Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Havel.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 325, komentářů celkem: 333118, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 103 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

rudinec
rosmano
Vota
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR
·Vyšlo čtvrté číslo Zpravodaje Bratrské jednoty baptistů
·Prodavači strachu
·Azyl pro čínské křesťany - Příběh Evy
·Ukrajinská pravoslavná církev přestává být podřízena moskevskému patriarchátu
·Trestní oznámení na prof. Piťhu za šíření poplašné zprávy
·Gender mužů žijících v celibátu
·V Rumunsku ztroskotalo referendum o definici rodiny
·Prezident Jižních baptistů: Nerozdělujte se kvůli kalvinismu
·Církevní restituce jako zrcadlo

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 116 038
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět?
Vloženo Pondělí, 26. květen 2008 @ 14:07:03 CEST Vložil: Bolek

Zamyšlení poslal Standa

Osobní svědectví ze života: Pošta pre Teba - pán Josef




Svědectví a výklad podle Písma svatého: Existuje život po životě?


 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Zamyšlení

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 9 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Úterý, 27. květen 2008 @ 06:56:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
I když je to pěkně psané, nejasnosti zůstávají, na příklad ten dualismus. samé dvojice proti sobě (cituji):
…kdo má pravdu, Pán Bůh nebo satan?...
…ale satan v ráji ženu ujišťoval… (teologie dnes ale už vnímá, že to byl had, nejchytřejší zvíře polní, protože satan nebyl polní zvíře, ale duchovní bytost, tedy to on nebyl),
a dále
…a jen když On k nim promluví, tak mohou vstát…smrt je jako přestávka …(to šíří adventisté),
…mrtví …nečeká je žádná odměna (Kazatel)… (Kazatel má materialistické názory z dávné doby, dokonce říká jezme a pijme, vše pomine),
…nemůže se nám zjevovat v podobě ducha… (to odpovídá představě, ale ne skutečnosti),
…nesmrtelná duše…Bible však toto pojetí nezná…(to je toho, co neznala doba před Kristem ! byla to doba značné nedůvěry v duc*****),
…zemře ta duše, která hřeší…(to se týká trestu za hřích a ´duše´ je člověk jako bytost. A co udělá duše, která nehřeší? )



Re: Re: Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: skalaa v Úterý, 27. květen 2008 @ 10:51:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K tej pošte. Aj satan ma svoj system zvadzania ľudi na svoju stranu,on veľmi dobre pozna každy okamih nažho života,len s tym rozdielom že to robi pod ruškom klamstva,ved aj Pismo hovori ,že je klamar od počiatku.Robi to za učelom odvratiť človeka od Krista ako zdroja večneho života.Už v raji satan vyriekol ten veľky klam" Vy nezomriete",a ten klam sa širi celymi dejinami či už špiritizmom,učenim o okamžitom posmrtnom živote a rôznymi lživymi zázrakmi.
 


]


Re: Re: Re: Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 27. květen 2008 @ 11:07:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, jo,

taky jsem si říkal kdysi při čtení Moodyho Života po životě, jestli na konci tunelu je Kristus jako světlo světa nebo za anděla světla přestrojený dábel. Podezřelé mi bylo to, že ti lidé ztratili strach ze smrti, aniž by se znovu narodili z Ducha, aniž by byli spasení, aniž by přešli ze smrti do života a většinou Pána Ježíše ani nezmiňovali, pokud nebyli věřící už předtím. Kdyby se setkali s Pánem Ježíšem, věděli by to a jejich proměna by nebyla změnou vnějšího chování, nýbrž proměnou vnitřní. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: nula v Úterý, 27. květen 2008 @ 15:02:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Někteří viděli své zemřelé blízké z náboženských postav  Ježíše,jiní Mohameda ,další Buddhu většinou podle toho co za života vyznávali .Takový zážitek je také většinou poznamenal vnitřně nikoli jen vnějším chováním.Z toho je patrné,že to na tvé představě narození z Ducha nezávisí.


]


Re: Re: Re: Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Sylfaena v Středa, 28. květen 2008 @ 14:25:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten clovek vubec nemluvil o tom, koho videl, ale o hlase, ktery slysel, a ktery mu neco sdeloval. Co se resi potom, vypovi malokdo, kdyz se vrati zpatky drive, nez to muze zjistit. je dost mozne, ze by si musel vybrat cestu doleva nebo doprava ( uvadi treba svedectvi pana Bostika), kam ty cesty vedou zase nevime. Co se tyce videni Budhu a videni zemrelych pribuznych, taky to nic neresi, kazdy pribeh ma pokracovani, zacatek a konec.


]


Re: Re: Re: Je klinická smrt cestou do jiného života a nebojte se ? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 00:50:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsou lidé, kteří věří Bohu, ale někteří mají přitom od strachu podělané kalhoty a bojí se ďábla, Nic je více nezaměstnává, než strach. I stínu se bojí a u neurčitých okolností zvažují, jestli v tom přece není lest.
Hlavy vzhůru, bázliví ! Pán řekl : já jsem přemohl svět a také ´...Lukáš 10,18 Řekl jim: "Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk.
10,19 Hle, dal jsem vám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele, takže vám v ničem neuškodí....´


]


Re: Miroslavovi - mk (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Standa v Úterý, 27. květen 2008 @ 11:06:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Miroslav:

ale satan v ráji ženu ujišťoval… (teologie dnes ale už vnímá, že to byl had, nejchytřejší zvíře polní, protože satan nebyl polní zvíře, ale duchovní bytost, tedy to on nebyl),

Standa:

Zjevení
12,7 A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem.


12,8 Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi.

12,9 A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.

Zjevení

20,1  Tu jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který má v ruce klíč od propasti a veliký řetěz.

20,2  Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana,

20,3  na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn.

...................................................................................................................................................................................

Miroslav: 

 a dále
…a jen když On k nim promluví, tak mohou vstát…smrt je jako přestávka …(to šíří adventisté),
…mrtví …nečeká je žádná odměna (Kazatel)… (Kazatel má materialistické názory z dávné doby, dokonce říká jezme a pijme, vše pomine),
…nemůže se nám zjevovat v podobě ducha… (to odpovídá představě, ale ne skutečnosti),
…nesmrtelná duše…Bible však toto pojetí nezná…(to je toho, co neznala doba před Kristem ! byla to doba značné nedůvěry v duc*****),
…zemře ta duše, která hřeší…(to se týká trestu za hřích a ´duše´ je člověk jako bytost. A co udělá duše, která nehřeší? )


Standa:

Odpověď na Vaše otázky najdete v této zajímavé a velmi kvalitní studii:


 Podstata smrti

Jestliže je smrt ukončením života, co potom Bible říká o stavu člověka po smrti? Proč je důležité, aby křesťané porozuměli tomuto biblickému učení?

Smrt je spánek. Smrt není naprostým zánikem; je pouze stavem dočasného nevědomí, ve kterém člověk očekává vzkříšení. Bible opakovaně nazývá tento přechodný stav spánkem.

Starý zákon se o smrti Davida, Šalomouna a dalších izraelských a judských králů zmiňuje jako o spánku se svými otci (1Kr 2,10; 11,43; 14,20.31; 15,8; 2Pa 21,1; 26,23; atd., kral.). Job nazývá smrt spánkem (Jb 14,10-12), stejně jako David (Ž 13,4), Jeremiáš (Jr 51,39.57) a Daniel (Dn 12,2).

Nový zákon používá stejný obraz. Když Kristus popisuje stav Jairovy mrtvé dcery, říká, že spí (Mt 9,24; Mk 5,39). O zesnulém Lazarovi mluví stejným způsobem (J 11,11-14). Matouš napsal, že „mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena (Mt 27,52) a ve zprávě o Štěpánově mučednictví Lukáš zaznamenal, že usnul (Sk 7,60, kral.). Petr i Pavel také nazývali smrt spánkem (1K 15,51.52; 1Te 4,13-17; 2Pt 3,4).

Biblická představa smrti jako spánku odpovídá její povaze, jak ukazují následující přirovnání: 1. Ti, kdo spí, jsou ve stavu nevědomí. „Mrtví nevědí zhola nic. (Kaz 9,5) 2. Ve spánku ustává vědomé myšlení. „Jeho duch odchází... tím dnem berou za své jeho plány. (Ž 146,4) 3. Spánkem končí veškerá denní činnost. „Neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš. (Kaz 9,10) 4. Spánek nás odděluje od těch, kdo žijí a od jejich činnosti. „Nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje. (Kaz 9,6b) 5. Normální spánek také ukončuje činnost emocí. „Jak jejich láska tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly. (Kaz 9,6a) 6. Ve spánku lidé nechválí Boha. „Mrtví nechválí už Hospodina. (Ž 115,17) 7. Spánek předpokládá probuzení. „Přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas a vyjdou. (J 5,28.29) (3)

Člověk se vrací do prachu. Aby bylo možné pochopit, co se s člověkem děje v okamžiku smrti, je třeba pochopit, co tvoří lidskou přirozenost. Bible člověka popisuje jako organickou jednotu (viz kapitola 7). Někdy používá slovo duše na označení celého člověka, jindy se vztahuje pouze na nálady a city. Bible však neučí, že se člověk skládá ze dvou oddělených částí. Tělo a duše existují pouze spolu a tvoří nedělitelnou jednotu.

Při stvoření spojení prachu ze země (prvky země) a dechu života vytváří živou bytost nebo duši. Adam nepřijal duši jako oddělenou entitu; on se stal duší živou (Gn 2,7, kral.; viz kapitola 7). Při smrti dochází k opačnému procesu. Prach ze země je bez dechu života mrtvou hmotou nebo mrtvou duší bez jakéhokoli vědomí (Ž 146,4). Prvky, které tvořily tělo, se vrací do země, z níž pochází (Gn 3,19). Duše nemá bez těla žádnou vědomou existenci a žádný biblický text nenaznačuje, že by duše žila po smrti samostatně. Skutečně „duše, která hřeší, ta umře (Ez 18,20).

Příbytek mrtvých. Starý zákon nazývá místo, kam odchází lidé po smrti šeol (hebrejsky) a Nový zákon hades (řečtina). V Písmu většinou znamená šeol prostě hrob. (4) A význam slova hades se velice podobá výrazu šeol. (5)

Všichni mrtví odcházejí na toto místo (Ž 89,49), spravedliví i bezbožní. Jákob řekl: „Já v zármutku sestoupím za synem svým do hrobu [šeol]. (Gn 37,35, kral.) Když země otevřela „svůj chřtán , aby pohltila bezbožného Kóracha a jeho společníky, sestoupili „zaživa do podsvětí [šeol] (Nu 16,30).

Po smrti se celý člověk dostává do šeolu. Když Kristus zemřel, sestoupil do říše smrti (hades), ale při vzkříšení jeho duše říši smrti opustila (hades, Sk 2,27.31 nebo šeol Ž 16,10). Když David děkoval Bohu za uzdravení, potvrdil, že jeho duše byla zachráněna „z podsvětí [šeol] (Ž 30,4).

Hrob není místem vědomí. (6) Protože je smrt spánkem, zůstanou mrtví v hrobě ve stavu nevědomí až do vzkříšení, kdy hrob (hades) vydá své mrtvé (Zj 20,13).

Duch se navrací k Bohu. I když se tělo navrací do prachu, duch se vrací k Bohu. Šalomoun řekl, že při smrti se „prach vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal (Kaz 12,7). To platí o všech lidech, spravedlivých i nespravedlivých.

Mnozí lidé se domnívají, že tento text podává důkaz, že podstata člověka žije i po smrti. V Bibli však ani hebrejský ani řecký výraz pro ducha (ruach a pneuma) nemluví o nějaké rozumové entitě, která by byla schopna vědomé existence mimo tělo. Tyto výrazy spíše znamenají „dech - jiskra života, která je pro život člověka nezbytná, životní princip, jenž dává život zvířatům i lidem (viz kapitola 7). Šalomoun napsal: „Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty... Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací. Kdo ví, zda duch [ruach] lidských synů stoupá vzhůru a duch [ruach] zvířat sestupuje dolů k zemi? (Kaz 3,19-21) Tak podle Šalomouna není při smrti rozdíl mezi duchem člověka a zvířete.

Šalomounův výrok, že duch (ruach) se vrací k Bohu, který ho dal, naznačuje, že to, co se k Bohu navrací je ve skutečnosti princip života, jenž pochází od Boha. Neexistuje žádný náznak, že by duch nebo dech byl vědomou entitou oddělenou od těla. Ruach je možné označit za „dech života , který Bůh vdechl do prvního člověka, aby tak oživil jeho neživé tělo (srov. Gn 2,7).

Soulad v Písmu. Mnoho upřímných křesťanů, kteří nestudovali celé učení Bible o smrti, si neuvědomuje, že smrt je až do vzkříšení spánkem. Domnívají se, že různé oddíly Písma podporují myšlenku, že duch nebo duše mají po smrti vědomou existenci. Pečlivé studium ukazuje, že Bible důsledně učí, že smrt způsobuje konec vědomí. (7)

Spiritismus. Jestliže mrtví naprosto nic nevnímají, s kým nebo s čím komunikují spiritistická média?

Každý poctivý člověk uzná, že přinejmenším část těchto jevů je podvod; ale zbývající část takto nelze vysvětlovat; je tedy jasné, že existuje nějaká nadpřirozená moc, která je spojena se spiritismem. Co v tomto ohledu učí Bible?

1. Základ spiritismu. Spiritismus má svůj původ v první satanově lži Evě - „nikoli, nepropadnete smrti (Gn 3,4). Jeho slova byla prvním kázáním o nesmrtelnosti duše. Dnes, na celém světě, nejrůznější náboženství nevědomky opakují tuto chybu. Pro mnoho lidí Boží rozsudek, že „duše, která hřeší, ta umře (Ez 18,20) byl změněn na výrok: „Duše, i když hřeší, bude žít věčně.

Toto chybné učení o přirozené nesmrtelnosti vedlo k víře v posmrtný život. Jak jsme viděli, takové názory přímo protiřečí tomu, co Bible o této otázce říká. Byly přejaty do křesťanské víry z pohanské filozofie - zvláště od Platóna - během doby onoho velkého odpadnutí (viz kapitola 12). Tato víra se stala převažujícím názorem v křesťanství a je tomu tak dodnes.

Názor, že mrtví mají i po smrti vědomí, připravuje mnoho křesťanů pro přijetí spiritismu. Jestliže mrtví žijí a jsou v přítomnosti Boží, proč by se nemohli vracet na zem jako služební duchové? A jestliže mohou, proč pak nezkusit se s nimi spojit a přijmout jejich radu a vedení, vyhnout se neštěstí nebo přijmout útěchu v zármutku?

Satan a jeho andělé staví na tomto zdůvodnění (Zj 12,4.9) a vytváří tak komunikační prostředek, na základě kterého mohou dosáhnout svého záměru - svést lidi. Prostřednictvím takových prostředků jako spiritistické seance zosobňují milované zesnulé a přinášejí domnělou útěchu a podporu živým. Čas od času předpovídají budoucí události, které když se naplní, jim dodávají věrohodnost. Potom nebezpečné bludy, jenž hlásají, vypadají jako pravé i když protiřečí Bibli a Božímu zákonu. Satan tím, že odstranil bariéry proti zlu, uvolnil cestu pro to, aby vedl lidi od Boha do jisté záhuby.

2. Varování proti spiritismu. Nikdo nemusí být spiritismem sveden. Bible odhaluje, že jeho tvrzení jsou falešná. Jak jsme již viděli, Bible nám říká, že mrtví nevědí nic, že leží v hrobě a nemají vědomí.

Bible také důrazně zakazuje jakýkoli pokus navazovat spojení s mrtvými nebo s duchovním světem. Říká, že lidé, kteří říkají, že mají spojení s mrtvými (jak to dnes tvrdí spiritistická média), komunikují s „dobře známými duchy , kteří jsou „duchové ďábelští . Hospodin řekl, že takové jednání je ohavností a že ti, kteří takto jednají, mají být potrestáni smrtí (Lv 19,31; 20,27; Dt 18,10.11).

Izajáš dobře vystihl pošetilost spiritismu: „Řeknou vám: 'Dotazujte se duchů zemřelých a jasnovidců, kteří sípají a mumlají.' Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Na živé se ptát mrtvých? K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře? (Iz 8,19.20) Skutečně pouze učení Bible může křesťana ochránit před tímto neodolatelným svodem.

3. Projevy spiritismu. Bible zaznamenává mnoho projevů spiritismu - od faraónových kouzelníků a mágů, astrologů a čarodějů Ninive a Babylóna až k čarodějnicím a médiím v Izraeli - všechny je odsuzuje. Jedním z příkladů je seance čarodějnice z Endor, která Saulovi vyvolala ducha, což je příběh, jímž začínala tato kapitola.

Písmo říká: „Doptával se Saul Hospodina, ale Hospodin mu neodpovídal ani skrze sny ani skrze urím ani skrze proroky. (1S 28,6) Bůh tedy neměl nic společného s tím, co se odehrálo v Endor. Saul byl oklamán démonem, který ztělesňoval Samuela; sám tehdy skutečného Samuela vůbec neviděl. I čarodějnice viděla pouze starého muže, zahaleného pláštěm a Saul pouze „poznal nebo usoudil, že je to Samuel (1S 28,14).

Jestliže bychom věřili tomu, že tento duch byl skutečně duch proroka Samuela, museli bychom také uvěřit tomu, že čarodějnice, kouzelníci, černokněžníci, čarodějové, spiritisté nebo média mohou vyvolat spravedlivé mrtvé z místa, kam odešli po své smrti. Museli bychom také věřit tomu, že zbožný Samuel žil v podzemí ve stavu vědomí, protože vystupoval „ze země (1S 28,13).

Tato seance nenaplnila Saula nadějí, ale zoufalstvím. Dalšího dne spáchal sebevraždu (1S 31,4). Přestože údajný Samuel předpověděl, že druhého dne bude Saul a jeho synové u něj (1S 28,19). Jestliže by tento duch mluvil pravdu, museli bychom usoudit, že neposlušný Saul a spravedlivý Samuel přebývají na stejném místě. Místo toho však musíme dojít k závěru, že to byl zlý anděl, kdo při této seanci svedl krále.

4. Poslední svod. Projevy spiritismu v minulosti spadaly do oblasti okultismu, ale v nedávné době na sebe spiritismus vzal „křesťanskou podobu, aby byl sveden i křesťanský svět. Tím, že spiritismus tvrdí, že přijímá Krista a Bibli, stává se velmi nebezpečným nepřítelem věřících. Jeho účinky jsou jemné a svůdné. Spiritismus „Bibli vykládá tak, aby to vyhovovalo nepřerozenému srdci; její svaté a životně důležité pravdy vydává za neúčinné. Mluví o lásce jako o hlavní vlastnosti Boží, avšak snižuje ji na pouhou přecitlivělost, jež téměř nečiní rozdílu mezi dobrem a zlem. Boží spravedlnosti, Božímu odsouzení hříchu a požadavkům svatého zákona Božího nevěnuje pozornost. Učí lid, aby Desatero přikázání pokládal za mrtvou literu. Příjemnými, klamnými pohádkami se zmocňuje smyslů a svádí lidi, aby Bibli jako základ své víry zavrhli. (8)

Tímto způsobem se správné a nesprávné stává relativním a každý člověk, situace nebo kultura se stává měřítkem toho, co je „pravda . V podstatě se tak každý člověk stává bohem a tím se plní satanův slib: „Budete jako bohové. (Gn 3,5, kral.) Před námi je hodina „zkoušky, která přijde na celý svět a prověří obyvatele země (Zj 3,10). Satan, ve svém závěrečném úsilí svést celý svět, použije velká znamení a zázraky. Když Jan mluvil o tomto mistrovském svodu, napsal: „A hle... vystoupili tři nečistí duchové podobní ropuchám. Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha. (Zj 16,13.14; srov. 13,13.14)

Uniknou pouze ti, které zachovává Boží moc, kteří svou mysl posilnili pravdami Bible a přijali ji ve svém životě za jedinou autoritu. Všichni ostatní nebudou mít žádnou ochranu a budou tímto klamem svedeni.

První a druhá smrt. Druhá smrt je konečným trestem pro nekající hříšníky - pro všechny, jejichž jména nejsou zaznamenána v knize života. Tento trest bude vykonán na konci tisíciletí (viz kapitola 26). Po této smrti nebude následovat vzkříšení. Při zničení satana a nespravedlivých bude vymazán hřích a bude odstraněna i samotná smrt (1K 15,26; Zj 20,14; 21,8). Kristus však dává ujištění, že každý, „kdo zvítězí, tomu druhá smrt neublíží (Zj 2,11).

Na základě toho, co Písmo označuje za druhou smrt, můžeme předpokládat, že první smrtí je to, co prožijí všichni jako výsledek Adamova přestoupení, kromě těch, kdo budou proměněni. Je to „obyčejný důsledek degenerativních účinků hříchu na lidstvo . (9)

Vzkříšení

Vzkříšení je „obnova života spojená se skutečnou existencí a povahou; tato obnova následuje po smrti . (10) Protože lidé podléhají smrti, musí existovat vzkříšení, pokud mají po smrti žít. Ve Starém i Novém zákoně vyjadřovali Boží poslové naději ve vzkříšení (Jb 14,13-15; 19,25-29; Ž 49,16; 73,24; Iz 26,19; 1K 15).

Naděje vzkříšení, pro kterou máme spolehlivé důkazy, nás povzbuzuje, že se můžeme těšit na lepší budoucnost, jež nás čeká na druhé straně tohoto světa, ve kterém je smrt údělem všech.

Kristovo vzkříšení. Vzkříšení spravedlivých mrtvých k věčnému životu je úzce spojeno s Kristovým vzkříšením, protože je to vzkříšený Kristus, který nakonec vzkřísí mrtvé (J 5,28.29).

1. Jeho důležitost. Co by se stalo, kdyby Kristus nebyl vzkříšen? Pavel shrnuje důsledky: a) Kázání evangelia by nepřineslo žádný užitek: „Jestliže Kristus nevstal, prázdné je naše kázání. (1K 15,14, Petrů) b) Neexistovalo by odpuštění hříchů: „Nebyl-li Kristus vzkříšen... ještě jste ve svých hříších. (1K 15,17) c) Věřit v Krista by nemělo žádný smysl: „Nebyl-li Kristus vzkříšen, je vaše víra marná. (1K 15,17) d) Nebylo by všeobecné vzkříšení z mrtvých: „Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání? (1K 15,12) e) Neexistovala by naděje po smrti: „Nebyl-li Kristus vzkříšen... jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu. (1K 15,17.18) (11)

2. Tělesné vzkříšení. Kristus, který vyšel z hrobu, byl oním Ježíšem, jenž žil v těle. Nyní má oslavené tělo, ale přesto je to skutečné tělo. Bylo tak skutečné, že si ostatní dokonce ani nevšimli nějakého rozdílu (L 24,13-27; J 20,14-18).

Sám Kristus popřel, že by byl duchem nebo nějakým přízrakem. Svým učedníkům řekl: „Podívejte se na mé ruce a nohy... Dotkněte se a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně. (L 24,39) Aby dokázal, že je skutečně tělesně vzkříšen, v jejich přítomnosti také jedl (L 23,43).

3. Jeho vliv. Kristovo vzkříšení mělo úchvatný vliv na jeho učedníky. Přeměnilo skupinu slabých a ustrašených mužů na odvážné apoštoly, kteří byli ochotni pro svého Pána udělat cokoli (Fp 3,10.11; Sk 4,33). Poslání, které na sebe vzali, otřáslo římskou říší a obrátilo svět vzhůru nohama (Sk 17,6).

„Byla to jistota Kristova vzkříšení, která dala smysl a moc kázání evangelia (srov. Fp 3,10.11). Petr mluví o 'vzkříšení Ježíše Krista', jenž vzbuzuje ve věřících 'živou naději' (1Pt 1,3). Apoštolé se považovali za povolané svědky 'jeho zmrtvýchvstání' (Sk 1,22) a zakládali své učení o vzkříšení Ježíše Krista na mesiášských předpovědích Starého zákona (Sk 2,31). Jejich osobní poznání 'vzkříšení Pána Ježíše' dávalo jejich svědectví 'velkou moc' (Sk 4,33, Žilka). Apoštolé vzbuzovali odpor židovských vůdců, když šli a hlásali 'že v Ježíši je vzkříšení z mrtvých' (Sk 4,33). Když byli obžalováni před veleradou, vyhlásil Pavel, že je 'souzen pro naději ve zmrtvýchvstání' (Sk 23,6; srov. 24,21). Římanům Pavel napsal, že Ježíš Kristus byl 've svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna' (Ř 1,4). Apoštol Pavel vysvětluje, že křesťan křtem svědčí o své víře v Kristovo vzkříšení (Ř 6,4.5). (12)

Dvě vzkříšení. Kristus učil, že existují dvě všeobecná vzkříšení: „vzkříšení k životu pro spravedlivé a „vzkříšení k odsouzení pro nespravedlivé (J 5,28.29; Sk 24,15). Tato vzkříšení od sebe dělí tisíc let (Zj 20,4.5).

1. Vzkříšení k životu. Ti, kdo budou vzkříšeni v prvním vzkříšení jsou „blahoslavení a svatí (Zj 20,6). Nezakusí druhou smrt v hořícím jezeře na konci tisíciletí (Zj 20,14). K tomuto vzkříšení k životu a nesmrtelnosti (J 5,29; 1K 15,52.53) dojde při druhém příchodu (1K 15,22.23; 1Te 4,15-18). Ti, kdo ho prožijí, již nemohou zemřít (L 20,36). Jsou navždy spojeni s Kristem.

Jaké bude vzkříšené tělo? Stejně jako Kristus i vzkříšení svatí budou mít skutečná těla. Kristus vstal jako oslavená bytost, stejně tomu bude i se spravedlivými. Pavel řekl, že Kristus „promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy (Fp 3,21). Nazývá neoslavené tělo 'přirozeným tělem' a neoslavené tělo 'duchovním tělem'; první je smrtelné a porušitelné, druhé nesmrtelné a neporušitelné. Změna smrtelnosti na nesmrtelnost se uskuteční hned při vzkříšení (1K 15,42-54).

2. Vzkříšení k odsouzení. Nespravedliví jsou vzkříšeni při druhém vzkříšení, ke kterému dojde na konci tisíciletí (viz kapitola 26). Toto vzkříšení přejde v poslední soud a odsouzení (J 5,29). Nyní jsou vzkříšeni ti, jejichž jména nejsou zapsána v knize života. Jsou 'uvrženi do hořícího jezera' a zakusí druhou smrt (Zj 20,15.14).

Mohli se vyhnout tomuto tragickému konci. Neomylným jazykem Písma Bůh představuje cestu záchrany: „Obraťte se a odvraťte se ode všech svých nevěrností a vaše nepravost vám nebude k pádu. Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a obnovte své srdce a svého ducha. Proč byste měli zemřít... Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se tedy a budete žít. (Ez 18,30-32)

Kristus zaslibuje, že „kdo zvítězí, tomu druhá smrt neublíží (Zj 2,11). Ti, kteří přijali Ježíše a spasení, které on dává, prožijí při jeho příchodu nepopsatelnou radost. Věčnost budou prožívat v trvalém štěstí se svým Pánem a Spasitelem.


zdroj:   z d e


Další vynikající článek související s duchem, duší, tělem a nesmrtelností duše v těle najdete  -   z d e




]


Re: Re: Miroslavovi - mk (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: nula v Úterý, 27. květen 2008 @ 15:06:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Miroslav:

ale satan v ráji ženu ujišťoval… (teologie dnes ale už vnímá, že to byl had, nejchytřejší zvíře polní, protože satan nebyl polní zvíře, ale duchovní bytost, tedy to on nebyl),---

přesně tak ,navíc mluvil pravdu ,maximálně ho lze podezírat ze škodolibosti



--Standa:

Zjevení...--
 

I tak nelze ztotožnit s hadem coby polním zvířetem z Genesis viz. Gn 3:1 , hadi se vyskytují v Bibli na více místech  


]


Re: Re: Je klinická smrt cestou do jiného života a zpět? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: nula v Úterý, 27. květen 2008 @ 15:08:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě,i když si to mnozí nepřejí a vidět nechtějí i v Bibli je jasně patrný vývoj názorů na posmrtný život od nejstarších částí až po Zjevení 


]


Stránka vygenerována za: 0.22 sekundy