Grano Salis - VÝZNAM KNIHY LEVITICUS NEJENOM PRO KŘESŤANA 21. STOLETÍ

Kritická reakce na článek: Co tak asi mohu chtít za svou dceru?

Zdravím Vás, vážení bratři, setry, přátelé, bližní i vzdálení,

uživatel GS Nula nám předložil k diskuzi článek snažící se ukázat zastaralost knihy Leviticus. Není to článek nový, na svém počítači jsem našel svou reakci již z roku 2004. Pro nás ať je to tedy příležitost zamyslet se nad touto knihou, nad tím, co říká nám a co si z ní můžeme vzít.

Abychom však mohli porozumět této knize, musíme si v prní řadě ukázat na její teologický kontext. Na postavení, jaké mají knihy Mojžíšovi v křesťanské Bibli. Jako vodítko nám poslouží následující čtyři verše:

1) Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. (Mt 5, 17)

2) Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům ... Já však vám pravím (Mt 5, 21n)3)

3) Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem - i když sám pod zákonem nejsem. (1 Kor 9, 20)

4) Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona - i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus. (1 Kor 9, 21)

Jistě, našli bychom verše další. Tyto čtyři citáty však můžeme použít jako rámec. Ve verši 1) Kristus říká, že Zíkon nepřišel zrušit, ale naplnit. To znamená, že Zákon platí dále. Kristus prohlašuje i ten nejmenší příkazeček za příkaz od Boha, který ve svém obsahu platí. Ale dále také říká, že On a Jeho Obět, jsou naplněním Zákona. Každá oběť, kterou Bůh vyžaduje v Mojžíšovém Zákoně, kařdá oběť zápalná i děkovná, každá oběť býčka, kozla, holubičky, nebo beránka, je stále Bohem vyžadována, ale je naplněna, obsažena v oběti Kristově,

Přicházíme k verši 2). V citaci jedna Kristus říká, že Zákon není zrušen, ale naplněn. Ve verši dvě však ukazuje, že Bůh po nás žádá něco jiného než po židech staré smlouvy. Zákon ve svém obsahu platí, ale má být naplněn jinou cestou, jiným způsobem. Platí obsah, ale paragrafy jsou jiné. Tím, že následujeme Krista a jeho přikázání, naplňujeme Zákon, neboť Kristus je naplněním Zákona. I to nejmenší přikázání starého zákona je obsaženo v Zákoně Novém.

Ve verši 3) Pavel říká, že není pod Zákonem. Není pod starou smlouvou. Hlásí se k verši 2a). Stará smlouva, starý zákon, byl řečený otcům, ve své vnější, formální, paragrafové podobě již neplatí pro křesťana smlouvy Nové. Ale ani tento křesťan není bez zákona, nýbrž jeho zákonem je Kristus. Právě ten Kristus, který ve verši jedna říká, že Smlouva není zrušena, ale naplněna a ve verši dva říká, že Bůh žádá po křesťanech něco jiného než po židech. Obsahově dodržujeme tentýž zákon jiným způsobem, jinou cestou. Ve verši 4) Pavel tedy odkazuje k větě 2b).

Ukažme si to na konkrétních příkladech. Článek, který budeme blíže rozebírat, se nazývá: Co tak asi mohu chtít za svou dceru?
Dr. Laura Schlesingerova je rozhlasovou moderatorkou v USA a posluchacum, kteri ji zatelefonuji do jeji show, udeluje rady. Pred nedavnem prohlasila, ze se jako dbala krestanka nemuze za zadnych okolnosti priznive stavet k homosexualite, protoze ta je podle Treti knihy Mojzisovy (Leviticus 18,22) ohavnosti.
Nasledujici text je otevreny dopis jednoho obcana Spojenych statu dr. Schlesingerove, uverejneny na Internetu.
Draha pani doktorko!
Ze srdce Vam dekuji, ze vynakladate tolik obetaveho usili, abyste lidem priblizila Bozi zakony. Leccemus jsem se diky Vasemu vysilani naucil a o toto poznani se snazim podilet s co nejvetsim poctem lidi. Napriklad, když se nekdo pokousi obhajovat sve homosexualni chovani, pripomenu mu proste Treti nihu Mojzisovu (Leviticus 18,22), kde jasne stoji, ze jde o ohavnost. A basta fidli.
V úvodu máme vysvětlenu motivaci, s jakou byl tento článek napsán. Měl obhájit homosexuální jednání s odkazem, že kniha Leviticus je zastaralá a nehodí se do dnešní společnosti. Naproti tomu Bible řiká, že starý zákon ve svém obsahu platí i pro křesťana 21. století. Dříve pomine nebe a země než jedinné písmenko. Dříve se zneplatní vesmír a zeměkoule, fyzikální zákony, než zákon Boží.

Jenze od Vas jeste potrebuji poradit ohledne nekolika specialnich zakonu a zpusobu, jak je dodrzovat.
Za prve: Kdyz u oltare obetuji byka jako zapalnou obet, vim, ze je to liba vune pro Hospodina (Leviticus 1,9). Problemem jsou moji sousede. Tvrdi, ze je to neliba vune pro ne. Mam je odrovnat?
V Kristově oběti jsou obsaženy všechny oběti vyžadované starým zákonem. Křesťané již u oltáře neobětují býka jako zápalnou obět, ale tuto obět přináší v Kristově kříži. Křes´tan přijímající Kristovu Oběť přináší i oběť zápalnou vyžadovanou Leviticem. Rohlík se dá koupit dvoukorunou, ale také šekem na milion dolarů s tím, že zbytek je dýžko. Stejně jako je pětikoruna obsažena v šeku na milion dolarů, tudíž si tímto šekem můžeme koupit i rohlík, je obsažena oběť býka v oběti Kristově. O pomstě viz dále

Za druhe: Rad bych prodal svou dceru do otroctvi, jak to dovoluje Druha kniha Mojzisova (Exodus 21,7). Jakou primerenou cenu bych dnes podle Vaseho nazoru mel za ni chtit?
Exodus 21 toto nedovoluje. Je mnoho politických zřízení. Ale Písmo není korán. Bibli nejde o pozemské politické osvobození. Bibli jde o mnohem více: O osvobození z otroctví duchovního. Bibl nepovoluje prodání dcery do otroctví, jenom zde píše, že se to obecně děje a že se s touto ženou má pak zacházet jinak, než s běžnými otroky. Podobně lze třeba i tvrdit, že exodus v té samé kapitole ve verši 14 povoluje lstivě zavraždit svého bližního.

Za treti: Vim, ze se nesmim dotknout zadne zeny, je-li ve stavu
menstruacni necistoty (Leviticus 15,19-24). Problem je v tom, jak se to o ni dovedet. Zkousel jsem se ptat, ale vetsina zen reaguje na dotaz podrazdene.
Kultická nečistota chráni jak společenství, tak jednotlivce, před nákazou jak fyzickou, tak i morální. Pouštní židé neznali vložky, tampony, neměli mýdlo, voda byla vzácná. Toto musíme mít na mysli, když uvažujeme o knize Leviticus. Zde se jedna o hygienické opatření. Na hygienu je třeba dbát i v jednadvacátém století.

Ale tu konkrétně jde i o více. Ženy jsou slabší než muži. V silně patriarchální společnosti neměly taková práva, jako ve společnosti naší. Některým ženám není příjemná pozornost muže v oněch dnech. Toto ustanovení mělo ženu chránit před nežádoucím projevem sexuálního vzrušení muže.

Za ctvrte: Leviticus 24,44 ustanovuje, ze mohu vlastnit otroky, muze i zeny, ziskam-li si je ze sousednich narodu. Jeden pritel ma za to, ze se to vztahuje na Mexicany, ale na Kanadany ne. Proc nesmim vlastnit Kanadany?
K otroctví viz výše. Bible není o útlaku politickém, ale duchovním.Neříká, že to či ono politické zřízení je dobré nebo špatné, ale popisuje jej. Osvobození z duchovního podrůčí je důležitější, než z podrůčí politického.

Musíme si uvědomit jednu věc: Podle Bible jsme v otroctví všichni. V otroctví smrti, hříchu a satana. Obdobně jako byli židé v otroctví egyptském. Z tohoto otroctví jsme byli vykoupení, bylo za nás zaplaceno, krví a životem Ježíše Krista. Když v SZ čteme o otroctví, pak my se nemáme ztotožňovat s otrokáři, ale s otroky. Náš otrokář je satan a ten s námi může zacházet tak, jak to čteme v Zákoně, není li za nás zaplaceno výkupné. Jestliže je za nás zaplaceno, pak platí tento verš: 25,42 Jsou to přece moji služebníci, které jsem vyvedl z egyptské země, nesmějí být prodáváni jako otroci. Otroctví je nám na připomínku. Mimochodem, Leviticus 24 kapitola nemá 44 veršů.

Za pate: Mam souseda, ktery o sobotach vzdycky pracuje. Exodus 35,2 jasne stanovi, ze musi zemrit. Znamena to pro me moralni zavazek, abych ho vlastnorucne usmrtil?
Řekli jsme si již, že Bůh po křesťanech vyžaduje něco jiného než po židech Staré smlouvy. Židé měli být obrazem Bož spravedlnosti, proto je v Zákoně takový důraz na Oko za oko, zub za zub. My křesťané, však máme být obrazem Boží Lásky, Boží Milosti.

Podívejme se v této souvislosti na jeden známý příběh. Je uveden v evangeliu Janově. Dav jednou přstihl ženu při cizoložství a předvedl ji k Ježíšovi. Odehrál se tento rozhovor:

8,4 a řeknou mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.
8,5 V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?"
8,7 Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!"

Všimněme si, co Ježíš neříká. Ježíš neříká, že Mojžíšův příkaz je zrušený nebo zastaralý, neříká, že se ta žena nemá kamenovat, že si takovýto trest nezaslouží, že je to nelidské či nespravedlivé. On říká něc jiného. On říká, že člověk sám od sebe nemá právo druhého soudit, neboť sám je pro své hříchy odsouzen. Tato myšlenka se jako červená nit vine Novým Zákonem. Křesťan nemá sám soudit, odplácet, ale má nechat místo pro soud, odplatu Boží. Křes´tan má odpouštět stejně jako Kristus vymohl odpuštění jemu.

Podívejme se ještě na jedno podobenství:

18,23 "S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty do svých služebníků.
18,24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven.
18,25 Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu.
18,26 Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: 'Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!'
18,27 Pán se ustrnul na oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.
18,28 Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: 'Zaplať mi, co jsi dlužen!'
18,29 Jeho spolusluženík mu padl k nohám a prosil ho: 'Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!'
18,30 On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
18,31 Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo.
18,32 Tu ho pán zavolal a řekl mu: 'Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mne prosil;
18,33 neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?'
18,34 A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh.

Z Matoušova evangelia.

Onen služebník neudělal nic nezákonného. Vyžadoval peníze, na jaké měl nárok. Zákonný. Avšak člověk nemůže druhého odsuzovat podle zákona, podle kterého je sám odsouzený. Podle Zákona jsme odsouzeni všichni, nebudeme li činit pokání, všichni zahyneme.

Tedy neusmrcovat, čekat, až Bůh usmrtí sám. A prosit za odpuštění a obrácení, své i svého souseda.

Za seste: Jeden muj pritel si mysli, ze i kdyz pojidani vseho, co nemá ploutve a supiny, jako musli a humru (Leviticus 11,10) je prezentovano jako hodne opovrzeni, je to ohavnost mensi nez homosexualita. Mne se to ale tak nejevi. Muzete mi to nejak vic objasnit?
Oddělení čistého od nečistého mělo židům připomínat jejich vlastní oddělení pro službu Pánu. Pojidání nečistých věcí je tedy něco jako zrada na Božím povolání, oddělení a posvěcení.

Za sedme: Leviticus 21,20 pravi, ze se nesmim priblizit k hospodinovu oltari, jsou-li me oci stizeny nejakou nemoci. Priznavam, ze nosim bryle na cteni. Musi muj zrak byt dokonaly, anebo se na tohle da pouzit nejaka obezlicka?

Tu se jedná o tělesnou nedokonalost, o tělesnou hřísnost, do které jsme byli všichni vrženi skrze Adamův pád. Je to opět Kristova oběť, která i toto očistila před Pánem. Viz Izajáš, 52 kapitola. Takže opět, díky Kristovi oběti můžeme předstupovat před Hospodinův Oltář směle jako Boží děti.

Za osme: Vetsina mych muzskych pratel si dava strihat vlasy i pristrihovat vousy, prestoze to Leviticus 19,27 jednoznacne zakazuje. Jakou smrti mají sejit?
O tom rozhodne Bůh, neboť: Jeho je pomsta, On odplatí.

Za devate: Podle Leviticu 11,6-8 vim, ze dotknu-li se kuze mrtveho vepre, budu necisty. Smim doufam hrat kopanou micem z veprovice, kdyz si navleknu rukavice?
Míč z vepřovice je již chemicky a průmyslově zpracován, takže bez obav buď strážcem branky.

Za desate: Stryc ma statek. Provinuje se proti Leviticu 19,19, protoze osiva totez pole dvojim druhem semene. Navic nosi jeho zena saty utkane z dvojiho druhu vlaken (bavlna + polyester). On nadto casto zloreci a rouha se. Je opravdu zapotrebi te namahy se svolanim cele vesnice, abychom je ukamenovali (viz Leviticus 24,10-16)? Nestaci, kdyz je formou drobneho rodinneho obradu upalime, jako se to dela s temi, kdo se vyspi s tchyni (Leviticus 20,14)?
Pomsta je Džob Boží, nechť On rozhodne.

Vim, ze jste se vsemi temito vecmi podrobne zabyvala a tak jsem pln duvery, ze nam budete moci byt napomocna. A jeste jednou mockrat dekujeme za to, jak nam pripominate nemenne a vecne Bozi slovo.

S obdivem Vas oddany ucednik a fanousek Jake

Rádo se stalo.

S pozdravem VM.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace