Rastan toho napsal dost,abys pochopil.Ale jak je patrné-komu není dáno,ten nepochopí.Nebudem se přít o slova.Tady jde o životy lidí,kteří mohou být svedeni tvými polovičatými výroky a to je na pováženou.Takže pokud nejsi veden Duchem Božím,což je znát,že nejsi,tak máš-li trochu soucitu k lidem,tak je nezatahuj na cestu klamu.Ty jsi si ji vybral,tak po ní jdi,ale nesváděj druhé.Člověk obdařený Duchem svatým má jasno v otázce homosexuality.

Ty jak píšeš >tématiku homosexuálů opouštím, nemám v tom sám jasno.< Tak také nemáš jasno v otázkách spasení,ale chceš učit druhé o Boží vůli.Jak ji můžeš znát ty,který nejsi veden Duchem Božím.V postech a modlitbách volej k Bohu,snad ti odpustí a zazáří ti v srdci jitřenka.Touto cestou se vydej a ne,že budeš učit jiné,to je hazard s životy jiných.Dokud dýcháš,tak máš naději jako ten lotr na kříži vedle Krista.

To znamená, že nežiji tak jak bych podle své víry v Krista měl. Jestliže jsem uvěřil, věřím ( mám víru) tak mám podle ní žít ( chovat se podle Boží vůle). Žít už teď v Božím král. , být pod Boží vládou, být veden Duchem sv. a proměňován do obrazu Božího ..... pokud odpadnu od víry, tak mě takový život nic neříká a jedu si podle svého. Jestliže někdo "změní názor" a vědomě, nahlas říká, že Bůh není, že "vystřízlivěl" a je z něho ateista nebo někdo podobný, pak je otázkou, zda byl vůbec znovuzrozen.

Nebudeme soudit my, ale Pán ! Ten kdo zažil opravdové znovuzrození se stává v Kristu "novým člověkem" a tohle nehrozí. Krize víry, pochybování o Bohu, o své víře .....to ano, to se stává. Ale vždy je šance činit pokání a začít znovu. Někdy to přichází jako důsledek neodpovědného vedení sboru resp. vyučování lidmi, kteří Písmo a Boží charakter neznají nebo jsou dokonce "mimo mísu". Někdy to je důsledek toho, že naše víra je založena na "liteře" a chybí akčnost víry skrze působení Ducha sv. v nás nebo naopak, "akce" je až moc , nezná se Písmo nebo ta akčnost není z Ducha sv. ale z naší tělesnosti. Třeba, někdo dostane  tzv. "svatý smích" který v něm vypůsobí Duch sv. a druhý ho začne napodobovat tím, že se směje jako by se smál nějakému vtipu.  V prvém případě působí Duch sv. na ducha člověka  a ten pak ovládne duši, kde je sídlo emoční složky lidské osobnosti a navenek se ta Boží přítomnost projeví smíchem ( emocemi). Mnohokrá jsem slyšel odsudek : To jsou emoce a ne Duch ! Jsou to emoce, ale ne z duše jako takové - tedy z tělesnosti - ale obráceně , z ducha pod vládou Ducha sv. je působeno na duši a ta se tak tělesně projeví. Nevím jestli to není moc složité, ale já v tom mám jasno. U těch, kdo se smějí protože jim tom připadá legrační a smějí se z duše ( bez vlivu Ducha sv.) to jsou čisté emoce, které sami o sobě nám jsou platné ( v duchovní oblasti) jako "mrtvými zimník". Víra pak stojí na prožitku " z těla" a ne " z Ducha". Navíc, bez znalosti Písem se do akčnosti víry moc ani raději nepouštět ......mnoho lidí na to dojelo a jsou frustrování ze zklamání, které jim víra přinesla. Je to důsledkem nadřazení duchovních darů ( charismat) nad Písmo nebo vykládají Písmo falešně. Zase, nemám nic proti přímé řeči Ducha sv. k nám atp. ....,ale vždy musí být námi posuzována očima již napsaného Božího slova a měla by být s ním v souladu. Tohle chce ale osobní zkušenost a v pokoře se v tom všem orientovat a učit se vnímat jak k nám Duch sv. promlouvá