Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 486 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

oko
Ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116495499
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov
Vloženo Pondělí, 24. listopad 2008 @ 08:43:20 CET Vložil: Olda

Ekumenismus poslal Elo

/Svedectvo sv. Klementa a spisu Didache – okolo roku 100 n.l./

Sv.: Pavel v listě Filippanům (4,3) uvádí Klementa mezi svými spolupracovníky. Nelze ovšem s určitostí říci, že by tento Pavlův Klement byl totožný s naším Klementem Římským.Podle zprávy sv. Irenea z druhé poloviny 2. st. (Adver. Haer. 3,3,3) byl třetím nástupem sv. Petra na římském biskupském stolci (r. 90-99). Podle zprávy u Tertulliana z konce 2. st. jej vysvětil sám sv. Petr (Praescr. 32).


Pozdější zprávy (u Simeona Metafrasta z 2. pol. X. stol.) uvádějí, že jej Traján poslal do vyhnanství na Chersones, kde v moři nalezl svou smrt. Jeho údajné ostatky nalezl za podpory chersonského kléru r. 861 jeden ze soluňských bratří sv. Cyril. Oba svati bratří Cyril a Metoděj ostatky pak přinesli do Říma. O vážnosti Klementově, jakou požíval v křesťanském starověku, svědčí množství spisů uváděných jeho jménem tzv. pseudo klementiny.

O Klementově autorství není pochybností. K napsání listu jej přinutily spory v korintské křesťanské obci. Tam v době, kdy byl Klement římským biskupem, se někteří mladší členové církve postavili proti kněžím a zbavili je jejich úřadu. Když se o tom dozvěděla římská církev, snaží se zprostředkovat znovu smír. Klement jim tedy posílá list, v němž s rozhořčením odsuzuje jejich počínání, radí k laskavosti, pokoře a svornosti, ale též upozorňuje na smutné následky rozkolu. Tento list byl ve starokřesťanské době velmi znám. Téměř všichni známí spisovatelé té doby se o něm zmiňují. Sv. Polykarp ve svém listu užil jeho myšlenek. Irenej jej nazývá listem velmi hutným. Cituje jej Klemens Alexandrijský, Origenes. Eusebius jej nazývá listem velmi obdivuhodným. Mluví o něm Cyril Jerusalémský, Epiphanius. Sv. Jeroným připomíná, že list byl předčítán na některých místech veřejně. V syrské církvi byl dokonce (spolu s tzv. 2. listem) počítán k novozákonním knihám Písma sv. List poukazem na nedávné pronásledování (za Domitiana) byl podle nejnovějších studií napsán na sklonku vlády císaře Domitiana nebo krátce po jeho smrti asi r. 96.

Sv. Klement píše o biskupoch:
„ Za hlasatele evangelia nám ustanovil Pán Ježíš Kristus apoštoly. Ježíš Kristus zase byl poslán od Boha. Tedy Kristus od Boha, apoštolové od Krista. Obojí v krásném řádu podle Boží vůle. Apoštolové když tedy přijali příkaz učit a když zmrtvýchvstáním Pána Ježíše Krista nabyli jistoty a po seslání Ducha Svatého byli v Božím slově utvrzeni, vyšli hlásat příchod Božího království. Kázali po vesnicích i městech. Tam věřícím ustanovili za biskupy a jáhny své první žáky, jež z vnuknutí Ducha Svatého uznali za vhodné tohoto úřadu.“ /42, 1 - 4/ „I naši apoštolové věděli skrze našeho Pána Ježíše Krista, že kvůli biskupskému úřadu vzniknou spory. Proto obdařeni darem dokonalé předvídavosti ustanovili shora jmenované a pak také ustanovili, aby po jejich smrti převzali jejich službu další osvědčení muži. O těch, kteří byli ustanoveni od apoštolů a o dalších, kteří byli s vědomím církve od nástupců apoštolů ustanoveni a kteří slouží Kristově stádci rádi, pokorně, neohroženě a ne řemeslně a jimž všichni po dlouhou dobu dávají nejlepší vysvědčení, soudíme, že jsou nespravedlivě zbavováni úřadu. Nebudeme mít malý hřích, jestliže zbavujeme biskupského úřadu ty, kteří rádi a bezúhonně konali svou povinnost.“/44,1 – 4/

Didache / Učení dvanácti apoštolů /

 Vedle posvátných novozákonních knih je nejstarší známou literární prací v křesťanské literatuře. V prvotní církvi byl spis velmi dobře znám. Dokonce některé křesťanské obce, jak svědčí Eusebius /nejznámejší církevní učitel/ ve svých Církevních dějinách (H. E. III,25) a sv. Athanasius (Ep. heort. 39) - i když tito jej považují za apokryf - jej řadili mezi knihy novozákonní. Je i v seznamu novozákonních knih, pořízeném v pol. 6. st. antiochijským patriarchou Anastaziem.

Hermas ve svém Pastýři (Příkazy II, 4-5) má téměř totéž, co je v Učení ~I,5 a IV. 7. Sv. Justin, apologeta 2. st. naráží ve své Apologii. (I. kap. 16) na tento spis. Klemens Alexandrijský (Stromata I,20) a Origenes (De principiis III,2,7), oba z rozhraní 2. a 3. století, spis s určitostí četli. Autor Církevních nařízení (Canones ecclesiastici) z pol. 4. stol. cituje první 4 kapitoly a o trochu později autor Apoštolských ustanovení (Canones ecclesiastici Apostolorum) přepisuje do VII. knihy, i když s obměnami a dodatky, celý spis. Existoval rovněž latinský překlad prvních šesti kapitol, uchovaný v monackém kodexu z XI. století. Řecky psaný kodex z r. 1056, chovaný nyní v knihovně patriarchátu v Jeruzalémě obsahuje též náš spis s titulem "Učení Pána, hlásané národům dvanácti apoštoly". V indexu zmíněného kodexu je uveden pod titulem "Učení dvanácti apoštolů", zkráceně Didaché.

Dává nám nahlédnout do praktického života křesťanské obce na konci I. století, kdy také spis vznikl (Bardenhewer jej datuje mezi r. 80-100, Harnack mezi r. 100--150). O biskupoch Didache píše:Ustanovujte si biskupov a diakonov hodných Pána. Mužov miernych, nie chamtivých, pravdovravných a preskúšaných. Veď aj oni vám vysluhovať službu prorokov a učiteľov. Neznevažujte ich, lebo oni sú vaši predstavení spolu s prorokmi a učiteľmi.”/15,1 – 2/

Zdroj: www.fatym.com

"Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov" | Přihlásit/Vytvořit účet | 28 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 09:21:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Klement se stal papežem v r. 88 za císaře Domitiana, v době pronásledování křesťanů.
V r. 96 napsal pastýřský list Korintské obci, který byl přijat s velkým respektem a stal se předmětem rozjímání při mši. Je to první text, jenž v praxi potvrzuje nadřazenost římského biskupa nad všemi ostatními církevními obcemi světa. Klement byl zřejmě po Petrovi nejsilnější osobnost mezi římskými biskupy. Nový císař Nerva ho v r. 97. poslal do vyhnanství do mramorových dolů v Chersonesu (Kavkaz). Byla to první násilná abdikace na Petrův stolec, kde ho nahradil Evaristus. Protože Klement šířil křesťanství dále i mezi vězni s velkým úspěchem, rozčililo to císaře Trajána. Klementu bylo nakázáno obětovat bohům, což on samozřejmě odmítl. S kotvou na krku byl svržen do Černého moře. Jeho ostatky přenesli do Říma Cyril s Metodějem na příkaz papeže Mikuláše I. až v r. 869.



Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 09:22:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutky 20:29  Viem, že po mojom odchode pažraví vlci vtrhnú medzi vás a nebudú šetriť stádo ...


]


Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 14:49:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Áno, a to boli tí gnostickí a synkrestickí sektári a heretici, o ktorých sa tu a tam píše aj u Pavla, aj u Jána. Práve preto, že sa mohlo stať, že sa vlúdil niekto aj do Kristovej pravej Cirkvi, mohlo byť popudom, že sa potom neskôr konal ešte dôslednejší výber biskupa a  kontrola zo strany iných biskupov, hlavne metropilitných /biskupov Antiochii, Alexandrii, Ríma a pod./. Život má svoju logiku. Cirekv postupne nadobúdala svoju skúsenosť, a poučila sa z nej. Tak je to aj v živote akejkošvek spoločnosti...


]


Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Úterý, 25. listopad 2008 @ 07:05:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko: Áno, a to boli tí gnostickí a synkrestickí sektári a heretici, o ktorých sa tu a tam píše aj u Pavla, aj u Jána


No, to si nevymenoval zdaleka vsetkych ...


]


Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: nula v Úterý, 25. listopad 2008 @ 07:40:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdy vlastně vznikla Gojimova-nekatolická církev ? 


]


Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 09:34:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Klementův list jsem četl. Oko, Klement nebyl papežem, ale římským biskupem (dokonce ani nevíme, zda jediným) a tento text NEPOTVRZUJE nadřazenost římského biskupa nad všemi ostatními církevními obcemi světa. To jsou vývody naprosto neadekvátní situaci. 




]


Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 11:43:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Colin, a čo je to pápež? Slovenská či česká podoba slova "papa" teda "otec. Tak nazývali prakticky na východe všetkých biskupov. Dôležité je však nie slovo, ale to, že rímskeho biskupa považovali zmedzi biskupmi za veľkú autoritu, asi analogicky ako bol Peter medzi apoštolmi, teda prvého medzi rovnými. Isteže vtedy nebolo treba autoritatívnosti ako neskôr. Ale ako vidno, aj tento list dosvedčuje, že rímsky biskup sa cítil zodpovedným za poriadok a jednotu  aj v iných cirkevných obciach. A presne toto sa opakovalo taktiež aj u niektorých ďalších biskupoch.
.
Tu sotva hovoriť o nadradenosti. Patrí to k podstate prvenstva alebo pápežstva? Myslím, že nie. Spôsob uplatňovania prvenstva vidím len v zodpovednosti za poriadok a jednotu v Cirkvi. Čiže vtedy, ak niečo niekde zaškrípalo, sám rímsky biskup sa pokúsil zasiahnuť, prípadne ho na to upozornili iní, prípadne on sám mohol niekoho poprosiť /napr. najbližšieho metropolitu/, aby zasiahol, a ten sa - v prípade potreby mohol na neho /rímskeho biskupa / odvolať. Pretože rímskeho biskupa slušní biskupi a cirkevné obce rešpektovali, pretože jednoducho rímska cirkevná obec mal,a autoritu... Aj to,, že Klementa nikto za tento list nevysmial, nezhodil, /"čo sa miešaš?.../, čosi hovorí.  Písavať listy bolo vtedy časté. Preto to, že práve tento list sa čítaval aj v iných cirkvách a dlho ho zaraďovali medzi "kanonické" knihy /nebol síce nijaký kánon, ale proste list Klementa bol vplyvný/,  to je znakom autority rímskeho biskupa...


]


Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 17:44:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano. Římští biskupové pochopitelně měli autoritu. V Písmu máme zase zachovány zmínky o tom, jakou autoritu měl biskup Jeruzalémský, jakou autoritu měli také učitelé v Antiochii..., víme dále z listů Ignatia z Antiochie, jaké autoritě se těšil tento biskup. tito významní biskupové "sa cítili zodpovednými za poriadok a jednotu aj v iných cirkevných obciach". A tak to bylo po řadu generací, až se o tom povědomí proneslo přes všechny katastrofy až do středověku, kde se tento vztah institucionalizoval v podobě metropolitů - zvaných arcibiskupové.

Autorita biskupů byla ve starověké církvi principiálně nad církví celou, jinak by nemohly mít svrchovanou autoritu koncily. Ale skutečná autorita byla směsí charismatické autority toho kterého biskupa s vahou významu jeho obce, v tomto případě Říma.

O papeži tu nelze vůbec mluvit, protože nejde o samo slovo, ale o jeho DNEŠNÍ význam "nejvyššího nařízeného". A tím Klemens jistě nebyl. Je pravděpodobné, že v době, kdy Klemens se stal episkopem v Římě ještě toto město neznalo monarchický episkopát, prosazovaný npř. Ignatiem, a tato obec jako ostatní ještě nepodřídila všechny presbytery jednomu episkopovi. Původně nelze rozeznat vymezení episkopů od presbyterů. Je-li tomu tak - což jistě nevíme - jakpak by asi probíhala diskuse nad hrobem Petrovým o tom, kdo je nad celou církví jeho nástupce? To si mají hodit solidem? Jediná představitelná možnost by byla, že Petr, vědom si své jedinečnosti, designuje svého nástupce. Volba celou obcí obvyklá o něco později ještě nepřicházela v úvahu. ALE - kdyby k takovému pověření nástupce došlo - jak to, že se to drželo v tajnosti? Kdo o takovém přenosu pravomoci TEHDY věděl? Pokud vím, tak Ireneus z Lugduna až po sto letech. A ten z toho nevyvozoval žádné pravomoci nad celou církví, ale dokládal tím pravost svého učení.

Dějiny naopak nasvědčují tomu, že svatopeterská tradice o "papeži" byla dlouho určitou ideou, postupně rozvíjenou v Římě samém, a těm, kteří tuto ideu sdíleli, dalo po mnoho generací práci uvést ji ve skutek. Uvedli, protože to bylo funkční. A natolik, nakolik to bylo funkční. Když to později papežové začali přehánět, byli vykázáni z mnohých zemí "za dveře". Samozřejmě se ale po všechna ta staletí cizelovala tato idea mj. i shromažďováním ojedinělých dokladů toho, kdy a jak uplatnil římský biskup ve starověku autoritu, jak to tu předvádíte. To je samozřejmě pravda papež-nepapež. My to známe a vaše závěry z toho nevyvozujeme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 25. listopad 2008 @ 04:04:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dokonca už vo čtvrtom a piatom storočí sa skoncipovala tzv. tetrarchia, t.j. najhlavnejších patriarchov: 1.Rím.2.Alexandria 3.Antiochia,4.Jeruzalem, no už v roku 381 na druhé miesto pretlačil cisár Konštantinopol, koncil to odklepol, a vznikla pentarchia,  ale rímski biskupi s týmto opätovne nesúhlasili, lebo to bolo na báze politickej, a nie tradično-cirkevnej /teda v Konštantinopole nebol apoštol, ale cisár, a preto Rím nesúhlasil.../.
.
No už v 5. storočí pentarchia bola problematická, lebo v podstate od Cirkvi odpatli celé patriarcháty Alexandrijský a Antiochijský, a tiež Jeruzalemský a zostali hlavní v podstate Rím a Konštantinopol, /ostatné boli len symbolické, lebo tam bolo málo katolíkov.../, a preto to tak medzi nimi iskrilo. Konštantinopolský sa váhou hlavného mesta /teda politický motív/ považoval za Nový Rím, teda chce mať rozhodujúci hlas...
.

"O papeži tu nelze vůbec mluvit, protože nejde o samo slovo, ale o jeho DNEŠNÍ význam "nejvyššího nařízeného". A tím Klemens jistě nebyl."
- Colin, u vás je zafixovaná predstava pápeža podľa dnešného vzoru, keď v KC uplatňuje moc nad celou cirkvou a právne zasahuje. Len to je podľa nás  skreslená predstava, ktorá zvelišuje nepodstatná javy. Podstatné je to, že rímsky byskup bol princípom jednoty aj vtedy, v tej dobe. Nielenže občas zasahoval a bol naozaj odvolávacou inštanciou tam, kde boli neporiadky a pod. Ale ako somu už som písal niekoľko krát o systéme, ktorý popisuje vo svojich dielach Tertulián, že od apoštolských čias systémom "listy spoločenstva" sa vyjadrovalo spoločenstvo jednotlivých obcí.  Kto nemal list spoločenstva od Ríma, alebo od významnej cirkvi, ktorá ho od Ríma mala, nebol považovaný za člena KC. To bola forma, ktorou sa prakticky ľahko "vysánkovali" heretické cirkevné obce". Vtedy predsa ani nebolo fyzicky možné uplatňovať moc tak ako neskôr v dobe slobody. Veď sám pápež sa musel často skrývať, aby ho pohania v dobe prenasledovania nelapili. Všetko sa musselo konať veľmi delikátne... Ale list Klemneta dokazuje, že rímsky biskup sa cítil zodpovedný za poriadok a jednotu aj mimo svojej obce. Veď Korint bol hodne ďaleko, a bol tam určite aj bližší biskup. Práve preto, že rímsky biskup mal autoritu, a on si bol toho aj vedomý, aj iní to rešpektovali, preto to tak bolo...
.
"Je pravděpodobné, že v době, kdy Klemens se stal episkopem v Římě ještě toto město neznalo monarchický episkopát, prosazovaný npř. Ignatiem, a tato obec jako ostatní ještě nepodřídila všechny presbytery jednomu episkopovi. Původně nelze rozeznat vymezení episkopů od presbyterů."
- Máš pravdu, že pôvodne boli jedno byť episkopom alebo presbyterom. Niekde ich nazývali tak, inde inak. Ale tento stav bol skôr dovtedy, dokedy žili apoštoli. Pavel bol vlastne "episkopos", a riadil viacej cirkví, kde boli presbyteri. No po smrti apoštolov, prípadne ich žiakov /Timotej, Titus/ čoskoro prevládol monarchistický episkopát, kde jeden bol hlavný /episcopos/ a ostatní jeho pomocníci - presbyteroi, po našom kňazi, resp. po vašom starší. No ohladom Ríma jasne píše sv. Irenej o rímskych biskupoch: Prvý bol Línus, potom Kletus /Anakletus/, a tretí Klement. V Ríme to zrejme bolo od začiatku. Myslím si, že voľba hlavného, teda biskupa, je pre každé spoločenstvo niečo prirodzené, to sa nedá spochybňovať, ani zahmlievať. V tom systéme "Listov spoločenstva" totiť bolo jednou z podmienok aj to, že každá cirkevná obec si musala udržiavať zoznam svojich biskupov, aby tbolo zrejmé, že pochádzajú už od apoštolov, resp. o niektorého byiskupa, ktorý má naväznosť na apoštolov.
.
Pápežstvo vo svojej podstate ako funkcia "protosa" prvého medzi rovnými , no s určitými právomocami, nie len akési čestné prvenstvo /to je akcieneschopné/, to jasne vyplýva zo slov Krista /zmena mena, Skala, kľúče, moc zvúzovať a rozväzovať/. Môže to niekto neuznať a nevyvodiť z toho dôsledy, ale potom sa už nemôže nazývať biblickým kresťanom, lebo v Bibli , v celom jej kontexte, ako to vyvodzuje aj Hahn Scott, je to očividné a jednoznačné ako samotný princíp. Iste, o forme uplatnenia, sa možno dohadovať, kritizovať, a právom...






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Úterý, 25. listopad 2008 @ 08:05:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo, když je něco ve IV.stol., tak to není pro mě UŽ ve IV.stol., ale AŽ ve IV.stol. Mezitím uběhly TŘI století! Deset lidských generací a z hlediska sukcese asi 20 generací. To je z ohledem na kontinuitu předávaného poselství strašně moc. Zkus si vybavit, jak vypadaly Uhry za Evžena Savojského a kde jste jako Slovensko dnes. Co se učilo na trnavskej universitě tehdy a co se učí na vašich universitách dnes. Jak vypadá a co dělá tvůj biskup dnes a co dělal a říkal arcibiskup Kollonich, který před 300 lety zemřel.

Kto nemal list spoločenstva od Ríma, alebo od významnej cirkvi, ktorá ho od Ríma mala, nebol považovaný za člena KC.
  - toto jsou poměry IV. a V. stol., protiariánských bojů.  V podstatě to byl pokus o čistku. Vydávat něco takového za biblický princip je naprosto ujeté. Takovéto čistky se pak zejm v V.stol. rozmohly i proti tzv. "pelagiánům", pak proti "semipelagiánům" - což znamenalo proti lidem, co sice pelagiáni nebyli, ale mohli z toho býti obviněni...vostuda církve!! V podrazáckých argumentacích a nespravedlivých napadeních tehdejší doby se inspirují apologeti političtí i církevní dodnes, učí se to jeden od druhého a mnozí novináři ani nevědí, odkud tyto manýry původně pochází. Tady na granu to vědomně používá Pastýř a nevědomky Cizinec. Já jsem velmi rád, že ty, který se hlásíš k tehdejším biskupům otevřeně, jsi těchto metod prost.

...a Ireneus to sice píše JASNĚ, ale POZDĚ! Až skoro po sto letech. Je to jasná konstrukce minulosti. (Když si uvědomím, co se učíme o demokracii první republiky dnes tak se musím smát, protože mám dost dobré ponětí o tom, jak ta demokracie vypadala ve skutečnosti a proč byl pro většinu lidí lákavější fašismus nebo komunismus.) Seznamy biskupů začaly skutečně fungovat jako legitimizace pravomoci biskupů v církvi již od II.stol. A fungovalo to. Je to obecná tendence, sledovatelná i na nových hnutích ve XX.stol. a je to tendence podle mě správná. No není nařízená naším Pánem! V Bibli totiž nevidím PRINCIPY, ale Boží slovo. A Bůh pověřil mezi apoštoly Petra. To víme. Co nevíme - jak to bylo dál. Jen můžeme předpokládat, že v době, kdy ještě žili někteří apoštolové vyvolení Kristem, těžko mohl někdo vystoupit a prohlásit: mě vyvolil Petr jako svého nástupce v pastýřské službě Církvi. Těžko mohl. Protože nemáme sebemenší doklad o tom, že to někdo - třeba Clemens - udělal, musíme přiznat, že neudělal. Aby to někdo udělal a aby to bylo legitimní, muselo by se to stát r. 67, a ne r. 167!! Tohle pochop. Muselo by býti zachováno Petrovo slovo. Nemáme ho. Máme jen slova některých pozdějších římských biskupů, kteří se za tyto nástupce pokládali. Máme slova těch, kteří to uznávali. Po staletích!

A tak se vy katolíci budete muset spokojiti s tím, že papež JE vrchním pastýřem církve, která to uznává, a že o to může taky přijít jako kolikrát v minulosti, když bude pastýřem špatným. A že na nás, kteří žijeme v církvích mimo jeho pravomoc, nemůže vznášet žádný právní nárok. Může - chce-li ovšem - spolu s námi Pánu sloužit. Vůbec se nebráním ničemu, v čem může tento papež posloužit mě. Proto ho taky s nadšením čtu!






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 25. listopad 2008 @ 09:43:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Colin, ja som písal, že vo 4. storočí, až ked bola sloboda  na konciloch v Nikey atď fubgovala oficiálne táto pentarchia. Predtým predsa všeobecné koncily neboli, a fungovlai "listy spoločenstiev". Nie je pravda, že to bolo iba v čase ariánov. Práve že listy spoločenstva siahajú až k apoštolskej dobe. Ve´d vtedy inak ako listami sa skoro ani nedalo riešiť čosi na diaľku, len výnimočne. Vtedy boli nanajvýš synody úzko redionálne okolo metropolitov. Preto aj rímsky biskup riešil spravidla problémy svojej provincie nanajváš západnej, prípadne ešte užšej, ak bol napr. metropolita ešte inde, napr. v Miláne a pod. Na vúčšiu diaľku sa však veci riešili listami... Listy mali väčší zmysel do 4 storočia, potom už mala Cirkev slobodu, a mohla sa schádzať. No predsa nejaká čas to ešte pretrvalo, lebo sa dochovalo napr. niekoľko listo od Augustína ohľadom donatistov v Afrike...
.
Colin, veď vtedy nebol predsa nijaký biblický princíp, pretože o nejakej Biblii NZ.prakticky nikto nehovoril. Bolo to obdobie, keď sa rozširovali spisy, /určite ich bolo málo exemplárov, a nie u každej cirkvi... to ať postupne.../, z ktorých neskôr Cirkev vybrala tie naše známe biblické NZ. Vtedy fungoval princíp osobný, ústny, opierajúci sa práve o apoštolské postupnosť spoľahlivých ľudí, ktorých biskupi vysvätili na základe vernosti viere a osobnej statočnosti kresť. života.
V 5. storočí už bol silný vplyv cisárov, ktorý sa miešal do života, hlavne na Východe. To je už iná doba.
.
Je jasné, že ak sa prijalo nástupníctvo apoštolov a princíp vysvätenia sa praktizoval, tak to musí platiť aj o nástupnícte po Petrovi. A práve toto celá stará tradícia dosvečuje. Veď práve preto aj v dobe, keď už bola sloboda uznali čestné prvenstvo rímskeho biskupa. Pretože toto prvenstvo bolo už vžité od smrti sv. Petra a prakticky všeobecne prijímané. Netreba podľa mna si robiť problém, čo bolo s rímskymi biskupmi ešte za života apoštolov. Apoštoli boli rozídení, a po roku 67 neviem, či už žil ktosi druhý okrem Jána ,ktorý bol podľa tradícii v Efeze.  A ako mi je známe v Korinte predsa zasiahol rímsky biskup Klement, a nie Ján, ktorý bol bližšie. Určite vtedy nemožno hovoriť o prístupe, ktorý by bol podobný dnešným, alebo neskorším dobám. Ale ako taký princíp je jasný už zo slov Krista Petrovi /Ty si Peter... TRebe dám kľúče... čo zviažeš.../. Toto je podstatné, ostatné je forma prevedenia...
.
Pápež vždy vydáva svoje encyklijky a dekréty len ohľadom KC. Takže buď spokojný. No my riešime ten problém, že táto situácia v Cirkvi, teda tá nejednota a roztrieštenosť, to nie je normálny stav, to je stav proti pôvodnej vôli Kista vyjadrenej v Biblii. Riešime to, ako to preklenúť a dať do normálu... Je jasné, že medzitým si každý rieši svoje problémy sám ako vie, iní si zakladajú nové cirkvi, a nikto nemá na nich, lebo...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve bisk (Skóre: 1)
Vložil: Colin v Úterý, 25. listopad 2008 @ 23:05:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Well, ani já se nesmířím s roztříštěností církve jako normálním stavem. Jsem s ní ale smířen v tom smyslu, že s touto situací počítám jako s daností, kterou nezměním, a každé té partikulární církve, včetně té vaší, si vážím jako církve Kristovy. To že některé církve jsou na tom aktuálně lépe než jiné, je stav velmi proměnlivý. Proto se má každý z nás starat o tu církev, v níž skutečně žije. Vždyť zrovna ta moje církev na tom vůbec není lépe než ty jiné - což mě mrzí.

V úloze, kterou přiznáváme papeži, se ovšem lišíme a lišit i budeme, vždyť to, co ty považuješ - vyškolen katolickými církevními dějinami -  za argumenty, jsou pro mě prostě dějiny Evropy. To má ale i výhodu: nelze ode mne čekat, že by nějaké úlety dávno zesnulých pastýřů byly arzenálem protikatolických argumentů. Je to legrační: zatímco ty argumentuješ ze spisů církevních otců na podporu toho, co má býti váš papež podle Písma -  teologické dějiny baptistů nebo podobně radikálních církví učí, že r.313 kompletně církev a zejména její pastýři odpadla a hotovo - a všechno, co se dále dělo jsou přitěžující důkazy. Pochopitelně to je úlet až na orbitu, ale aspoň vidíš, kde beru svou skepsi k veškerému dějepisu teologicky podmíněnému. Takže "církevně" mě zajímá především váš živý papež, co učí, co dělá a komu tím, pokud mohu posoudit, slouží.
 
Tolik tedy k papeži, který je daleko. Mnohem víc mě zajímají vaši kněží, kteří jsou blízko. Nikdy jsem to neignoroval a každého věrného spoluslužebníka, který pracoval v bezprostřední blízkosti, jsem ci cenil. Ať už jsme se stýkali nebo ne a ať už jsme měli kompatibilní názory nebo neměli. Je nás tady v Čechách na poli málo. Svět si chodí po svých cestách a křesťani mají vydávat svědectví o svém společném Pánu, do jehož království lidi vedou. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Středa, 26. listopad 2008 @ 09:55:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Colin, myslím, že medzi nami je to jasné, aj tá láska, aj tie rozchody /ako sa to kdesi spieva/... A som rád, že si realista. Ja som tiež rád, že Cirkev Kristova, to nie sú len "jablká", ale aj "hrušky, slivky, marhule, broskyne" atď. To je lúka plná kvetov...Rôznych, ale dôležité, aby boli v harmnónii, aby "ladili", aby neviedli "vojny", nevyvyšovali sa. Myslím si, že až keď to, čo bolo pôvodne myslené na jednotlivé osoby /"Milujte sa navzájom ako som ja vás miloval..."/ sa bude realizovať medzi našimi cirkvami, potom to bude znamenať ozajstné vzkriesenie kresťanstva, jeho opätovný rozmach. To, čo môžu teraz vidieť ľudia /aj na GS/, to ešte ďaleko zaostáva. Ale ak sa budú tak počúvať ako sa vedia hádať, ak si budú tak pomáhať, ako si vedia škodiť /jazykmi a i./, ak sa dokážu jeden druhého tak oceniť, pochváliť, ako sa vedia vysmiať, zhodiť, skritizovať... vtedy nastúpi ozajstvá éra kresťanstva... Za toto sa treba modliť, a najlepšia a najúčinnejšia modlitba je vždy modlitba skutková, teda konať v tomto duchu...


]


Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: nula v Úterý, 25. listopad 2008 @ 07:38:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V ranné církví existovalo několik nezávislých proudů
např. v tzv. Petrově apokalypse je psáno


Říkali si biskupové a jáhni, jako kdyby svou moc dostali přímo od Boha...I když onen zázrak nepochopili, stejně se vychloubají, že tajemství pravdy je jejich.


]


Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 11:15:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
kteří slouží Kristově stádci rádi, pokorně, neohroženě a ne řemeslně a jimž všichni po dlouhou dobu dávají nejlepší vysvědčení

Ustanovujte si biskupov a diakonov hodných Pána. Mužov miernych, nie chamtivých, pravdovravných a preskúšaných.


Že bysme podali návrh na rozpuštění církve římskokatolické?




Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 11:46:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Problém je v tom, že biskupa mohla síce navrhnúť cirkevná obec, ale ustanovil ho za biskupa už nejaký platný biskup vkladaním rúk, a bez toho. Tám sa zachovala kontinuita s cirkvou a následníctvo pochádzajúce od apoštolov.


]


Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 12:31:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takhle ustanovenej biskup byl i Jan Rokycana a (pravděpodobně) všichni biskupové Jednoty Bratrské až do J. A. Komenskýho.


]


Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 14:26:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, viem, že v niektorých cirkvách /luteránskej, anglikánskej/, a zrejme aj u jednoty Bratskej, boli do nejakej doby platní biskupi /aj ked nedovolení, lebo neboli potrvdení podľa cirk,. predpisu Rímom, no buddiž.../. Avšak pretože vývoj zásad učenia týchto cirkví postupoval tak, že kňazstvo, biskupstvo, a pápežstvo nepovažoval za dôležitú vec, čsasom sa táto postupnosť stratila. Anglikáni ju vraj mali dosť dlho. Avšak Rím to vraj dôsledne sleduje, a - pokiaľ si pamätám na vyhlásenie ofic, predstaviteľa kongregície kňzstvav ovatikáne spred niekoľkých rokov, anglikáni už nemajú túto postupnosť...


]


Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 12:32:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Navíc tato praxe neni v Bibli nařízená.


]


Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 14:34:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Veď to je pre vás zamotaný kruh. Biblia je pre vás všetko /"Solo"/ Ale to ste si iba vy tak stanovili. Dokoca v Biblii však nie je nikde napísané to vaše "Solo Scriptura". No to už zatvárate oči. V Biblii sa píše len o tom, žeboli kdesi ustamnovení vkladaním rúk v súvislosti s Timotejom a Titom... No ve´d sv. Kliment je súčasník Jána apoštola, vysvätený sv. Petrom,  svútý biskup, tak by sa patrilo veriť mu, že on si čosi pamätá. V Biblii sú predsa aj narážky nie len na ibé biblické zdroje/iné listy/, ale aj "ústne podanie" /u Pavla/ a aj iné listy, ktoré sa nenašli /teiž u Pavla/...  A vôbec, veď Cirkev N.Z. fungovala spoľahlivo aj bez Biblie NZ, pokiaľ sa nenapísali a nerozmnožili a nerozšírili spisy novozákonné... A keď ich už bolo až príliš veľa, a ľudia boli niekedy v nejasnosti, musela urobiť tento výber sama cirekvná autorita. A ako vieme, ono sa to dialo až vo 4. storočí. Vtedy nebola ani kultúra papera, ako dnes. Bola to kultúra reči, rozprávania a odovzádania informácií od úst k ústam, pretože zrejme bol málo tých, čo vedeli čítať a písať, a nebola kníhtlačiareň, takže koľko bolo tých Biblií? A kde, u koho boli?... Trochu treba porozmýšľať aj prakticky, a predstaviť si to...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 14:46:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vtedy nebola ani kultúra papera, ako dnes. Bola to kultúra reči, rozprávania a odovzádania informácií od úst k ústam, pretože zrejme bol málo tých, čo vedeli čítať a písať, a nebola kníhtlačiareň

Ale dnes už jinde sme, doba se změnila.


V Biblii sú predsa aj narážky nie len na ibé biblické zdroje/iné listy/, ale aj "ústne podanie" /u Pavla/ a aj iné listy, ktoré sa nenašli /teiž u Pavla/

Např. Epimenida, Nanebevzetí Mojžíšovo, tradiční židovskou mystiku, Báruka


No ve´d sv. Kliment je súčasník Jána apoštola, vysvätený sv. Petrom, svútý biskup, tak by sa patrilo veriť mu, že on si čosi pamätá.

Otázkou je, je-li list skutečně od St. Klimenta. Potom, jestli tam Kliment interpretuje učení apoštolů/Boží či svoje vlastní.


Biblia je pre vás všetko

Ňák je potřeba definovat, co je povinný, co je jen doporučený, co je indiferentní, co je eště tolerovatelný a co je už zakázaný.Máš lepší nápad, jak z tohoto procesu eliminovat lidský výplody efektivnějc?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 15:06:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Ale dnes už jinde sme, doba se změnila."
- V poriadku. Pre nás je taktiež Biblia viac než čokoľvek. Ale tam, kde je ona nejasná, alebo, kde mlčí, prípadne aj samo vytvorenie Biblie, na to sme odkázaný na autoritu vtedajšej Cirkvi katolíckej. Neviem, čo je na tom protilogické...
.
Pokiaľ ide o narážky, myslel som hlavne na to ako Pavol apoštol píše na jednom mieste aj o tom, že podal isté informácie ústne komusi, a doporučuje sa nimi ridaiť. A na jednom mieste zasa spomína ešte jeden list /laodočanom/, ktorý sa nám nezachoval...
.

"Otázkou je, je-li list skutečně od St. Klimenta. Potom, jestli tam Kliment interpretuje učení apoštolů/Boží či svoje vlastní."
- V článku uvedené aj to, že ho dosvedčujú aj iní. autori ranej Cirkvi. Tento list považovali dlho za kanonický, a myslím, že v niektorých váchodných cirkvách ešte stále je. Keby v skutočnosti ho napísal aj niekto druhý, čo to zmení na tom, že je to svedectvo o Cirkvi v tej dobe okolo konca 1. storočia...?..
.
"
Ňák je potřeba definovat, co je povinný, co je jen doporučený, co je indiferentní, co je eště tolerovatelný a co je už zakázaný.Máš lepší nápad, jak z tohoto procesu eliminovat lidský výplody efektivnějc?"
- POdľa Biblie Cirkev je "stĺp a opora pravdy". Veď v nej vznikli biblické spisy ešte za čias apoštolov, no ona autoritatívne rozhodla, ktoré budú zaradené do NZ-Biblie, ona rozhodla aj Vyznanie viery, ustanovovala biskupov a pravdlá ich vzťahov, vyhlasovala bludy a vylučovala z Cirkvi bludárov atď. Kristus to nezriadil tak, ako to vy máte zafixované/zjednodušene/: tu je Biblie a riaďte sa podľa nej a hotovo... Kdeeže!... Úplne ináč: POčuli ste, čo som vám hovoril? Toto ohlasujte ďalej. Vy, apoštoli ste za to zodpovední, a ty Peter osobitne dbaj, aby aj medzi vami to klapalo... Ja buddem s vami a dám vám aj "Ducha pravdy"... Nejako tak. Toto je pôvodný cirkevný pohľad. Vy ste si to zjednodušili a previedli všetko na "Sola Scriptura", a myslíte si že je to v poriadku. No ruku na srdce: funguje to? Nefunguje. Tisícky cirkví, siekt... bez konca - to je dôkaz o nefunkčnosti odvolávania sa na Bibliu, dokonca aj v uchu Svätom, bez tej koncepcie Cirkvi, ako je u nás. U nás je jeden pápež a tisícky biskupov. tej istej viery a v tej istej cirkvi... U vás sú iba tisícky "pápežov" v tisíckach cirkví...



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 15:45:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milej Elo,
1) Neni žádný u nás a u Vás, my a Vy.... :-)  My=Elo, eleazar.... Oni=pohani

2) Stejná víra a Církev....... Víra katolíka v Gabunu a v Polsku se liší mnohem víc, než víra luterána a metodisty. Víra katolíků je mnohem podobnější víře hugenotů nažvíře jezuitskejch misionářů čitemplářů, ale to sme odbočili.

3) U ústně tradovanejch informací, obzvláště, neni-li možno jejich pravdivost ověřit experimentálně, jakože většinou neni, je prakticky nemožný dokázat jejich pravost a autenticitu. (nebezpečí překroucení v průběhu staletí)

4) Praxe prvotní případně protokatolický Církve je závazná? Anebo je pouze doporučená?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve bisk (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 17:12:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víra katolíka v Gabunu a v Polsku se liší mnohem víc, než víra luterána a metodisty.

- POchopiteľné. V takej rozsiahlej cirkvi musia byť prirodzené rozdiely v mentalite národov, v generáciách a tradíciách jej vyjadrenia. Ale dôležité je to, že KC predkladá všetkým v podstate tú istú vieru, ten istý katechizmus, t.j. to isté vysvetlenie aj Biblie, aj jej podstatných častí. A toto už nie je u jednotlicých protest. cirkví. Tam sú taktiež prirodzne rozdiely. Vari chceš tvrdiť, že nebude rozdiel medzi poľským ptotestantom a gabunským?...
.
Ústne tradície boli predsa dosť skoro zapísané. Nachádzajú sa v spisoch ako list Klementa, Ignáca, Didache a i. , taktiež v apokryfoch, v liturgických príručkách a pod. A teraz je na Cirkvi, ako sa v tom zorientuje. Ale ak sú dnes biblisti, dogmatici, moralisti, boli presne aj v staroveku. Neboli vari apologéti, katechetické školy, nevznikli už v 4 stročí  mnísi, ktorí nič iné nerobili len sa modlili, pracovali, a čítali Bibliu a iné posvätné knihy... Aspoń v KC...
.
Prax prvotnej cirkvi. CIrkev je predsa "Telo Kristovo". A telo sa mení, vyvája. Puberťákovi čosi, čo bolo v ňom skryté sa prejaví. po čase niečo odpadne. Všetko, čo je živé takto funguje. Na telo a jeho prejavy vplýva počasie, atmosféra/okolnosti života/, výživa /duchovný život, vzdelanie, poznanie , kultúra/, aj samotný život tohto tela. Telo má postupne stíále viac skúseností a zručností. Má aj pamäť a fantáziu... Iná obraz som tiež počul: Cirkev je obraz, ktorý sa postupne dokresľuje. Aj na tom je čosi pravdy....

 Ostávať na úrovni prvého storočia, to je ako by sme chceli povedačť že ostaňme kojencom, to je to najlepšie. /Tam len Ježiš bol absolútne na vrchole poznania veci... Ale vedel, že mnohé veci im ani nemôže zdeliť, preto povedal: Dím vám Ducha, a ostatné  vám On vysvetlí, ked príde na to čas.../ Naozaj v prvej generácii apoštolov predsa Cirkev nemala tú skúsenosť, ktorá má teraz po 20 storočiach. Apoštoli boli zaujatí ohlasovaním, nemali čas tak ako neskôr sadnúť si, študovať, analyzovať, plánovať,  hodnotiť /kláštory, učenci, špecialisti biblisti, dogmatici, moralisti, školy, atď./, teda presne to,. čo dnes robí Cirkev na mnohých úrovniach a oblastiach. Len napr. vo Vatikáne je veľa kongregácií, tj. akoby ministerstiev, sústreďujúcich ozajstných špecialistov  na jednotilvé vymenované oblasti. U nás sú ešte rehole, univerzity atd. A dokonca dnes sa spolupracuje aj ekumenicky v jednotl. oblastiach... Takže snívať o podobe cirkvi z 1. sotorčia - je naozaj ilúzia. Veďsa nedá zahodiť všetka história a skúsenosť a poznanie. Aj to je Boží dar a spôosb, ktorým sa ným Boh prihováral...


]


Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 14:16:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Těžko se po 2 000 letech hledají nezvratné argumenty pro, nebo proti úloze hlavního úřadu římského biskupa. Obraz se dá poskládat jen z drobných kamínků mozaiky, které dokážeme z historie i dnes dokázat.
Jsou to záznamy ze zasedání církevních synod, jejichž závěry se zachovaly.

V době střetů s ariány svolal papež Julius sněm (r 340), kterého se zůčastnilo padesát biskupů. Ten plně rehabilitoval ariány vypuzeného alexandrijského biskupa Athanasia. Dopis, zaslaný východním biskupům odráží pevné a autorativní stanovisko a jasnými termíny definuje primát římské obce: "Když vyvstanou obvinění proti alexandrijskému biskupovi a ostatním biskupům, musí se nejprve, podle zvyklosti, napsat nám, aby se zde spor spravedlivě vyřešil."

Synody v Římě r 369 a v Antiochii v r. 378 stanovily, že biskup má být považován za legitimního, pouze když ho uzná římský biskup.

Milánský biskup sv. Ambrož jednou výstižnou větou vyjádřil podstatu křesťanství na Východě i na Západě: "Kde je Petr, tam je církev." Což byla jen další obdoba Kristovy věty: "Ty jsi Petr a na té skále zbuduji svou církev."

R. 382 připomenul na římské synodě papež Damasus: "Svatá římská církev má přede všemi přednost ne díky usnesení toho, či onoho koncilu, ale proto, že jí byl primát udělen slovy našeho Pána a Spasitele dochovanými v evangeliu."

Papež Vigilius, kterého církevní dějiny zařazují mezi nehodné papeže, odmítl odsoudit závěry chalcedonského koncilu, jak požadoval císař Justinián. Konstantinopolský patriarcha Menas oznámil podmínku schválení z Říma. Justinián tedy rozkázal, aby byl papež dopraven do Konstantinopole, aby jeho edikt schválil.
22. listopadu r. 545 obsadily císařské oddíly pod vedením Anthima čtvrť Trastevere a obklíčily kostel Santa Cecilia, kde papež právě sloužil mši. Přímo odtud byl papež unesen do Konstantinopole.

Těmito příklady chci ukázat, že římský primariát není pozdním výmyslem Tridentu, ale vždy v historii v nějaké podobě kontinuálně přetrvával.



Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Pondělí, 24. listopad 2008 @ 14:31:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
připomenul na římské synodě papež Damasus: "Svatá římská církev má přede všemi přednost ne díky usnesení toho, či onoho koncilu, ale proto, že jí byl primát udělen slovy našeho Pána a Spasitele dochovanými v evangeliu."

čímž dokázal, že problematice rozumí jako koza petrželi.


biskup má být považován za legitimního, pouze když ho uzná římský biskup.

Takže rusáci se mužou jít zahrabat.



Synody v Římě r 369 a v Antiochii v r. 378 stanovily

Od r.369 (resp. 378) si Církev bude určovat sama, co je správný a co neni, namísto toho, aby poslouchala Boha.



musí se nejprve, podle zvyklosti

Škoda, že se toho nedožili Ježíšovi oponenti z kategorie farizeů, nejspíš by je to náramně potěšilo a zadostiučinilo.


]


Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. listopad 2008 @ 07:38:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na příklad z historie, kdy císař si unesl papeže, aby mu něco schválil jsou to od tebe opravdu dost ubohé argumenty.


]


Re: Re: Re: Re: Ranokresťanskí autori o apoštolskom nástupníctve biskupov (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 25. listopad 2008 @ 21:21:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale přece se točí!


]


Stránka vygenerována za: 0.27 sekundy