jsou popisovány rodiči a učiteli jako více problémové, pokud rodiče uvádějí větší osobní stres a méně funkční rodinné vztahy. Naopak děti jsou hodnocené jako lépe adaptované, pokud jejich rodiče uvádějí větší míru partnerské spokojenosti, vyšší míru lásky a menší konflikty rodičů ve vztahu k jejich sexuální orientaci. Děti jsou očividně více ovlivněny rodinným procesem a vztahy než rodinnou strukturou.
Shrnutí Malé a ne zcela reprezentativní soubory dětí relativně mladšího věku nabádají k jisté opatrnosti. Přesto váha zjištění získaných v průběhu několika desetiletí za použití různých souborů a metod je přesvědčivá v demonstrování toho, že neexistuje žádný systematický rozdíl mezi homosexuálními a heterosexuálními rodiči v duševním zdraví, rodičovských dovednostech a postojích k rodičovství. Žádná data neukazují na riziko pro děti, které by bylo důsledkem toho, že vyrůstají v rodině s jedním nebo více homosexuálními rodiči. Některé z mnohých variant rodinných forem, historií a vztahů jsou pro zdraví vývoj dětí příznivější než jiné.
Výzkum sledující mnohost rodičovských vztahů mezi gay a lesbickými rodiči je zatím v počátcích. Děti, jejichž rodiče se rozvedli (bez ohledu na jejich sexuální orientaci), jsou lépe přizpůsobené, pokud mají jejich rodiče vyšší sebevědomí, udržují zodpovědné a přátelské vztahy a žijí v současnosti s partnerem. Děti žijící s rozvedenou lesbickou matkou mají lepší výsledky, pokud se dozvědí o matčině homosexualitě v mladším věku, když jejich otcové a jiní důležití dospělí přijímají lesbickou identitu jejich matky, a pravděpodobně také, když jsou v kontaktu s jinými dětmi leseb a gay mužů. Rodičům a dětem se daří lépe, když tíživé úkoly rodičovství jsou sdíleny a zdá se také, že dětem prospívá situace, ve které se lesbičtí rodiče dělí o péči a dítě a další domácí činnosti rovným dílem, právě tak jako když je mezi partnery jen málo konfliktů. Přestože gay a lesbičtí rodiče nemohou přes svou nejlepší snahu plně ochránit svoje děti před vlivem stigmatizace a diskriminace, není sexuální orientace rodičů sama o sobě faktorem, který by ovlivňoval schopnost vytvořit příznivé prostředí pro vývoj dětí.

Originální text je dostupný na adrese http://www.pediatrics.org/cgi/content/full/109/2/341 SPOLURODIČOVSKÁ ADOPCE STEJNOPOHLAVNÍMI PÁRY Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics)
Výbor psychosociálních aspektů dětského a rodinného zdraví
Abstrakt. Děti, které se narodí nebo jsou adoptovány členem stejnopohlavního páru, potřebují jistotu dvou právně uznaných rodičů. Proto Americká pediatrická akademie (American Academy of Pediatrics) podporuje legislativní a právní úsilí umožňující adopci dítěte druhým rodičem respektive spolurodičem (coparent) v těchto rodinách. Děti si zasluhují vědět, že jejich vztah s oběma rodiči je stabilní a právně uznaný. To se týká všech dětí bez ohledu na to, zda jejich rodiče jsou stejného či opačného pohlaví. Americká pediatrická akademie zjistila, že dostatečné množství odborné literatury poskytuje poznání, že děti, jehož rodiče jsou homosexuální, mají stejné vyhlídky na zdravý vývoj jako děti, jejichž rodiče jsou heterosexuální. Když se dva rodiče podílejí na výchově dítěte, pak oni i dítě zasluhují jasnost pramenící z právního uznání jejich vztahu.

Děti narozené nebo adoptované ve stejnopohlavní rodině mají obvykle jen jednoho právně uznaného biologického či adoptivního rodiče. Druhý partner je v rodičovské roli, která se označuje jako spolurodič nebo druhý rodič. Protože tyto rodiny a jejich děti potřebují trvalost a jistotu vyplývající z existence dvou právně uznaných a definovaných rodičů, Akademie podporuje právní adopci dítěte druhým rodičem (spolurodičem). Odpírání právního statutu spolurodiči brání dětem v užívání psychické a právní jistoty vycházející z existence dvou pečujících a milujících rodičů.

Několik států již zvažuje či právně ustavuje legislativu uznávající adopci partnerem stejného pohlaví. Rovněž právní iniciativy zajišťující gay a lesbickým partnerům právní status podobný manželství, jako je tomu v případě uznávání občanských svazků ve státě Vermont, také přispívají k vytváření stabilního prostředí pro děti v těchto rodinách.

Mnoho států ale zatím nezvažuje přijetí právních úprav zajišťujících bezpečnost dětí, jejichž rodiče jsou gayové nebo lesby. Častěji bývá adopce rozhodována rodinnými soudy případ od případu, přičemž právní precedenty jsou omezené. Je důležité zajistit, aby existoval co nejširší právní příkaz, který by vedl soudy při provádění nezbytné ochrany dětí prostřednictví adopce spolurodičem.

Adopce spolurodičem hájí práva dítěte na pokračování vztahy s oběma rodiči. Právní opatření spojení s adopcí spolurodičem by měly zajistit následující: 1. Garantovat, že rodičovská práva a povinnosti spolurodiče budou chráněny v případě, že druhý partner zemře nebo nebude moci o dítě pečovat. Navíc tato adopce bude dítěti zajišťovat právní jistotu vztahu s oběma rodiči. V případě absence této možnosti adopce mohou totiž členové rodiny právně uznaného rodiče v případě jeho smrti bránit spolurodiči v další péči o dítě, čímž dítě přijde o oba rodiče.

2. Chránit právo druhého rodiče na pečování a návštěvy u dítě v případě rozpadu páru. Zároveň je tím zajištěno právo dítěte udržovat vztah s oběma rodiči po rozchodu, což je považováno za předpoklad úspěšného zvládnutí rozvodu u heterosexuálních rodin.

3. Zajistit právo dítěte na podporu od obou rodičů i v případě rozchodu.

4. Zajištění nároku dítěte na přijímání výhod zdravotního pojištění obou rodičů. 5. Poskytnutí právního zázemí pro oba partnery při poskytování souhlasu s lékařskými zákroky, vzděláváním a dalšími důležitými rozhodnutími v životě dítěte.

6. Vytvořit podklad pro finanční zajištění dítěte v případě smrti některého z rodičů zajištěním všech příslušných nároků včetně sociálních dávek pro pozůstalé. Na základě předpokládané žádoucnosti toho, aby dítě mohlo udržovat kontakt s oběma rodiči, doporučuje Akademie dětským lékařům následující: - Být seznámen s odbornou literaturou zabývající se gay a lesbickými rodiči a jejich dětmi.
- Podporovat právo všech dětí a rodin na finanční, psychickou a právní jistotu vyplývající z právního uznání rodičů, kteří jsou odpovědni jeden za druhého a za péči o své děti.
- Obhajovat iniciativy, které zajišťují dětem stejnopohlavních párů jistotu prostřednictvím adopce spolurodičem uznané soudním systémem, právními normami a společenskou výchovou. Originální anglický text : http://www.pediatrics.org/cgi/content/full/109/2/339 ______________________________________________________________________________ V závěru bych chtěl sdělit, že uvedené články v žádném případě nevyjadřují můj osobní názor a postoj k této záležitosti! Tyto články jsou jen na informativním stupni! ________________________________________________________________________________________

"Dokáží homosexulové (lesby) vychovávat děti?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 15 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Ďáblův advokáte Stando, PhDr. Weiss doporučil i sex s koněm, prasák (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 24. únor 2007 @ 23:27:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Ďáblův advokáte Stando, PhDr. Weiss doporučil v časopise i sex s koněm. Je to stejný formát jako MUDr. Uzel, který doporučoval sex s kozou. To jsou absolutně nemravní lidé. Když je strkáš na Grano Salis, coby důvěryhodný zdroj informací, jsi ďáblův advokát.

Stando, kdyby prohomosexuální články a komentáře, které sem tak angažovaně strkáš, nevyjadřovali Tvůj emocionální prohomosexuální postoj, nedával bys je sem, Ty primitivní lháři.

Pro rozumnější lidi, než jsi Ty, dodávám informaci:
Na semináři „Krize současné rodiny“, který se konal 29. 5. 2001 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, zaznělo z úst holandského odborníka na homosexuální problematiku Dr. Gerarda J.M. van den Aardwega [321] [322, str.21] toto:
1. Dr. Aardweg vysvětlil, že většina homosexuálů nemá o manželství zájem, protože ví, že nejsou schopni žít v monogamním vztahu. Je to z toho důvodu, že homosexuální pud je nenasytitelný a jedná se o neurotický pud, obsesi. (poznámka: Obsese jsou nutkavé jevy, nejčastěji myšlenky, popudy k jednání, jež jsou nesmyslné a bezdůvodně ovládají mysl nemocného.) Německý výzkum z r. 1996 prokázal, že mezi aktivními homosexuály jen necelá 1/5 žije v monogamním vztahu, přičemž 60% z této necelé 1/5 ani nebydlelo spolu. Z mnoha průzkumů je známo, že aktivní homosexuál má průměrně stovky partnerů, i když má svého stálého partnera. (poznámka: Jiné výzkumy dokládají, že homosexuálové s rozvinutým AIDS průměrně vystřídali do té doby 1100 partnerů, často i více než 3000 partnerů. Ostatní homosexuálové vystřídali průměrně 550 partnerů. [399, str.141-142] ) Podle dalšího německého průzkumu trval pevný vztah déle než 5 let pouze u 7%. Podle amerických průzkumů gay-psychologů si pouze 4% byla navzájem věrná a tyto vztahy trvaly méně než 5 let. Je možno říci, že jen velmi malá skupina homosexuálů něco jako manželství chce a je toho schopna. Podle sčítání lidu v USA v roce 1993 podstatně méně než 1% dospělých mělo stálý homosexuální vztah. Dr. Aardweg citoval jednoho amerického homosexuála: „Bojujte za manželství osob stejného pohlaví a jeho výhody. Když se toho dosáhne, přeměňte celou definici manželství, abychom mohli požadovat právo na sňatek ne proto, že máme rádi morální hodnoty společnosti, ale proto, že chceme radikálně změnit pojem manželství. Manželství je mýtus a zastaralá záležitost.“ (Peroutka, Ferdinand, Přežije rodina, Mezinárodní report, Triality, Ronov nad Doubravou červenec 2001, str.21.) [322, str.21] Důsledky sňatků homosexuálů kdekoli na světě proto nejsou tak nevinné, jak se zdá. Do hlav dětí nové generace sňatek homosexuálů vtlouká destruktivní informaci. Image (obraz) normální rodiny se ničí. Proto je tento propagandistický efekt jedem.
2. Dále Dr. Aardweg připomněl, že proti rodině od r.1952 vystupují různá mezinárodní hnutí sexuální reformy. Že na Západě existuje aktivní hnutí za legalizaci pedofilie, která je podobnou sexuální obsesí jako homosexualita. (poznámka: V české televizi, v pořadu Aréna obhajoval pedofilii dnes nejpopulárnější český sexuolog Radim Uzel. V odborné studii [485, str.14] obhajují pedofilii a incest další dva čelní čeští sexuologové Zvěřina a Weiss, z nichž Zvěřina byl poslancem Parlamentu ČR.) Podle programu otce sexuální reformy, Alfreda Kinseye, který sám byl homosexuál a pedofil, měl být legalizován i incest (pohlavní styk mezi rodiči a dětmi, mezi sourozenci navzájem). Celý tento program převzala Mezinárodní federace plánovaného rodičovství - IPPF (poznámka: vedoucím české pobočky je střídavě Radim Uzel a Jaroslav Zvěřina) a financovala jej Rockefelerova nadace.
3. Dr. Aardweg oznámil: „…tvrzení, že homosexuální orientace je vrozená, je překonané a platilo tak před 10 – 15 lety. Vědci v posledních deseti letech prokázali, že u homosexuálů neexistují žádné genetické ani hormonální odchylky. Sexuologové, kteří tvrdili, že homosexualita je vrozená a nedá se léčit, jednoduše měli málo poznatků. A to je obecný problém sexuologie, že totiž nedisponuje dostatečným rozsahem znalostí. Prostě se rozšíří názor, aniž by byl podložen skutečným výzkumem a studiem.“

Tož tolik
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



pomocnému duchovnímu Halíkovi! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Neděle, 25. únor 2007 @ 08:23:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pane Halíku! Vaše patolické lhaní, paranoidní komentáře, neuvěřitelná sprostota a nenávist, Vás podle mého názoru usvědčují z neschopnosti vykonávat jakoukoliv duchovenskou službu (i pomocnou duchovní). Plně souhlasím s názorem J. Kirschnera z ChristNet.cz, že Váš styl myšlení nemá daleko od názoru nacistů. S lidmi Vašeho typu je veškerá diskuze jen ztrátou času a důstojnosti.




]


Zakladatelka Společnocti pro plánované rodičovství byla obdivovatelkou Hitlera (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Neděle, 25. únor 2007 @ 12:27:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
Zakladatelka Společnosti pro plánované rodičovství byla obdivovatelkou Hitlera, tato američanka stoupenkyně sexuální volnosti jménem Sangerová založila organizaci "Planned Parenthood" čili Společnost pro plánované rodičovství, jež je dnes rozšířena po celém světě, v ČR stojí v čele této společnosti nechvalně proslulý Dr. Radim Uzel.

Stando, než začnete někomu lživě podsouvat nacistické myšlení tak si zameťte před svým prahem.


]


Re: Ďáblův advokáte Stando, PhDr. Weiss doporučil i sex s koněm, prasák (Skóre: 1)
Vložil: joker v Neděle, 25. únor 2007 @ 11:12:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
homosexuální pud je nenasytitelný
To by se dalo napsat i u heterosexuální orientace, navíc takováto formulace v principu nesmí zaznít z úst odborníka, neboť jej usvědčuje z vnitřní zaujatosti. Tento výrok (je-li ovšem pravdivý) jej řadí na stejnou rovinu s MUDr. Uzlem, MUDr. Weissem apod.

Tož si to řekněme na rovinu: s homosexualitou nesouhlasíme, protože je v příkrém rozporu s naším náboženským přesvědčením. Z tohoto důvodu jsou pro nás nepřijatelné jakékoliv diskuse na téma adopce dětí, registrovaného partnerství apod. Homosexuála (člověka) přesto vnímáme jako Boží stvoření se všemi lidskými i občanskými právy (včetně práva na život) a jsme připraveni mu pomoci v duchovní rovině.

Nepleťme do toho "odborníky", kteří se honosí a chlubí mnoha tituly jen proto, že je mají. Celá problematika je ve skutečnosti velmi jednoduchá a na základních premisách jsme schopni se shodnout.


]


Názor Prof. PhDr. Petr Weisse, Ph.D. na homosexualitu nereprezentuje účelovou pavědu! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Sobota, 24. únor 2007 @ 18:03:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Homosexualita

Prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D.

Až v minulém století umožnil vědecký pokrok odborné zkoumání homosexuality jako jedné z variant sexuálního zaměření a sexuálního chování, tedy zkoumání homosexuality bez předsudků a ideologických omezení. První výzkumy tohoto druhu provedl začátkem století Němec Magnus Hirschfeld mezi studenty a mezi ocelářskými dělníky a o odhad procentuálního zastoupení osob homoeroticky orientovaných v obecné populaci se jako první pokusil ve 40. letech Američan Alfred Kinsey se svými spolupracovníky. Na základě rozhovoru s několika tisíci muži a ženami stanovil, že asi 4 % lidí je sexuálně zaměřeno exklusivně na osoby stejného pohlaví, přičemž ale zkušenost s homosexuálním stykem jich má podstatně více. Vzorek obyvatelstva zkoumaného těmito badateli však nebyl reprezentativní (bylo v něm například zastoupeno příliš vysoké procento vězňů či psychiatrických pacientů) a pozdější výzkumy tyto odhady příliš nepotvrdily. Například podle českých výzkumů sexuálního chování obyvatelstva z let 1993 a 1998 se za homosexuály považuje či si svou orientací není jisto 2 % mužů a žen a o jedno procento více má jednu či opakovanou homosexuální zkušenost.

Postoje k homosexualitě

Postoje k homosexualitě se v různých historických obdobích a různých kulturách často výrazně liší. Ve Starém zákoně byl pohlavní styk muže s mužem trestán ukamenováním a tento negativní postoj k homoerotickým aktivitám přetrvává v křesťanství často i dodnes. Víme však, že kulturní ovzduší starověkého Říma či starých Helénů bylo k těmto projevům velmi tolerantní. I v pozdějších dobách nacházíme v kulturně antropologických srovnáních mnoho zajímavých rozdílů: v době, kdy byly názory tzv. civilizovaného světa na homosexualitu velmi restriktivní a odsuzující (jak tomu bylo například ve viktoriánské Anglii), patřil u tichomořských domorodců pohlavní styk mezi bojovníky a dospívajícími hochy k rituálním úkonům.

O do současné doby přetrvávajících transkulturálních rozdílech v pojetí homosexuálního sty- ku svědčí například zvyky kmene Kukuku z Nové Guineye, u kterého je povinně prováděna rituální relace dospělých mužů adolescentními a preadolescentními chlapci. Tímto způsobem, polykáním semene dospělých mužů, se symbolicky zvyšuje maskulinita a virilita dospívajících.

U nás je však podobné chování v obecném povědomí naopak spojováno s feminitou a je negací maskulinity (Herdt a Stoller, 1990). U kmene Bataků (Sumatra) jsou pro adolescentní chlapce homosexuální styky povinné, tabuizovány jsou však styky orální, zakázány jsou předmanželské heterosociální a později i mimomanželské sexuální kontakty.

Podle zahraničních výzkumů ovlivňuje postoje k sexuálním otázkám kromě kulturní tradice i mnoho faktorů sociodemografického charakteru. Mezi nejvýznamnější patří už zmíněné náboženské přesvědčení - vede k negativnějším postojům k homosexualitě, k antikoncepci i k předmanželským stykům, k restriktivnějšímu postoji k HIV pozitivním i umělému přerušení těhotenství (Sneddon a Kremer, 1992, Moatti et al., 1988, Marsiglio, 1993). Restriktivnější sexuální postoje vyjadřují dále lidé méně vzdělaní (Johnson et al., 1994, Casselman a Durharn, 1979) a starší (Johnson et al., 1994), sexuální konzervativismus souvisí i s konzervativismem politickým (Janus a Janus, 1993). Nejvýznamnější je však vliv pohlaví - téměř všichni autoři se přitom shodují v tom, že postoje mužů jsou vzhledem k sexuálním otázkám liberálnější než postoje žen (Janus a Janus, 1993, Johnson et al., 1994, Sneddon a Kremer, 1929).

Zajímavé přitom je zjištění, že právě v postoji k homosexualitě jsou - podobně jako v našem výzkumu (Weiss a Zvěřina, 1997) - naopak liberálnější ženy: podle Weisse et al. (1992)považovalo homosexualitu za přirozený projev lidské sexuality 27 % amerických studentek, ale jen 19 % jejich mužských protějšků, hostilnější postoje mužů zjišťují v této oblasti i reprezentativní výzkumy ve Francii (Spira et al., 1994), ve Velké Británii (Johnson et al., 1994), či v USA (Herek a Glunt, 1993, Britton, 1990).

Námi zjištěné výrazné ovlivnění postojů k homosexualitě jednotlivými sledovanými faktory odpovídá rovněž závěrům výzkumů provedených v USA a v západní Evropě. Pozitivní korelací mezi konzervativními a (či) homofobními postoji zjišťují například Sneddon a Kremer (1992) r Irsku, Michael et. al. (1994), Marsiglio (1993) či Britton (1990) v USA, mezi vzděláním a mezi liberálnějšími postoji k homosexualitě Casselman a Durham (1979), Michael et al. 1994), Johnsonová et al. (1994), Jensen et al. (1988), Herek a Glunt (1993), Britton (1990), li- berá1ností a mladším věkem Michael et al. (1994), Johnsonová et. al. (1994), Herek (1984), Britton (1990) či velikostí místa bydliště (Britton, 1990). I Dle našich výsledků - a ve shodě se zahraničními autory - tedy zaujímají nejliberálnější postoje k homosexualitě mladí lidé z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel, s nejméně středoškolským vzděláním a nevěřící, především ženy, naopak nejvíce homofobní jsou starší a méně vzdělaní katolíci z menších sídel, především pak muži.

Legislativa

Československo se už počátkem šedesátých let zařadilo dekriminalizací homosexuálního chování (netrestáním homosexuálních styků mezi dospělými osobami) mezi nejpokrokovější státy světa. I na základě úsilí sexuologů se to podařilo dříve než ve většině evropských zemí. Přetrvávající § 244 tr. z. však zůstával vůči homosexuálům diskriminační, a to především věkovou hranicí 18 let či zákazem styku za úplatu, kterou mohlo před zákonem být i pozvání na večeři. Až odstraněním tohoto znevýhodnění v roce 1990, kdy byl uvedený paragraf vypuštěn z trestního zákona, byly dány legální podmínky (spolu s možností svobodného zakládání spolků a organizací) pro faktické zrovnoprávnění homosexuální menšiny u nás. Tuto emancipaci před zákonem pak zvýraznila novelizace § 241, podle které definovalo nově možnost znásilnění i mezi osobami stejného pohlaví (podle staršího znění mohla být znásilněna pouze žena) a v budoucnu bude jistě dovršena i možností úředního svazku jednopohlavních párů.

O tom, že zrovnoprávnění homosexuálního chování s heterosexuálním z hlediska legislativního není zdaleka samozřejmostí, svědčí přetrvávání tradičních společenských (a následně i právních) norem i v jinak liberálních zemích. Důkazem je skutečnost, že ve 23 státech USA je pohlavní styk s osobou stejného pohlaví (nezávisle na věku) trestný dodnes. V Evropě je homosexuální styk i v současné době diskriminován například ve Velké Británii, kde je pro heterosexuální styk věková hranice určena na 16 let a pro styk homosexuální byla až nedávno snížena z 21 na 18 let - s odkazem na odborníky už dávno opuštěnou teorii vzniku homosexuality "svedením" a z ní vyplývající argumentací o nutné ochraně mladistvých. V zemích, kde bylo zavedené fundamentalistické islámské právo, patří mužský homosexuální styk dokonce mezi hrdelní zločiny a ještě relativně nedávno bylo po vítězství islámské revoluce v Iránu z tohoto důvodu popraveno mnoho mužů "provinivších" se tímto způsobem.

Současné trendy v oblasti medicíny, resp. v oblasti psychiatrické diagnostiky, přitom podporují emancipační tendence gayů a lesbiček. Ze seznamu psychických (sexuálních) poruch byla v posledních klasifikacích duševních nemocí (DSM IV a MKN 10) homosexualita vyškrtnuta, a to při plném vědomí politických souvislostí tohoto kroku. Neexistuje totiž žádný důkaz, že by homosexuální orientace byla spojena s jakoukoli psychiatrickou patologií, současně však její zařazení mezi poruchy umožňovalo v minulosti společenskou a právní diskriminaci homosexuálů (McConaghy, 1993).

Etiologie

Evoluční biologie však zatím neposkytuje ani vysvětlení přežívání genů homosexuality. Teoreticky by homosexuální orientace, která samozřejmě rovněž vylučuje či alespoň podstatně snižuje pravděpodobnost heterosexuálního sblížení a reprodukce, nemohla přetrvat tlak přirozeného výběru. V této oblasti se však badatelé pokoušejí o vysvětlení: pro evoluční význam homosexuality někteří autoři (například Dickeman, 1995, Weinrich, 1995) nacházejí odůvodnění například v tom, že gayové a lesbičky mohou přispět k reprodukčnímu zdaru blízkých pokrevních příbuzných, sourozenců, synovců a neteři (péčí o děti, získáváním zdrojů), a tím zajistit alespoň částečnou reprodukci i vlastních genů. Zproštění závazků péče o vlastní děti, mohli v primitivních společnostech dosahovat hierarchicky významných pozic a tak mohli svým příbuzným významně pomáhat.

Nadějné jsou i výzkumy sexuální orientace na chromozomální úrovni. Hamer a spol. (1993) identifikovali určitý gen na dlouhém ramínku X chromozomu, který pojmenovali Xq28, a jenž je podle názoru těchto badatelů zodpovědný alespoň za některé případy mužské homosexuality. Autoři prokázali spojitost mezi homosexualitou a polymorfními markety na Xq28 u 64 % ze čtyřiceti homosexuálních sourozeneckých dvojic. Přenos sexuální orientace se podle uvedených výzkumů tedy děje z matky na syna (přes X chromozom). Tento mechanismus by pak vysvětloval i skutečnost, že v jiném souboru uvedených autorů je u 114 gayů zjišťována vyšší incidence homosexuální orientace u strýců z matčiny strany, ale ne u jejich otců nebo u bratrů jejich otců. Tento výsledek byl potvrzen i výzkumem Hua a spol. (1995).

Při zkoumání hormonální podmíněnosti sexuální orientace se předpokládalo, že homosexuální muži mají nižší testosteron a lesbičky nižší estrogeny a vyšší testosteron než heterosexuálové (DeLamater a Hydeová, 1998). Nicméně poslední výzkumy mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a ženami žádné rozdíly v hladinách testosteronu neprokázaly ani u mužů (Gooren a spol., 1990, Banks a Gartrell, 1995) a ani u žen (Banks a Gartrell, 1995, Dan- cey, 1990). Při zkoumání eventuálních rozdílů mezi heterosexuály a homosexuály v hladinách gonadotropinů zjistili dle Bankse a Gartrella (1995) pouze dvě ze sedmi provedených studií vyšší hladiny LH u gayů, zbytek žádné rozdíly neprokázal.

Hormonální teorie sexuální orientace jsou ale částečně potvrzovány experimenty na zvířatech. Brand a Slob (1991) ve svém výzkumu role perinatálních androgenů pro sexuální orientaci krysích samců v dospělosti prenatálně a perinatálně chemicky u pokusných zvířat blokovali aromatizaci testosteronu na estradiol. Následky tohoto zákroku na sexuální preferenci byly u dospělých samců signifikantní u neonatálně (perinatálně) ovlivněné skupiny - postpubertálně samci z této skupiny vykazovali nižší preferenční skóre pro estrální samičky než skupina samců ovlivněných prenatálně i než kontrolní skupina. Byli rovněž méně maskulinizováni (s nízkou ejakulační frekvencí) a více feminizováni. Dle autorů svědčí tyto výsledky o tom, že sexuální preference v dospělosti je u krysích samců podmíněna alespoň částečně hormonálně.

Model hormonální podmíněnosti homosexuální orientace u mužů vytvořili na základě experimentů s mateřským stresem u krys Doerner a spol. (1975). Vnější manipulace se stresem způsobeným averzivními podněty během určitého období těhotenství krysích samic vedly podle jištění těchto autorů ke změnám testikulární enzymatické aktivity u plodu, které měly za následek dočasný androgenový deficit. Ten pak vedl k anomáliím v postnatálním sexuálně dimorfním chování u jejich samčích potomků, podobným jako u uvedeného výzkumu Branda a Sloba, včetně demaskulinizace (například snížená iniciace při kopulaci) a feminizace (například lordóza) sexuálního chování. Reprodukční morfologické struktury těchto samečků přitom zůstaly neporušené.

Tento experimentální postup Doernera a jeho kolegů, pojmenovaný prenatální mateřský syndrom, vedl autory k domněnce, že matky homosexuálních mužů zažijí více prenatálního stresu než matky heterosexuálů. Teorii pak prokazovali na základě údajů, které svědčily o významně vyšších počtem homosexuálů mezi muži narozenými na území bývalé NDR během druhé světové války a v prvních poválečných letech (1941-1947), tedy v období, kdy se předpokládalo více vnějších stresujících událostí působících na těhotné ženy než v letech před válkou a po ní.

Doernerovy studie však byly následně kritizovány pro metodologické nedostatky - například pro nedostatečnou definici nezávislých (mateřský stres) i závislých (sexuální orientace) proměnných a pro ignorování alternativních možných vysvětlení (například neuvažovaly o možném vlivu absence otce ve výchově - ve válečných a poválečných letech byli otcové většinou na frontě nebo v zajetí a synové byli vychováváni pouze matkou).

O tom, že primární příčiny sexuální orientace nejsou psychologické nebo sociální, ale biologické, svědčí i výzkumy Lancharda Bogaerta (1997), který zjistil, že homosexuální muži mají více starších bratrů, ale nemají více starších sester a ani mladších sourozenců než heterosexuálové (tzv. efekt staršího bratra). K podobným závěrům ohledně počtu starších a mladších sourozenců přitom dospěli Lalumiére a spol. (1998) i u deviantů - u sexuálních agresorů heterosexuálních i homosexuálních pedofilů. Podobně Raboch a Raboch (1999) u svého souboru 437 pedofilů zjistili, že ve srovnání s kontrolní skupinou sexuálně dysfunkčních mužů (N = 600) se pedofilové signifikantně častěji narodili v početných rodinách jako poslední ze tří a více dětí. Významně vyšší byl i věk matek a otců při jejich narození. K podobným výsledkům (vyšší pořadí mezi sourozenci a vyšší věk matek) dospěli autoři už předtím i při vyšetření delikventů homosexuálních (Raboch a Raboch, 1986).

Vysvětlením efektu staršího bratra by mohla být tzv. hypotéza mateřské imunosenzitivity, založená právě na hormonálních výzkumech MacCullocha a Waddingtona (1981) a Ellise a Amese (1987), podle kterých organismus matky v těhotenství v některých případech reaguje obrannou imunologickou reakcí na mužské pohlavní hormony (vylučované plodem). Tato imunitní reakce by v případě mužského zárodku mohla narušit organizační efekt androgenů a tím i sexuální diferenciaci mozku. Podle Gualtieriho a Hickse (1985) pak mateřskou imunitní reakci posiluje každý další zárodek mužského pohlaví, a tím se následně pří dalších těhotenstvích zvyšuje i pravděpodobnost narušení mozkového vývoje mužského plodu. Z tohoto předpokladu dle autorů plyne, že pokud je narušena maskulinizace závislá na imunitní reakci matky, mužští homosexuálové by se měli rodit jako další v pořadí bratrů, ne však v pořadí sester, přičemž tato pravděpodobnost by měla být zvyšována počtem předchozích těhotenství matky s plodem mužského pohlaví. V souladu s tímto předpokladem jsou už uvedená zjištění ohledně počtu starších bratrů u homosexuálních mužů.

Výzkumy mozkových odlišností pří určení sexuální orientace se zaměřily především na oblast jader hypotalamu. Swaab a Hofman (1990) například zjistili, že homosexuální muži mají větší nucleus supraopticus než muži heterosexuální, ačkoli toto jádro hypotalamu není pohlavně dimorfické. Při výzkumu pohlavně dimorfických jader této oblasti je neznámější výzkum LeVaye (1991). Tento autor zkoumal jádra předního hypotalamu INAH-1, INAH-2 a INAH-3. Zjistil, že jádro INAH-3 bylo větší u heterosexuálních žen než u heterosexuálních mužů a u homosexuálních mužů bylo podobně velké jako u heterosexuálních žen. U tří sousedních jader nebyly nalezeny rozdíly související s pohlavím nebo se sexuální orientací.

Závěry tohoto výzkumu však byly kritizovány především pro malé soubory probandů (19 homosexuálních a 16 heterosexuálních mužů, 6 heterosexuálních žen) a kvůli tomu, že u všech homosexuálních mužů, ale jenom u šesti mužů heterosexuálních a u jedné ženy byla příčina smrti AIDS (tato nemoc se přitom může projevit na velikosti mozkové hmoty) (DeLamater a Hydová,1998).

Nicméně i Elias a Valenta (1992) tvrdí, že jádra předního hypotalamu mají u homosexuálních mužů pouze asi poloviční neurální hustotu ve srovnání s muži heterosexuálními. Navíc u homosexuálů autoři uvádějí pozitivní hormonální reakci na jednorázové podání luteinizačního hormonu, která je někde mezi nízkou ženskou reakcí a zvýšenou reakcí u heterosexuálních mužů. Na základě svých výzkumů i přehledu dosavadních zjištění uzavírají, že právě anatomické rozdíly v jádrech předního hypotalamu jsou rozhodující pro sexuální orientaci u mužů. Tyto rozdíly mohou způsobovat alteraci v hormonálních reakcích a vést k více ženskému typu gonadotropní sekrece u homosexuálů.

Závěr

Všechny dosavadní poznatky svědčí o tom, že sexuální orientace je záležitostí vrozenou a ani homosexuálnímu zaměření se nelze "naučit" a nelze ho ani "vyléčiť'. Je prostě jednou z variací lidské sexuality.




Ješte nemají od homosexuálů dostatečně vymytý mozek (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Sobota, 24. únor 2007 @ 07:45:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
Rodina v podobě táty a mámy a dětí je stále podle 78 % Čechů tím nejlepším prostředím pro výchovu dětí. Pouze 4 procenta našich občanů odmítají názor, že ke správné výchově je zapotřebí otec i matka.

http://www.novinky.cz/domaci/polovina-muzu-chce-mit-zenu-v-domacnosti_110173_oqnt4.html



Re: Dokáží homosexulové (lesby) vychovávat děti? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 23. únor 2007 @ 19:45:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemyslím si, že by bylo třeba dělat takovémuto článku publicitu na křesťanském portálu. Přesto navrhuji tento článek na cenu Zlatá slza Grano Salis za ukázkovou a účelovou pavědu, kterou reprezentuje. Myslím, že toto je jedno z mála polí, kde mohou katolíci spolupracovat s protestanty. Ovšem obávám se, že je jen otázkou času, než liberální protestanti dospějí k názoru, že je třeba adopce dětí homosexuály podpořit.

Pastýř



pro Pastýře! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Sobota, 24. únor 2007 @ 08:40:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Osobně si myslím, že k tomu, abychom něco prohlásili za účelovou a ukázkovou pavědu, musíme být svými znalostmi a vzděláním na úrovni. To samozřejmě nestačí. Je třeba své názory také řádně a kvalifikovaně obhájit a doložit. Lidé, kteří se podílejí a podílí na vypracování vědeckých studií o životě a výchově dětí u homosexuálních párů, mají významná postavení, odbornou kvalifikaci a jméno. Jejich odborné práce jsou podloženy jasnými fakty a argumenty. Souvislost s výzkumem a mezinárodními, odbornými publikacemi a semináři není ani třeba zvlášť připomínat.
Pokud tuto skutečnost nebereš na vědomí, dostáváš se bohužel do role člověka, který nedovede obhájit svůj názor, popř. své práce. Může se Ti totiž stát, že se opět dostaneš do role s hanlivými názvy a hodnocením. Tak jako např. v případě odsuzování homeopatie, akupunktury atd. Jak to nakonec dopadlo v Štrasburku, víš jistě sám. Pro oživení paměti Ti posílám článek MUDr. Pavla Běleše.


Diskuse okolo homeopatie trvají v našem státě již několik let. V dobách komunistického režimu to bylo s homeopatií jednoduché. Prostě neexistovala, protože se nevešla do hrubě materialistického pojetí medicíny, jak ji chápali političtí představitelé.
Po r. 1989 se zdálo, že se blýská na lepší časy. Připomínala se celostní medicína, která je v mnoha zemích zcela samozřejmostí, začal se vyzdvihovat individuální přístup k nemocným.
Nakonec se však nyní zdá, že homeopatie je opět postupně některými odborníky vytěsňována jako metoda non lege artis (tedy jako metoda tzv. nevědecká).
A moje otázka zní: vracíme se zpět ke komunismu? Přichází opět období zákazů a příkazů? Budeme přehlížet fakta?
Homeopatie se používá na celém světě, v Evropě, Indii i na americkém kontinentu. V květnu 2002 publikovala WHO zprávu o tradiční medicíně na léta 2002-2005. WHO (Světová zdravotnická organizace) se domnívá, že tato první globální strategie v alternativní a tradiční medicíně vytvoří rámec politiky v jednotlivých státech takový, aby byly uvedené metody dostupné celé populaci.
Termín tradiční medicína (TM) se používá, pokud hovoříme o Africe, Latinské Americe a jihovýchodní Asii. Termín komplementární či alternativní medicína (CAM) používáme v souvislosti s Evropou, Severní Amerikou a Austrálií. Právě mezi komplementární metody počítá WHO i homeopatii.

Strategie WHO chce využitím CAM pomoci všem zemím:
1. podpořit terapeutické použití na straně poskytovatelů i konzumentů TM/CAM
2. zajistit dostupnost jak ceny, tak sítě TM/CAM
3. vytvořit solidní základ pro bezpečnost, účinnost a kvalitu
Od r. 1991 funguje v ČR Homeopatická společnost, která byla od tohoto roku členem České lékařské společnosti JEP. V roce 1996 byla vyloučena z lékařské společnosti JEP. Proto lékaři z Homeopatické společnosti záležitost předali tento fakt k soudu pro liská práva ve Štrasburku (European Court of Human Rigts Strasbourg).

Tento soud rozhodl v listopadu 2002 (pod č. j. 47273/99), že čeští lékaři byli v právu a že se jim má dostat veřejné omluvy.

Homeopatie, která je běžně praktikována v zemích EU jistě najde opět svá práva i v naší zemi.Také ČR bude součástí Evropského společenství.

MUDr. Pavel Běleš
__________________________________________________________________________

P.S.: Zajímavé články o akupunktuře můžeš najít např. zde:


http://www.katolik.cz/texty/view.asp?cis=328





]


Christnet.cz je semeništěm homosexuality už dávno. (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Pátek, 23. únor 2007 @ 18:52:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Christnet.cz je semeništěm homosexuality už dávno.
Jeho bývalý viceprezident je svou homosexuální praxí s více homosexuálními milenci znám už z dob, kdy byl ještě dominikánským mnichem v Brně a měl tehdy řeholní jméno Norbert. Dnes si už říká jen světsky Milan Badal. Byl VICEPREZIDENTEM CHRISTNET.CZ. V SOUVISLOSTI S JEHO ZVOLENÍM DO RADY ČT BYLA JEHO FUNKCE VICEPREZIDENTA CHRISTNET.CZ KONCEM KVĚTNA 2003 POZASTAVENA.
Narodil se v roce 1956 v Opočně (východní Čechy) moravským rodičům. Dětství prožil na Českomoravské vysočině, absolvoval gymnasium v Bystřici nad Pernštejnem a poté vystudoval obor knihovnictví a vědecké informace na Karlově universitě v Praze. Po roční základní vojenské službě nastoupil do Universitní knihovny Brno. V roce 1989 byl již připraven tajným studiem v dominikánském řádu na kněžské svěcení. V té době založil nakladatelství Petrov Brno, které nyní vlastní M. Pluháček. Po vysvěcení opustil civilní zaměstnání a působil jako kněz a rektor kostela sv. Michaela v Brně. Dále byl několik let poradcem místopředsedy Parlamentu ČR, v té době také mj. vyučoval na biskupském gymnáziu v Brně a na brněnské filozofické fakultě. Posledních sedm let BYL ŠÉFREDAKTOREM, ŘEDITELEM, JEDNATELEM A CENZOREM KATOLICKÉHO TÝDENÍKU. Dodnes působí jako výpomocný duchovní v bazilice na Starém Brně. Momentálně je nezaměstnaný. Působí jako publicista, napsal řadu článků, pojednání a dvě knihy povídek. JEHO OSOBNÍM SOUKROMÝM MOTTEM JE: KDYŽ DO PEKLA, TAK NA PĚKNÝM KONI. Je dosud svobodný, bezdětný.


Kdo je Jan Kirschner:
Šéf-editor a aktuálně i výkonný vedoucí Magazínu ChristNet.cz.
Narodil se v roce 1972. Je presbyterem (členem staršovstva) Českobratrské církve evangelické. Té církve, jejíž kazatelé podpořili, na rozdíl od kazatelů všech ostatních církví, uzákonění registrovaného partnerství homosexuálů v Česku. V současnosti dálkově studuje na Katolické teologické fakultě UK Praha. ORGANIZAČNĚ VYPOMÁHAL PŘI POHANOKŘESŤANSKÝCH MEZINÁBOŽENSKÝCH setkáních “People and Religions“ pořádaných komunitou San Egidio (mezinárodní laické hnutí v rámci římskokatolické církve). Účastnil se Evropského ekumenického shromáždění v rakouském Grazu (1997).



Abychom nedopadli jako Sodoma a Gomora! (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Pátek, 23. únor 2007 @ 18:03:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Podle starodávných záznamů byla Sodoma a Gomora s jejím okolím zdrojem homosexuální zvrácenosti a nemorálnosti.
Ta města se tak zkazila, že překročila i hranice božské trpělivosti. Tak zní záznam v Bibli. V dnešní době se jméno "sodoma" stalo synonymem pro skutky, které byly v těchto místech provozovány. Bůh se proto rozhodl tato města s jejich okolím zničit ohněm, sírou a vypálit je solí (5. Mojžíšova 29,23). Důvod jejich zničení najdeme taktéž v biblickém záznamu v 1. Moj. 19,24-25, dále u Judy 7, Ezechiel 16,49-50 atd., vše pro ohavnost před Bohem, kterou páchali. Na celé to údolí pršely oheň a síra. Bible prohlašuje, že po celé krajině toho okolí vystupoval ze země dým jako z vápenice (1. Moj. 19,28). Přežili jen 4 lidé, které Bůh nechal vyvést těsně před katastrofou. Na světě neexistuje žádný příklad přírodní katastrofy způsobené lidským zásahem, dokonce ani zničení sopečným, či jiným podobným způsobem, či podobné jevy nám známé v současnosti, které by se podobaly tomuto případu.

Fotografie z archeologického naleziště ze zpopelněné homosexuální a bisexuální Sodomy lze spolu s českým textem shlédnout na:

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora.html

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora2.html

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora_extra1.html

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora_extra2.html

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora_extra3.html

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora_extra4.html

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora_extra5.html

http://www.biblickearcheologickenoviny.cz/sodoma_gomora_extra6.html



Jak lesba (běloška) zabila dítě své milenky (bělošky) (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Pátek, 23. únor 2007 @ 17:52:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Jak lesba (běloška) zabila dítě své milenky (bělošky)

ČTYŘLETÝ CHLAPEČEK, UMUČENÝ LESBOU, MĚL RÁD SVÉHO TÁTU
Byl za to utýrán lesbickou dvojicí. Stal se obětí dlouhodobého zneužívání lesbickým párem.
Dne 22.3.2006 krajský soud ve Vereeniging shledal lesbický pár vinným z vraždy čtyřletého dítěte.

ANTIDISKRIMINAČNÍ NADRŽOVÁNÍ LESBÁM
Paní Hanelie Bothová se zamilovala do lesby Engeline De Nysschenové.
Následoval rozvod manželů Bothových - r.1999 v Jihoafrické republice. Dítě připadlo matce.
De Nysschenová, lesbická partnerka maminky dítěte, mívala časté záchváty zuřivosti. Při nich bila Jandreho Botha, maličkého syna své partnerky, pěstmi do tváře a dřevěným prknem po vnitřní straně stehen. Dítě pak několik dní kulhalo. To dosvědčila před soudem pomocnice v domácnosti (- která se děsí pomsty De Nysschenové, až bude propuštěna předčasně z vězení). Kvůli zraněním z výprasků, chlapeček Jandre často chyběl ve školce. Jeho tatínek, Jan Botha podal roku 2002 trestní oznámení na svou bývalou manželku a její lesbickou partnerku. V žalobě líčil, že lesby zneužívají jeho dítě od rozvodu v r.1999. Soudní dvůr v Potgietersrus však žalobu proti lesbám hned r.2002 zamítl s odůvodněním, že chybí jakýkoli důkaz. Ačkoli už tehdy existovalo množství usvědčujících důkazů, „odborníci“ nadržovali lesbám. Přimhouřili oči a pachatelky ponechali na svobodě. Antidiskriminační právní a sociální činitelé v Potgietersrus fatálně selhali. Právě sociální pracovníci doporučili soudu, že opatrovnictví dítěte musí zůstat lesbě Hanelie Bothové.
Jandreho otec Jan Botha to nevzdával. Ještě téhož roku zkontaktoval potřebné autority, aby získal svého syna do opatrovnictví. Doktor potvrdil jeho obavy a Jandre byl umístěn v jeho pěstounské péči. Nakonec však tatínek prohrál a lesba Bothová zvítězila. V lednu r.2003 Vysoký soudní dvůr Jihoafrické republiky přikázal, že 4 roky starý Jandre Botha musí být umístěn do péče matky. (O pět měsíců později byl chlapeček zavražděn.)

DÍTĚ ZŮSTALO NORMÁLNÍ, PROTO HO LESBA UBILA
Lesba De Nysschenová byla poté obviněna z bití dítěte do tváře golfovou holí. Chlapečkova tvář o tom jasně svědčila. On sám však byl příliš maličký na to, aby svědčil u soudu. Sadistická lesba tak byla propuštěna na svobodu. Poté, za 3 měsíce, dne 2. června 2003, lesby dopravily čtyřletého chlapečka do nemocnice. Jeho matka tvrdila, že uklouzl ve vaně. Jeho tělíčko bylo pokryté modřinami a měl mozková zranění. Soud později vyslechl svědectví Lydie Nkomo a její dcery Aletta Lesiba, které pracovaly pro pár v jejich potravinářském obchůdku. Popsaly do detailu, jak Nysschenová nutila čtyřletého chlapečka, aby jí řekl „tatínku“. Když to neudělal, začala ho mlátit. Engeline de Nysschenová (dnes 33 letá) bila chlapečka tak dlouho, dokud neupadl do bezvědomí. Doslova ho utloukla. Chlapeček podlehl smrtelnému zranění. Zemřel v nemocnici na krvácení do mozku dne 12.června 2003.
Lékaři, z nichž většina má více než 15-ti letou lékařskou zkušenost, odmítli verzi lesbického páru, že chlapeček uklouzl ve vaně. Říkali, že smrtelná zranění Jandreho vyžadovala hrubou sílu dospělého člověka. Pitva prokázalala, že chlapeček Jandre Botha utrpěl strašná zranění, zahrnující roztříštěnou lebku, poškození mozku i zlomené nohy. Jandre měl také zlomenou pánev, která nebyla nikdy lékařsky ošetřena. Jeho pravá ruka a levá klíční kost byly také zlomeny, ale nikdy mu nebyla poskytnuta lékařská péče. Šlo o jasné důkazy dlouhodobého zneužívání dítěte a následné utajování zlomenin. Zpráva úředního ohledávače mrtvol sdělovala, že bezprostřední příčinou smrti byla rána do hlavy. Soudní dvůr přijal důkaz profesora Mohammeda Dada, experta na úrazy, který říkal, že zranění chlapce Jandreho jsou podobná zraněním při pádu z dvoupodlažní budovy, nikoliv uklouznutím ve vaně.
Zatčené lesby neustále lhaly, že chlapeček uklouzl ve vaně. Lhaly v nemocnici ošetřující lékařce MUDr. Elně Gibsonové, lhaly při vyšetřování policii, lhaly u soudu. Obě ženy se vymlouvaly, že jsou nevinné ve všech bodech obžaloby. Opakovaly starou lež, že dítě uklouzlo ve vaně.

LESBA NEUDĚLALA NIC, ABY OCHRÁNILA SVÉ DÍTĚ
Matka, která se časem proměnila v lesbu, zcela selhala v mateřské povinnosti chránit vlastní dítě před zneužíváním a násilím. Ani nedokázala oznámit zneužívání dítěte jeho vlastnímu otci, svému bývalému manželovi. Udělala cokoliv, aby se líbila své milence Engeline de Nysschenové. Stala se lesbou a ztratila tím mateřské instinkty. Toho si všimli i její rodiče. Proto finančně podporovali jejího bývalého manžela v soudním sporu o opatrovnictví dítěte v letech 2002-2003.
Otec chlapce se dozvěděl o umučení svého syna až v den jeho úmrtí, 12. června 2003. Vražedkyně De Nysschenová ho kontaktovala a řekla mu, že Jandre o den dříve spadl a teď umřel.
Chlapečkova vlastní matka Hanelie Bothová neudělala nic pro ochranu života svého dítěte. Vydávaje rozsudek, dne 22.3.2006, soudkyně Rita Willemsová říkala: “Hanelie nebyla bezmocnou. Ona předem očekávala Engelinin prudký výbuch. Mohla včas přivolat na pomoc synkovi jeho skutečného tatínka, ale neudělala to. Neudělala nic pro ochranu vlastního dítěte.” Soudkyně Willemsová oznámila, že ač vlastní matka Hanelie Bothová (dnes 31 letá) se přímo nezúčastnila zabíjení, přesto je spoluvinná vraždou, neboť se ani trochu nepokusila ochránit své dítě.

K větší informovanosti zaslal Mgr. Libor Halík PhD.

Informace z 23.3. 2006, 11.3. 2004, 18.11. 2005, 23.3. 2006 v angličtině si můžete vyhledat např. na:
http://www.int.iol.co.za/index.php?set_id=1&click_id=13&art_id=vn20060323003452472C424963
http://www.int.iol.co.za/index.php?set_id=1&click_id=13&art_id=vn20040311050947103C919626
http://www.int.iol.co.za/index.php?set_id=1&click_id=13&art_id=vn20051118081054247C992698
http://www.int.iol.co.za/index.php?set_id=1&click_id=15&art_id=vn20060323003352635C383347



Svědectví o hodnocení názorů a postojů p. Halíka a Pletánka! (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pátek, 23. únor 2007 @ 17:00:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
zdroj: ChristNet

RE: Je homosexualita nejmladších bratrů biol. daná, 5.8. 2006 19:54
Ivan Štampach, ivan stampach.cz

Pan Pletánek tu zajímavě podal cizí názory, možná si mohl všimnout, že jsou v zásadním konfliktu s učením katolické církve na toto téma.
__________________________________________________________________________

RE: Katechismus a Nový Zákon, 5.8. 2006 21:21
Prokop Remeš, prokop.remes plbohnice.cz

Pletánku, ty jsi popleta - cituješ Katechismus, cituješ Bibli a předpokládáš, že z portfolia tvých citátů nějak všichni pochopíme složitý tok tvých myšlenek, zkrátka to, co jsi chtěl říct. A vlastně - Co jsi chtěl vlastně říct??

Mám za to, že Ivan se pouze staví proti názorům onoho psychiatra Josepha Bergera, za jehož názory - aspoň to tak vypadá - se stavíš i ty. Čili, že popíráš biologickou danost homosexuality. Nuže, mám pocit, že Ivanovi to přišlo divné, protože biologickou danost homosexuality může zahrnovat i formulace KKC 2358.
__________________________________________________________________________

RE: Katechismus a Nový Zákon, 6.8. 2006 15:31
Prokop Remeš, prokop.remes plbohnice.cz

MP: Pokud dělají výzkumy homosexuálové nebo jejich příznivci tak se to nedá brát vážně a stejně tak se dá říci i opačně s tím rozdílem, že křesťan ví, že za lež půjde do pekla.


PrR: Ví, že půjde do pekla, a přesto taky občas (mnohdy) lže ("zbožně"). Ne? Znáš přece taky ty hlášky ze strany příznivců PPR o tom, že PPR je 100% účinná.

Takže podle tebe lze ohledně výzkumů stran homosexuality věřit pouze ATEISTICKÝM HETEROSEXUÁLůM ...
__________________________________________________________________________

Reakce Jana Kirchnera na Halíkův článek

Homosexuál Zelenka smrtelně nebezpečným, z 5.12. 2006 20:13

Kdo podá na pana Halíka trestní oznámení?, 5.12. 2006 23:57
Jan Kirschner, jankirschner seznam.cz

Pan Halík by dle mého názoru neměl díky tomuto příspěvku vykonávat duchovenskou službu a jeho názory jsou na trestní oznámení pro nenávist vůči skupine osob, sexuální orientaci atd.
Jeho příspěvek nebudeme rušit, aby mohl sloužit jako případný materiál u soudu.
Měl byste se pane Halíku omluvit slušným homsoexuálům. ten vrah mohl přeci stejně tak být heterosexuál, vždyt váš styl myšlení nemá daleko od názoru nacístu, kteří hazeli do jednoho pytle zase Židi.
__________________________________________________________________________

A jaký má názor na homosexuály p. Halík? Posuďte sami.

K sodomanům se my křesťané nemůžeme chovat s úctou, ale musíme se jich štítit jako lidí prašivých, neboť takovými oni skutečně jsou.

Zásadní chybou teologů všech církví od 60.let 20.století bylo a dodnes je, že začali netradičně učit křesťanské laiky, že se musí chovat k homosexuálům uctivě.





Re: Svědectví o hodnocení názorů a postojů p. Halíka a Pletánka! (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Pátek, 23. únor 2007 @ 17:26:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
Jsou to chudáci? Apoštol Pavel v listu Římanům 1 říká něco jiného a domnívám se že má na mysli praktikující homosexuály. Apoštol Pavel o homosexuálech - (Bible Kralická samcoložnících):
29 Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči,

30 pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče,

31 nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování.

32 Vědí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteří tak jednají, jsou hodni smrti; a přece nejenže sami tak jednají, ale také jiným takové jednání schvalují.






]


Re: Svědectví o hodnocení názorů a postojů p. Halíka a Pletánka! (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Pátek, 23. únor 2007 @ 18:55:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Komentuji níže s názvem komentáře: "Christnet.cz je semeništěm homosexuality už dávno"


]


Re: Svědectví o hodnocení názorů a postojů p. Halíka a Pletánka! (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Pátek, 23. únor 2007 @ 20:23:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz
STANDO, MOŽNÁ BY ČTENÁŘI PŘIVÍTALY KDYBYS SEM DAL ODKAZY TAKTO JSI ZASE VYTRHAL PŘÍSPĚVKY Z KOTEXTU.


]


Stránka vygenerována za: 0.62 sekundy