Grano Salis - Charlesi, Charlesi...

Principy evoluční teorie by měli znát žáci středních škol.

Co o evoluční teorii vědí studenti medicíny, které mám na starosti, raději nenapíšu, abych se za ně nemusel stydět. Evoluční teorie nevysvětluje, jak život vznikl, ale jak se vyvíjel a vyvíjí, včetně toho lidského.

Kreacionisté věří, že svět vznikl stvořením. Liší se v názoru kdy a jak, proto existují v řadě odrůd. Vytvořili pojem kreacionistická věda. To je podobné, jako kdyby někdo řekl totalitní demokracie. Jestliže lidem o evoluci vyprávíte, uslyšíte řadu námitek. Některé z nich plynou z nedorozumění, další jsou vědomé nepravdy. Obvykle je za nimi promyšlené politicko-mocenské pozadí. Absurdní cirkus kolem evoluční teorie vyvolávaný v opakovaných vlnách americkou náboženskou pravicí od doby opičího procesu (1925, Dayton, stát Tennessee) vedeného proti učiteli J. Scopesovi za to, že vyučoval Darwinovu teorii odporující bibli, se přes všechny ověřené poznatky rozšiřuje.

Evoluce není fakt ani vědecký zákon, je to jen teorie, říká první námitka. Vědecká teorie je „dobře podložené vysvětlení některých stránek přirozeného světa, jehož součástí jsou fakta, důkazy, zákony a ověřené hypotézy,“ praví Americká národní akademie věd. Evoluce je stejný fakt jako gravitace. Evoluční teorie je výklad tohoto faktu. Evoluční teorie je neúplná teorie, stejně jako jsou neúplné další nejzákladnější teorie o povaze světa, například kvantová. Protože je neúplná, vyvíjí se – jako všechny vědecké teorie.

Druhá námitka sdělí, že je přírodní výběr založen na uvažování v kruhu: „Přežívají nejzdatnější, takže ti, kdo přežijí, jsou nejzdatnější“. To je běžný konverzační obrat a mylný výklad. Kromě toho, že je přírodní výběr jen jedním z většího počtu vývojových mechanismů, mluví o rozdílech v přežití a rozmnožování. Přežívají a dál se množí ty podoby života, které se z náhodných dědičných důvodů lépe přizpůsobují v nepatrných, až na výjimky nepozorovatelných krůčcích nenáhodnému tlaku prostředí v průběhu velmi dlouhé doby. Někdy se neděje dlouho nic, a pak proběhne evoluční skok rychle, tomu se říká teorie přerušované rovnováhy.

Námitka třetí prohlašuje, že evoluční teorie není vědecká teorie proto, že ji nelze testovat, mluví o událostech, které nikdo nepozoroval a neodkáže je zopakovat. Tahle námitka neodlišuje mikroevoluci, to je evoluce do úrovně druhu, od makroevoluce, to je evoluce nad úrovní druhu, a neví, nebo nechce vědět zejména o molekulární genetice. Důsledky mikroevoluce znají někteří z nás na vlastní kůži a velmi nepříjemně. Mám na mysli odolnost bakterií na antibiotika. Většina lidí neví, že v řetězu DNA nervových buněk jejich mozku jsou stejné sekvence, které má i pšenice a ječmen. Takže jsme museli mít společného předka ještě před oddělením živočichů od rostlin.

Čtvrtá námitka říká, že o evoluci pochybuje čím dál větší počet vědců. Skutečností je opak. Práce považované za vědu vycházejí na základě řady pravidel. Jakmile nejsou splněna, o vědeckou práci nejde. Vědeckých prací zkoumajících evoluci vyšly v prestižních časopisech za posledních 25 let desítky tisíc. Kreacionistická práce, která by splňovala podmínky vědecké práce, nevyšla ani jedna.

Námitka pátá ukazuje na vzájemné spory mezi evolucionisty a vyvozuje z nich, že evoluční teorie neplatí. Evoluční teorie je otevřená teorie. Takže je spousta nejasných problémů. Svobodná debata a spory s ní jsou jedním z těžišť vědy od chvíle, kdy lidé vědu vynalezli.

František Koukolík, autor je neuropatolog, zabývá se vědeckou esejistikou

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace