Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Michal.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 9, článků celkem: 16224, komentáře < 7 dní: 392, komentářů celkem: 399134, adminů: 60, uživatelů: 5084  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 33 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109592009
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Chléb náš vezdejší?
Vloženo Středa, 14. květen 2008 @ 13:27:01 CEST Vložil: Olda

Úvod do křesťanství poslal Mikael

Rabínský výrok:

"Kdo má dnes co jíst, ale stará se, co bude jíst zítra, je malověrný (mající malou víru, přesněji malou jistotu)."

Rabínský výrok:

"Kdo má dnes co jíst, ale stará se, co bude jíst zítra, je malověrný (mající malou víru, přesněji malou jistotu)."


11. "Dej nám dnes náš vezdejší (denní, každodenní) chléb,
12. a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům."

Také se v modlitbě Páně modlíte takto (nebo podobně)? Bohužel jde o nesprávný překlad, lépe řečeno o nesprávný výklad. Vždyť proč by nám Pán ukládal, abychom si vypřávali vezdejší, tj. každodenní, obyčejný, dočasný chléb, když o několik veršů dále stojí:

25. "Proto vám říkám: 'Nemějte starost o svůj život, co byste jedli a co pili, ani o své tělo, co byste si oblékali. Není snad život víc než pokrm a tělo víc než oděv?'

A dále:

31. "Nemějte tedy starosti. Neříkejte: 'Co budeme jíst?' nebo 'Co budeme pít?' anebo 'Co si oblečeme?'
32. Všechny tyto věci totiž vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost a toto vše vám bude přidáno." (Mt 6)

  Řecké slovo "epiúsios" v žádném případě neznamená denní, či každodenní (vezdejší). Je odvozené od slova "epiúsa", nadcházející den, zítřek. Například ve starých koptských překladech je jednak "přicházející", jednak "zítřejší" (M. Hájek, Evangelium podle Matouše, str. 147). Je zde tedy použito zcela jednoznačně ve smyslu eschatologickém.

 Novozákoník Souček o této možnosti píše ve svém slovníku k NZ:

  "Jiné možné odvození je od hé epiúsa = následující den, zítřek, popř. přímo od epiénai, tedy "zítřejší", ať už ve smyslu prostém, nebo eschatologickém; toto pojetí, známé některým starocírkevním otcům, se může opírat také o Hieronymovu zprávu, že evangelium Hebrejců v syrském znění mělo v modlitbě Páně machar = zítřek, zítřejší."

Dále píše, že Hieronymus sám odvozoval od hé úsia - podstata, a překládal supersubstantialis - nadpodstatný (Mt 6,11), ale že jazykově je toto odvození od epi + úsia velmi násilné, což podle něho platí i pro jiné pochopení téže etymologické konstrukce, jež také zastávali někteří církevní otcové - potřebný k úsia, t. j. k pozemskému bytí. U Lukáše má Hieronymus v modlitbě Páně kupodivu "quotidianus", každodenní. Zvláštní nedůslednost, která ukazuje jeho tápání. V cyrilo-metodějském překladu je verze "chléb náš 'nastavšajego' dne". V knize D. J. Harringtona "Evangelium podle Matouše" stojí "náš chléb pro nadcházející den". Jan Podmolík, který se pokusil o doslovný pokus NZ (místy je to ovšem doslova hrůza) má "ten chleba náš, ten příští, dej nám dnes". Verzi "zítřejší" plně akceptoval profesor (filologie, filosofie) Milan Machovec (Ježíš pro moderního člověka). Miloslav Hájek (Evangelium podle Matouše, 1995) má k "zítřejší" výhrady, nicméně píše:

"Nejprostší se zdá být odvození adjektiva z pojmu hé epiúsa (tj. hémera) - zítřek (Sk 7,2; 16,11; 21,18). Nepřímo to potvrzuje i zpráva Jeronýmova, podle níž tzv. Hebrejské evangelium četlo machar (zítřek)."

Kde se tedy vzalo ono denní, každodenní (vezdejší)? Pochází ze starých latinských překladů a Vulgaty. Kraličtí ve svých výkladových poznámkách píší o chlebu vezdejším (denním) toto:

 "Je to chléb nám od Tebe z milosti Tvé připravený. Chlebem míní se pak to všechno, čehož k zachování duše i těla potřebujeme, jako jest slovo Boží čisté, kazatelé věrní, svátosti podlé nařízení Kristova nařízené, pokrm, nápoj, oděv, domové a příbytkové, vrchnost dobrá, křesťanská, čeládky věrné a poslušné, časové pohodlní, úrody mírné a povětří zdravé."

Podle mne je však tento výklad v rozporu s Ježíšovým slovem o neusilování ohledně věcí časných. Hebrejské (i aramejské) slovo pro chléb, lechem (lachma) je odvozené od stejného kořene, jako slovo pro moudrost - chochma. Opravdu potřebujeme naší budoucí moudrost už dnes.

  6,30 Řekli mu: "Jaké znamení učiníš, abychom je viděli a zjistotili ti? Co dokážeš?
6,31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: 'Dal jim jíst chléb z Nebe'."
6,32 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, chléb z Nebe vám nedal Mojžíš; pravý chléb z Nebe vám dává můj Otec.
6,33 Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z Nebe a dává život světu."
6,34 Řekli mu: "Pane, dávej nám ten chléb stále!"
6,35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit."

 Pán říká jasně, že o vezdejší chléb usilovat nemáme:

 Jan 6,27
"Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť."

6,47 "Amen, amen, pravím vám, kdo jistotí, má život věčný .
6,48 Já jsem chléb života.
6,49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.
6,50 Toto je chléb, který sestupuje z Nebe: kdo z něho jí, nezemře.
6,51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa."

Sám Pán je ten náš chléb, náš budoucí úděl. Na Jeho příchod s důvěrou čekáme. A přítomnost, slávu i moc budoucího věku můžeme zažívat už dnes:

20. Když se ho pak farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim a řekl: "Boží království nepřijde viditelně.
21. Neřeknou: 'Hle, je zde' anebo 'Hle, je tam.' Neboť hle, Boží království je mezi vámi." (Evangelium podle Lukáše)

 Nebuďme malověrní (malojistotní)! On přece ví, co potřebujeme v tomto věku, a dá nám to i bez prošení, budeme-li vskutku dělat Jeho vůli. Zkuste se modlit takhle:

Otče náš, který jsi v Nebesích, posvěť se Tvé Jméno!
 Přijď Tvé Království. Staň se Tvá Vůle [jako] v Nebi, tak i na Zemi.
 Náš zítřejší chléb nám dej dnes.
 I odpusť nám naše dluhy, jako i my odpouštíme našim dlužníkům.
 A neuveď nás do zkoušky, ale uchovej nás od špatného. [Neboť Tvé je Království, i Moc, i Sláva, do věků.]

 Amen.

"Chléb náš vezdejší?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 7 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Chléb náš vezdejší? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 14. květen 2008 @ 16:04:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Náš zítřejší chléb nám dej dnes.--

v řeckém textu tak i ve Vulgátě se mluví o nadpozemském chlebu, chlebu ve smyslu duchovním ,s fyzickým ať ve zdejším či zítřeším chlebem to nemělo nic společného



--20. Když se ho pak farizeové zeptali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim a řekl: "Boží království nepřijde viditelně.
21. Neřeknou: 'Hle, je zde' anebo 'Hle, je tam.' Neboť hle, Boží království je mezi vámi." (Evangelium podle Lukáše)--
 
řecký text umožňuje i variantu  Boží království je ve vás 



Re: Chléb náš vezdejší? (Skóre: 1)
Vložil: luteran v Čtvrtek, 15. květen 2008 @ 10:55:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
> Podle mne je však tento výklad v rozporu s Ježíšovým slovem o neusilování ohledně věcí časných.

Nemyslím, že tu jde nutně o rozpor. Vždyť v modlitbě Páně o pozemský "chléb" neusiluješ, ale prosíš. Což ukazuje na důvěru v Boha jako toho, který se stará i o tělesné potřeby...

luterán
www.luterani.cz




Re: Re: Chléb náš vezdejší? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Čtvrtek, 15. květen 2008 @ 14:39:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Svým učedníkům řekl: "Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe.


]


Re: Re: Re: Chléb náš vezdejší? (Skóre: 1)
Vložil: luteran v Čtvrtek, 15. květen 2008 @ 15:29:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přesnější by snad byl překlad "nemějte úzkost, netrapte se, neznepokojujte se o život, co budete jíst ..." Což, opakuji, není dle mého názoru v rozporu s tím, že se modlím za to, abych měl dnes co jíst. Spíš to vypovídá o mé důvěře, ne úzkosti. Ano, vím, že se Bůh postará o můj dnešní "chléb", přesto se za něj modlím. Stejně tak vím, že mi odpustí mé hříchy, ale taky se za to modlím... On nečeká s požehnáním, až se o ně pomodlím, ale dává je ze své milosti. Přesto mě zve, abych se pro to vše k Němu modlil.

Co se týče řeckého "epiousios", podle BDAG přicházejí v úvahu až 4 možnosti:

1/ odvozené z "epi" a "ousia" - nutný k bytí, existenci
2/ zpodstatnělé "epi tén ousan" (hémeran) - na jsoucí, současný (den)
3/ odvozené z "epiousa" (hémera) - na následující, zítřejší (den)
4/ odvozené od "epienai" - přicházející, budoucí

luterán
www.luterani.cz


]


Re: Re: Re: Re: Chléb náš vezdejší? (Skóre: 1)
Vložil: Honza-H v Pátek, 16. květen 2008 @ 15:03:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten článek je chvályhodnou úvahou nad smyslem modlitby Páně a snahou o její hlubší pochopení!

Přesto se do příliš komplikovaných úvah prostě zamotává, takže výsledkem je jen klasický zkreslený výklad. Snaží se nesmyslně problematizovat aktuálnost modlitby (žijeme dnes, proč bychom tedy neměli prosit za dnešní věci?). Zdá se, že jako nejvhodnější překlad slova "epiousios" nemá až tolik společného s časem, ale, jak píše i luterán 1/, jde o vyjádření nutnosti, nezbytnosti k životu.

Užitečnější by bylo zamyslet se nad významem slova "chléb". A to nejen ve smyslu pokrmu tělesného. Aramejská podoba prosby v přepisu uvádí slova "Hawvlân lachma d'sûnkanân jaomâna". Slovo "lachma" znamená chléb stejně jako pochopení, moudrost či pomoc. Pátrejme po významu slova "chléb" ve smyslu Ježíšových slov.

`Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´ (Mt 4, 4)

V článku jsou uvedená tato Ježíšova slova:

J 6:51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky.

Ježíš je ten chléb, o který žádáme! Ježíš je živé Boží slovo. Ježíš je ten pokrm, který nás sytí.

Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne. (Jan 6:53-57)

Ježíš je ten pokrm, kterým se chceme sytit, abychom v sobě měli život. Ježíš je pokrm, o který žádáme dnes i zítra.
V té souvislosti by bylo dobré zmínit další Ježíšova slova, pronesená pak při poslední večeři:

Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo." Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. (Mt 26,26-28)

Zde nám Ježíš jasným a konkrétním způsobem ukazuje, jak máme jeho tělo, tento nezbytný chléb, jíst. V širším smyslu se dá modlitba "Otče náš" považovat za prosbu o eucharistii, o svaté přijímání.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Chléb náš vezdejší? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 16. květen 2008 @ 22:08:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--J 6:51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky.

Ježíš je ten chléb, o který žádáme! Ježíš je živé Boží slovo. Ježíš je ten pokrm, který nás sytí.--

Řekl bych nepochopení co je obsaženo v  "já jsem"


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chléb náš vezdejší? (Skóre: 1)
Vložil: Honza-H v Sobota, 17. květen 2008 @ 14:48:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
?? Co nechápeš? :-)


]


Stránka vygenerována za: 0.22 sekundy