Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jan.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 14, článků celkem: 15253, komentáře < 7 dní: 549, komentářů celkem: 327559, adminů: 60, uživatelů: 4861  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 35 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

myslivec
rudinec
Frantisek100
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Petice na podporu manželství
·Tetování a křesťanství (odpověď na otázku)
·Křesťan a tetování
·Spurgeon a kontroverze ´´Downgrade´´ II.
·Spurgeon a kontroverze ´´Downgrade´´ I.
·Jižní baptisté si zvolili nejmladšího prezidenta v historii
·Může stát zdanit majetkové náhrady církvím?
·Paul Washer: Biblické mužství
·Žádné restituce!
·Otevřený dopis Martinu Glaserovi

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
94 459 071
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Kontrasty: Syndrom vyhoření
Vloženo Středa, 07. leden 2009 @ 14:46:09 CET Vložil: Olda

Kázání poslal Nepřihlášený

Syndrom vyhoření je něco, co se v církvi neustále skloňuje. Na pozadí stojí zřejmě představa, že křesťan má stále hořet jako pochodeň, podávat výkon, získávat ztracené, plameně kázat… Každý z nás z Boží milosti zažívá i zlé dny, kdy se k němu Bůh sklání způsobem, kdy v soužení otevírá ucho k slyšení. Ale to není syndrom vyhoření. Tímto syndromem se dnes pojmenovává stav, který s tímto nemá mnoho společného. „Syndrom vyhoření“ vidím v tom, že církev uskutečňovala své plány, záměry a cíle bez Boha, aniž by si toho byla vědoma a nyní je „na suchu“. Protože Bůh za většinou strategií a taktikami, školeními, semináři, kurzy a nejrůznějšími aktivitami stál je stěží, lidé je uskutečňovali ze své vlastní síly. 

Mladý, sotva třicátník, který jede na plno a má tah na branku, ovládá moderní komunikační prostředky, je schopen úplně jiného nasazení než třeba padesátník. Ale i on jednou zestárne a náhle zjistí, že věci nefungují tak, jak si v bláhově naději představoval. Zjistí, že nešlo o moc Ducha, ale o jeho duševní sílu. Zjistí také, že jeho sbor neroste podle softwaru pro církevní růst, i když se tolik snažil. Že akce nenavštěvuje tolik lidí jak si představoval a stokrát posunuté datum prorokovaného probuzení opět nepřišlo. Co je špatně? Bylo málo nasazení? Málo se usilovalo o jednotu? Bylo třeba ještě více modlitebních shromáždění?

Ne! Člověk musí dojít k bolestnému zjištění, že sloužil svým vizím a plánům a ne Bohu. Což mu ale nešlo o to, aby se šířilo Boží království? Ale o to šlo i farizeům. Bylo málo společných modliteb? I předáci Izraele vysedávali do noci, postili se a v náboženské horlivosti se mohli doslova přetrhnout. Nebo byli lidé málo vyučeni? I zákoníci zkoumali Písma od rána do večera a vypracovávali kvanta nových směrnic (aby je obešli). Nebo vůdci byli málo autoritativní? Ale i za krále Saula byla autorita jako řemen. Všechny tyto činnosti mají společného jmenovatele. Farizeové, zákoníci, předáci i králové usilovali o dobré věci, ale aniž by to tušili, činili tak bez Boha. A tam, kde skrze nás nekoná Boží Duch, tam se vše uskutečňuje skrze naše tělo. A ať chceme nebo nechceme, buď jsme vedeni Duchem Božím nebo sloužíme v těle i s jeho sklony. Dobré motivy nestačí, služba v těle nakonec přivede i k uskutečňování jeho žádostí jako je pýcha, závist, sváry, nečistota. Stále pod pláštíkem služby Bohu. A to je důvod, proč dnes nejeden usilovatel o dobré věci a s dobrými motivy skončil jako cizoložník, sektář nebo církevní diktátor.

Kdysi mi jeden můj velmi drahý a dodnes milovaný bratr v Kristu, kterého si vážím sdělil, že usiluje vybudovat církevní strukturu pro doby probuzení. Záměr jistě velmi dobrý, ale měl jednu chybu. Struktura neodpovídala Písmu a stala se nakonec v mnoha společenstvích klecí, kde byli někteří velmi dobře krmeni nebo naopak neduživí, když jim potrava nebyla dodána. Odnaučili se sami hledat potravu. Z některých společenství se tak stal seník. Ty ale Bůh v Bibli nikde neuvádí. Pastýř ovce vede k zeleným pláním, nekrmí je senem a nedrží je po celý den v salaši. Zvíře, které si samo odvykne pastvy, je nakonec nepoužitelné a dává i nižší výnos.

V devadesátých letech, ještě za vlády prezidenta Clintona, USA zažily obrovský hospodářský růst. Málokomu vadilo, že je to život na dluh, že se jede na úkor budoucích generací a že mnoho lidí žije ve vnitřní zadluženosti. Koncerny s propracovaným managementem jako General Motors a Ford se staly vzory pro vedení a způsob práce v církvích. Vyrostla nová aristokracie tzv. poradců nebo koučů, kteří brali statisíce dolarů za to, že postaví firmy na nohy a zvýší zisky. Po lidech se požadoval stále větší a větší výkon a kdo nestíhal, potřeboval poradce, kouče, self–made psychology. Ale stále to byl život na dluh. Církve zíraly a tiše záviděly. Náhle někdo dostal nápad. Jestliže tyto společnosti chrlí kvantum kvalitního zboží, poučme se jako kdysi Mojžíš u Jethra a pracujme podle stejných principů. A tak církve okopírovaly modely manažerů, ředitelů a koučů a začaly vyrábět křesťany. Vznikaly megasbory a kdo měl větší megasbor, ten měl větší vliv, ten byl váženější a ten pak mohl školit druhé.

I klasické církve se poučily a tak církev najela na marketing a management, který začal být exportován i směrem do zahraničí. Vždyť záměr byl ušlechtilý a motivy ty nejčistší. Jenže manažeři zapomněli na několik věcí. Křesťana nelze vyrobit jako auto. Dokázali sice vytvořit perfektní reklamu. Lákaly na kvalitní hudbu, dobré jídlo, sport…, a lidé přicházeli. Ale řekněte, stane se z člověka auto jen proto, že chodí do garáže? A stane se z pohana křesťan jen tím, že chodí do církve? Netřeba prý hned lidi odrazovat poukazem na hřích nebo je vést k pokání. To by je odradilo. Je však už od začátku třeba je vést k následování a závislosti na vůdcích a systému, aby zas neodešli. Tady máte zábavu a pak hybaj do salaše a zde je příděl sena!

Náhle došlo k jedné věci. V průmyslu už došly zdroje. Nikdo nemá o drahé zboží zájem a není kde si půjčit. Úvěry byly vyčerpány a trh se propadl jako půda nad vyhloubenou štolou. Celý management, touha za většími zisky, drahá školení, to všechno náhle končí. Sen se rozplynul, realita zůstala. A bude hůř! Společnosti, které byly vzory pro církev, propouštějí lidi. Stejně jako o drahé výrobky už není zájem, podobně bude klesat potávka po drahých programech, když lidé zjistí, že na ně nezbývá sil a nic moc nedávají.

A co církev? Bylo mnoho vykonáno a jistě i mnoho dobrého, ale z vlastní síly. Stejně jako se do oběhu dostalo kvantum bankovek, které nebyly kryty zlatým standardem, podobně i mnohé akce nebyly kryty ze zlatého pokladu víry. Jelo se na dluh, bez Ducha svatého, který nám byl dán ne proto, aby uskutečňoval naše vize, ale proto, aby nás vedl.

Jsem přesvědčen, že některé církve po čase vyhlásí bankrot. Pracovalo se z těla, práce nebyla z Ducha svatého a náhle došly síly. Olej v lampách vyhořel a není, kdo by ho doplnil. Stejně jako klesá tlak plynu v plynovodu, klesá tlak Ducha svatého v našich strukturách i životech. Probuzení se odkládá na neurčito. Co dál? Církev má sice bílé roucho, má lampy, jen již nemá olej. Vyhořel a není kde si půjčit. Víra ztroskotává, Boží slovo není kázáno v moci. Vedoucí padají vysílením.

Je tedy na čase vrátit se k Bohu. Naše dobré motivy ani tisíce aktivit nepomohou. Ale jak se vrátit k Bohu, copak On s námi není? Copak On z principu nestojí za vedoucími a není tam kde se církev schází? Ale jistě, že je. Ne však jako Pán, ale možná jako host, návštěvník. Jsme podobni Martě, která se může přetrhnout aby vše učinila co nejlépe, zatímco její sestra „nechala vše na ní“ a sedí Kristu u nohou.

Mnoho křesťanů si dnes láme hlavu jak se navrátit k Bohu. Za celý svůj život jsem našel jen dvě podstatné věci, a to je modlitba, kdy já mluvím k Bohu, a čtení Písma, kdy ho poznávám a On mluví ke mně. Nelze jen mluvit a nelze ani jen naslouchat. Znám drahé a milé bratry, kteří dokáží trávit hodiny v postech na modlitbách, ale mají problém nechat k sobě Boha promlouvat v Písmu. Znám ale také ty, kteří leží v Bibli, ale je tak obtížné pro ně k Bohu pozvednout hlas. A znám, žel, i ty, kteří zvládnou mnoho církevních akcí, chodí na modlitby nebo dokonce i káží, ale nedovedou být s Bohem sami.

V podstatně neznám jinou cestu k Bohu než s ním trávit čas o samotě, nad jeho slovem. Já osobně mám dnes problém ten, že rád čtu křesťanské, historické a dogmatické knihy. Modlím se přes den i doma s rodinou. Bibli ale často beru do ruky jen před spaním, kdy přečtu tak tři kapitoly. Vím, že je to zlé. Vzpomínám na doby, kdy tomu bylo jinak. Písmo je potravou, která dodá sílu duši i tělu. Vím, že to musím změnit. Říkám to na sebe jen proto, že se nijak necítím vyňat ze skupin křesťanů, o kterých zde píši.

Po celá staletí tak platí: přibližte se k Bohu a On se přiblíží k vám. Nečekejme, že to přiblížení bude nějak snadné, bývá to i proces. On nás však posílí, ponese a sám nám pomůže se mu přiblížit, když chceme. Stačí, když řekneme: Pane, nenahradí mi tě sebevíce církevních aktivit, chci tebe samotného. Nemohu tě dávat jiným, když tě sám tak málo poznávám. Pomoz mi abych tě nacházel v Písmu a abych s tebou o všem mluvil. Věřím, že je to dobrý začátek, ale – podtrhuji – jen začátek. On odpoví, bude mluvit, ale možná nám ukáže věci, které se nám nebudou líbit. Třeba mnoho akcí, školení, kurzů a budování komplikovaných struktur, které nás stály tolik úsilí, odpírání, peněz a času, odepíšeme jako lejna a poznáme, že nás jen odváděly od Boha, zatímco jsme si mysleli, že nás k němu vedou.

Bůh nebude nekonečně a nekonkrétně obviňovat, ale usvědčovat a zároveň nám nabídne i východisko. Jeden verš z Písma obzvlášť miluji. Jedná se o zaslíbení, které nemá podmínku. Bůh zaslibuje, že dá moudrost každému, bez výjimky. I když i zde je podmínka, musíme věřit. Ne v jeho cíle, ve vize, v autority, ve struktury, ale prostě a jednoduše v něho jako v toho, který za nás dal svůj život a dnes je živý a stále na nás čeká a tluče na naše dveře. On je věrný i když my jsme nevěrní a nikdy, nikdy, nikdy se nás nezřekne. Pokud jej však zapřeme, zapře i on nás jednou před svým Otcem.



Poznámka: Autorem tohoto článku je Aleš Franc. Nepřihlášený uživatel jej převzal z webu Biblická apologetika

 
Příbuzné odkazy
· Více Kázání
· Novinky od Olda


Nejčtenější článek Kázání:
O milování


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Syndrom vyhoření" | Přihlásit/Vytvořit účet | 57 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: eleonora v Středa, 07. leden 2009 @ 19:48:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Církev má sice bílé roucho, má lampy, jen již nemá olej. Vyhořel a není kde si půjčit. Víra ztroskotává, Boží slovo není kázáno v moci. Vedoucí padají vysílení.

Nerada bych ti brala iluze, když vidím, co jsi vše schopen napsat. Je to trochu jako když mají děti nakreslit mámu a tátu Honzy Nováka. Když si pak prohlédneš výkresy všech dětí ve třídě zjistíš, že si vzájemně ani jediný malovaný pár není podoben. Zrovna tak třeba já velmi pochybuji, že má jakákoli současná církev bílé roucho, nevím jestli vůbec tuší, co jsou její lampy a že chápe že nejsou na baterky, které tam dali ve výrobě a mají doživotní záruku, ale s termínem "kde si půjčit" možná pracovat umí. Vůbec si nejsem jista, že je přítomno to, čemu mnoho lidí říká víra. Nebo to přítomno je,  ale je to opravdu víra, když to věřící spíš ničí, než buduje a nebylo by spíš dobře, než špatně, kdyby to ztroskotalo? Boží slovo je vychylováno a dezinterpretováno mnohými, co si říkají vedoucí ale jejich nabubřelost a touha panovat až do úpadu, tedy dokud sedí na koni, je pověstná.

Nabízím ti podobné hodnocení jen s tím malým rozdílem, že ty hovoříš o církvi, aniž bys zřejmě tušil, co to je, kdo by jí měl tvořit, kdo vést a jak by se v ní měl chovat a proti tobě stavím odborníka na válku který sestavil podobné hodnocení, i když se to týkalo jen relativně malé epizody z celé války Severu proti jihu a možná by stálo za to, zvednout jakýmkoli odborníkům laťku. Pro mne však, podle tebou uvedeného příspěvku, stejně nakonec zůstává otázka. Co tě kvalifikuje být odborníkem na církev?

Generál Ulysses S.Grant, hodnocení vojska (ne církve)v bitvě u Gettysburgu:" Je s podivem, že za občanské války zahynulo víc než půl miliónu lidí, protože vojáci byli opravdu mizerní střelci. Většina by jich nedokázala trefit stodolu, ani kdyby u ní stáli. Po bitvě u Gettysburgu zůstalo na bojišti 37 000 pušek.
                                          24 000 z nich bylo ještě nabito
                                          18 000 jich mělo v hlavni dvě kulky
                                          6000 jich mělo v hlavni až 10 kulek
                                          v jedné pušce bylo nabito 24 kulek a střelný prach a jedinou obětí výstřelu z této pušky by byl  
                                          zřejmě pouze střelec sám

Narozdíl od výše uvedených hodnocení a identifikace problémů "církve" mi toto hodnocení připadá objektivnější a řekla bych, že generál ví o čem hovoří.

Eleonora

(použitá citace je z knihy děsivé dějiny - a teď mě ještě napadá, že stejným názvem by se dal nazvat i tvůj příspěvek:-), ale copyright je nutno respektovat :-)



Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: nula v Pátek, 09. leden 2009 @ 12:47:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Je s podivem, že za občanské války zahynulo víc než půl miliónu lidí, protože vojáci byli opravdu mizerní střelci.--

Tak tím to určitě nebylo.Bylo to dané hlavně technickým rozvojem,např. železnice umožňovala přesouvat a živit početná vojska       


                                     --Po bitvě u Gettysburgu zůstalo na bojišti 37 000 pušek.
                                          24 000 z nich bylo ještě nabito
                                          18 000 jich mělo v hlavni dvě kulky
                                          6000 jich mělo v hlavni až 10 kulek
                                          v jedné pušce bylo nabito 24 kulek a střelný prach a jedinou obětí výstřelu z této pušky by byl  
                                          zřejmě pouze střelec sám--


Prostě hodně jich nestihlo ani vystřelit  a už byli zabiti něco podobného bylo i v 1 SV a 2 SV válce.     


]


Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 11. leden 2009 @ 11:11:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Copyright se nevztahuje na jméno autora a na název díla ! Např. Pokud se budu jmenovat Božena Němcová, klidně mohu vydat dílo s názvem Babička.
Ale tak děsivé to není, když jsem dokázal uvěřit i já. A čtvrt století si víru, přes všechny hříchy udržet. Ježíš zkrátka není žádnej generál. Díky.


]


Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: isim v Středa, 07. leden 2009 @ 21:30:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý článek, dobře jsi to tu popsal.

isim



Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Středa, 07. leden 2009 @ 21:31:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Oldo. Myslím, že tě Duch Svatý jednoduše vypudil tento článek napsat, protože zrovna dnes ráno jsme se s manželem na téma vyhořelého oleje v nádobách a hlavně chybějícího oleje, který si ženy nevzaly do zásoby, bavili. Musím se přiklonit ke tvému názoru, protože i já osobně vidím stejné věci v církvi. To co já vidím je - strach, únava, vyčerpáni, honba za vlastními nápady a motivy jak udělat perfektně nabušenou evangelizaci či diskuzní večer na duchovní téma např. pro mladé lidí atd. Vše co vidím a co mi Pán v těchto posledních dnech ukazuje je velmi smutné. Duch Svatý jednoduše nema prostor se příliš projevit, protože až na výjimky se nema skrze koho projevovat.

Ale co je dobrá zpráva - JEŽÍŠ KRISTUS SEDÍ NA TRŮNĚ, ON JE KRÁL A ON SI SVOU NEVĚSTU PŘIPRAVÍ, ABY BYLA SVATÁ A BEZ POSKVRNY. A já věřím a modlí se za to, aby to bylo i u nás ve sboru a v naší zemi. Myslím, že Pán někdy nechá církev aby si upadla do svých věcí a pachtění se a aby jednoduše dorazila na dno a pak činila pokání. A právě v této slabosti církve i nás všech když jdeme do pokání se pak Duch Svatý má možnost projevit a hlavně Bůh oslavit.

Úplně souhlasím s tím, že jediné a pro nás důležité je být s Pánem, mít s Ním čas a hledat ho upřímně na každý den - věřím, že pak z nás začnou tryskat proudy živé vody Ducha Svatého k ostatním, protože z logiky věci to ani jinak nejde.:-) I já se učím odstanit ze svého života vše na čem bych chtěla lpět, protože vím že v konečném důsledku by mě to oddálilo od Krista. Je to těžké a jak píšeš je to proces, ale chci tě povzbudit a vás všechny, kterým to zejví Duch Svatý také, že to stojí za to. Stojí za to být s Ježím a naslouchat mu, třeba jen mlčky a v očekávání, věřím že On se vždy přizná těm, kdo mu otevřou dveře a bude s nimi večeřet..

A pak se radujme, protože, když budeme znát Ježíše, pak nás povede Duch Svatý a naše lampy budou svíti pro ostatní a ještě budeme mít do zásoby, abychom nepromarnili Jeho příchod, příchod ženicha, který se dozajista blíží.



Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bogus v Středa, 07. leden 2009 @ 21:59:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím sestro.

Díky za tvůj komentář, a hlavně díky oldovi za jeho článek. Skutečně jsem se v srdci zaradoval, když jsem ho četl.


]


Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Olda v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 10:51:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem rád, že tady (na GS) nějaký článek také potěší nebo povzbudí.
Já jsem ho nepsal, pouze vkládal. Napsal(a) ho někdo nepřihlášený(á)
Olda


]


Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 13:11:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nesdílím sice tolik Vaše nadšení, ale zřejmě to pochází odsud


]


Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Olda v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 13:27:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji za upozornění, že autorem je Aleš Franc.
A to je Pastýři, podle Vás špatně nebo ... ?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Olda v Pátek, 09. leden 2009 @ 06:39:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pastýř = Aleš Franc ???



]


Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 13:19:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No tak jestli jsem na to dobře kápla (díky Pastýři), tak to napsal Aleš Franc - je vlastně jedno kdo to napsal, prostě je to dobrý článek a mě osobně hodně Duch Svatý skrze něho oslovil:-))


]


Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 13:23:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aleš Franc - může odtud vzejít něco dobrého...?


]


Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 16:55:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chápu...ale nebudu zde rozebírat nikoho, protože na to nemám právo. V tom článku však jsou věci mému srdci velmi blízké. Vidím je totiž docela podobně, jen s tím rozdílem, že mě Pán vede k tomu, abych respektovala veškerou autoritu i přesto, že v mých očích nejedná třeba správně. Je to hodně o pokoře a o tom, že věříme tomu, že to není náš boj, ale že je to Pánův boj - je to Jeho lid, Jeho nevěsta. Proto vždy doufám, že On bude jednat a dá věci do pořádku. Já se mohu jen modlit a vyčkávat na to, kam mě povede a co my dá na jazyk, abych to v úctě a lásce sdělila autoritám v církvi.  To samé dělal  David, nikdy nevztáhl  ruku  na  Saula, protože to byla  jeho  autorita, byl to Hospodinův pomazaný. A to i přesto, že Saul ho řadu let pronásledoval a usiloval mu o život.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 17:10:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tomu moc nerozumím. V tom článku je nějaké pobízení ke vzpouře?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 17:23:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne. Jen chci vyjadřit to, že i když věci v církvi jsou tak jak jsou, nelze to řešit nerespektováním autorit, což je docela velký problém v dnešní České církvi obecně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 18:20:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Určitě to nejde nerespektováním autorit resp. úřadu autorit. Ty jsou Božím, ne lidským výmyslem. David Saula respektoval jako krále, ale ne v jeho vrtochách, proto od něj utekl, namísto toho, aby poslušně natsavil hruď a nechal se zabít :-)



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Eliana v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 20:55:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Pastýři /Vando /Aleši, či kdo všechno jsi,

snažíš se opravdu hodně, tak se zeptám: Jak prosím tě souvisí král Saul s novozákonními staršími církve? Uniklo mi něco, řekl mu snad někdo, že má být otrokem všech?

David se dává za příklad respektování autorit, že Saula nezabil, když spal.
Nevím o případu v české církvi, že by někdo pastora zneužívajícího své postavení zabil, v těchto případech se považuje za vzpouru proti autoritě pokud vím již nahlas vyslovený názor, odlišný od názoru této "autority".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 21:42:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Eliano,

nejsem Vanda ani Standa. Jsem pastýř a nediskutuji sám se sebou. Tedy alespoň ne na Granu, doma dost často :-) Snažím se, to jo, ale ne cizíma nickama. Budeš se divit, ale souhlasím s Tebou. Ale předpokládám, že Vanda je buď letniční nebo charismatik, a tam je pojetí autorit velmi silné a standardní příklad "autorita - neautorita" je právě příklad "David a Saul". Že vztah "poddaný vs. král" je v NZ na úrovní "Kristus - křesťan" je nasnadě. Ale zdá se mi, že je Vanda upřímná. Prohlédnout kult autorit je nesmírně těžké a bolestné. Proto jsem chtěl být Vandě Vandou. Znám velmi dobře tento způsob myšlení. Aktivně jsem mu nejen věřil, ale i vyučovat, šířil a prosazoval. Proto jsem na tento příměr přistoupil. Dá se na něm demonstrovat mnohé. David totiž od Saule utekl, dokonce se za jeho zády domluvil s jeho synem. Oba o Saulovi spolu mluvili jako o neschopném vládci. Dokonce, když jej Saul pronásledoval, otevřeně a před celou skupinou jej napomenul. To se ale neučí. Neučí se, že Jan Křtitel nazval autority hady, že Jehů zabil Izraelského a Judského krále. Člověk v tomto systému má vžito, že Bůh za autoritou stojí v principu a vždy. Je třeba se podřizovat i proti svému svědomí a i když víš, že se autorita mýlí. Přečti si Duchovní autoritu od W. Nee. Tam je to velmi sugestivně popsané. Podle tohoto učení je ale třeba odsoudit Eliáše, Jeremjáše, Izajáše... Všichni tito veřejně psali proti králům a vládcům Izraele. Protože toto myšlení znám, vím, že bych dříve něco podobného odmítl. Autorita pro mne byla nedotknutelná. Dnes se jako sáhnutí na pomazaného Hospodinova chápe to, že veřejně vyslovíš jiný názor nebo zkritizuješ učení nějaké charismatické superstar.

Na druhou stranu se obávám, aby se kyvadlo nevychýlilo příliš na druhou stranu, Máme se poddávat starším, ale vždy v konetxtu celého Písma. Ne na základě izolovaných dvou veršů z 1 Pt a Žd, které jsou dokola citovány. Každá cesta má dva příkopy. Pokud vidím jen jeden, pak jsem zřejmě v tom druhém. Je dobré jít středem cesty, který se nazývá "lépe je poslouchat Boha než lidi". Bůh nás sám k poslušnosti autorit vede, ale vede nás i k neposlušnosti, pokud autority stojí v rozporu s Písmem. V kruzích, kde je vyznáván kult autorit, Ti bude řečeno, že jen autorita je schopna poznat cestu. A i když ne, pak jí je stejně třeba následovat, protože zasáhne Bůh. Reformace se z tohoto katolického pohledu jeví v podstatě jako neposlušnost. Jako by se zapomnělo na to, že letniční i charismatici vyšli z církví, kde se sami nepodvolili autoritám. Buď odmítali křest dětí nebo se nezeřkli na příkaz autorit daru jazyka. Dnes všakmnozí jednají podobně, možná ještě tvrději... a kritiku neunesou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Eliana v Pátek, 09. leden 2009 @ 10:19:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pastýři,
děkuji Ti za odpověď. Promiň, že jsem Tě podezírala z vandovství a neprávem nařkla ze samomluvy :-).
Věřím Ti, když říkáš, že to tak není. Jenom jsem si všimla, že s Vandou mluvíš trochu jinak než jindy, tak jsem myslela, že to tu chceš trošku oživit.
S Tvým prvním odstavcem naprosto souhlasím, ten druhý je stálým předmětem mých myšlenek, mám velký otazník v těchto věcech. Asi co člověk, jiné chápání toho, co vlastně znamená "poslušnost" i "autorita". Zažila jsem opakovaně takové pojetí podřízenosti autoritě, že nejen z mého pohledu už to byla snaha o zotročení lidí.
Přemýšlím o tom, zda hlavní chyba není v té pyramidě a placené skupině "duchovenstva", které se pokládá za duchovnější než ostatní.
 Ti v tradičních církvích to mají jednodušší - tradice, studia teologie a slušivý hábit - a úctou k panu faráři překypují i leckteří nevěřící. (V těchto kruzích však autorita nebývá tak často zneužívána, což je zřejmě dáno tím, že tito duchovní nepotřebují z lidí dostat ani peníze, ani výkony - mají už "svý jistý").
 To zase letniční nadbratři se musí trošku snažit. A aby ospravedlnili svou existenci, vyřizují například ostatním různá "slova od Pána", dokonce Bůh s nimi zřejmě mluví vždy na Silvestra, aby jim sdělil slovo pro církev na příští rok a podobně.
Myslím, že biskupy a pastýři se myslí  řadoví starší - úřad biskupa a pastora v té podobě, jak se praktikuje, nemá podle mě biblické opodstatnění.
"Všeobecné kněžství" se dnes moc nenosí, "všichni jste bratři" taky ne, všude vůdců jak naseto...
Možná mě Pán někdy přivede k autoritě, která bude hodna mé poslušnosti, myslím, že se dokážu podřídit i člověku chybujícímu, mám to už vyzkoušené v rodině :-), ale zatím děkuji, nechci.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:54:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Klíč tkví v dělbě moci. Pastor má veškrou moc pod kontrolou. Evagelický farář se vykazuje členskému shromáždění a synodu. Je také volen. Pastor je dosazen navždy, nelze jej odvolat a směrem dolů se nezodpovídá. Ovce tomu přece nerozumí.  Ve sboru pastora se vyžaduje věrnost kdykolik libovlně natažitelné vizi, evangelíci mají jasně deklarované řády. Pastor má na starost celý Tvůj život, farář respektuje Tvé soukromí...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bogus v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 21:04:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vanda myslí důvod proč byl autor tohoto textu vyhozem z Apoštoské Církve, resp. to co k tomu vedlo.
Nebyly to jeho myšlenky nebo názory, ale jeho postoj k auroritám, zejména k pastorovi.

Myslím že Rudolf Bubík to řekl jasně:
„Jestliže se biblický učitel nedokáže podřídit pod autoritu pastora, stává se pro Boží dílo nepoužitelným.“

On nebyl vyhozen proto, že by vyučoval bludy nebo proto že by měl pokřivené názory nebo proto že by hlásal nepravdy, ale proto že se nedokázal podřídit ...

Potřebuje to další komentář?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Eliana v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 21:21:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Naštěstí o tom, jestli je pro Boží dílo někdo použitelným, rozhoduje Bůh, a ne Rudolf Bubik.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 21:49:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdaleka nejsem tak informován jako Ty, zřejmě jsi byl u toho. Proto by mne zajímalo v čem se nedokázal nepodřídit?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Pátek, 09. leden 2009 @ 11:00:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No vidím, že na vás ve vašich argumentech a znalostech opravdu nemám....:-), ale jedno vím jistě - není to totiž o vědění a o tom, co už vše vím a co jsem v životě zažil, ale já to mám prostě tak, že miluji Ježíše a vždycky budu usilovat o to, abych stála v Jeho vůli a byla mu poslušná a jestliže mi Duch Svatý klade na srdce abych se podřídila pastorovi, starším nebo třeba vedoucímu v práci, nebo manželovi či učitelovi ve škole - což jsou všechno mé autority, tak to prostě budu dělat proto, protože to chce Pán a věřím, že je pod tím schované požehnání, mohla jsem si to už několikrát vyzkoušet v praxi. Víte od přirozenosti jsem rebel, docela velký rebel a ve starém životě to bylo dobřé znát a jen těžko mě Pán mění, protože se přirozeně bráním...:-) Ale začínám chápat co to znamená mít ducha pokory, vyčkávat, modlit se a podřídit se autoritě, i přesto že  třeba jedná špatně - Ježíš je ten, kdo bude bojovat za nás....On je za to zodpovědný. Dokáži říci autoritě i svůj názor, pokud vím, že jedná špatně, ale v lásce a s úctou, ano asi bychom nezůstávali ve sboru, kde bychom jako rodina jasně viděli, že autoria je v hříchu a nic se neřeší, ale taky se učím čekat a modlit se. Ne jen si prosazovat to své...:-). Jinak jsem letniční Pastýři, uhodl jsi :-), ale myslím si, že na tom nezáleží odkud jsme, ale jak milujeme Ježíše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Eliana v Pátek, 09. leden 2009 @ 11:27:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milá Vando, zcela určitě nejsi žena. A pokud jsi Olin, tak nejsi ani letniční :-).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Pátek, 09. leden 2009 @ 12:04:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milá Eliano, myslím si, že žena určitě jsem:-) a dokonce letniční...:-) Je však pravda, že byly v mém období života chvíle, kdy jsem chtěla být raději muž..:-) ale teď už to tak není, začínám totiž poznávat (díky Pánu), jak je krásné být ženou.:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 09. leden 2009 @ 19:39:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vando rozumím Ti,

pokud jsi rebel, pak se nedivím, že Tě Bůh láme. Co myslíš, byl rebel Jan Hus, když se odmítl podřídit papeži a vzdorovitě trval na kalichu? Pokud by se podřídil, Bůh si ho mohl mocně použít. Vždyť to byl rektor univerzity a mohl to dotáhnout třeba na kardinála :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Pátek, 09. leden 2009 @ 20:33:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Pastýři, asi jsem Ti taky dnes začala rozumět. Na granu jsem teda poprve v životě a hned takový mazec :-). Co se týče Jana Husa, tak tam je to jasné... Nejsem vůbec znalec dějin, takže ani nemohu nijak oponovat či vyvozovat závěry - možná se to do budoucna změní:-). V posledních dnech, možná i týdnech mi Pán dává různé věci na mysl a musím říct, že není vůbec jednoduché to ustát. Vídím věci kolem sebe a vím, že něco je špatně. Chci vidět dál, ale Pán mi to prostě dál neukazuje, avšak mě stále více vede ke svému oltáři a chce abych mu vylévala své srdce - jen pro Něj, v Jeho blízkosti. Jsou dny, kdy mám chuť všechno zabalit, protože mi příjde, že Pán nic nedělá a věci kolem mne (v církvi a tak) jsou prostě pořád stejné. A tak se učím být na modlitbách a plakat za ty věci před Pánem - a On vždy příjde a utiší Mě, ještě nikdy se na mě nevybodl. Kdysi jsem byla přívržencem moderních evangelizací, festivalů a dalších křesťanských lákadel, avšak Pán mě po čase vyvedl z omylu skrze mého manžela a další upřímně věřící lidičky v našem sboru. Ze začátku jsem na všechny ty konzervativní názory nadávala a bránila se jim.. Po čase ale přišel Duch svatý a vše mi objasnil a já si v slzách uvědomila realitu, kterou vidím...a které jsem se také účastnila. No a pak přišel velký bum, vše jsem chtěla měnit, protože jsem si myslela, že je mi najednou vše jasné. Ale Pán řekl ne. Chci aby ses za ty věci modlila a bojovala za lidi ve sboru. A já to prostě začala dělat. A jak jsem již psala výše, čekám až Ježíš sám nastolý pořádek a očistí si svou nevěstu. Není to vůbec jednoduché trpělivě a pokorně čekat a je to boj. Ale věci se najednou sami dávají do pohybu. Když vnímám, že Duch svatý mě vede k tomu, abych někomu něco řekla, tak to udělám, ale to je vše, řeknu to té osobě a pak čekám, že Pán si své obhájí. Modlím se za náš sbor a čekám změnu, čekám, že tu změnu udělá sám Ježíš. Hledám v Písmu a najednou mi zapadá spousta věcí a mé srdce plesá. Bojuji za pastora na modlitbách a věřím, že příjde změna - změna, kterou vypůsobí sám Ježíš. Já mluvím jen z vlastní zkušenosti - Ježíš se podřizoval svému Otci, ve všem a vždy mu byl úplně podřízen - princip podřízenosti vidím prostě všude. Mě se to již mnohokrát potvrdilo a je zatím schováno požehnání. :-) Jinak jsem moc ráda, že jsem Tě poznala pastýři.:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 09. leden 2009 @ 21:37:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milá Vando,

vidím, že jsi upřímná a i já Ti přeji upřímně a ze srdce požehnání. Nemyslím, že bys mne hned pochopila. Mnoho upřímných letničních - jako Ty - jsou přesvědčeni, že vše vyřeší podřízenost autoritě. Ale Tvůj pastor není Bůh. Je mi jasné, že si to nemyslíš, ale přece je v nás hluboce zakořeněno, že Bůh stojí za autoritou z principu, ať má, či nemá pravdu, protože si myslíme, že má více zjevení. Nechci Ti to vymluvit. Adventistovi také nevymluvíš vepřové maso nebo katolíkovi Marii. Jsou v tom vyučeni a vidí to v Bibli. Nemusíš mi odpovídat, ale zkus si přečíst velké i malé proroky, krále Jehua, Jana Křtitele, apoštola Pavla... ti téměř všichni stáli proti autoritám. Resp. ne proti nim (nevedeme svůj boj proti tělu a krvi), ale proti jejich omylům, bludům, samolibosti. zbabělosti. Není to odporování úřadu, ale omylnému člověku, který úřad zastává. Někdy (vlastně vždy) je třeba více poslouchat Boha, než lidi. Dá se to jistě zneužít, ale nemyl se, v Božím království záleží na tom, co je pravda a co ne a kdo má pravdu a kdo se mýlí. Bůh nikomu nestraní! Někdy je třeba se autoritě vzepřít jen z poslušnosti Bohu. Pokud by tomu tak nebylo, pak by nevznikla ani reformace a Tvá církev by (pokud se ohledně Tebe nemýlím) byla ještě v Jednotě českobratrské :-) Pokud bys někdy stála v odpovědnosti, viděla bys, jak důležité je, abys měla kolem sebe lidi, kteří se Tě nebojí a dokáží se Ti otevřeně postavit v Boží bázni. Vedl jsem mládež a kluci se nebáli se postavit proti ani mne kritizovat. Neukousl jsem je. I když jsem v tomhle učení jel. Poslušnost autoritám takřka za každou cenu je hříchem na nich samotných, neboť oni se za nás budou zodpovídat. Pokud budeš poslušná lidem v jejich omylech, i když budeš vědět, že se mýlí, pak jim to před Bohem pěkně zavaříš a budeš hřešit proti přikázání lásky.

Bůh Ti žehnej,

Tvůj Pastýř


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:17:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opravdu nevím, co odpovědět. Budu se za to modlit a hledat před Pánem, věřím, že On je ten, kdo mi to vyjasní - budu se modlit i za Tebe. Ok? I Tobě Bůh žehnej.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:45:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nikdy se nemusíš ptát, jestli se za mne můžeš modlit. Já potřebuji modlitby vždycky!!! :-) Ale vem si k tomu i Bibli :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Neděle, 11. leden 2009 @ 20:11:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
I když se ti bude zdát, že jsem se asi pomátl, mám  za to že jak si popsal a zformuloval téma  (ne)podřizování se autoritě  (a to zejména s tím přirovnáním a pohledem k reformaci) je v kus neoddiskutovatelné pravdy. Jenom mi to připadá že pro statečné reformátory to byl spíše více úděsný životní zápas, který většinou končil „bolestně“ a  samotné „vzepření“ bylo to poslední po čem by asi prahli. Bible se vyjadřuje jasně k poslušnosti autorit a projevu jisté úcty k těm kdo spravují a vedou, proto je až tragikomické pokud si ta určitá autorita z jakéhokoliv důvodu (ve ztrátě soudnosti) musí pořád různě svou autoritu zdůrazňovat a přehnaně na ní lpět. Z toho jsou pak některé ty neplechy.

Co je však mnohdy ještě tragičtější, když si „reformátor“ zamění svou pozici s rebelstvím, odborářstvím, které až přechází v životní styl a sám se tlačí svým undergroundo-destruktivním postojem mučedníka do role  oběti ukazující tu svou „pravdu“ pravdoucí. Z toho důvodu (zřejmě už bez soudnosti) tak nějak lpí jako ten kdo tu „pravdu“ má a musí jí pořád tak nějak zdůrazňovat, druhé kritizovat a z toho jsou pak také neplechy po církvích. Jan Hus neohroženě planoucí, měl přece svou dávku pokory a ochotu k velké oběti (nejde jen o to upálení). Tou cestou šel i Luther a i další, kteří v rámci toho aby podtrhli pravdivost Slova proti bludům, museli jít do opozičního postavení.

Mě by však zajímala otázka, potřebuje tato poziční praxe (tejně jako je tomu s autoritářstvím) své nadstavbové mechanismy, které by měli něco chránit a pokud tedy jde jen o poslušnost Slova? Je zvláštní že v historii se buďto sám Pán za reformátora nějak postavil, nebo ne. Nejde o to zda to přežil, nebo nepřežil, trpěl, nebo netrpěl, ale co bylo ovocem a přínosem toho určitému vzepření se a následné reformy. Reformátor svou statečnou odvahou prochází svízelnou cestou a v pokorném postoji se nechá vést Pánem, aby ti druzí v Kristu nakonec získali, šli svobodněji cestou poslušnosti Slova, nebo primárně ukázal oněm následovníkům  jak úspěšněji vzdorovat oněm autoritám a jakoby šlo svou podstatou o tento problém?

 To mi připadá minimálně nedotažené a přitažené, proto  vytváření vzdorotrucných mechanizmů a nadstaveb může být stejně zavádějící a zejména nebiblické, jako případných nadstaveb vedoucích k autoritářství.


Boží Slovo o poslušnosti i úctě k autoritě mluví zcela jasně a potřebě svobodného prostoru církve k rozsuzování Písma, proroctví atd. také. Přece nejde dokola jen řešit to, zda  autority  nezneužívají, nebo aby lidé ve svém sborečku bděle vzdorovali svému kazateli. Kde je potom vztah a důvěra? To mi připadá svým pojetím postavené na hlavu, přitažené a odporující smyslu toho proč to Bůh do běhu stvoření i církve dává. V manželství také nejde o to školit muže jak dobře zotročit svou ženu, nebo ženu učit jak nejlépe vzdorovat autoritě svého může, ale jde zejména o vztah lásky i důvěry, který je podřízen jistým pravidlům dané Stvořitelem protože jsou nejlepší a přináší své požehnání.  Tento vztah když se vytratí, tak o čem to asi bude? Uvědomuji si že ten příklad nemusí být úplně vhodný zejména k faktu že ženich je Kristus a církev nevěsta, ale ten vztah je v církvi důležitý na všech rovinách. Proto si myslím že rady modrých budou hojit a v těle Kristově spojovat ku pokoji i ke vztahu k autoritám a opačně, rady hlupáků budou lidi posouvat k vzájemné  nedůvěře a rozdělování.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: eleonora v Pondělí, 12. leden 2009 @ 08:12:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odst.1. To že někdo svou autoritu zdůrazňuje je lehčí forma autoritářství, protože je díky tomu rozeznatelná. Daleko horší a neodhalitelnější jsou formy kdy superautorita jedná z patra (ne z Pattre) nic nezdůvodňuje, ale prostě se nadřazeně chová. Lidé si pak tuto nadřazenost vykládají jako duchovní jistotu povolání a klopí uši protože nemají dost podkladů k rozeznání. Co vím u vás v Litvínově takovou pyramidu máte a z dřívějších debat  tady je patrné, že jsi její součástí, tak proč bys měl mít zrovna ty správný názor? To vaše fórum ( kde jste chtěli diskutovat jen s těmi co s vámi souhlasí a po krátké době, kdy jste poznali, že výsledky neodpovídají závěrům sjezdu, jste to stopli), je toho příkladem.

Odst 2. Dnes už nejsou reformátoři, dnes jsou už jen rebelové. Neznám příklad kdy by jednotlivec nějak výrazně uspěl proti superautoritě. U vás to máte jinak? Ti kdo rebelují také mnohdy nemají ambice zakládat nějaké další společenství (i když jsou i tací) jde jim spíše o to aby nad nimi nikdo nevládl železnou rukou a nečmuchal jim až v ložnici a to, že založí nějakou skupinu je víceméně nějaká setrvačnost toho, že se domnívají, že to musí mít podobnou formu jako je ta, ze které vyšli.

Odst.3 Nadstavbové mechanizmy jsou podle tebe zřejmě vedení CB, které ve vašem případě nerozeznává ve vaší postavě zákonictví (my a oni)a dezinterpretaci Písma, která tkví už jen v tom, že superautorita je vždy nad autoritou Písem. Kdo z Prahy je to schopen rozeznat? A kdo se angažovat v nápravě? Kdo pozná, že je v rybníku štika, když z venku vypadají všechni rybníky stejně mírumilovně. I když někdy občas nějaká bělice vyskočí pře dravcem na břeh. Hlavní odhalení přijde až při výlovu. Poslušnost slova v pojetí superautority = poslušnost superautority. V tomto je to mimo, že to slučuješ a vidíš to jako jednu věc v tom se budeme lišit až do té doby dokud tě nevykopnou, protože to je jediný způsob jak to poznat. Pokud tě nevykopnou asi nemáš šanci to odhalit.Jinak tvá představa reformátora je zřejmě nějaká učebnicově pohádková postava, která odpovídá nějakým literárním šablonám. Když se podívám na reformátory tak Hus je asi jediný, kdo by tvému popisu odpovídal. A nenapadá mě žádný příklad jak někdo z reformátorů vzdoroval autoritám.

Odst 4.Vzdorotrucné mechanizmy  jsou jen indikátorem, že není něco v pořádku a pochybením celku je, že věří takřka vždy autoritě.

Odst 5.Proto si myslím že rady modrých budou hojit. No podle toho jak dopadly volby bych neřekla :-)

Eleonora


]


Syndrom reformátora (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Pondělí, 12. leden 2009 @ 12:08:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co ti na to říci eleonoro. Mýty o Litvínovu, které žijí vlastním životem, ti nebudu vyvracet. Těm úžasně zasvěceným do poměrů nemá v tomto prostředí valného smylu cokoliv vysvětlovat. Bavím se občas tím, jak zasvěcenci analyzují  prostředí, používají podobné výrazy jako superautorita  a přitom neznají ani základní skutečnosti. Pobavilo mě i to, z jakého úhlu argumentuješ proč bych měl, nebo neměl mít zrovna já ten správný názor. To potom nemusíš nad ničím ani přemýšlet, jenom si zjisti kým diskutující je, z jaké to ohrady pochází a je vyřešeno.


Můj osobní názor je, že reformátoři jsou a mohou být i dnes, tak jako v každé době, jenom je nemusí zrovna vypadat jako ti ze 16.století. Pokud jsi zavadila o mé příspěvky Erasmus Rotterdamský a Martin Luther , Reformace trochu jinak ,  Charta Oecumenica v záři Tridentského koncilu a  Tridentský koncil 1545-1563  , nemůže být řeč o žádném učebnicovém a pohádkovém pojetí představě reformátora odpovídající obvyklým  literárním šablonám. Naopak byl jsem osočen, že zde reformaci zlehčuji. Nezlehčuji, jenom si ji neidealizuji a  nedělám si z ní náležitou protestantskou modličku k uctívání, přesto je velmi poučná pro nás všechny. Také jsem těch pár kapitol napsal jako reakci na velmi povrchní a nechutnou protikatolickou kampaň, která tady stále patří k top ten. Luther především postavil své učení o ospravedlnění pouhou vírou, které ještě nevystihuje oněch devadesát pět tezí a nebylo ještě původem reformy. Luther ještě několik let po jejich zveřejnění se k tomuto učení postupně propracovával a ještě v té době pokud vím, zastával v zásadě augustinská stanoviska, ale byl již jasně vyhraněn proti středověké představě svátosti zajišťující spásu (jako kouzelného nápoje), kdy přijímacímu stačí se neprotivit. Pro mě to má velký význam, protože si myslím že tím Luther položil důraz na nutnost živé osobní víry proti představě mechanického působení (třebas) svátostí, nebo tomu nábožensky podobného. Svůj hlavní význam to však má především teologický v rovině ospravedlnění, kde  to Luther postupně dotáhl k protestantskému ospravedlněním vírou jako mého stavu v Božích očích a ku posvěcení, tj.růstu ke svatosti.


Jednoduše reformátor nemusí být upalován, pronásledován a být později slavný. Reformátorem může být každý, kdo pochopil že nikoliv polidsku, ale v pravdě Božího Slova a vedením Ducha svatého může přispívat k reformě, obnově a probuzení tam, kde zrovna je. Leč tohle někteří nechápou a projedou tu možnost, kterou jim Bůh jednou připravil. Já  potom té zapšklosti a zlovolné potřebě hledání viníků a autoritářských vůdců naprosto rozumím. Honit virtuálně po netu s křížkem po funuse a svými hanopisy se zasazovat hle kontraproduktivně k ničemu evidentně nepřispívá, pokud lidem toho typu vůbec o nápravu jde. Třeba stačí si jen  poklepat po ramenou, s příznivci přitakat že rozumí správně, tamti ublížili lumpové, Bible má pravdu proto my máme pravdu a jde se domů. Tvé podobenství o rybníku, bělicích a štice je právě ten velmi skreslený a demagogický pohled na jednu věc jen z jednoho jedinkého úhlu bez ochoty se více rozhlédnout okolo sebe. Nezlob se, ale můj názor je, že tudy vlak nápravy věcí určitě nejede.



]


Re: Syndrom reformátora (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: eleonora v Úterý, 13. leden 2009 @ 06:52:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pattre ! Nevíš proč mi diskuse s tebou připomíná mlácení již několikrát vymlácené slámy?


]


Re: Re: Syndrom reformátora (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pattre (Pattre@seznam.cz) v Úterý, 13. leden 2009 @ 08:20:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Eleonoro, to nevím, ale zřejmě bude chyba  jen na mé straně



]


Re: Re: Re: Syndrom reformátora (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: eleonora v Úterý, 13. leden 2009 @ 10:30:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslíš tu slámu? Ale z toho si nic nedělej, můžeš jí použít jako podestýlku. Já v zemědělství nepracuji tak nebudu řešit nerudovskou otázku kam s ní.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Pátek, 09. leden 2009 @ 19:27:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Osobně si myslím, že je to člověk, kterého si Bůh mohl mocně použít a možná ještě použije - protože Ježíš je plný mislosti :-), jen ta podřízenost kapke selhala.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:56:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro mne ano. V čem se nepodřídil?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Sobota, 10. leden 2009 @ 21:43:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No prostě v tom, že nestáhl z netu článek Alfa Kurzy v Brně a možná ještě další věci, o kterých nevím.. Šlo jen o stáhnutí článků, nic víc... S těmy články souhlasím, ale já osobně bych se modlila a o mých vnitřních bojích bych mluvila s pastorem, asi bych si nedovolila někde veřejně něco vystavovat.

Jo a ještě k tomu Husovi:-), papeži bych se taky nepodřídila a to ani dnes. Aleš Franc není jediným člověkem, který dané věci nějak vidí, takových lidí je v církvi více, ale přesto nejdou hlavou proti zdi.

Ty věci nemůže změnit Aleš Franc, ale ty věci může změnit jedině Bůh - protože pokud tomu tak není, pak je to lidské dílo, které shoří.

Jinak, pastor není pastorem proto, protože má větší poznání a zjevení než ostatní, zjevení může mít v církvi každý člověk, pastor je pastorem proto, protože si ho povolal Bůh.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 10. leden 2009 @ 21:55:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vando,

to, cos napsala v úvodu svého komentáře, neobstojí před Bohem jako důvod k vyloučení ze sboru.

V závěru píšeš: Jinak, pastor není pastorem proto, protože má větší poznání a zjevení než ostatní, zjevení může mít v církvi každý člověk, pastor je pastorem proto, protože si ho povolal Bůh. Věz, že žádného pastora nepovolal Bůh, ale dosadil ho člověk. Pán Ježíš nemá v Církvi pastory, On dal některé jako pastýře a učitele. Pastýř však není pastor a pastor není pastýř. Kéž ti dá Pán světlo v těchto věcech. Amen.

Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vanda v Sobota, 10. leden 2009 @ 22:42:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hmmm, tak s tím opravdu nemohu souhlasit. Přeji i Tobě, aby Ti Pán dal poznat pravdu v těchto věcech.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 10. leden 2009 @ 23:24:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No ale to je tak všechno, co s tím můžeš udělat - tedy nesouhlasit. Díky za přání a ještě víc děkuji Pánu, že mi pravdu v těchto věcech poznat dal.

w.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Sobota, 10. leden 2009 @ 23:31:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty věci nemůže změnit Aleš Franc, ale ty věci může změnit jedině Bůh - protože pokud tomu tak není, pak je to lidské dílo, které shoří.

DOVOLÍM SI NĚKOLIK ÚVAH:

*A proto, i když víme, že jsou věci špatné, budeme je dělat, protož je po nás požadují lidské autority. Bůh nás za činění omylů v poslušnsoti člověku v autoritě jistě poctí. Pravil Déog Edómský a na Saulův rozkaz pobil Hospodinovy kněze.

*Raději se budu mýlit se stranou než mít sám proti straně pravdu. Řekl při výslechu Rudolf Slánský, než stejně skončil popravčí četou.

*Naproti tomu vzuprník Obadjáš neposlechl Achaba a skryl proroky v jeskyni. Zrádce jeden!

*A ten nezbedník David, se dokonce obklopil skupinou vzuprných dlužníků.

* Všichni tito měli poslušně vydat ty lidi autoritám k smrti - vždyť by to nebyla jejich odpovědnost. Umyli by si ruce a schovali se za ještě vyšší autoritu. Vždyť  uvidíš-li, že je v kraji chudých utiskován, že je znásilňováno právo a spravedlnost, nediv se té zvůli; vyšší hlídá vysokého a nad nimi jsou ještě vyšší. (Kaz 5,7) To je alespoň řádná hierarchie!

* "Bez ohledu na to, jak velkou pitimost kritzujete, vždy se najdou lidé, kteří vám řeknou, že existují lidé, kteří se alespoň o něco snaží ve věci, ve které vy neděláte nic. (Otec Foret)


]


Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 16:47:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Myslim si, ze o syndromu vyhoreni by mel psat ten, kdo jim sam prosel.

V nasi cirkvi to byl napriklad Bohem pozehnany kazatel Daniel Heczko:
http://lide.cb.cz/daniel.heczko/
http://www.cb.cz/praha6/cesky/



Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: isim v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 20:46:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nadpis by měl být jiný. (Syndrom vyhoření je skutečně něco jiného.)

isim



Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: isim v Čtvrtek, 08. leden 2009 @ 20:48:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jinak je to dobře popsané.

isim


]


Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: eleonora v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:06:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná až na drobnost. Téma je sice dobré, ale nevím jestli bych v rámci dialogu poslala jako nick odkaz na svůj ofi web na podporu svých argumentů. A docela ráda bych se zeptala Pastýře jestli mu to připadá košer a odpovídá to jeho pojetí duchovních autorit. Není to jen umělé vytváření zdání, že za stejným názorem stojí více lidí a z čehož je jedna uznávanou duchovní autoritou? El


]


Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: isim v Sobota, 10. leden 2009 @ 09:04:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
(S takovými úmysly by to potom nebylo dobré.) Zkus se jej zeptat.

isim


]


Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: eleonora v Sobota, 10. leden 2009 @ 13:20:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už vidím jak mi potvrzuje, že se chtěl zviditelnit. Styl příspěvku je trochu jiný než je Francova webová úprava tak bych se ráda domnívala, že jsou to dva jiní lidé. Krom toho nevím proč by to Franc nevložil sám. Tím spíš ale nevím proč by si měl přihřát polívčičku. Jedině, že by sám sebe nechápal :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: isim v Neděle, 11. leden 2009 @ 19:45:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Třeba mu nejde jen o zviditelnění se. Někdy je lépe se zeptat.

isim


]


Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: nula v Pátek, 09. leden 2009 @ 12:51:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Syndrom vyhoření rovná se v tomto případě dle popisu posedlost .Lze to přirovnat k narkomanovi,který je nucen píchat si stále větší dávky aby dosáhl uspokojení na které je zvyklý.   



Re: Re: Syndrom vyhoření není posedlost ale únava (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 12. leden 2009 @ 09:49:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
´...rovná se v tomto případě ....posedlost ...´.
Dokud jsi bujný mladík, netrápí tě zdraví a máš elán, nepochopíš vyhoření.
Já jsem sice vyhoření neměl, ale jsem vnímavý a chápu jiné lidi. Je to spojené s únavou a s tím, že je tu vědomí, že se stále stejně nedá totéž. Jako třeba s potravou. Zkus stále celý rok jíst jednu stravu.  
Mohu také citovat ještě Pavlova : stále stejné používání myšlenek vede k únavě v mozku a je třeba se osvěžit něčím jiným. Nebo výletem, slavností, přáteli, někým, kdo má jiné názory atd
Tomu se říká diferencovaný nebo lokální útlum. Přechodem na jiný způsob se osvěží mysl a schopnost pracovat se zvýší. Může to být chvilkové nebo rozsáhlé. Když to bude ve větším měřítku, začíná to vypadat na ´generalizovaný útlum´(ten nakonec vede k usnutí) a potřebujeme řádnou dovolenou, nebo jiný směr.
A když v reformaci nechtěli to dělat postaru, přijali změny - jiný postoj.
Je možné se zreformovat osobně zevnitř (netřeba změnu církve nebo názorů), a důvodem může být pocit, že to dále efektivně neumím jako postaru.
Buď rád, jestli tě netrápí omrzelost a neschopnost pokračovat s nadšením dále, a nemusíš si myslet, že je to podobné narkomanovi.
Když třeba klesá pracovní nasazení, nejde o narkomanii, ale je potřeba se obnovit.


]


Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rive v Pátek, 09. leden 2009 @ 23:51:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Úvaha mě taky zaujala … obsahuje některé zajímavé subjektivní reflexe  … oslovuje praktickou výzvou  „je teda na čase vrátit se k Bohu“ ..

Dávám také autorovi za pravdu, že každý jsme stále v ohrožení, že budeme Bohu sloužit ze sebe  … myslím si, že kromě dnešních moderních metod,  jsme ohroženi i dalšími riziky  starými, jak samo lidstvo (možná tím nebezpečnějšími), že budeme sloužit ze setrvačnosti, či vlastní rozumnosti, nebo vědomím své dokonalosti – nepostradatelnosti, sloužit s pýchou, s vlastními ambicemi, se sebeuspokojením nebo budeme ve službě hledat únik od nějaké svízele …

Takže metoda ( forma - semináře, kurzy ..)  není až tak nebezpečná … spíše velké nebezpečí - problém vidím v člověku  … který nepotřebuje Boha  - vystačí si sám  ... slouží ze sebe  (včetně ovoce)

Ale naštěstí nejsme ve firmě, ale v církvi Kristově, do které jsme se „narodili“, takže je vždycky naděje  - přijít k Bohu…

2. Kor. 4,6 Neboť Bůh, který řekl `ze tmy ať zazáří světlo´, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.
7  Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás.

rive




Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 10. leden 2009 @ 13:01:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Syndrom vyhoření mohou mít a mají pouze ti, kdo činí vše ze své vlastní síly.

Pro ty, kdo jsou vedeni Duchem, je činění Boží vůle pokrmem, který je posiluje a stále více zmocňuje.

Únavou trpí pouze vlastní lidské síly.



Re: Re: Syndrom vyhoření (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Pondělí, 12. leden 2009 @ 16:40:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregu, pri vsi ucte k tobe, tva prvni veta thoto prispevku je nesmyslna.

Bacha na nakazu hnutim viry!


]


Re: Syndrom vyhoření a naděje do služby v knize (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Neděle, 11. leden 2009 @ 02:11:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nabízím vám jiné hledisko, z pera autora ne od nás, a tudíž je to oproštěno od českých témat:
Bob Buford: Poločas živora.
1. vydání v roce 2003 vyadl spolek Návrat domů.



Stránka vygenerována za: 2.34 sekundy