 |
Právě je 549 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116578883
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: starosti a radosti dne pracovního
Vloženo Pondělí, 04. srpen 2008 @ 20:26:47 CEST Vložil: Bolek |
poslal vassil Už od rána jsem nějaký rozhozený, zaspal jsem, tak tak jsem se stihl
navléknout do oblečení a doběhnout na náměstí kde mě spolupracovník
vyzvedává a odváží do práce. Tak se mi dneska nic nechce. Jsem nějaký
znechucený a otupělý. Znaven a zahlcen problémy co se tak nějak
poslední dobou bez zastavení valí. Je toho moc, je to tíha, a já jsem
znaven... Flákám to dnes. Práce stojí, zabíjím čas zahálkou, jsem
podrážděný a vše mě rozčiluje, a co mě to všechno napadá?!...
Přejel jsem pohledem po pracovním stole a mé oči zmerčili obrázek ikony Matky ustavičné pomoci, obrázek Marie s Kristem v náručí. No Ano Bože! Vždyť já na Tebe dnes ani nevzpomněl, já k Tobě nekráčel, já s Tebou nebyl... Jsem tak zatvrzelý... "Otče můj, posvěť se Tvé jméno,..."
Posilněn modlitbou, vrátil jsem se zpět k práci. Podíval jsem se z okna, a uvědomil jsem si, jak je ten den dneska prozářený, krásný...
|
Podobná témata
 |
|
Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pondělí, 04. srpen 2008 @ 20:33:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | no, myslim ze trosku prehanas (teda trosku viac) ale na tom nie je nic zvlastne, to sa vola vizualizacia a nema to s krestanstvom nic spolocne ... :-)))
Skutky apoštolské 17:29 Jsme-li tedy Božími dětmi, nemůžeme si myslet, že božstvo se podobá něčemu, co bylo vyrobeno ze zlata, stříbra nebo z kamene lidskou zručností a důmyslem.
|
|
|
Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 04. srpen 2008 @ 22:14:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Naučit se brát i věci nepříjemné jako součást Božího plánu se světem považuji za obrovskou devizu křesťanství. Je snadné o tom psát, ale vůbec není snadné to prožívat. Daří - li se nám to, život dostává smysl, prosvětluje se a projasňuje. Obrovská krása dobrodružství spolupráce s Bohem.
|
|
|
Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 04. srpen 2008 @ 22:44:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Krásný příklad z praxe o
tom, jak modlitba posiluje. Vassil to ráno nestihnul. Až v práci si
uvědomil, co potřebuje, a hned se pozitivně
změní pohled na svět. Ten obrázek s Ježíškem
mi nevadí. Katolíky snad chápu. Přece se nemodlí k obrázku, ale k Bohu.
Možná ten obrázek je jen takovou pomůckou a upomínkou, nic víc. Já se k Marii nemodlím.
Katolíkům to však nevyčítám. Stejně přece víra a vše míří k Bohu, i když třeba přes Marii.
Rozhodující je cíl. Tradice mohou být různé, cíl jeden. |
|
|
Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Úterý, 05. srpen 2008 @ 09:20:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je správné povzbudit se v mysli. A tady je poznámka o podpoře přes tělo:
je čínká pomůcka pro povzbuzení krevního oběhu. Každá čínská mtod je jemná a působí už tehd, když se s ná začíná:
- palcem prohněme ušné boltce dopředu a dozadu, Přehněmě tekto uši pětkrát. Budeme cítit oživení skryté pod únavou. Pět stačí, ono se to rozproudí potom samo, Nepřehánějme to.
- cvičení Tai-či používají denně miliony Číňanů. Já sice ne, a to ne proto, že jsem tady, ale že to vymysleli čínští starci - důstojníci v důchodu a místo cvičební hole používali meč (zapouzdřený). Cvičili pomalu, ale dobře i ve věku přes 80 let. A teď se říká, že máte v ruce hůl, ale přestavte si, že je to meč...(mně stačí, že je to hůl).
- indický ´pozdrav Slunci´procvičí ohebnost celého těla a to enásilně. Kdo chce vidět postup, uvidí to na této stránce, věnované jednomu maratonu v této disciplině, Tam to rozfázovali (deset posic), ale je to v anglickém jazyku:
http://www.hssus.org/sny/. |
Re: Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Úterý, 05. srpen 2008 @ 11:06:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ano, suhlasim. Okultne metody ktore opisujes maju s vizualizaciou (podla Teba povzbudenim mysle) mnoho spolocne ... |
]
Re: Re: Re: starosti a radosti dne pracovního u klidná mysl (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Úterý, 05. srpen 2008 @ 16:07:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Někteří lidé jsou lekaví a pořád hledají čeho by se měli vystříhat. Obrázek Krista je pro ně ohavnou modlou a masírování ušních boltců pro prokrvení hlavy jsou okultní praktiky asi. |
]
Re: Re: Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Středa, 06. srpen 2008 @ 21:45:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Amen. |
]
|
|
Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 05. srpen 2008 @ 14:41:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Ahoj Vassile,
vypadá a zní to všechno díky tomu závěru, jak to všechno dopadlo, dobře. Podíváme-li se však na onu událost z Boží strany, pak se obávám, že Bůh moc důvodů k radosti neměl. Proč? Protože podnět k obrácení se k Němu nepřišel z ducha, nýbrž skrze modlu. Ohavnou, zavrženíhodnou modlu. 1.Jan 5:21 - Dítky, varujte/chraňte se model. Amen.
Tož tak.
willy |
]
Re: Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 06. srpen 2008 @ 06:38:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Co je ohavného na obrázku malého Ježíška s jeho maminkou
Marií? Pak by všechna umělecká díla starých malířů byla ohavnost.
Ohavnost by byla možná uctívat nějaké zvíře, které s Božími
věcmi nemá nic společného.
Nejsem přímo katolík, ale musím
se těch obyčejných lidí a babiček zastat. Dělali tak celý život a z upřímného
srdce. Vždyť Pán Ježíš i Marie byli
lidé. Lidi snad lze si zobrazit.
Když mi někdo
z mých blízkých zemře, tak se rád podívat na fotku a zavzpomínám
a v duchu s ním hovořím. Podobně tak přece působí obrázek
Madony s
dítětem či ukřižovaného Ježíše. To
přece nemůže být ohavnost. Každý víme, že je to jen obrázek. Tomu se snad lidé
neklaní. Když jdu kolem nějaké kapličky, kde je uvnitř obrázek Marie či Ježíše
anebo sochy, rozhodně neřeknu: „Fuj, to je ohavnost“, ale s určitou úctou si
řeknu, že ten, kdo to maloval a vytvořil, cítil v sobě hlubokou víru a
svoji představu dokázal zvěčnit do svého díla, aby tím pomohl ostatním posílit
jejich víru. V době, kdy lidé
neuměli číst a psát, byl obraz či socha působivým informačním prostředkem.
Jinak by musely být i filmy s tématikou
o Ježíši ohavností a podobně i obrázky v ilustrované Bibli.
Ale přiznávám, že určité formy
model existují a s tím nesouhlasím Je třeba rozeznat, kdy jde o
modlu a kdy ne !!! |
]
Re: Re: Re: starosti a radosti dne pracovního (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 06. srpen 2008 @ 16:18:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je to jednoduché. Modlou se stává cokoli, co si dá člověk na první místo důležitosti v životě, místo Boha.
Pokud není obraz, či socha zrovna kýčem, tak vždycky něco říká - vyjadřuje myšlenku, či připomíná události z Písma, z Ježíšova života, či života svatých. Bez ohledu na to, zda je Ježíš zrovna zobrazen v tyrolském kroji, s pěšinkou na bok a hladce oholen. To všechno mluví jen o autorově vazbě na toto prostředí, ve kterém Ježíš samozřejmě také působí. Je to obrázek vyjadřující vztah, ne historickou přesnost.
|
]
|
|
|
|
