Z internetu: Modlitební poezie - chvály a prosby
Vloženo Pondělí, 24. listopad 2008 @ 15:20:51 CET Vložil: Olda |
poslal mk Modlitby - poezie
Nedávno zde byl článek o Marii.
Nebezpečná učení: Marie jako naplnění všehomíra
Vloženo Středa, 19. listopad 2008 @ 20:39:50 CET Vložil: gojim
A protože je článek posunutý a už se neukazuje vpředu, vkládám zde citáty jako tento nový článek.
V ohlasech
se vyskytovala slova z litanie. Chtěl bych ukázat, že tato modlitba
není ojedinělá. Zvyk obracet se vzhůru s chválami a prosbami se
vyskytoval už dříve. O původu požehnání v době ještě od Mojžíše, o
současné praxi (berakot) a základ dnešních modliteb, přímluv a zvolání
je pojednané krátce zde:
http://svata-hora.cz/pda/cz/clanek/728/jezisi-synu-daviduv-smiluj-se-nade-mnou
a píši zde další ukázky z textů, které mají oslavnou a hymnickou povahu – protože o obsah textu mi jde, ne o polemiky.
(citace jsou z http://www.katolik.cz/cirkev/modlitby.asp
a je také obsáhlý web : http://www.modlitba.cz/)
a) Slova samé Marie (Lukáš 1, 46 až 55 )
Velebí – má duše Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, - neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici.
Od této chvíle mě budou blahoslavit – všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. – Jeho jméno je svaté.
A jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení – k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem, - rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně.
Mocné sesadil z trůnu – a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi – a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, - pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim předkům, - Abrahámovi a jeho potomkům navěky.
b) slova modlitby o Srdci Ježíše
je to litanie (= řada zvolání) k samému Ježíši s poukazem na Jeho milující Srdce.
Je to barokní forma, obsahuje tyto ´názvy´ Ježíšových schopností – pro naši spásu
a je uvedená už v diskuzi k článku : Marie jako naplnění všehomíra:
Litanie k nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu:
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se. Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Bože, náš nebeský Otče - smiluj se nad námi.
Bože Synu, Vykupiteli světa
Bože, Duchu svatý
Bože v Trojici jediný
Srdce Ježíšovo, Srdce Syna věčného Otce
Srdce Ježíšovo, utvořené Duchem svatým v lůně panenské Matky
Srdce Ježíšovo, podstatně spojené se Slovem Božím
Srdce Ježíšovo, nekonečně vznešené
Srdce Ježíšovo, svatý chráme Boží
Srdce Ježíšovo, stánku Nejvyššího
Srdce Ježíšovo, dome Boží a bráno nebe
Srdce Ježíšovo, planoucí výhni lásky
Srdce Ježíšovo, v němž přebývá Boží spravedlnost a slitování
Srdce Ježíšovo, plné dobroty a lásky
Srdce Ježíšovo, hlubino všech ctností
Srdce Ježíšovo, hodné veškeré chvály
Srdce Ježíšovo, králi a střede všech srdcí
Srdce Ježíšovo, pokladnice veškeré moudrosti a umění
Srdce Ježíšovo, ve kterém přebývá všechna plnost božství
Srdce Ježíšovo, Otci ze všech nejmilejší
Srdce Ježíšovo, z jehož plnosti jsme všichni přijali
Srdce Ježíšovo, odvěká touho všeho tvorstva
Srdce Ježíšovo, trpělivé a nejvýš milosrdné
Srdce Ježíšovo, bohaté a štedré ke všem, kdo tě vzývají
Srdce Ježíšovo, prameni života a svatosti
Srdce Ježíšovo, smírná oběti za naše hříchy
Srdce Ježíšovo, potupami nasycené
Srdce Ježíšovo, pro nepravosti naše ztrýzněné
Srdce Ježíšovo, až k smrti poslušné
Srdce Ježíšovo, kopím probodené
Srdce Ježíšovo, prameni dokonalé útěchy
Srdce Ježíšovo, živote náš a naše vzkříšení
Srdce Ježíšovo, pokoji náš a naše smíření
Srdce Ježíšovo, za hříšníky obětované
Srdce Ježíšovo, spáso všech, kdo v tebe doufají
Srdce Ježíšovo, naděje všech, kdo v tobě umírají
Srdce Ježíšovo, radosti všech svatých
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.
Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.
Ježíši tichý, srdce pokorného – přetvoř naše srdce podle Srdce svého.
Všemohoucí věčný Bože, pohleď na srdce svého milovaného Syna, shlédni na chvály a dostiučinění, které ti přináší za nás hříšníky; usmiř se a odpusť nám, když skrze ně prosíme o tvé milosrdenství. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
c) slova Loretánské modlitby o Marii :
.... Bože v Trojici jediný,
Svatá Maria,
Svatá Boží Rodičko,
Svatá Panno panen,
Matko Kristova,
Matko Božské milosti,
Matko nejčistší,
Matko nejcudnější,
Matko neporušená,
Matko neposkvrněná,
Matko láskyhodná,
Matko obdivuhodná,
Matko dobré rady,
Matko Stvořitelova,
Matko Spasitelova,
Panno nejmoudřejší,
Panno úctyhodná,
Panno chvályhodná,
Panno mocná,
Panno dobrotivá,
Panno věrná,
Zrcadlo spravedlnosti,
Trůne moudrosti,
Příčino naší radosti,
Stánku Ducha svatého,
Stánku vyvolený,
Stánku zbožnosti,
Růže tajemná,
Věži Davidova,
Věži z kosti slonové,
Dome zlatý,
Archo úmluvy,
Bráno nebeská,
Hvězdo jitřní,
Uzdravení nemocných,
Útočiště hříšníků,
Těšitelko zarmoucených,
Pomocnice křesťanů,
... atd.,
Beránku Boží, tys na sebe vzal hřích světa,
Beránku Boží, tys na sebe vzal hřích světa,
Beránku Boží, tys na sebe vzal hřích světa,
Oroduj za nás svatá Boží Rodičko, aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.
Modleme se :
Prosíme Pane Bože, popřej nám, svým služebníkům, stálé zdraví duše i těla a na mocnou přímluvu blahoslavené Marie, vždy Panny, osvoboď nás od nynějších zármutků a dej nám radost věčného života; skrze Krista, našeho Pána. AMEN.
*
Poznámka: z posledních slov je patrné, že v katolické církvi je na prvé místo stavěn Kristus, bez ohledu na polemiky na webech.
d) Buď zdráva, královno
modlitba od Hermana z Althausu (X. století) :
Zdrávas, Královno, Matko milosrdenství; živote, sladkosti, a naděje naše, buď zdráva! K tobě voláme, vyhnaní synové Evy; k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči;
a Ježíše, požehnaný plod života svého, nám po tomto putování ukaž; ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria
e) v básnické tvorbě Otakara Březiny jsou také verše s barokními obrazy, jako v tomto Žalmu (ve sbírce : Svítání na západě):
ŽALM KE CTI NEJVYŠŠÍHO JMÉNA
Tvé jméno jsem vzkřikl, když sen obrazy těžkými v duši mi leh'
jak teskná legenda chrámových oken v uhaslých modliteb dýmy.
Výkřik můj zachvěl se z podsvětí duše, kde otců mých vlní se dech,
a světla tisíce neznámých oltářů prolétla soumraky mými.
Zpívám: Ó Bezejmenný všech mrtvých i budoucích jmen,
jenž carstvími duší staletí šel jsi, zamyšlený a němý,
vzpřímen na hladinách moří, ve zracích nerozsvícený den
a v pohybu ruky určení uzrávajících sluncí a zemí!
Z království smrti, jimiž jsi prošel, tvůj obraz kráčí mi blíž,
tmou zavřených očí mi svítí, svou nocí v duši mne pálí,
mé mrazení slávou ti hoří. V snění mé naděje sníš
a v srdci mém nesčíslnými echy tvé kroky odrážejí se z dálí.
Zřím tě, jak s úsměvem, jenž v zástupech bytostí omdlením slasti se chví,
svou pochodeň zdviháš, z níž kape bolest v krůpějích hořící smůly
do křečí tuhnoucích těl! Ty, jehož stínem je tajemství
a jehož síla má jedinou bázeň: svou vlastní mystickou vůli!
Prameny zpívajících hlubin se prýští pod tíží tvých stop
a jako studnice nafty se nítí šlehnutím pohledu tvého!
Žíravá myšlenka tvá rozpouští světy! Jak vápenný hrob
stravuje mrtvé všech bojišť. V ní dříme nádhera nepoznaného.
Tvé jméno je probuzením všech hudeb, všech větrů, moří a tich,
všech písní, hlasů a smíchů, umdlení, bouří a štkání,
všech narození jediný výkřik, všech agonií jediný vzdych,
vířivé hučení míz, přelití rozkoše v nervech a vzplání,
šum všech polibků, náraz všech krví do tisíců žil,
třesení všech hrůz a napjatých křídel všech smějící se tepot,
pochody davů, orchestr času s tóny zpívajících chvil
a jeho odraz, jenž od hranic světů se vrací jak stlumený šepot,
jímž mrtvé hovoří po staletích! Heslo mystických vět,
jež uspává duše v jediný sen a vzbouzí do nesčetných jiter,
z nocí, světel, vůní a jedů v nich křísí zázračný květ,
jenž dýchá vlněním slov a uvadá setměním niter!
Má duše se třese v páře tvého dechu, můj hlas
je přehlušen tvým mlčením, můj úsměv je zrakem tvým spálen,
a na cestách smrti kráčím ti vstříc, kde zářící jas,
jenž prýští z tvých kroků, nocí mou svítí, teskliv a vzdálen.
(elektronické vydání převzato ze http://poetry.misto.cz/_MAIL_/brezina/svitani.html )
|
