TATO  ÚCHYLKA  VZNIKLA  ODPADNUTÍM  OD  BOHA. ŘEŠITELNÁ  JE  JEN  OPĚTNÝM  NÁVRATEM  K  BOHU - PODEPISOVÁNÍ  PETIC, PROTESTŮ, PŘIPOMÍNEK, ETC.  NEMÁ SMYSL.  NA  PŘÍKLADU  DANIELA  KVASNIČKY JE  VIDĚT  TO,  ŽE  I  CB PARTICIPOVALA  NA NYNĚJŠÍM  NEBLAHÉM  STAVU JAK UKÁŽI NÍŽE.

 
Tento zákon zjednodušeně zní: Každá myšlenka, intenzivně myšlená, pronesená, nebo publikovaná, tíhne k uskutečnění. Její artikulací, nebo uveřejněním se mění v čin, který směřuje k témuž.  
 
Tento fakt nevěřící lidé vyjádřili příslovím "Příklady táhnou." To je velmi nepřesné, protože směle můžeme říci, že: "Špatné příklady táhnou." V podstatě to znamená, že vytváření strukturovanějšího systému, tedy hodnoty vyššího řádu, jde proti entropii. V praxi to znamená, že vytvoření skutečné hodnoty je daleko složitější a namáhavější, než tuto hodnotu zničit. To se odráží i v Písmu Svatém: Široká je cesta vedoucí do zahynutí; tato cesta nemá mantinely. Řečeno jinak: pro své zatracení nemusíme udělat vůbec nic.
 
Naproti tomu  spasení nutno uskutečňovat (Fp. 2:12), Kraličtí: "s třesením" !!!  a to vytrvale !!! (Mt. 10:22; Mk. 13:13; 2Tm. 2:5). V praxi to znamená, že ke spasení není možno přijít bez vytrvalého úsilí, kdežto k zatracení lze dojít bez jakéhokoli úsilí, zcela automaticky.
 
K našemu případu: jestliže pan Kvasnička myslí, pak napíše, pak publikuje nehoráznou lež o tom, že homosexuální biskup je biblicky oprávněný, tedy přípustný, dostane se tato jeho scestná myšlenka do myslí mnohých lidí, kde začne „pracovat,“ aniž by tito lidé o tom měli to nejmenší tušení. Proto je velice nutné kontrolovat publikované myšlenky. Jsou jisté velice citlivé oblasti, kde zhoubné myšlenky přejdou v čin velice rychle. Touto oblastí je např. ANTISEMITISMUS.
 
Dojde-li např. k pronášení obecně zlých myšlenek, přichází po nich latentní období, kdy se zdánlivě nic neděje; tedy období, kdy tato myšlenka působí v myslích posluchačů, nebo čtenářů - tedy „pracuje“ bez našeho přispění, a pokud proti ní není bojováno, stává myšlenkou „vlastní“ – tedy myšlenkou, kterou přijímáme automaticky. Tato myšlenka se pak v naší mysli stává abych tak řekl „apriorní premisou“ tj. myšlenkou, která pak určuje naše myšlení a konání. To ovšem za předpokladu, že nemáme v mysli vytvořen funkční filtr z Božího Slova, který tam zhoubnou myšlenku nepustí. Je zvláštní, že zlé myšlenky v naší mysli zakoření pevněji a dříve, než myšlenky dobré. Navíc špatná myšlenka v mysli generuje další špatné myšlenky. Nebezpečí, že touto cestou bude lidská mysl zcela ovládnuta, je reálné.
 
Podobně je tomu i s panem Kvasničkou: když publikoval již v r. 2003 svou nehoráznou lež, byla myšlenka na světě. Protože se jí nedostalo ze strany církví (zvláště pak Rady CB pod jejíž "jurisdikci" tento případ spadá), odsouzení - tedy když nepřišla na svět PROTIMYŠLENKA PÁNĚ KVASNIČKOVA BLUDU, došlo k situaci, že tento blud mohl působit v myslích mnoha lidí, a za čas, která tato myšlenka dostala ze strany církví k dispozici kdy jí nebyl kladen patřičný odpor, mohla ovlivnit mysl mnohých lidí natolik, že „uzrála“ a vykrystalizovala v duševní ovzduší příznivé k tomu, že zákon, proti kterému RCB nyní protestuje, vůbec mohl vzniknout.
 
Samozřejmě to, že se pan Kvasnička podílel na vzniku tohoto myšlenkového ovzduší, příznivého k přijetí výše citovaného zákona nemohu dokázat, neboť toto poznání je nedosažitelné POZNÁNÍM PŘIROZENÝM. Jasno v tomto případě může zjednat jen POZNÁNÍ ZJEVENÉ - a to mi v tomto případě sesláno nebylo. Vzdor tomu, jsem na základě svých (mohu říci již dlouhodobých zkušeností) toho názoru, že pan Kvasnička publikováním svého bludu i Rada Církve bratrské svou nečinností spolupůsobili (aniž by to chtěli a vůbec si to uvědomovali), při vytváření duševního klimatu, příznivého k formulaci výše uvedeného zákona, který nyní RCB připomínkuje – protože v praxi to tak obvykle funguje. Nečinnost Rady se časem celé CB krutě vymstí!
 
 
Dáme-li Satanu prostor, pak ho neustále zvětšuje. Satan vede lidi do temnoty mysli, která může nabývat těch nejrozmanitějších podob. Od neoslovitelnosti Písmem svatým, přes „inovaci Písma sv.,“ jeho relativizaci nebo odmítání, až k vyloženě zločinné vůli, kdy lidé zabíjeli (a budou zabíjet) křesťany a přitom se domnívali (a budou domnívat), že tím slouží Bohu.
 
J. 16:2 „Budou vás vylučovat ze synagóg; ano, přichází hodina, že ten, kdo vás zabije, bude se domnívat, že tím uctívá Boha.“
 
 
MŮJ POHLED NA DODRŽOVÁNÍ ŘÁDU V CÍRKVI.
 
Když Izrael dobýval zaslíbenou zemi, hřích Akána (Achana) (Jz. 7) způsobil to, že se Hospodin dočasně od Izraele odvrátil, nedopřál mu vojenský úspěch a Izraelci byli s velkými ztrátami odraženi. Řada lidí při této operaci zahynula úplně zbytečně. Po vykořenění hříchu z Izraele, se Izraelci mohli dát na další vítězný pochod. NE VŠAK DŘÍVE!!!
 
Mt. 16:6 „Ježíš jim řekl: „Hleďte se mít na pozoru před kvasem farizeů a saduceů!“
1Kor. 5:6, 7 „….Nevíte, že trocha kvasu všechno prokvasí? Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem…“
 
TENTO PRINCIP PLATÍ DODNES!!!
 
To, že Satan má své lidi i na kazatelnách, vyplývá i z mého komentáře, Tento komentář je součástí mého článku
"A SVEDOU MNOHÉ ..." uveřejněného na GRANOSALIS 
2. 10. 2006 na adrese:
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5669
 
Pokud jde o sbor řízený panem Kvasničkou, s plnou odpovědností říkám:  LÉPE ŽÁDNÝ SBOR, NEŽ TAKOVÝ!!! Existuje-li sbor z Boží vůle, pak si Pán jistě najde lidi, kteří ho budou v Jeho Duchu vést. Sbor řízený panem Kvasničkou se může stát semeništěm bludů a způsobit i rozpad církve!!!
 
 
Myšlenkové působení vidí bratr Alois Adlof takto:
 
Myšlenky jsou květ, skutky jsou ovoce, ale už podle květu poznáme ovoce… Mnohý květ opadne a nenese ovoce. Tak také mnohá myšlenka ve skutek neuzraje, a k tomu máme směřovati, potlačiti každou (moje pozn. špatnou) myšlenku v zárodku. Neboť myšlenky jsou drobné peníze, za které satan vyměňuje hrubé hříchy. A proto potřebí dávati bedlivý pozor na naše myšlenky. Neboť kdo se obírá zlým, málo kdy promluví dobře a sotva kdy učiní dobře….“
 
Alois Adlof: Výklad modlitby Páně. Křesťanský spolek mladíků Praha, 1922, kap. XII., str. 255.  
 
 
 
II) Podivný postoj předsedy Rady Církve bratrské Pavla Černého ThDr. Th.D. v oblasti aktivit kolem dokumentu „Charta Oecumenica.“
 
Jeho aktivitám předcházely velice jeho aktivní ekumenické  aktivity, včetně napsání článku „Historie Evropských ekumenických setkání“ společně s biskupem ŘKC Graubnerem. Dále Pavel Černý dal těmto aktivitám k dispozici lidi, budovu, energie, etc.. Jak je vůbec možné, že tento člověk prosazuje ekuménu jako instituční sjednocení, když v době, těsně před Spasitelovým ukřižováním nebyli Kristovi následovníci rozděleni a církve v dnešním slova smyslu neexistovaly? Spasitel nemohl mít na mysli uskutečňování světských cílů!!! Ve svém níže uvedeném příspěvku jsem již před časem upozorňoval na to, že Spasitel měl na mysli sjednocení každého věřícího s Ním – neboť jen toto spojení nás může přenést ze smrti do života – a to je přece naším cílem!!! PROČ SE PAVEL ČERNÝ PROPŮJČUJE K ŠÍŘENÍ TOHOTO SATANSKÉHO BLUDU?
 
Doplňující informace k vytvoření vlastního názoru:
 
Ekuména – nekonvenční pohled
http://notabene.granosalis.cz//modules.php?name=News&file=article&sid=1052

Charta Oecumenica: Kritická reflexe se zřetelem ke katolickému dogmatu
http://notabene.granosalis.cz//modules.php?name=News&file=article&sid=1071

Kam kráčíš CB? Otazníky nad dokumentem „Charta Oecumenica v diskusi“
http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=6688

F. L. Křesina: Církev, která je jeho tělo a místní sbor v Písmech Nové Smlouvyhttp://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5654

F. L. Křesina: Zpronevěra nauce o církvi a místním sboru
Vesmírný význam oběti Spasitelovy

Pojetí katolické mše

 
 
 

 


http://notabene.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1452&mode=&order=0&hold=0


 
Vážený pane kazateli,

 i když jsem „věčným“ oponentem Ivana Štampacha, musím s ním v otázce církevního majetku souhlasit. Že se církvím stala křivda, je nepochybné. Tuto křivdu ale nelze likvidovat za cenu vzniku křivdy nové – tj. křivdy na národu, protože odškodnění církvím budou platit nevinní – věřící i nevěřící.  A tzv. „obyčejní“ lidé, plní obav z budoucnosti (teď právě ze zvyšování nájemného) se oprávněně ptají: „PROČ MY???
 
Já se ptám: proč oni, ale ne potomci, nebo ideoví následovníci těch, kteří toto způsobili?

 
Lidé obecně argumentují Zákonem o politických stranách č. 15/1990 Sb. který uznává KSČ za legitimní existující politickou stranu, která je právnickou osobou. Nynější KSČM, která převzala majetek strany, by tedy měla převzít i její dluhy vůči národu. Připustíme-li vznik nové křivdy, pak nepůjde o nic menšího, než o uplatnění principu kolektivní viny na národu. Sudetských Němců se zastal Havel – kdo se zastane Čechů? To by mělo ten důsledek, že se církve z národa vydělují a přidružují se k mocným tohoto světa.

 
Pravdu má Ivan Štampach v tom, že takto pojatá restituce je pro církve past. Největší problém ale vidím v tom, že se církve stanou pohoršením a překážkou na cestě ke Kristu. – tímto způsobem doslova mohou odehnat lidi od Krista!!! Jděme mezi lidi a naslouchejme jim, pakliže nám na nich vůbec záleží!

 
Nynější neblahý stav je pevně zakotven v minulosti. Já se ptám: kde byly církve, když tisk již běžně psal o rozkrádání tohoto státu? Jak je možné, že proti tomuto rozkrádání naplno  vystoupil jen „neznaboh“ Petr Cibulka, který tehdy správně tvrdil, že jde o největší dělení majetku od Bílé hory a vyzýval národ k tomu, aby se konečně probudil? 
 
Mám za to, že dřívější mlčení církví došlo dnes konečně odměny.

BA
 
Jestliže nezdravý vývoj křesťanských církví v ČR pokračuje i po pádu totality, znamená to, že příčinou tohoto neblahého  vývoje nebyl komunismus, ale ochota církví s ním spolupracovat, resp. spolupracovat se světem – viz výše uvedené práce br. F. L. Křesiny.  Tím se zřejmě dá např. vysvětlit to, že křesťanské církve nepožadují po viníkovi, tj. komunistech náhradu jimi způsobených škod. Je totiž velice dobře možné, že komunisté stále disponují informacemi, jejichž zveřejnění si křesťanské církve nepřejí, neboť by je u veřejnosti poškodily – tedy pravděpodobně existuje mezi nimi určitá dohoda. Jinak si totiž chování obou subjektů, KSČM na straně jedné a křesťanských církví na straně druhé, nedokážu vysvětlit. To, že odpovědnost za křivdy nechce nést viník, je normální.  Ale to, že křesťanské církve souhlasí s tím, aby toto břímě nesli většinou nevinní a většinou chudí (kterých je nejvíce a na něž budou dopady církevních restitucí nejtvrdší), je velice na pováženou. Církve se tak vůči nim stávají nesolidárními – což je od nich definitivně oddělí. Církve tak ignorují základní Spasitelův zákon:
 
Gal. 6:2 „Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.“
 
Křesťanské církve v ČR po prapory ŘKC a nyní církevních restitucí procházejí složitým procesem transformace v ekonomickou sílu, která od určité fáze tohoto vývoje bude zřejmě na státní moci nezávislá. V každém případě je jasné, že bez vlivu a působení kolosu ŘKC by otázka restitucí vůbec nastolena nebyla.
 
Nesporná genialita a  intelektuální nadřazenost ŘKC nad nekatolickými církvemi je zřejmá z faktu, že si ŘKC nekatolické církve v podstatě koupí – tedy aniž by kromě svého úsilí investovala jedinou korunu!!! Vtažením představitelů nekatolických církví do tohoto procesu došlo k jejich naprosté degradaci na pouhé pasivní účastníky. To má další důsledek v tom, že tím došlo de facto k uznání nadřazenosti ŘKC nad nimi, neboť jen ŘKC budou nakonec nuceni za získané finanční prostředky projevit svou vděčnost. Úspěšně zakončený proces ŘKC a nekatolíky pevně spojí.

Jestliže dříve představovaly nekatolické církve určitou intelektuální a duchovní „alternativu “ k ŘKC, pak vtažením do tohoto procesu bude tato jejich kvalita anulována – dostaly se tak do pasti, z níž již není úniku. Od této chvíle nic již nebrání jejich splynutí s ŘKC, které je již jen otázkou času. S hlediska objektivity musím uznat, že tato akce, její provedení, načasování, etc. byla ŘKC provedena naprosto bezchybně – své nekatolické partnery „přečetli“ skvěle.

Problém vidím tak, že představitelé nekatolických církví, kteří se nechali vtáhnout do tohoto procesu a předem nerozpoznali jeho nebezpečí, jsou jasně nekompetentní a stávají se tak prakticky hrobaři svých církví, za něž mají odpovědnost před Pánem !!!
 
Nyní již až na výjimky neexistuje na české duchovní scéně duchovní síla schopná oponovat ŘKC, kromě několika nezávislých sborů. To, co dnes není zjevné, bude za několik let každému jasné. Prostě ŘKC své partnery přehrála na celé čáře.
 
Závěrem,
Z uvedeného je zřejmé, že plíživá rekatolizace se realizuje mnohými cestami a prostředky. Mezi ně patří i ekuména i církevní restituce. Pokud jde o CB: jsem osobně toho názoru, že pánové Černý i Kvasnička patří mezi hrobaře své církve.
 
BohemianAnonymus