Grano Salis - Párek hrdliček, nebo dvě holoubata.

poslal oko

Potřebovala Panna Maria přinést oběť očišťování?

Mojžíšův zákon stanoví pravidla očišťování pro různé životní situace. Jedná se většinou o formu pokání za hřích, nebo očištění po nemoci. Upozorňuji na fakt, že každá hrdlička (holoubě) sloužila k jinému účelu!

(Lv 5,5-7)
Když se tedy jednou z těchto věcí proviní, ať vyzná, v čem se prohřešil......Nemá-li však na jehně, přinese Hospodinu jako odškodnění za svůj prohřešek dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k oběti za hřích a druhé k zápalné oběti.

(Lv 14,21-22)
Je-li však ten člověk chudý a je to nad jeho možnosti, poskytne pro obřad smíření jednoho beránka jako oběť odškodnění, desetinu efy bílé mouky zadělané olejem jako moučnou oběť, jednu mírku oleje

a podle svých možností také dvě hrdličky nebo dvě holoubata: jedno k oběti za hřích a druhé k zápalné oběti.

(Lv 14,31-32)
Podle svých možností přinese jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť spolu s moučnou obětí. Takto kněz vykoná před Hospodinem obřad smíření za toho, kdo se očišťuje."

Toto je zákon o člověku, jenž je postižen malomocenstvím a jehož očišťování je nad jeho možnosti.

(Lv 15,14-15)
Osmého dne si vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, půjde před Hospodina ke vchodu do Stanu setkávání a dá je knězi.

Ten bude obětovat jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť; tak za něj před Hospodinem vykoná obřad smíření kvůli jeho výtoku.

(Lv 15,28-30)
Když bude od svého výtoku uzdravena, napočítá ještě sedm dní a potom bude čistá.

Osmého dne si vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata a přinese je knězi ke vchodu do Stanu setkávání.

Kněz bude obětovat jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť; tak za ni před Hospodinem vykoná obřad smíření kvůli nečistotě jejího výtoku.

(Nu 6,8-11)
Po všechny dny svého zasvěcení bude svatý Hospodinu.

Kdyby však v jeho blízkosti někdo zemřel náhlou smrtí a tak poskvrnil znak zasvěcení na jeho hlavě, oholí si hlavu v den svého očišťování; oholí si ji v sedmý den.

Osmého dne pak přinese knězi ke vchodu do Stanu setkávání dvě hrdličky nebo dvě holoubata

a kněz přinese jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť.

Snad je z tohoto dostatečně jasná praxe očišťování od hříchu, rituální i zdravotní nečistoty v izraelském národě.

Apoštol Pavel podává vysvětlení tohoto i pro nás:

(Ž 10,1-6)
Zákon obsahuje pouhý stín budoucího dobra, ne samotný obraz skutečností. Proto nemůže týmiž neustále přinášenými každoročními oběťmi nikdy přivést k dokonalosti ty, kdo s nimi přicházejí.

Cožpak by jinak nepřestaly být obětovány? Ti, kdo konají tuto bohoslužbu, by přece již neměli žádné vědomí hříchů, neboť by byli jednou provždy očištěni.

Těmi oběťmi se ale hříchy každoročně připomínají,

neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstranila hříchy. Proto, když přichází na svět, říká: "Oběť ani dar sis nepřál, ale připravils mi tělo; zápaly ani oběti za hřích sis neoblíbil.

V úplně stejném duchu Mojžíšova zákona byla rituálně nečistá i každá rodička a během té doby až do očištění mimo jiné také nedotknutelná i pro svého muže.

(Lv 12,1-8)
Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

"Mluv k synům Izraele: Když žena počne a porodí chlapce, bude po sedm dní nečistá, stejně jako v době svého pravidelného krvácení.

Osmého dne bude chlapec obřezán,

ale matčino očišťování od krve potrvá ještě třicet tři dny. Dokud se nevyplní doba jejího očišťování, nedotkne se ničeho svatého a nepřijde ke svatyni.

Porodí-li dívku, bude po dva týdny nečistá jako při svém krvácení a její očišťování od krve potrvá ještě šedesát šest dní.

Když uplyne doba jejího očišťování po narození syna nebo dcery, přivede knězi ke vchodu do Stanu setkávání ročního beránka k zápalné oběti a holoubě nebo hrdličku k oběti za hřích.

Kněz je bude obětovat před Hospodinem a vykoná za ni obřad smíření, a tak bude očištěna od svého krvotoku. Toto je zákon o ženě, která porodila chlapce nebo dívku.

Nemá-li však na jehně, vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k zápalné oběti a druhé k oběti za hřích. Kněz za ni vykoná obřad smíření, a tak bude očištěna."

(L 2,22-24)
A když se naplnily dny Mariina očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pánem

(jak je napsáno v Pánově zákoně: "Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Pánu")

a aby dali oběť, jak je to řečeno v Pánově zákoně: "Dvě hrdličky nebo dvě holoubata."

Bůh přikázal tuto oběť, aby měli lidé na paměti, že člověk přichází na svět ve stavu hříchu a potřebuje vykoupení (Ž 10- Těmi oběťmi se ale hříchy každoročně připomínají,).

Panna Maria nebyla ovšem vázána tímto zákonem před Bohem.
Stala se matkou působením Ducha svatého - nebyla tedy svým mateřstvím před Bohem nijak poskvrněna, naopak, ještě více posvěcena. Nicméně podrobila se Mojžíšovu zákonu, jednak z pokory a poslušnosti, jednak aby opominutím Zákona nedala pohoršení jiným, kteří ještě neznali tajemství vtělení Božího Syna.

S očistnou obětí se spojovalo i představování dítěte Hospodinu
a vykupování ho pěti šekly (sikly) posvátnými, byl - li to prvorozený syn. Toto bylo zavedeno Mojžíšem již na Sinaji, protože před vyjítím z Egypta byli egyptští prvorození utraceni, ale izraelští zachováni. Proto Bůh ustanovil, aby mužští prvorozenci, jakožto zástupci celého národa, mu byli zasvěceni ke kněžské službě (zasvěcení Pánu). Mělo se tím naznačit, že izraelský národ je vlastnictvím Božím a že je zavázán službě Boží. Zároveň tím byli povzbuzeni k díkům, že byli vysvobozeni z Egypta a vyvoleni za národ, z něhož vyjde Spasitel.
Když však Bůh později ustanovil celé pokolení Levi ke kněžské službě, osvobodil od ní prvorozence ostatních pokolení, ale nařídil, aby na památku prvotního nařízení mu byli ve stánku (později v chrámě) představováni a vykupováni (od služby) obětí pěti šeklů pro potřeby chrámu.

Ani tento zákon se netýkal Marie, či Pána Ježíše.
Neboť jakožto syn Boží nebyl povinnen platit na dům, zasvěcený svému Otci a to tím méně, že sám byl chrámem živým, který měl být zbořen a třetího dne znovu vystavěn. On sám byl veleknězem nejvyšším, který měl přinést oběť nekonečné ceny. Přece však byla podána oběť i za něho, jednak aby dal příklad pokory a úcty k Zákonu, jednak aby nepohoršil jiné, kteří ještě nevěděli, že je synem Božím. Obě řečené oběti podala tedy Panna Maria čtyřicátého dne po narození Krista. Při této příležitosti byl Pán Ježíš poznán a uznán jako Vykupitel světa od dvou světců, Simeona a Anny.

(Ž 2,17)
Proto musel být v každém ohledu připodobněn svým bratrům, aby se v Božích věcech stal milosrdným a věrným nejvyšším knězem a mohl vykonat oběť usmíření za hříchy lidu.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace