 |
Právě je 75 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 114770082 přístupů od 17. 10. 2001
|
|  |
Život víry: Svoboda v Kristu
Vloženo Sobota, 05. září 2009 @ 19:43:53 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Krátký přehled - o čem je svoboda v Kristu. 'Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu,
„Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho.“
Gal.5,1
Svoboda je jeden z nejvíce
překroucených a zneužívaných pojmů.
Převažuje povrchní vnímání
svobody /politická, občansko-právní, mediální, filosofická
sféra/. Lidské svobody a práva - jako
formální /jako idea a teorie na „papíře“/ a skutečné
/jako reálné, uskutečňované v praxi/.
Na toto slovo je třeba si dávat zvláště pozor, neboť
když se někde mluví o svobodě, jedná se většinou
o pravý opak.
"Slibují jim svobodu, ale sami jsou služebníky záhuby. Co se člověka zmocní, tím je zotročen." (2.Petr.2,19)
V duchovním vnímání je hlavní
podstatou, která vládne tímto světem nesvoboda-spoutanost.
Na tzv. „svobodu“ tohoto světa se
váže hřích – svéhlavost neboli „samosvojnost“ a
„jinudost“ – ubírání se svými cestami, nevnímání cesty
k Životu, míjení se svým pravým cílem. Lidská touha po
svobodě člověka láká na cesty, které mají pouhé zdání
svobody, avšak vedou do hříchu a otroctví a končí v odsouzení
a Smrti.
„Proto jestliže vás Syn
vysvobodí, budete svobodní.“ (Ev. Jana 8,36)
Duchovní cesta v Kristu je
cestou vysvobození od vnitřních i vnějších pout."Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl
chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění
a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu" /Lukáš 4,18 - Izaiáš 61,1/
Skrze Ježíše se stáváme Božími
dětmi. Místem obratu je pokání /metanoi = proměna mysli/. To
značí návrat k sobě a návrat k pravému Bohu.
Znamená to uvedení na cestu – do
prostoru, který se nám postupně odkrývá. Jaká zde platí
pravidla?
Mírou všeho je Kristus – principem
jednání je Boží láska = řecky agapé.
Svobodně jednat je jednat v této Boží lásce a spravedlnosti.
Jak se projevoval Ježíš na této
zemi?
- jako ten, kdo zná pravdu a
uskutečňuje ji svým životem.
- ukazuje na svobodný pohyb -
přístup ke všem lidem,
- svobodně mluví – otevřené,
jednoznačné a jasné jednání,
- svobodně dává sám sebe v
sebeobětování - vědomé směřování k naplnění svého
úkolu.
Vnitřní svoboda se váže
s věcmi, které se jeví v principech tohoto světa
paradoxně. V Božích očích má každý člověk obrovskou
hodnotu – neboť za každého zaplatil výkupné. Člověk, který
se navrátí zpět k Bohu, přijímá Jeho nabídku. Je vykoupen
z otroctví. Stává se novým člověkem, získává pohled na
sebe sama v Božích očích.
Získává pravou
důstojnost, /která se nezakládá na jeho Egu, na tom, čeho dosáhl
sám o sobě svým svéhlavým úsilím nezaměřeným na Boží
vedení/. Získává novou svrchovanost – odvahu, moc a možnost
jednat opravdově v Boží síle. Je motivován pravou bázní
pramenící z Boha, který je Svatý. Je naplněn pravou pokorou a
vědomím, že má nyní Pána, kterému může a chce sloužit a
nechat se jím vést. Tato pokora je spojena s vnitřní
radostí, je to jakési vědomé bláznovství. Vychází ze vztahu
vůči Bohu nikoli z pokřiveného vnímání sebe samého nebo
přírody nebo situace či lidí.
S vnitřní
svobodou se váže
volba – /mezi
životem a smrtí/ – svou svobodu si musím zvolit, neboť jinak se
stále budu pohybovat v nesvobodě, která je lidským
přirozeným stavem.
řád – znamená
opak nepořádku, to je navracet z chaosu zmatenosti a
neuspořádanosti do pořádku. Nechat v sobě působit Ducha
Svatého, který je jako bouřlivý vítr, který člověka vede a
působí v něm vnitřní řád.
odpovědnost – základem je
odpověď – za své jednání a to kam povede, nesu zodpovědnost
a musím umět odpovědět sobě, i lidem, i – Bohu.
OD ČEHO A PRO CO JSME OSVOBOZENI?
Být svobodný od něčeho a pro něco.
Vysvobození z 4 otroctví:
- otroctví hříchu
- otroctví zákona
- vlády lži a klamu
- moci smrti.
Být osvobozený pro:-
pro Boží království, službu
Bohu a lidem, vydávání svědectví svým životem,
- poznávání a následování
Ježíše,
- pro naplnění a vedení Duchem
svatým...
„Všechno je dovoleno – ano, ale
ne všechno prospívá.
Všechno je dovoleno – ano, ale
ničím se nedám zotročit.“ (1.Kor 10,23 a 1.Kor 6,12 )
„ Všecko zkoumejte, což dobrého
jest, toho se držte.
Od všelijaké zlé tvárnosti se
varujte.“ (I.Tes 5,21-22) Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. (Gal. 5,16)
|
Re: Svoboda v Kristu (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Neděle, 06. září 2009 @ 13:38:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Článek mi vůbec nepřijde o svobodě.
|
|
|
Re: Svoboda v Kristu (Skóre: 1) Vložil: dargo v Neděle, 06. září 2009 @ 19:47:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Jo je to trochu suchá teorie. Myslím,
že každej může sám v sobě objevovat, co pro něj znamená
svoboda v Kristu a v čem spočívají meze a hranice. Vyplývá
to z toho, ...že kde je ten Duch Páně, tu i svoboda...
Naučit se znát Jeho hlas a nechat
se jím vést – zkoumat a
rozsuzovat.
A to se dost liší od zákonictví a
lpění na liteře nebo nějakých řádech.
Podstatný je pro mě to jednání, kde
je Pán Ježíš hlavou a smyslem. On nepřišel odsuzovat, ale
zachránit. Jako Služebník nebeského Otce nikoliv lidí.
Třeba to, co je o něm psané, že byl
přítel publikánů, hříšníků a nevěstek..., v tom jak říká
dejte to, co je Božího Bohu a co je císařovo císaři..., nebo
přístup k jídlu a pití... žádná z těchto věcí ho
neznečistila, v žádné této věci neupadl do hříchu.
To hlavní je, že skrze vykonávání
Boží vůle, vytvořil cestu smíření s Bohem pro každého.
Je obrovský rozdíl být vnitřně
svobodný - rozvázaný od hříchu tak, že budu vnímat Boží
vůli a stane se tak mým chtěním – smyslem života. Nebo
považovat svou „svobodu“ jen za nějaký prostor, pro realizaci
svých zájmů a tužeb.
Dost to taky v praxi souvisí s půstem
– nejen od jídla. V Izaiášovi je k tomu několik trefných slov.
Zdalipak
půst, který já si přeji, není toto: Rozevřít
okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, každé jho
rozbít?
Cožpak
nemáš lámat
svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou
bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný
k vlastní krvi?
Tehdy
vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána.
Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat
Hospodinova sláva.
Tehdy
zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: »Tu
jsem!« Odstraníš-li
ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova,
budeš-li
štědrý
k hladovému a nasytíš-li ztrápeného,
vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne."
Hospodin
tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých,
zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako
vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí. (Izaiáš 58,6-11)
|
|
|
|
|