Grano Salis - V čem je jejich řešení? ... a mlčení

  Řekněme, že se najde 2000 lidí z 10 000 kteří budou mít podobné biblické názory, že "dary Ducha" nepotřebujeme a jiné "necharismatické" a navíc domnělé či skutečné negativní zážitky.

    Podobně se najde 2000 lidí z 10 000 , kteří budou mít negativní zážitky s křesťanským učením. A dokonce i s křesťany samotnými. Pastory, kněžími a já nevím kým, mohli by klidně napsat Skrytou tvář křesťanství a těžko by se řeklo, že "zobecňují" a "nezažili nic z toho, co popisují".

    Někteří lidé odpovídali na otázku, kde je cesta? Ale autoři Skryté tváře se jí vyhli, přestože zde jinak diskutují a přinášejí další věci.

    Domnívám se, že pro autory je ta otázka těžká.

    Kdyby totiž vyznali, že cesta není v opuštění charismatického hnutí jako takového , ale popřípadě jen jakýchsi jeho pokleslejších forem, pak by museli uznat, že existuje přinejmenším jisté jádro, hnutí, které vskutku přišlo od Pána a přineslo církvi třeba více aspekt darů (nejen). Jenže to by pak nesedělo s jejich všeobecnými definicemi a odsudky.A těžko by čelili otázce, proč tedy tak zobecňují a neopraví to.

   Když ale by zase měli vyznat naplno, že charismatické hnutí se má opustit a církve JB a KS i další se mají opustit, protože jsou to "sekty" atd.(či skupiny se sektářskými prvky)  málokdo by je bral vážně, jak říká sama Jakobin. A proto to jen naznačují.

    Asi je těžké diskutovat s lidmi, kteří jsou domněle či skutečně v tom. Zaručuji Vám, že i kdyby přišel Ježíš a jeho učedníci, vymítali by démony, plivali na zem a potírali slepé blátem, vyháněli bičem z chrámu a kázali proti mrtvému náboženství, tak se některé, hlavně veřejné weby zaplní jejich odsudky.

Pravděpodobně by se našli desítky možná stovky z Korinského sboru, kteří by byli umachrovaní a nemravní. Galatští by byli zákoničtí. Další by dokonce opustili Boží přítomnost a byli rozhádaní na skupiny (my-vy) atd.

    Kdyby chtěl někdo rozcupovat Pavla a Pavlovi sbory, třeba jeden z těch, co na ně Pavel "přišel s holí", tak to taky udělá a dokáže. Vždyť Pavel vymítal, mluvil jazyk (byl to charismatik) .

   A co víc, "vydával kohosi satanu", chtěl od svých "poslušnost", dokonce chtěl aby ženy "poslouchaly muže ve všem" a "muži je milovali jako Krisrtus církev". "Vyhrožoval" přijitím s holí a potrestáním viníků. Jak "autoritářský" byl Pavel!

   A co teprve Mojžíš, byl nejpokornější ze všech lidí, ale "osoboval si velká práva", dokonce jeho nejbližší , Áron a Mirjam se proti němu postavili.

    Vždy se najdou lidé, kteří budou proti a budou mít něco proti. Vždyť přece Ježíš sám byl služebníkem Belzebula.

    Je tu ale jedna podstatná otázka.

    Nezávisle na to, zda existuje tisíc pět set nebo dva tisíce negativních forem a příběhů, tu pravdivých tu subjektivně zabarvených nějakou bolestí a afektem, nezávisle na tom všem je otázka, zda Duch Svatý prostě dary dává nebo ne. Jestliže kvůli tomu pak některé nazýváme charismatiky a označujeme to jako zlo nejvyšší, můžeme tím ublížit i Duchu Svatému.

    On přece ten dar dal, aby sloužil, ale my lidem obecně říkáme, že se tomu mají vyhnout!

    Ale dyť oni jsou tak zlí a namyšlení a tak..a tak hrozně uvažovali. No a? Jak to souvisí Duchem Svatým a jeho dary? Ublížil ti on?

    A proto jestliže někoho nazýváme charismatikem , neboť je nositelem darů, pak už z toho důvodu nemůžeme apriori označovat charismatické hnutí za špatné.

   Mohli bychom to udělat tehdy, když

- bychom si byli jisti, že Duch tam nejedná a jsou to všechno jen napodobeniny.

   Měl jsem jednu výhodu, nikdy jsem nepochyboval o Bohu kvůli lidem. Věděl jsem, že jestli je Bůh, tak to, co z něj udělají lidé, třeba i ti, co ho následují, to mi nevadí. Prostě automaticky jsem věděl, že podstatné pro pravdivost nějaké věci není to, co s tím udělají lidé ani jak já to zrovna vnímám.

To platí i na charismatické hnutí a dary. Podstatné je, jestli jsou a máme je používat.

Když jsem položil otázku, jak tedy je užívat správně, ozvalo se druhé základní mlčení, protože i tato otázka je pro autory těžká.

Těžko říct, jak to dělat správně, když jsem nastaven téměř pouze do protisměru. Navíc kdybych začal nějak více mluvit o tom, že opravdu ty dary Ducha máme používat, pak bych mohl sám být označen svými žáky či čtenářů studií za charismatika.

Když byl Ježíš malý, kladl zákoníkům otázky.

Jeho moudrost ho vedla k tomu, že jim položil nějaké otázky, které něco zjevovali.

Dokonce když byl ve službě naplno, kladl lidem i zákoníkům otázky, a někdy se nedočkal odpovědí.

V jeho otázkách totiž bylo něco, co zjevovalo skutečný stav věcí více, než všechny máčky kolem a odpověď na ty otázky pak dávala nějaký jasnější výraz pro celou věc i postoj.

Zjevovala i srdce těch lidí.

Například jim položil otázku, za koho pokládají Jana Křtitele. Oni mu neodpověděli, odkud že má pověření. Kdyby totiž odpověděli, že z nebe, nabízela by se otázka, proč mu neuvěřili, kdyby odpověděli, že z lidí, tak zase by se báli lidu, protože nechtěli v jejich očích vypadat blbě. (alespoň takto nám odhaluje i Písmo)

Ježíš kladl i jiné otázy lidem, neříkal vždy zjevení přímo, ale zjevení bylo v následování těch otázek,( i když byly doby, kdy zjevil věci jasným slovem).

Pro mne osobně mlčení autorů mluví.

Pokoj Vám

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace