 |
Právě je 233 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
112237236
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých?
Vloženo Středa, 25. březen 2009 @ 10:41:22 CET Vložil: Olda |
poslal ssns Zřejmě většina křesťanů na otázku, kdy vstal Kristus z mrtvých, odpoví
pohotově:"V neděli". Ještě nedávno bych stejně samozřejmě odpověděl i
já, ale pak jsem se v rámci studia velikonočních událostí pokoušel
sestavit nějaký chronologický přehled. Začal jsem tedy vyhledávat
záchytné časové body. Jako jeden z prvních jsem zvolil neděli jako den
vzkříšení, který je z tradice velmi dobře doložen, ale chtěl jsem si
tradici potvrdit Písmem. O výsledky bych se s vámi rád podělil. Předem
upozorňuji, že mi jde výhradně o otázku, učí-li Písmo, že ke vzkříšení
došlo v neděli - nejsem adventista ani jiný "sobotník".
Evangelium podle Matouše, Lukáše a Jana
Mt 28:1 - 6 Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.
Matouš označuje neděli ráno jako dobu, kdy ženy šly k hrobu. Tam zjišťují, že Ježíš byl již vzkříšen, ale nedočteme se kdy ke vzkříšení došlo. V podobném duchu píše i Lukáš a Jan:
L 24:1 Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. Zachvátil je strach a sklonily se tváří k zemi. Ale oni jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen.
J 20:1 První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.
Evangelium podle Marka
První zmínka o neděli nám sděluje ohledně dne vzkříšení totéž jako předešlá evangelia:
Mk 16:2 Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?" Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily.
Zdánlivou odpověď nám poskytuje verš devátý, kde se v ČEP píše:
Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.
Původní řecký text, o kterém prohlašujeme, že byl inspirován, a který jediný může být úhelným kamenem přístupu sola scriptura, však čárky mezi větami neobsahoval. Nejstarší rukopisy dokonce neobsahují ani mezeri mezi slovy. Kromě tohoto překladu je zcela rovnocenný i následující: "Když vstal, prvního dne se ..." Mimo jiné záleží na tom, jaký smysl přiřadíme často nepřekládanému slovíčku "de", které je mezi slovesem "povstat" a "brzy (ráno)" a které může znamenat "a, ale, nyní ..." Jedná se tedy o projev překladatelské tradice, která je nezřídka vedena tradicí teologickou. Docela pěkně oba možné překlady vyjadřuje Nová smlouva. Pouze pro zajímavost, Vulgáta překládá "surgens autem mane prima sabbati apparuit primo ...".Vedle toho je velkou otázkou autenticita závěru evangelia (od verše 16,9)
Další texty k neděli
Za zmínku stojí ještě dva texty.
Ve Sk 20,7 se píše:"První den v týdnu jsme se sešli k lámání chleba a Pavel promluvil ke shromáždění. Protože chtěl na druhý den odcestovat, protáhl řeč až do půlnoci." Ačkoliv je z něj zřejmé, že se učedníci sešli v neděli, není tu žádná spojitost s nedělí jakožto dnem vzkříšení. Mohlo se jednat o shromáždění konané při příležitosti Pavlova odjezdu. A hlavně samo písmo říká:"Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem." (Sk 2,46)
Druhým textem je pak 2Kor 16,1-2 (Pokud jde o sbírku pro církev v Jeruzalémě, dělejte to podle pokynů, které jsem dal církvím v Galacii. V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu.) Nemuselo se nutně jednat o pokyn ke konání během shromáždění (lidé mohli odkládat prostředky na sbírku doma a pak je vybrat). Pokud to chceme číst jako náznak nedělního setkání, pak nám to neříká nic o spojitosti neděle a vzkříšení.
Závěr
Pokud jsem někde něco nepřehlédl, nezakládá se víra v neděli jako den vzkříšení na Písmu, neboť jeden jediný verš, který tuto víru může dokládat, je nejistý. (Mk 16,9) Tato spojitost je dobře doložena tradicí. Mlčení Písma o dni vzkříšení je poněkud zvláštní vzhledem ke Kristovým slovům o znamení proroka Jonáše (např. Mt12,40) a třetím dni. Jak si ho vysvětlit? Člověk, který uznává jako zdroj poznání i ústní tradici, odpoví snadno, ale co ten, který se drží principu "jen Písmo"? Jak z Písma doloží splnění Ježíšova proroctví, kterému on sám dával značnou váhu?
|
Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 25. březen 2009 @ 13:51:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Možná ti pomůže to, co jsem napsal Gregovi:
Ahoj Gregu, píšeš:
//já nemám problém s třemi dny. Písmo však hovoří také o třech nocích. A v tom případě ti to nevychází ani při nejlepší snaze...//
Ono to nevyjde, ani když bys počítal se čtvrtkem, protože pokud bys počítal i čtvrtek jako první den, vyjde ti třetí den jako sobota. Pokud počítáš noce, jako první ze čtvrtka na pátek, pak ti jako třetí noc vyjde ze soboty na neděli. V tom případě by ježíš vstal až ve čtvrtém dni...
Matouš však píše (zkracuji):
o Ježíšových předpovědích:
(12,40) Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
(16,21) Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
(17,22.23) Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka bude vydán do rukou lidí; zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen.“
(20,18.19) „Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen.“
o dni přede dnem ukřižování:
(26,17-25) Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“ On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“ Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“ Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“ On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“ Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“
(26,30.31) Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘ Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
(26,47) Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
o dni ukřižování:
(27,1) Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
(27,45-50) V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
(27,57-61) Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali. Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
o dni po dni ukřižování:
(27,62-65) Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘ Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“ a Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“ Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.
o dni vzkříšení:
(27,1-6) Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.
Především si všimni, že Ježíš dal znamení Jonášovo (3 dny a 3 noci). Zároveň však také řekl, že bude vzkříšen třetího dne. Ale třetího dne po čem? Po svém ukřižování? Nikoliv, v žádném případě. Jedná se o třetí den po dni, ve kterém má být vydán do rukou lidí – starším, velekněžím a zákoníkům. Kdy se tak stalo? Noc přede dnem ukřižování. To je ta první noc. Po této noci byl ve dne Ježíš souzen, odsouzen a zabit. To je první den. Po druhé noci, následující den po ukřižování, si veleknězi a farizeové vyžádali na Pilátovi hlídku Ježíšova hrobu. To je den druhý. Další den ráno, po třetí noci, vstal Ježíš z mrtvých. No a to je třetí den. Nic složitého.
Jde jen o to si nemyslet, že tři dny a tři noci znamená, že Ježíš měl být tři dny a tři noci v záhrobí (po svém ukřižování). Výraz „srdce země“ v tomto případě neznamená záhrobí! Jedná se o obraz. Byl prostě v moci lidí a ďábla, tak jako byl Jonáš v moci mořské obludy.
Nic tedy světoborného a složitého. Všimni si jen, co podtrhuji v biblickém textu a vypočítáš si tři noci a tři dny.
Amisrtep
|
Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 25. březen 2009 @ 19:55:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Jde jen o to si nemyslet, že tři dny a tři noci znamená, že Ježíš měl
být tři dny a tři noci v záhrobí (po svém ukřižování). Výraz „srdce
země“ v tomto případě neznamená záhrobí! Jedná se o obraz. Byl prostě
v moci lidí a ďábla, tak jako byl Jonáš v moci mořské obludy.
Ano, to je velmi pravděpodobné. Ale Písmo prostě neříká, že ukřižování bylo v pátek a vzkříšení v neděli. Pokud mě někdo nevyvede z případného omylu (viz moje odpověď tobě níže), pak bych se tomu tématu chtěl věnovat. Ale chtěl bych tě upozornit na jednu možnou souvislost, která se vztahuje k počítání dní a nocí:
Ester 4,15 - 5,1 Ester dala odpovědět Mordokajovi: "Jdi, shromažď všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. Potom půjdu ke králi, třebaže to není podle zákona. Mám-li zahynout, zahynu." Mordokaj odešel a učinil všechno, co mu Ester přikázala. Třetího dne si Ester oblékla královské roucho a stanula na vnitřním nádvoří králova domu proti královu domu.
Je tedy dokonce možné, že Ježíš měl na mysli třetí den po ukřižování, i když já se spíš kloním k tvému výše uvedenému názoru.
|
]
Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Středa, 25. březen 2009 @ 22:03:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ze slov´...Byl prostě v moci lidí a ďábla,...´
odpírám: nikdy nebyl ´v moci ďábla´. |
]
Re: Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 09:34:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Díky! Omlouvám se - mně (asi i Petrovi) to naprosto uniklo:-( Šlo tam o to, od kdy máme počítat ty tři dny, ale máš pravdu - ten výraz je špatný.
|
]
|
|
Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 25. březen 2009 @ 14:19:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Za zmínku stojí i toto písmo:
"1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, 2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem 4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, 5 ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. 6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. 7 Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. 8 Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně."
(1.Kor 15,1-8)
Považuji to za důležitou otázku víry, tak jako Apoštol. Ježíš byl vzkříšen třetího dne po svém ukřižování. (tedy se započítává i den ukřižování). Přijímám vírou to, co sám Apoštol přijal. Nic víc a nic méně.
Důležité je si tedy upřesnit, kterého dne byl ukřižován.
A zde je v Písmu dokladů více:
Matouš 27,62: Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta.
Marek 15,42: A když už nastal večer – byl totiž den přípravy, předvečer soboty
Lukáš 23,54: Byl pátek a začínala sobota.
Jan 19,31: Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži – na tu sobotu připadal totiž velký svátek – požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže.
Tedy pátek - den ukřižování - první den, sobota - druhý den, neděle - třetí den - vzkříšení.
Amisrtep
|
Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 25. březen 2009 @ 14:52:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Nelze brát příliš vážně,protože ap. Pavel vůbec nezmiňuje ženy (ženu?) které měly být jako první svědkové Ježíšova vzkříšení.Zřejmě o tom vůbec nevěděl nebo je považoval za méněcenné stvoření nehodné zmínky mezi muži . Pavlova epištola je přitom starší než NZ evangelia |
]
Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Středa, 25. březen 2009 @ 15:21:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ach nulo...kdes na to zase přišel? |
]
Re: Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 06:36:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | že jsou Pavlovi epištoly nejstarší části NZ je věc která se učí snad i na každé teologické univerzitě |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 09:44:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ale dobře, to nemám na mysli, i když je to sporné.
Myslím to, že nelze Pavlova slova brát tak vážně kvůli takovým prkotinám. Nejstarší církev je brala jako svatá Písma - byly-li jeho dopisy opravdu nejstarší pak to byl revoluční krok, vážněji je brát už nemohli, následující generace církví si podle právě těchto slov zařídily liturgii, vážněji je tedy už brát nemohli.
A nula tomu věnuje většinu volného času a ten jeho úsměvný "zdroj pravdy" si kvůli tomu zařídil webové stránky a píše a píše. Ale jinak bychom to neměli brát moc vážně že? S tebou je humor! |
]
Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 25. březen 2009 @ 15:34:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nula samozřejmě nemusí brát nic z toho vážně. :o)
Jestli apoštol Pavel nezmiňuje ženy, není podstatné. Také ani nezmiňuje, že by byl Petr prvním, kdo spatřil Pána. Nezmiňuje ani dva učedníky....
Nicméně Lukáš, který ho doprovázel, uvedl jak ženy, tak i to, že se Ježíš zjevil Šimonovi, jako prvnímu z dvanácti.
Nikdo z nás neznáme ani Marie, ostatní ženy, ani Petra, ani Pavla, ani žádné z dalších, kterým se zjevil. Je to otázkou víry a na víře založeném přesvědčení, zda to přijímáme za důkaz. Nula samozřejmě nemusí.
Avšak k danému tématu tato poznámka znevážení není podstatná. Dopočítat se dne vzkříšení na základě zápisů v Písmu prostě jednoduše lze. Nakonec však je vše otázkou víry, jak jsem i v předchozích komentářích psal. A nula věřit nemusí. Také Pavel na nic jiného neapeloval, než na víru adresátů. Sám také vlastně uvádí (volným výkladem), že uvěřil tomu, co sám převzal od jiných.
Amisrtep
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 06:22:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nerozumíš mi správně. Pavel zmiňuje (v 1K 15:3), že se ukázal Petrovi, potom dvanácti atd. Rozhodně nezmiňuje, že by se zjevil Petrovi jako prvnímu člověku. Tedy to není v rozporu s tím, že se zjevil první ženám a potom Petrovi. Tenhle můj komentář byl reakcí "nulovi", že Pavel nezmiňuje ženy, kterým se jako první Ježíš ukázal po svém zmrtvýchvstání.
Amisrtep |
]
Re: Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 06:45:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | --Jestli apoštol Pavel nezmiňuje ženy, není podstatné.--
Jak pro koho.Ap. Pavel zřejmě čerpal z jiné ústní tradice než NZ autoři evangelií.Ostatně ani oni se neshodnou v popisu vzkříšení |
]
Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Středa, 25. březen 2009 @ 19:46:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Petře, nerad to říkám, ale pleteš se. Podívej se sám:
Mt 27,62 τη δε επαυριον ητις εστιν μετα την παρασκευην συνηχθησαν οι αρχιερεις και οι φαρισαιοι προς πιλατον
nyní nazítří což je po přípravě (označení dne příprav na sabbath - buď týdenní, nebo jeden ze sedmi ročních) byli shromážděni ...
Mk 15,42 και ηδη οψιας γενομενης επει ην παρασκευη ο εστιν προσαββατον
byla příprava (viz výše) která je před sabbathem
Lk 23,54 και ημερα ην παρασκευη και σαββατον επεφωσκεν
a den to byl příprav a sabbath ...
A u Jana to máš také. Písmo mluví o dni, který předchází sabbath, což ale vůbec nemusel být pátek. K tomu si dovolím ocitovat dva své komentáře odjinud:
Oko, během jednoho týdne
skutečně někdy nastává dvakrát sabbath ("sobota"). Např. u příležitosti
pesachu v letech 1999 a 2000 připadl jeden na náš pátek a druhý na naši
sobotu (v posledních 30 letech 20. století se tento vzorec - sabbath v
pátek a pak samozřejmě týdenní v sobotu - opakoval desetkrát, takže to
není žádný vzácný úkaz). V tomto ohledu má Greg pravdu - skutečně mohly
být dva sabbathy (v našich překladech soboty) za sebou.
Týdenní sabbath začínal v pátek večer a končil v sobotu večer. Byl to
tedy sedmý den. Pak ještě byly roční sabbathy - o jejich ustanovení
(bylo jich sedm) se dočteš v [Ex.
12:1-14 & Lev. 23:4,5], [Lev. 23:6-8], [Lev.
23:9-14], [Lev.
23:15-21], [Lev. 23:23-25], [Lev. 23:26-32] a [Lev. 23:33-43]. I pro
tyto dny se v bibli používá slovo sabbath (nebo "velký sabbath) a
platila pro ně úplně stejná pravidla jako pro týdenná sabbath. Jinak
samotné slovo sabbath mohlo znamenat i týden - přesně tak je to napsáno
ve všech čtyřech popisech žen jdoucích k hrobu. Je tam spojení "prvního
sabbathu".
|
]
Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. březen 2009 @ 22:12:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem" ...
Toto by mohlo být vodítkem. Co je první den svátku nekvašených chlebů? V jakém postavení je vůči ročnímu sabatu? Předchází ho, následuje, nebo je snad on sám oním ročním sabatem?
|
]
Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 08:04:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Asi to říkám nerad, ale nepletu se. Stačí sledovat kontext Písma a ne se zabývat výklady jednotlivých slovíček z řečtiny.
Určitě odpovím, ale nyní nemohu. Takže později.
Ahoj Amisrtep |
]
Re: Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 11:02:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Budu jedině rád, pokud mi to nějak vysvětlíš. Lámu si s tím hlavu už docela dlouho - ta řečtina je jen poslední záchrana něčeho se dopátrat.
V Janově evangeliu (J12.1-2) se dočteme, že šest dní před Velikonoci večeřel v Betanii. Vstoupil-li do Jeruzaléma v neděli (J12,12-13), jak říká tradice, pak ta večeře byla sabbatová. Pokud to tak je, pak se jednalo o poslední víkendový sabbat
před Velikonoci (tzv Velký sabbat - Shabbat ha-Gadol). Tomu, že to tak bylo nasědčují použitá slova. Verš 12,2 doslovně zní: připravili pak mu hlavní jídlo dne (obvykle večeře) tam a (ta) Marta nyní Lazar jeden byl jeden z ležících u stolu s ním, což se hodí k sabatovému jídlu. To se mi zdá jako možný záchytný bod. Jaké tedy máme možnosti?
Ukřižování v pátek
Máme dvě možnosti:
a) pesachový sabbat spadal na sobotu,
b) pesachový sabbat spadal na pátek
1, Marek (Mk 16,1-2) píše: Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat. Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Lukáš píše o přípravě vonných mastí mezi dvěma sabbaty (Lk23,54-55), tj. pesachovým a týdenním, nebo mezi ukřižováním a prvním dnem týdne. Otázka tedy zní, KDY nakoupily vonné masti? Nemohlo to být o jakémkoli sabbatu, neboť by "obchody" byly zavřené. Pokud by náhodou nějaký našly, musely by porušit sabbatový klid (nakupovat a připravovat masti), což oba texty vylučují.
2, Další problém je z proroctvím o třech dnech, kde by mohlo pomoci počítání tak, jak jsi uvedl výše. Jenže není jisté, můžeme-li neděli jako třetí den počítat vzhledem k evangelijním zprávám (viz článek).
3, Je-li správná úvaha o večeři v Betanii, pak by první den svátků musel být nejpozději v pátek. Tímto by nám odpadla varianty a),
Ukřižování ve čtvrtek
Máme tedy čtvrtek (den ukřižování a příprav) - pátek (sabbat) - sobota (sabbat).
1, Je tu stejný problém jako v bodě 1. u pátku.
Ukřižování ve středu
Pokud byla ta večeře v Betanii sabatová, pak by šest dní (sobota, neděle, pondělí, úterý, středa, čtvrtek) ukazovalo na čtvrtek jako na první den nekvašených chlebů. K ukřižování by došlo ve středu v den příprav na Pesach, který by začínal ve čtvrtek. Ke vzkříšení (nutno ovšem počítat tři dny od ukřižování) by došlo někdy mezi sobotním večerem a časným nedělním ránem. Pátek by byl sice dnem svátků, ale nevztahovala by se na něj sabbatová omezení, takže by ženy mohly nakupovat a připravovat. Jenže slabinou je to, že ženy mohly jít k hrobu už právě v pátek a bylo by dost hloupé jít tam až v neděli (J 11,39), tedy čtvrtý den.
--
Zkusil jsem udělat jen hrubý náčrt. Myslím, že se tu prostě musíme spolehnout na tradici.
|
]
Re: Re: Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 17:34:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj ssns (nemáš jméno?)
Tenhle tvůj komentář je dobrý a logický. Jsem tu jen na skok. Nicméně se do řečtiny podívej na tzv. "osmý den" po dni vzkříšení, kdy se Ježíš opět zjevil učedníkům. I to by mohlo být vodítkem, ale nemusí... Také je potřeba si ujasnit, kdy byl večer 14.nísanu (zabití beránka), noc 15.nísanu (slavení velikonoc), slavnostní (bohoslužebné) shromáždění konané 1.den nekvašených chlebů. Také je potřeba se ujistit zda 1.den nísanu byl prvním dnem týdne, nebo sabatem (dnem počátků). Tedy v tehdejší době a ne až po roce 70 po Kristu. Když máš ten řecký slovník, podívej se na Jana 19,28 a J 20,1 a srovnej ony soboty. Ohledně jakéhokoliv sabbathu a nakoupení či připravení mastí - zde si nejsem vůbec jist s tvrzením, že nešlo o běžný týdenní sabbath, ono den následující po večeru přípravy velikonočního beránka, tedy den po noci slavení velikonoc se také nesmělo pracovat. Lukáš myslím uvádí, že ženy stejně zachovaly sváteční klid. Tedy nemohlo jít o přípravu mezi dvěma sabbathy. Myslím, že dva verše z Lukáše o ženách a mastech je nutno vsunout k verši, kdy muž Josef ukládal Ježíšovo tělo do hrobu. Musely se tedy vrátit domů a připravit vonné masti ještě před sobotou, jinak by si Lukáš v několika málo verších protiřečil. V určitých datováních se také evangelisté různí, např. ohledně pomazání Ježíše před velikonocemi, jedni píšou o dvou dnech, jan o 6-ti. Nicméně, čas letí, já zatím došel pouze k tomu, že se muselo jednat o běžný sabbath, na který připadl i 1.slavnostní den nekvašených chlébů, tedy 15.nísan. Ale má to také samozřejmě svou slabinu. Jde o to, kdy byl zabíjen velikonoční beránek, zda v předvečer poslední Ježíšovy večeře, nebo když Ježíš umíral na kříži.
Ale já teď vskutku nemám čas. Jak zbyde, bude přeci jen sobota a neděle, sobota ale pracovní, snad v neděli odpoledne dám něco do kupy.
Jo ještě, snad nejde ani o tradici. Je zde také možnost, že prostě den přípravy se bere jako pátek před svátečním židovským dnem sobotou a první den po tomto svátku jako neděle. Když totiž zcela vyloučíš týdenní sabbath, pak můžeš Ježíšovo ukřižování datovat snad i na úterý a možná i na pondělí. A ještě ... ona sobota musela být také "pesachovou" kvůli následným letnicím - dni seslání Ducha svatého.
Amisrtep |
]
Re: Re: Re: Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 26. březen 2009 @ 22:58:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Kdysi kdesi jsem četl, že v době Ježíšově bylo několik tradic, kdy slavit Hod beránka. Takže někteří mohli jíst Pascha už ve středu, jiní až ve čtvrtek. Aby to nebylo až tak prosté.....:-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Sobota, 28. březen 2009 @ 11:11:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | podívej se na Jana 19,28 a J 20,1 a srovnej ony soboty.
Pokud jde o J 20,1 pak mé znalosti řečtiny nejsou bohužel tak pokročilé, abych se k tomu mohl vyjádřit. Mia tón sabbatón se tradičně překládá jako "první den". Setkal jsem se i znázorem, že by nemuselo jít o první den týdne, pokud bychom to přeložili doslovně. V řečtině se dá (na základě např. Septuaginty) napsat ten první den jako protos hemera ton ebdomadas. Doslovně (una autem sabbati) to překládá Vulgáta (na všech místech - myslím, že jich je v NZ 5 nebo 6).
V J 19,28 žádná sobota není: μετα τουτο ειδως ο ιησους οτι παντα ηδη τετελεσται ινα τελειωθη η γραφη λεγει διψω
(Potom věda Ježíš, že již všecko jiné dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním. ČBK). Asi jsi se přepsal.
Hrabal jsem se v té chronologii dost dlouho, ale čistě z Písma mi to prostě nezapadá do sebe. Je možné pokusit se dohrabat nějakého dne ukřižování (i to se mi však zatím nedaří), pak si zvolit nějaký startovací bod, od kdy budeme počítat, a rozhodnout se, co vlastně rozumíme těmi 3 dny a nocemi (tvrzení, že jde doslova o 72 hodin - vzkříšení by tedy muselo nastat ve 3 hodiny odpoledne, pokud počítáme od ukřižování - není jediné nutné) a den vzkříšení dopočítat. Jenže to je založena na apriorním předpokladu splnění proroctví. Mně šlo o to doložit Písmem, že proroctví bylo splěno včetně té časové lhůty, takže nemohu jeho splnění anticipovat.
|
]
Re: Re: Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Pátek, 27. březen 2009 @ 08:33:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj ssns,
Greg k danému tématu něco zaslal, co však je uvedeno jinde. Poprosil jsem, aby to přesunul zde, ale nedošlo k tomu zatím. Já tu vždy nyní můžu jen mrknou, tak tu přidávám jen odkaz: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=comments&op=showreply&tid=87126&sid=9316&pid=87089&mode=&order=0&thold=0#87126
Zatím, co jsem to jen přelétl, myslím, že onen autor ukřižování datuje na rok 32, což je tedy silně v rozporu s běžnými vyjádřeními znalců, kteří nyní datují rok 30, před tím 33, kdy na tyto roky připadá ukřižování v pátek...
Ahoj Amisrtep (snad se nebude Greg hněvat, že tu vkládám onen odkaz, ale je k danému tématu...) |
]
Re: Re: Re: Re: Písmo neříká, že ukřižování bylo v pátek (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pátek, 27. březen 2009 @ 12:38:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Díky za odkaz. Než se ale pustím do čtení, chtěl bych se vyjádřit k datování. My nemůžeme použít nějaké naše astronomické výpočty. Židovský kalendář byl pevně zafixován až ve čtvrtém století. V Ježíšově době byl začátek nového měsíce stanoven oficiálním (okometrickým) pozorováním úplňku. Po každých 26 a 32 dnech velekněží pozorovali oblohu a to nelze porovnávat s přesností dnešních výpočtů. Když bylo jeden den zataženo a druhý den bylo jasno a úplněk (podle pohledu), mohl být začátek měsíce určen na jeden z těch dní. Dočetl jsem se i o praxi uměle zkrátit (prodloužit) měsíc, aby svátek nepřipadl na den těsně před/po týdenním sabbatu. V celoročním cyklu se takové nepřesnosti pochopitelně vyrovnaly, protože každý nový měsíc byl stanovován stejným pozorováním, takže nemohlo dojít k akumulaci chyb.
|
]
Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 29. březen 2009 @ 19:10:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ahoj Amirstep,
v tom případě ti chybí třetí noc.
|
]
|
|
Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 29. březen 2009 @ 19:31:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | DATUM
I DEN PŘEDPOVĚDĚNÉ.
Den a rok Kristova ukřižování má vrcholnou důležitost. Není to námět spekulací. Přesný den a čas - právě
tak, jako způsob smrti musel být
předpověděný zcela přesně. Podívejme se ještě zpět, jak se to stalo. Rabíni plánovali Jeho zatčení
po měsíce. Jak se tak blížilo vyvrcholení Velikonoc, dohodli se že proti Ježíši
neudělají nic až do konce svátků. Navzdory jejich rozhodnutí, bude Ježíš
zatčený na sváteční den přípravy Beránka, protože tak proroci
předpověděli! Rabíni museli být nadmíru
opatrní, protože lid byl pevně s Ježíšem. Vzkříšení Lazara pár dní dříve
Jerusalém vzrušilo. Tento zázrak který se nedal popřít, byl jedním z důvodů,
proč se takový dav sešel a proč prohlašovali Krista za Mesiáše. (Jan 12:17-19)
Tento dav by netoleroval proti Němu
jakýkoliv nepřátelský čin! Pokus
zatknouti Krista během svátků by býval byl velmi nebezpečný. A tak rada moudře rozhodla odložit Jeho zatčení
(Matouš 26:5). A přesto On musí být ukřižován přesně na tento sváteční
den, roku AD 32, aby se naplnilo
proroctví! A tak se to stane. Přesto že
Jerusalému po určitý čas vyhýbal, nyní, kupodivu jej Ježíš navštěvuje každý den. Zde byla ta vzácná
příležitost -a Jidáš ji okamžitě
využil. Rabíni změnili názor, když jim navrhnul osamělé místo, stranou toho
přátelského davu, který Ho denně obklopoval.
KRISTUS, NÁŠ BERÁNEK, JE
ZABITÝ ZA NÁS.
Jak se to událo: Středou večer začal Nisan 14. Celá perioda příštích
24 hodin, která končila ve čtvrtek
večer, byla tradičně nazývána Prvním
Dnem Nekvašených Chlebů. To byl den, kdy se zabíjel Velikonoční
Beránek. Tato velmi důležitá událost se musela stát "v podvečer"
Nisanu 14, což byla krátká
doba před západem slunce ve čtvrtek. Samotné jídlo bude následovat tuto noc,
počátek Nisanu 15, kterým také začínal
Svátek Nekvašených Chlebů. První a poslední den těchto ročních oslav byly "vysoké šábesy," během
kterých se žádná práce vykonávat
nesměla.
Krátce po západu slunce, kterým
začínal Nisan 14, počali učedníci
připravovat Horní Pokoj pro večeři
Velikonočního Beránka, která se měla odehrát příštího dne večer! Bylo zcela samozřejmé, že když tam
připravovali večeři pro druhý den, že tam pojedí tu dnešní večeři také! A
tato dnešní večeře se ukázala být "Poslední Večeří" s jejich Pánem, i když je to ani ve snu
nenapadlo! Příští večer, na který se
vlastně chystali, bude už Kristovo tělo v hrobě! Proč - tedy - řekl Ježíš, když se posadili společně k této
středeční večeři: "Velice jsem toužil s vámi jíst tohoto beránka dříve, nežli budu trpět." Učedníci to
nepochybně chápali tak, že On hovoří o večeři, která měla být na druhý den
večer, kdy všechny přípravy budou
kompletní. Namísto toho, Ježíš ve skutečnosti uvádí nový "Velikonoční svátek," který bude slavený týdně - ne
ročně - a ne jako vzpomínka na odchod z Egypta, ale jako památka na Jeho
oběť na kříži! A proto také, každou neděli - v den Jeho vzkříšení -
učedníci lámali a jedli chléb, (Skutky
20:7, 1 Korint. 16:2) jako symbol Jeho těla
a pili společně z číše vína jako symbol Jeho krve. Tak činili na
vzpomínku oběti Jeho těla a krve za hříchy světa. A i my dnes pokračujeme v
této vzpomínce, "dokud se nevrátí." (1Korint. 11:26)
Ježíš měl své důvody pro slavení velikonoční oslavy o jeden den dříve - důvody, které učedníci
nechápali. Jak už jsme dříve poznamenali,
Kristovo ukřižování muselo být uskutečněné v tu přesnou chvíli, kdy Velikonoční beránek byl zabíjený ve
všech domácnostech Israele a pečený,
aby byl tu noc sněděný. Ve skutečnosti
bylo to přesně tu dobu kdy On zemřel "jak odevzdal svého ducha do rukou Otce"....
ŽÁDNÁ OMLUVA PRO NEVÍRU NEEXISTUJE....
Není pochyb o tom, že Kristus byl naplněním "velikonočního beránka." Písmo říká: "Proto
slavme velikonoce ne se starým kvasem, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a
pravdy!" (1 Korint. 5:7) Udělejme souhrn všeho, co jsme poznamenali
ohledně velikonočních oslav a Kristův
vztah k těmto: Ovečka byla vybrána ze
stáda v den Nisan 10. a pozorována až
do Nisan 14, aby bylo jisté, že je bez
poskvrny. Ten den byla zabita mezi třetí a šestou hodinou. Potom upečená v tu stejnou noc. (Exodus 12:1-8)
Jak už jsme poznamenali, Nisan 10. A.D.
32, padnul na neděli 6. dubna. Den, kdy Ježíš byl oslaven jako Mesiáš
jerusalémským davem a Nisan 14. padl na
čtvrtek desátého dubna. Během
těchto čtyřech dnů zůstal Ježíš v Jerusalémě úmyslně a byl Israelem pozorovaný tak, jako byla zkoumána obětní ovečka,
aby se zjistilo, zda nemá nějakou vadu.... Aby splnil starozákonní
"typ," Mesiáš musel být obětovaný ve stejné době, kdy byly obětované ovečky v israelských domácnostech!
A tak se stalo. Od poledne až do 3 hodin odpoledne visela nad městem
nadpřirozená temnota v době, kdy Ježíš visel na kříži. A proto to bylo krátce
po 3 hodině, "večer" Nisanu 14, když obětní ovečky byly
zabíjeny po Israeli, když Ježíš "zvolal silným hlasem, Otče, do Tvých
rukou skládám svého ducha," a pak jej propustil. (Lukáš 23:46)
Ježíš neumíral slabostí, jak tak Jeho život odtékal krví, ale "zvolal silným hlasem". On kdysi
řekl:"Mám moc položit svůj život, a mám moc si jej opět vzít!"
Když se skončila Jeho práce na kříži,
Ježíš zvolal triumfálně:"Dokonáno jest!" Dluh, požadovaný Boží
spravedlností, byl plně zaplacený....
Kromě toho starozákonního "typu," proroctví také vyžadovalo,
aby zemřel v tom určitém čase. Tu první noc beránka, Mojžíš, když vysvětloval
oběť tolika ovcí "ovci pro každou rodinu" řekl něco, co se muselo zdát podivné: "A budete ji
držet až do 14 dne toho stejného měsíce. Potom celé shromáždění Israele ho ten večer
zabije" Exodus 12:6. (Pozn.
překlad.: Ekumenický překlad české Bible má - jako většinou - špatný překlad.
Kralická Bible to podává správně). Jistě že bylo zabito možná
tisíce beránků, ale Mojžíš říká "zabijete
ho." Zde bylo proroctví jasně prohlášené, ale zcela Israelem
nepochopené, že se jednoho dne beránek -"Beránek Boží" - stane
naplněním velikonočního beránka. A co více: Tento Beránek bude obětovaný celým
národem Israel - za hříchy světa. A tak se to stalo přesně na rok, den a hodinu jak bylo předpověděno
Mojžíšem, Danielem a Zachariášem.
Ti, kteří odmítají Ježíše Krista jako Mesiáše a Spasitele - dělají tak navzdory
nevyvratitelným důkazům a na vlastní odpovědnost. Nemají omluv...
Veliký Pátek? Na to zapomeň !
"Bylo před velikonočními svátky"
....... "a když skončila večeře"..... (Jan 13:1 a 2)
...."Poněvadž byl den přípravy, a
těla nesměla přes šábes zůstat na kříži (tento šábes byl velikým svátkem), požádali Židé Piláta, aby" ....... (Jan
19:31). Pozn. překlad.: Text podle řeckého originálu - ekumen. Bible nesleduje přesně
originál.
"Jak začal rozbřesk prvního dne
týdne"...... " a hle, nastalo veliké zemětřesení; jelikož
anděl Páně .... odvalil kámen hrobu a usedl si na něm"....
(Matouš 28:1, 2 - podle řeckého textu).
Budete-li číst pouze povrchně, popis událostí těchto důležitých
dnů od Nisan 10-14 v Písmu se zdá vykazovat kontradikce. Pakliže nemáte přesné porozumění toho, co se
odehrálo, Matouš, Marek a
Lukáš se zdají říkat, že Ježíš slavil velikonočního beránka ( hebrejsky "pecach," řecky
"pascha," anglicky "Pasover") tu poslední noc, se svými učedníky:
Prvního dne svátků Nekvašených
Chlebů, přišli učedníci za Ježíšem a ptali se:"Kde chceš, abychom Ti
připravili velikonoční večeři? On pravil:"Jděte do města k
jistému člověku a povězte mu: Mistr vzkazuje, že čas je nablízku; budu jíst u Tebe se svými učedníky
velikonočního beránka. A učedníci učinili, co přikázal a připravili
vše na večeři beránka. Když přišel večer, usedl s těmi dvanácti
u stolu. (Matouš 26:17-20, Marek
14:12-17, Lukáš 22:7-15).
Pochopitelně, jestliže Ježíš a Jeho učedníci slavil večeři beránka tu noc zrady a zatčení, potom
velikonoční beránek musel již být zabitý
to odpoledne. Pakliže tomu bylo tak, potom Jeho smrt nenastala ve chvíli
zabíjení velikonočních beránků. Ale my víme že musela, a také se tak stalo..
Výše uvedené verše potřebují vysvětlení. Na příklad "večer" znamená
někdy pozdní odpoledne, jindy časnou noc. Jak už jsme se zmínili a vysvětlíme
později podrobně, přestože svátek Nekvašených Chlebů počal na Nisan 15, kdy se
jedl beránek - Nisan 14, kdy se připravovala večeře a zabíjel se beránek, byl také časem Nekvašených Chlebů.
(pozn. přečti si tuto větu několikrát, až pochopíš obsah!) Verše, které nejsou jasné, je nutné chápat
v souladu s těmi, které jasné jsou. A
my máme mnoho jasných prohlášení, že velikonoční beránci byli zabiti to
odpoledne po Poslední večeři v době
ukřižování. Všechna evangelia v tomto souhlasí...
KDY BYLA "POSLEDNÍ VEČEŘE"
A KDY UKŘIŽOVÁNÍ?
Marek píše: A když už nastal večer
(slunce začalo zapadat), a potom co Ježíš zemřel, byl to totiž den přípravy
(velikonočního beránka,
to znamená den před svátkem (šábesem= prvním dnem svátku Nekvašených
Chlebů, který počal při západu slunce) potom, co byl zabitý beránek, Josef z Arimatie přišel odvážně před Piláta,
a požádal o vydání těla Ježíše. (Marek 15:42-43) Lukáš souhlasí: A ten den byl den přípravy a veliký šábes se
blížil (23:54). Jan to podává ještě podrobněji: Od Kaifáše vedli Ježíše do soudního paláce ..... oni sami do paláce
nevešli, aby se neposvrnili - a mohli jíst beránka (to znamená, že ho
ještě nejedli!) .... Byl den přípravy
před svátky velikonočními .... Židé proto požádali Piláta .. .těla nemohla zůstat přes
šábes na kříži. (tento šábes byl vysokým svátkem, to je První Den Nekvašených
Chlebů - Jan 18:28, 19:14,31)
Jak už jsme viděli v poslední kapitole, velikonoční beránci byli zabíjeni v ten čas kdy Kristus -
Beránek Boží, který splnil všechny relevantní typy Starého Zákona, zemřel na
kříži. Jak tedy mohl Ježíš slavit a jíst beránka ten večer před tím? Nejedl!
"Poslední Večeře se odehrála den před ukřižováním - ale
nebyl to svátek beránka! Tento, tak často přehlédnutý fakt je jasný,
když čtete Jana, který je trochu přesnější. Zatím co druhá evangelia
píší o
"šábesu" který se blížil, Jan
vysvětluje že "šábes", který počal při západu slunce dne, kdy
byl Kristus ukřižován, byl
"velký" den. Jinými slovy: Nebyl
to obyčejný šábes, den který přichází
po pátečním západu slunce! Byl to, ve
skutečnosti První Den Nekvašených Chlebů (Nisan 15), ve kterých první a poslední den byly zvláštními
"šábesy", během kterých nesměla být prováděna žádná práce. (Exodus 12:14-16)
Jan také osvětluje fakt, že "Poslední Večeře," nebyla ve
svátek beránka: "Nyní, před velikonočními svátky," (před večeří
beránka) Ježíš věděl, že Jeho hodina přišla.
Když se skončila večeře, ďábel .... aby Ho zradil. A tak "Poslední Večeře" se udála
noc před svátkem večeře beránka. Jak se to mohlo odehrát "Prvního dne
Nekvašených Chlebů a "před svátkem beránka?" Technicky svátek a večeře
beránka začal Nisan 15 až "po západu slunce" Nisan 14, (beránek byl zabit před západem, upečený a
sněděný tu noc, dny Nekvašených Chlebů se počítaly od Nisan 14, protože se
nekvašený chléb začal jíst "večer, od 14 dne měsíce. (Exodus 12:18).
Přesto že to byly dva odlišné svátky,
Velikonoce a Svátky Nekvašených Chlebů byly považovány za jeden, jak se
překrývaly. Velikonoční beránek, ač "připravený" (zabitý a pečený)
před západem slunce na Nisan 14, byl
sněděný až večer, to je Nisan 15.
Který den v týdnu byl Nisan 14? Zatím co nazýváme Nisan 10. nedělí, začal v sobotu po západu slunce,
když skončil šábes. Nezapomeň,, že
židovský den začínal západem slunce. Tak Nisan 11 začal při nedělním západu slunce , dvanáct v pondělí, třináct
úterý a Nisan 14, den přípravy počal ve
středu při západu slunce.
"Poslední Večeře" tedy proběhla ve středu v noci, na počátku
Nisan 14, který byl dnem příprav.
Následující odpoledne, "večer" Nisan
14, byl zabit beránek těsně, před západem slunce. Kristus byl na kříži a "vypustil svého ducha" v
tu stejnou dobu ve čtvrtek
odpoledne. Čtvrtek a ne Veliký
Pátek? Ano. Páteční ukřižování neodpovídá
faktům. Nejenom proroctví, ale také typy Starého Zákona musely být splněny. Jeden z těchto, známý jako
"znamení proroka Jonáše,
vyžadoval, aby Ježíš byl v hrobě "tři dny a tři noci.
TŘI DNY A TŘI NOCI..
Zřejmě, pakliže byl Kristus ukřižovaný v pátek, nemohl v žádném případě ztrávit tři dny a tři noci v
hrobě do neděle ráno! Ověřit si tuto
skutečnost je jednoduché. Co zbylo z pátku, lze počítat jako jeden den. Celá sobota je den dva. Noci pátku a
soboty jsou dvě. Tak je tato perioda
kratší o jeden den a jednu noc...... I
kdybychom počítali těch pár minut nedělního rána jako třetí den, stále by
scházela jedna noc. Kromě toho - neděle se nedá počítat vůbec, jelikož je nám
jasně řečeno, že anděl odvalil kámen "jak
počal rozbřesk prvního dne týdne." (Matouš 28:1) V té době byl hrob
již prázdný, protože Kristus vstal z mrtvých nějakou dobu před východem slunce.
Jak dlouho před - Bible neříká.
Kdyby bývalo Písmo uvádělo "tři dny," potom páteční ukřižování by odpovídalo tím, že by se
počítala každá část dne za celý den. Kdyby Kristus byl ukřižovaný před západem
slunce v pátek, byla by to část dne,
který počal ve čtvrtek při západu slunce a končil pátečním západem. Druhý den
by byl od pátečního západu slunce do sobotního západu. Třetí den potom by začal
západem slunce v sobotu. Ale Bible je
přesná ve své řeči "tří dnů a třech nocí!" Toto se odvozuje od
prožitku Jonáše (Jonáš 2:1) A Ježíš se k tomu hlásí (Matouš 12:39-40, Lukáš
11:29). Toto nemůže být splněné pátečním ukřižováním! Navzdory tomuto jasnému
omylu, římsko-katolická církev trvá na mýtu ukřižování na "Veliký
Pátek." Řím si vybudoval mnoho ze
svého rituálu a dogmat na tomto falešném tvrzení. Teď ovšem je už příliš pozdě
měnit svou povídku. Už v tomto samotném faktu je vidět dostatek důkazů o
"výrobě" výmyslů, a možné pochyby překryje vlastními dogmaty a
pohrůžkou exkomunikace. A co se dá říci o Protestantech, kteří -
miliony z nich - se ochotně drží lži
"Velikého Pátku" a mají speciální
oslavy každý rok?
A vůbec: Záleží na
tom? Nehádáme se tu o nic? Ne, nehádáme!
Den ukřižování Krista je absolutně důležitý! Kristus prohlásil, že bude tři dny a tři noci v hrobě. Pakliže je
tam neztrávil - potom lhal! Ale to není
ještě vše. Jak už jsme viděli, aby splnil
proroctví, Ježíš musel zemřít ve stejnou dobu, kdy umírali beránkové po celém Israeli - a On
také zemřel! Tato nutnost rozhodla o
dnu Jeho ukřižování....
A CO UKŘIŽOVÁNÍ VE STŘEDU?
Někteří scholastikové tvrdí, že Kristus byl ukřižovaný ve středu.
Jelikož to bylo pozdě odpoledne kdy zemřel, ten den nepočítají. A tak
středeční, čtvrteční a páteční noci dávají
dohromady tři noci a čtvrtek, pátek a sobota pak tři dny. Tím dokládají, že Kristus musel vstát z mrtvých
v "motze shabbat," na konec šábesu před západem slunce v sobotu. Tato
teorie "nesedí" z několika
důvodů: Za prvé, Písmo jasně
informuje, že anděl odvalil kámen aby
ukázal prázdný hrob "velmi časně ráno (neděle), při východu
slunce. To je Marek 16:2. Proč tento
nebeský posel čekal tak dlouho, když tedy Kristus vstal minulé odpoledne? Proč
neodvalil kámen před západem slunce v
sobotu aby ukázal, že hrob je prázdný - pakliže prázdný byl? A proč římští vojáci ještě hlídali hrobku,
pakliže anděl odvalil kámen v neděli
ráno? Jestliže tři dny a noci uplynuly
den před tím odpoledne, Ježíš mrtvý od středečního odpoledne, proč ještě hlídat ten hrob?
Vojáci by tak neučinili. Měli specifický rozkaz hlídat hrob "do konce (třetího") dne (Matouš
27:64), to je dobu, během které Kristus
prohlásil že z mrtvých vstane. Až tato doba přejde, necháme učedníky, ať si
tělo ukradnou - co na tom potom
záleží? I kdyby vojáci zůstali jednu
noc navíc, určitě by přísahali, že tělo
zmizelo až po těch třech dnech - příliš pozdě prohlašovat zprávy o vzkříšení. Ale taková zpráva nebyla
nahlášená. Lze tudíž udělat závěr,
že ta "tří-denní" perioda neskončila až při východu slunce v neděli!
Naskýtají se další otázky. Pakliže byl Ježíš položený do hrobu ve středu
odpoledne, proč ty dvě Marie čekaly až do nedělního rána aby pomazaly Jeho
tělo? (Matouš 28:1) V tomto případě by Svátek Nekvašených Chlebů a následující
šábat, by začal při západu slunce ve středu. Mezi západem ve středu do západu
čtvrtka by byl speciální šábes - první den Svátků Nekvašených Chlebů a potom by
následoval normální pracovní den - pátek, ve kterém by bylo možné tělo pomazat.
Neplýtvalo by se časem a nevznikalo by nebezpečí časného rozkladu těla. Čas byl zde důležitý - tak proč čekat?
Nějak to nehraje......
Pouze v případě, že byl ukřižován ve čtvrtek, mohly se vyskytnout dva šábesy za sebou (vysoký,
speciální šábes prvního dne Svátku
Nekvašených Chlebů od čtvrtka večer do pátku večer, následovaný normálním šábesem od pátku večer, do soboty večer),
což zabránilo ženám jít k hrobu dříve,
než v neděli ráno.. Byla to pravděpodobně chyba neuvědomění si, že byly dva
šábesy za sebou, která zapříčinila římsko-katolické prohlášení pátečního
ukřižování. Nepochybně se domnívali, že šábes, který následoval po
Kristově smrti, byl obyčejným sobotním
šábesem, zatím co ve skutečnosti to byl
šábes Svátků Nekvašených chlebů, po kterém byl normální sobotní šábes..... Byl to běžný omyl, který se může
stát, když se nevyšetří všechny
okolnosti. To ovšem není omluva pro církev, která se vychloubá svou neomylností a vyžaduje své členy, aby přijímali
její dogmata bez otázek!
Josef z Arimatie měl dosti času v den ukřižování - než začal speciální
šábes - k nakoupení plátna, (Marek 15:46) ve kterém zabalil Ježíšovo
tělo, než ho položil do hrobu. I ženy měly čas
nakoupit koření, které potřebovaly a připravit ho před začátkem
zvláštního šábesu. Tak byly připraveny navštívit hrobku ihned po
skončení
sobotního šábesu. Buď nevěděly o tom, že Nikodém nakoupil 50 kilogramů
koření, které s Josefem z
Arimatie dali do plátna, jak tak tělo
balili, a nebo se jim to zdálo být nedostatečné. Zde je svědectví
Lukáše:
Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje šly
za ním; viděly hrob a to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby připravily
vonné masti a oleje. Ale na šábes odpočívaly, podle přikázání.......
Prvního dne týdne, za časného jitra přišly k hrobu s
vonnými mastmi které připravily (pravděpodobně pozdě do noci, když skončil
druhý šábes) Lukáš 23:55, 24:1...
ASTRONOMIE JAKO SVĚDEK.
Když zkoumal proroctví Danielových 70 týdnů, Sir Robert Anderson
konsultoval "Astronomer Royal" (hlavní astronom) při Královské
Observatoři Greenwich, v Anglii. Astronomické kalkulace tohoto experta
ukázaly, že v roce AD 32, Nisan 14 byl
od středy večer do čtvrtka večer.
Už jsme poznamenali dříve, že tomu tak být
muselo, aby to hrálo s biblickou verzí. Jedno závisí na druhém. Je určeno,
že Ježíšův triumfální vjezd do Jerusaléma se udál v neděli. Aby se naplnil biblický typ, musel to být Nisan 10. jak už
jsme uvedli že tento den byli beránkové vybráni ze stáda pro pozorování až do
dne velikonoc. Další 4 dny nás zavedou do Nisan 14, kdy byli zabiti, který se
ukázal být čtvrtkem. Z tohoto a i dalších důvodů uvedených dříve, musel Kristus být přibitý na kříž ve
čtvrtek kolem poledne a zemřít krátce
po třetí hodině odpoledne.
Shromáždění rady Israele skutečně zabili svého Mesiáše - Velikonočního Beránka, aniž by si
uvědomili, co udělali. V lásce a
odpuštění Kristus prosí, zatím co visí na kříži:"Otče, odpusť jim, protože oni nevědí, co činí."
(Lukáš 23:34) Přepočítejme si, ještě jednou "dny a noci,"
které On byl "v srdci země" teď,
když víme podle typu, proroctví a astronomických kalkulací přesnou dobu, kdy Ježíš zemřel:
Ve čtvrtek, po tom co Ježíš zemřel, zbývaly ještě téměř tři hodiny do
západu slunce - ty jsou počítány jako den 1.
Pátek a sobota jako den 2 a 3. Čtvrteční, páteční a sobotní noci jsou
také tři. Po těchto třech dnech a třech nocích Kristus vyšel z hrobu někdy před nedělním rozbřeskem.
Okamžitě, nebo krátce potom anděl odvalil kámen, aby svět mohl vidět prázdný
hrob.... Co společného, má toto všechno s Rapture a Druhým Příchodem?
Dává nám to další důkazy o důležitosti proroctví a přesnosti, s jakou se tato naplňují. Když tomu tak bylo v
minulosti, potom si můžeme být jisti,
že příští události, spojené s příchodem Ježíše
Krista, nám přinesou stejně přesné splnění předpovědí do posledního detailu v budoucnosti.
|
Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 29. březen 2009 @ 23:38:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Gregu, díky, že jsi to sem zkopíroval.
Astronomie a určení roku
Již výše jsem se vyjádřil k otázce astronomie a tak snad nebude vadit, když to zkopíruju:
My nemůžeme použít nějaké
naše astronomické výpočty. Židovský kalendář byl pevně zafixován až ve
čtvrtém století. V Ježíšově době byl začátek nového měsíce stanoven
oficiálním (okometrickým) pozorováním úplňku. Po každých 26 a 32 dnech
velekněží pozorovali oblohu a to nelze porovnávat s přesností dnešních
výpočtů. Když bylo jeden den zataženo a druhý den bylo jasno a úplněk
(podle pohledu), mohl být začátek měsíce určen na jeden z těch dní.
Dočetl jsem se i o praxi uměle zkrátit (prodloužit) měsíc, aby svátek
nepřipadl na den těsně před/po týdenním sabbatu. V celoročním cyklu se
takové nepřesnosti pochopitelně vyrovnaly, protože každý nový měsíc byl
stanovován stejným pozorováním, takže nemohlo dojít k akumulaci chyb.
Astronomie je nám tedy celkem k ničemu, protože nevíme s jakou přesností byl určen začátek nisanu v roce 32.
Poslední večeře
Tvé vysvětlení Poslední večeře je zbytečně složité. Bylo celkem běžné mít několik jídel pesachového typu předem. (viz třeba N.T. Wright Jesus and the victory of God, 1996, str. 554-559).
Kdy ženy nakupovaly?
Marek jasně píše: A když pominula sobota, Maria Magdaléna a Maria Jakubova a Salome nakoupily vonných věcí, aby přijdouce, pomazaly Ježíše. (ČBK - vím, že ekumenku nemusíš). Nemuselo se jednat o sobotu, ale muselo to být po uplynutí nějakého sabbatu. Pokud tedy tvrdíš: Josef z Arimatie měl dosti času v den ukřižování - než začal speciální
šábes - k nakoupení plátna, (Marek 15:46) ve kterém zabalil Ježíšovo
tělo, než ho položil do hrobu. I ženy měly čas
nakoupit koření, které potřebovaly a připravit ho před začátkem
zvláštního šábesu. , pak by mě zajímalo, po kterém sabbatu nákup provedly.
Hlavní problém zůstává
Kde Bible říká, že ke vzkříšení došlo v neděli?
|
]
Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Doulos v Pondělí, 30. leden 2012 @ 23:41:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Gregu,
klobouk dolů, máš to nastudované. Děkuji Bohu za bratry, kteří nenásledují slepě "tradici," ale s otevřenýma očima studují Písmo. Snad tě povzbudí, že jsem k tomu čtvrtku (den Ježíšova ukřižování) podobným studiem Písma došel také. Jenom bych se spíš přiklonil k roku ukřižování r. 30, aby byla splněna podmínka, že se Ježíš narodil před smrtí Piláta, který údajně zemřel na jaře r. 4 př.n.l. Ježíš by se pak narodil (možná) na Slavnost Stánků - Immanuel, Bůh s námi, podle Mt 1:23 (zač. října) r. 5 př.n.l.
Bůh Ti žehnej,
Doulos |
]
|
|
Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 29. březen 2009 @ 19:41:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Normal
0
21
<!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Kasse UltraCE";
mso-font-alt:Arial;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:swiss;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-parent:"";
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";}
p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
tab-stops:center 235.15pt right 470.3pt;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";}
@page Section1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.Section1
{page:Section1;}
-->
Zde je také něco k otázce vzkříšení:<b>
Normal
0
21
<!--
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:"Kasse UltraCE";
mso-font-alt:Arial;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:swiss;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-parent:"";
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";}
p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter
{margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
tab-stops:center 235.15pt right 470.3pt;
mso-layout-grid-align:none;
punctuation-wrap:simple;
text-autospace:none;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";}
@page Section1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.Section1
{page:Section1;}
-->
PROČ
NEDĚLE?<b>
Sledovat a časovat přesně tyto události přináší další výhody. Den Kristova vzkříšení má úžasnou důležitost
v našem porozumění Písma. Je veliký
rozdíl v tom, zda vstal v sobotu nebo v neděli! Na příklad Adventisté Sedmého Dne trvají na tom, že sobota je tím
dnem, ve kterém máme uctívat Krista, protože to je židovský šábes ustavený Bohem. Ti, kteří trvají na
středečním ukřižování a "motze
shabbat" vzkříšení pozdě v sobotu v noci, věří také na sobotní uctívání. Ale my víme, že On vyšel z
hrobu časně v neděli ráno a to je
důvod, proč Křesťané uctívají v neděli. Všeobecně se tvrdí, že římsko-katolická
církev pozměnila šábes ze soboty na
neděli a tím začala nedělní uctívání.
Skutečností je, že Řím "nevynalezl" nedělní uctívání - ale
ranní Křesťané, už od počátku se
scházeli k uctívání Krista v neděli. Toto byl ustavený zvyk staletí před tím,
než vyšel jakýkoliv "dekret" z "hlavního stanu" římských
biskupů po tom, co prohlásili svou
svrchovanost nad Křesťanstvím... <b>
Lukáš píše: Prvního dne týdne,
když se učedníci scházeli, aby lámali chleba".. Skutky 20:7. Toto
"lámání chleba" nespočívalo pouze v jídle. Je jasné, že toto bylo
zvláštní jídlo, které zahrnovalo
přijímání na Kristovu památku, jak Pavel vysvětluje v 1Korint.11. Jistě, že se
Křesťané nescházeli ke každému jídlu a ani nejedli pouze v neděli! Při tomto
zvláštním "lámání chleba" ve vzpomínce na Krista, kongregace se
sešla a Pavel jim kázal celou noc. A že se scházeli prvního dne v týdnu
je zřejmé z toho, že jim Pavel říká,
aby si dali na stranu příspěvky
(1Korint. 16:2). Ať už Řím nařídil pro své stádo cokoliv - to je
bezvýznamné. Křesťané, kteří nepatří mezi římské Katolíky se schází v
neděli z biblických důvodů. Nikdy je
nenapadlo, že by šábes byl pozměněný na neděli! Sobota je stále šábes, ale
Křesťané ji nedrží z několika důvodů.<b> NOVÉ STVOŘENÍ.<b>
Za prvé: Šábes byl pouze pro Židy! Byl částí speciální smlouvy, o které jsme se již dříve zmínili,
mezi Bohem a Israelem, která zahrnovala půdu a jejich vztah k Němu. Lidstvo,
jako takové, je samozřejmě po Božím zákonem morálním - ale ne pod zákonem Mojžíšovým!
V dopise Římanům 2:14-15 se nám
připomíná, že Boží morální zákon je napsaný ve svědomí každého z nás,
pochopitelně Pohané jsou v tomto
zahrnutí... Kdyby šábes byl také pro Pohany,
lidstvo by mělo jakés takés výčitky ve svém svědomí, pro neplnění tohoto
- ale že tomu tak není, víme, že šábes nebyl zamýšlený pro nikoho mimo
Israel... Šábes je vzpomínán jako den, ve kterém Bůh odpočíval po stvoření vesmíru. Ale tento vesmír bude
zničený, jak nám říká Petr ve svém druhém dopise 3:10-12. My Křesťané očekáváme
jednou "nová nebesa, novou Zemi, kde bude sídlit spravedlnost" (2
Petr 3:13). <b>
Byla to Kristova smrt za naše hříchy, a Jeho vzkříšení pro naše ospravedlnění, co umožnilo stvoření
"nového vesmíru", který jednou
bude. Proto oslavujeme den Jeho vzkříšení. Označuje počátek nového Božího stvoření a poukazuje na "nová
nebesa a novou Zemi", které my,
nové bytosti v Kristu, budeme obývat.. My nejsme z tohoto světa! A opět vidíme, jak důležité je to precizní načasování předpovědí.<b>
Sobota, která je spojovaná se starým stvořením, je posledním dnem týdne. Nebylo by vhodné pro
Krista vstát z mrtvých na tento den. On
vyšel z hrobu v neděli, prvního dne týdne. Je také nazýván "prvorozený z
mrtvých," (Koloským 1:18) a "posledním Adamem" (1 Korint.15:45).
"praotcem rasy nových tvorů," (2 Korint. 5:17) "kteří jsou znovu-zrození," lidé kteří jsou
"Jeho dílem, stvořeni v Ježíši Kristu." (Efezským 2:10) Pouze tito
tvorové budou obývat nový vesmír. Kristus se narodil, "když se naplnil
stanovený čas." Jinak řečeno v čas, který Bůh předem určil. Jeho Druhý
Příchod se stane právě tak v přesnou
dobu, kterou Bůh určil. Až se vrátíme do Daniela, objevíme že on nám říká také
i o tom, kdy se tento Druhý Příchod
odehraje.....<b> Princ který přijde...
A místo
a svatyni zničí lid prince který přijde. ..... S mnohými uzavře smlouvu na jeden týden; v polovině týdne zakáže oběti (Daniel
9:26-27)
A jeho síla bude veliká ale ne z
vlastní moci; a on zničí...mocný a svatý lid... A skrze mír
mnohé zničí; bude stát také proti Princi princů, a bude zlomený bez
zásahu ruky.. (Daniel 8:24-25).
Přesně 70 "týdnů-roků", počínaje Nisan 1. 445 BC. musí uplynout, aby se naplnilo to, co bylo o
Israeli a Jerusalému předpověděno proroky. Pochopitelně, my už jsme daleko za
AD 39, kdy tato perioda 490 let, (každý
360 dní) by byla vypršela. Víme, že 69
těchto "týdnů-roků" - nebo-li 483 roků, prošlo přesně jak bylo
předpověděno a skončilo v AD 32. Daniel jasně prohlašuje, že v tu přesnou dobu Mesiáš přijde, ale namísto
vlády bude zabit... A tak se i stalo...
Jak znělo proroctví, těch 69 "týdnů-roků" vyvrcholilo ve chvíli, kdy byl Ježíš pozdravován jako
Mesíáš-Princ. O 4 dny později Mu bylo Jeho království upřeno, vysmáli se Mu,
dali Mu na hlavu korunu z trní a nakonec Ho ukřižovali. A proto Jerusalém a Chrám budou ještě jednou zničené,
tentokráte lidmi Antikrista, "prince,
který přijde.“ Toto proroctví se splnilo přesně tak, jak Daniel předpověděl. Ale co ta další
proroctví? A
co se stalo s tím posledním
"týdnem?"
Vyvrcholení těchto 70 "týdnů-roků" je popsáno Danielem jako
"učiní konec hříchu..“ "uzavřít
vize a proroctví a posvětit to nejsvětější." (9:24) To ovšem zahrnuje také Mesiáše, který bude
vládnout jako Král králů přes celé Jeho světové království z trůnu Davidova.
Toto sídlo autority je v městě Davidově, které si Bůh pro své jméno vyvolil,
Deuteronomy 12:11, 21, 1 Královská 11:36, 14:21. Nakonec budou splněny sliby,
které Bůh opakovaně dal svému
lidu Israeli, skrze své proroky. Že Kristus ještě není osobně přítomný
a že ještě nevládne v Jerusalému, jak
bylo slíbeno - je každému jasné. Jsou lidé, kteří tvrdí že On dnes vládne z nebe a že tím slib Israeli byl
splněný. Není třeba příliš diskutovat o
tom, že Kristus nemá dnes kontrolu nad
tímto světem, jak Písmo slibuje, že se jednou stane. Denní zprávy z celého světa to jasně potvrzují! My
zřejmě ještě v Mileniu nejsme na vzdory
tomu, co tvrdí "post-milenialisté." Je zcela jisté, že těch 70
"týdnů-roků" nemohlo skončit, aniž by se nesplnily všechny sliby. Bůh
by se ukázal být lhářem! Něco muselo
zapříčinit toto opoždění! Kdyby tyto "týdny" pokračovaly bez přerušení až do jejich skončení, byly by
vypršely sedm let po ukřižování Ježíše Krista. Zřejmě se tak nestalo. Ani
zničení Chrámu které Daniel
předpověděl, se nestalo v období těch 70 "týdnů-roků."
|
Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 29. březen 2009 @ 19:44:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | PROČ
NEDĚLE?
<b>
Sledovat a časovat přesně tyto události přináší další výhody. Den Kristova vzkříšení má úžasnou důležitost
v našem porozumění Písma. Je veliký
rozdíl v tom, zda vstal v sobotu nebo v neděli! Na příklad Adventisté Sedmého Dne trvají na tom, že sobota je tím
dnem, ve kterém máme uctívat Krista, protože to je židovský šábes ustavený Bohem. Ti, kteří trvají na
středečním ukřižování a "motze
shabbat" vzkříšení pozdě v sobotu v noci, věří také na sobotní uctívání. Ale my víme, že On vyšel z
hrobu časně v neděli ráno a to je
důvod, proč Křesťané uctívají v neděli. Všeobecně se tvrdí, že římsko-katolická
církev pozměnila šábes ze soboty na
neděli a tím začala nedělní uctívání.
Skutečností je, že Řím "nevynalezl" nedělní uctívání - ale
ranní Křesťané, už od počátku se
scházeli k uctívání Krista v neděli. Toto byl ustavený zvyk staletí před tím,
než vyšel jakýkoliv "dekret" z "hlavního stanu" římských
biskupů po tom, co prohlásili svou
svrchovanost nad Křesťanstvím...
<b>
Lukáš píše: Prvního dne týdne,
když se učedníci scházeli, aby lámali chleba".. Skutky 20:7. Toto
"lámání chleba" nespočívalo pouze v jídle. Je jasné, že toto bylo
zvláštní jídlo, které zahrnovalo
přijímání na Kristovu památku, jak Pavel vysvětluje v 1Korint.11. Jistě, že se
Křesťané nescházeli ke každému jídlu a ani nejedli pouze v neděli! Při tomto
zvláštním "lámání chleba" ve vzpomínce na Krista, kongregace se
sešla a Pavel jim kázal celou noc. A že se scházeli prvního dne v týdnu
je zřejmé z toho, že jim Pavel říká,
aby si dali na stranu příspěvky
(1Korint. 16:2). Ať už Řím nařídil pro své stádo cokoliv - to je
bezvýznamné. Křesťané, kteří nepatří mezi římské Katolíky se schází v
neděli z biblických důvodů. Nikdy je
nenapadlo, že by šábes byl pozměněný na neděli! Sobota je stále šábes, ale
Křesťané ji nedrží z několika důvodů.
<b>
NOVÉ STVOŘENÍ.
<b>
Za prvé: Šábes byl pouze pro Židy! Byl částí speciální smlouvy, o které jsme se již dříve zmínili,
mezi Bohem a Israelem, která zahrnovala půdu a jejich vztah k Němu. Lidstvo,
jako takové, je samozřejmě po Božím zákonem morálním - ale ne pod zákonem Mojžíšovým!
V dopise Římanům 2:14-15 se nám
připomíná, že Boží morální zákon je napsaný ve svědomí každého z nás,
pochopitelně Pohané jsou v tomto
zahrnutí... Kdyby šábes byl také pro Pohany,
lidstvo by mělo jakés takés výčitky ve svém svědomí, pro neplnění tohoto
- ale že tomu tak není, víme, že šábes nebyl zamýšlený pro nikoho mimo
Israel... Šábes je vzpomínán jako den, ve kterém Bůh odpočíval po stvoření vesmíru. Ale tento vesmír bude
zničený, jak nám říká Petr ve svém druhém dopise 3:10-12. My Křesťané očekáváme
jednou "nová nebesa, novou Zemi, kde bude sídlit spravedlnost" (2
Petr 3:13).
<b>
Byla to Kristova smrt za naše hříchy, a Jeho vzkříšení pro naše ospravedlnění, co umožnilo stvoření
"nového vesmíru", který jednou
bude. Proto oslavujeme den Jeho vzkříšení. Označuje počátek nového Božího stvoření a poukazuje na "nová
nebesa a novou Zemi", které my,
nové bytosti v Kristu, budeme obývat.. My nejsme z tohoto světa! A opět vidíme, jak důležité je to precizní načasování předpovědí.
<b>
Sobota, která je spojovaná se starým stvořením, je posledním dnem týdne. Nebylo by vhodné pro
Krista vstát z mrtvých na tento den. On
vyšel z hrobu v neděli, prvního dne týdne. Je také nazýván "prvorozený z
mrtvých," (Koloským 1:18) a "posledním Adamem" (1 Korint.15:45).
"praotcem rasy nových tvorů," (2 Korint. 5:17) "kteří jsou znovu-zrození," lidé kteří jsou
"Jeho dílem, stvořeni v Ježíši Kristu." (Efezským 2:10) Pouze tito
tvorové budou obývat nový vesmír. Kristus se narodil, "když se naplnil
stanovený čas." Jinak řečeno v čas, který Bůh předem určil. Jeho Druhý
Příchod se stane právě tak v přesnou
dobu, kterou Bůh určil. Až se vrátíme do Daniela, objevíme že on nám říká také
i o tom, kdy se tento Druhý Příchod
odehraje.....
<b>
Princ který přijde...
<b>
A místo
a svatyni zničí lid prince který přijde. ..... S mnohými uzavře smlouvu na jeden týden; v polovině týdne zakáže oběti (Daniel
9:26-27)
A jeho síla bude veliká ale ne z
vlastní moci; a on zničí...mocný a svatý lid... A skrze mír
mnohé zničí; bude stát také proti Princi princů, a bude zlomený bez
zásahu ruky.. (Daniel 8:24-25).
Přesně 70 "týdnů-roků", počínaje Nisan 1. 445 BC. musí uplynout, aby se naplnilo to, co bylo o
Israeli a Jerusalému předpověděno proroky. Pochopitelně, my už jsme daleko za
AD 39, kdy tato perioda 490 let, (každý
360 dní) by byla vypršela. Víme, že 69
těchto "týdnů-roků" - nebo-li 483 roků, prošlo přesně jak bylo
předpověděno a skončilo v AD 32. Daniel jasně prohlašuje, že v tu přesnou dobu Mesiáš přijde, ale namísto
vlády bude zabit... A tak se i stalo...
Jak znělo proroctví, těch 69 "týdnů-roků" vyvrcholilo ve chvíli, kdy byl Ježíš pozdravován jako
Mesíáš-Princ. O 4 dny později Mu bylo Jeho království upřeno, vysmáli se Mu,
dali Mu na hlavu korunu z trní a nakonec Ho ukřižovali. A proto Jerusalém a Chrám budou ještě jednou zničené,
tentokráte lidmi Antikrista, "prince,
který přijde.“ Toto proroctví se splnilo přesně tak, jak Daniel předpověděl. Ale co ta další
proroctví? A
co se stalo s tím posledním
"týdnem?"
Vyvrcholení těchto 70 "týdnů-roků" je popsáno Danielem jako
"učiní konec hříchu..“ "uzavřít
vize a proroctví a posvětit to nejsvětější." (9:24) To ovšem zahrnuje také Mesiáše, který bude
vládnout jako Král králů přes celé Jeho světové království z trůnu Davidova.
Toto sídlo autority je v městě Davidově, které si Bůh pro své jméno vyvolil,
Deuteronomy 12:11, 21, 1 Královská 11:36, 14:21. Nakonec budou splněny sliby,
které Bůh opakovaně dal svému
lidu Israeli, skrze své proroky. Že Kristus ještě není osobně přítomný
a že ještě nevládne v Jerusalému, jak
bylo slíbeno - je každému jasné. Jsou lidé, kteří tvrdí že On dnes vládne z nebe a že tím slib Israeli byl
splněný. Není třeba příliš diskutovat o
tom, že Kristus nemá dnes kontrolu nad
tímto světem, jak Písmo slibuje, že se jednou stane. Denní zprávy z celého světa to jasně potvrzují! My
zřejmě ještě v Mileniu nejsme na vzdory
tomu, co tvrdí "post-milenialisté." Je zcela jisté, že těch 70
"týdnů-roků" nemohlo skončit, aniž by se nesplnily všechny sliby. Bůh
by se ukázal být lhářem! Něco muselo
zapříčinit toto opoždění! Kdyby tyto "týdny" pokračovaly bez přerušení až do jejich skončení, byly by
vypršely sedm let po ukřižování Ježíše Krista. Zřejmě se tak nestalo. Ani
zničení Chrámu které Daniel
předpověděl, se nestalo v období těch 70 "týdnů-roků."
|
]
Re: Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Pondělí, 30. březen 2009 @ 11:00:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Gregu, zaujalo mě jedno tvoje tvrzení: Toto byl ustavený zvyk staletí před tím,
než vyšel jakýkoliv "dekret" z "hlavního stanu" římských
biskupů po tom, co prohlásili svou
svrchovanost nad Křesťanstvím... To nezní jako výrok někoho, kdo nepřiznává normativní vliv ústní tradice.
Jinak Lukášova slova ve Sk 20,7 je nutno číst v souvislosti s jeho slovy ve Sk 2,46:"Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem." Jsou použita stejná slova a shodně s tvým argumentem, že se nejedná o nějaké normální jídlo se domnívám, že nám Lukáš nesděluje, že učedníci každý den něco jedli. O ustanovení neděle jako zvláštního dne v Písmu nic není. Učedníci se tedy k "lámání chleba" scházeli každý den. Nedělní shromáždění ve Sk 20,7 je vypíchnuto proto, že Pavel druhého dne odjížděl.
Pokyn o příspěvcích přece neznamená, že se tak mělo dít během shromáždění. Cosi podobného najdeš u mormonů, kteří také dávají doma stranou peníze, které by utratili za jídlo v den, kdy se postí. Ty pak dávají starším - myslím, že jednou měsíčně.
|
]
Re: Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 29. březen 2009 @ 19:44:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Zase se to slilo, tak to posílám znovu.
|
]
|
|
|
|
