poslal ferda Modlitba
časného rána
Když pak hovoří o verších, které se týkají
obzvláště ranních chvil, naráží přímo
na formulaci z Knihy moudrosti, která předepisuje, že Bohu
je třeba děkovat dřív, než vyjde slunce (16,28). Ambrož
má tento komentář: „Bylo by to totiž trapné,
kdyby tě paprsky rodícího se slunce překvapily, jak s
drzou nestoudností odpočíváš na lůžku, a
kdyby ti slunce ranilo ospalé oči, ještě ponořené
do strnulosti.
Je to pro nás obžaloba, když strávíme
tak dlouhý úsek času bez nejmenšího úkonu
zbožnosti a bez nabídky duchovní oběti v prozahálené
noci“ (tamt. s. 303).
Svatý Ambrož pak v rozjímání o
vycházejícím slunci – podobně jak to udělal
v jiném slavném hymnu „za kohoutího zpěvu“
Aeterne rerum conditor, který je také součástí
liturgie hodin – klade nám tuto otázku:
„Nevíš
snad, člověče, že každý den jsi dlužen Bohu za prvotiny
svého srdce a svého hlasu? Žeň zraje každý
den; každý den zraje jeho plod. Utíkej tedy vstříc
slunci, které vychází… Slunce spravedlnosti
chce, abys je předešel, a nečeká nic jiného…
Jestliže předběhneš slunce při vstávání,
obdržíš jako světlo Krista. Právě On bude prvním
světlem, které zazáří ve skrytu tvého
srdce. Bude to právě On, kdo … dá zazářit v
tobě rannímu světlu již v hodinách noci, budeš-li
přemítat o Božích slovech. Zatím co přemítáš,
rozednívá se… Za časného jitra pak pospěš
do chrámu a odevzdej tam jako dar prvotiny své
pobožnosti. A pak, když tě volají úkoly ve světě,
nic ti nezabrání, abys řekl: Horlivější jsou
mé oči než oči noční hlídky, abych rozjímal
o tvém výroku, a s čistým svědomím se
budeš věnovat svým záležitostem. Jak je krásné
začít hymny a písněmi, od blahoslavenství,
která čteš v evangeliu! Jak je blažené, když na
tebe sestoupí a požehná ti slovo Pánovo; když
ty, zatím co opětuješ ve zpěvu Pánovo požehnání,
ujímáš se úkolu praktikovat nějakou ctnost,
chceš-li najít v sobě něco, co ti dá pocit, že sis
zasloužil ono božské požehnání“ (tamt. s.
303.309.311.313).
Přijměme i my výzvu a každé ráno otevřeme
pohled na všední život, na jeho radosti a jeho můry tak, že
vzýváme Boha, aby stál při nás a vedl
nás svým slovem, které vlévá jas a
milost.
***Ferda***
