Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Hedvika.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 298, komentářů celkem: 333147, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 100 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

Willy
rosmano
wollek
timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Starý kněz sám proti totalitě
·Genesis 2018 – průzkum mezi křesťany
·Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR
·Vyšlo čtvrté číslo Zpravodaje Bratrské jednoty baptistů
·Prodavači strachu
·Azyl pro čínské křesťany - Příběh Evy
·Ukrajinská pravoslavná církev přestává být podřízena moskevskému patriarchátu
·Trestní oznámení na prof. Piťhu za šíření poplašné zprávy
·Gender mužů žijících v celibátu
·V Rumunsku ztroskotalo referendum o definici rodiny

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 131 223
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Kontrasty: Křesťanská pravice ve světě a u nás
Vloženo Úterý, 03. červenec 2007 @ 08:02:50 CEST Vložil: bolek

Společnost poslal lutrik

Neokonzervativní „myšlenkové tanky“ a křesťanská pravice ve světě a u nás

V minulém čísle časopisu HSSLB (Člověk člověku, lidé lidem číslo 11) vyplynuly na povrch zajímavé, někdy až překvapivé souvislosti mezi politikou současného amerického prezidenta G. W. Bushe, opírající se o ideovou „produkci“ četných neokonzervativních expertních týmů, tak zvaných myšlenkových tanků - think tanks a názory americké křesťanské či náboženské pravice, reprezentované zejména Křesťanskou koalicí a Morální většinou (viz článek G. Bush, křesťanství a apokalypsa). Základem je zde spojování křesťanské víry s nenáboženskou ideologií konservatismu či neokonservatismu na bázi údajně společné úcty k individuálně svobodě (svobodě jednotlivce), k instituci soukromého vlastnictví a k panství práva (existenci právního státu) jakožto neodmyslitelným východiskům formování žádoucího společenského a hospodářského řádu.


Tento postoj (přístup) je podle mého názoru jistě velmi prospěšný pro ideologii konservatismu (neokonservatismu), nikoliv již pro křesťanskou víru. Umožňuje totiž přežití či dokonce šíření konzervativní (neokonzervativní) ideologie v křesťanském prostředí, žívá křesťanská zvěst je tím však umrtvována. Zkrátka pak přichází např. evangelijní kritika bohatých (Lukáš 6, 24-25; Jakub 2,6), starozákonní zákaz lichvy a úroku (Exodus 22,24; Leviticus 25, 36-37; Přísloví 28,8), novozákonní myšlenka společného vlastnictví (Skutky apoštolů 2, 44-45; Skutky apoštolů 4,32), biblický požadavek přerozdělování (Lukáš 3, 11; 2. Korintským 8,14), idea skromnosti či sebeomezování (1. Timoteovi 6,8-10), postulát práce podle schopností (Lukáš 12,48), příkaz získávání prostředků na živobytí prací vlastních rukou (Jeremiáš 34,9b; 2. Tesalonickým 3, 10-12) či výzvy k nenásilí (Exodus 20,13; Římanům 12, 17-21).

Navíc podle mne „konzervativní“ křesťanství vykazuje rysy, které kritizoval Ježíš u židovských zákoníků. Přesně tak, jak je psáno: „I vám zákoníkům běda! Zatěžujete lidi břemeny, které nemohou unést, a sami se těch břemen nedotknete ani prstem.“ (Lukáš 11,46). A tak kupř. společenský systém založený na soukromém vlastnictví a tržní konkurenci si často vynucuje, aby muži pracovali daleko od svých milovaných žen. Lidé prostě musejí jít za prací, protože práce nejde za lidmi, jak to bylo za socialismu, byť tzv. reálného. To jistě vytváří příhodné podmínky pro manželkou nevěru, která je pak oblíbeným předmětem kritiky konzervatistů obecně a konzervativních křesťanů zvláště, a to v USA i u nás.

Konzervativní a neokonzervativní „myšlenkové tanky“ v USA a v Evropě

Americká konzervativní pravice nastoupila svůj pochod vzdělávacími a výzkumnými institucemi zhruba před sedmdesáti léty (historik Paul Kennedy v rozhovoru pro německý časopis Stern, otištěno 3. dubna 2003). Představitelé konzervativní pravice tehdy zjistili, že existují pouze levicové (liberální) think tanks a proto se rozhodli založit vlastní „myšlenkové tanky“: Cato Institute a American Enterprise Institute (AEI). Např. AEI byl založen v roce 1943 osobami, kteří byli v ostré opozici vůči Rooseveltově politice Nového údělu. V roce 1973 vzniká Haritage Foundation, nadace považovaná za nejdůležitější myšlenkový trust v období Reaganovy vlády (1981 - 1988), v roce 1978 pak Manhattan Institute for Policy Research, zaměřený na tvrdou kritiku vládních programů. V čele Manhattan Institute for Policy Research stanul William Casey, který se později stal ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA). Financování těchto „nestátních, neziskových“ institutů, ústavů a společností pak zajišťovala řada fondů a nadací - např. Foundation for Economic Education, Foundation Olin či Bradley Foundation. Tyto fondy a nadace jsou těsně spojeny s bohatými rodinnými podniky typu Coors (pivovarnictví), Scaife, Melon (ocelářství) či Olin (chemie).

Mimo území USA se stala „druhou vlastí“ neokonzervativních think tanks a jejich institucí Velká Británie v době vlády Margaret Thatcherové (1979 - 1990). A tak zde působí tyto instituce : Centre for Policy Studies, Institute of Economic Affairs (vydává známé periodikum konzervativních ekonomů Who´s Who) a Adam Smith Institute (blíže viz článek Martina Hekrdly „Myšlenkové tanky na konci dějin“, Právo, 23. 9. 1998).
V pevninské Evropě potom působí zejména Société du Mont Pelerin (Montpelerinská společnost), založená v dubnu 1947 ve švýcarském Montreaux. Do současnosti se konalo několik desítek setkání členů této společnosti, pokaždé v jiném evropském městě (Cannes, Vídeň). První setkání Montpelerinské společnosti financoval Fond Williama Volkera - William Volker Fund. Koncem devadesátých let se zúčastnil setkání této společnosti v USA i náš současný prezident Václav Klaus, mimo jiné autor knihy „Obhajoba zapomenutých myšlenek“ (samozřejmě konzervativních myšlenek).

Křesťanská pravice v České republice

Samozřejmě žel i u nás máme křesťanskou pravici a neokonzervativní think tanks. Křesťanská pravice se v první řadě koncentruje v etablovaných politických stranách. V ODA působilo konzervativně - katolické křídlo Daniela Kroupy. V KDU - ČSL pak aktivně působí katolicko - konzervativní křídlo Jana Kasala, z jehož středu vyšel i nový předseda této strany Miroslav Kalousek. Kromě parlamentní KDU-ČSL vyvíjejí činnost ještě další dvě méně významné křesťansky orientované strany: Konzervativní strana (tato strana se neúčastní voleb) a strana Volba pro budoucnost, která vykazuje minimální preference. Volbu pro budoucnost však v posledních parlamentních volbách podpořila řada osobností z evangelikálních církví (např. Dan Drápal, tehdejší senior Křesťanského společenství Praha).
Někteří evangelikálové působili i ve větších pravicových stranách - kupř. Marian Bielesz, člen sboru Apoštolské církve v Českém Těšíně, byl zvolen do Poslanecké sněmovny za Unii svobody. Nedávno ovšem tuto stranu opustil (spolu s poslancem Tomášem Vrbíkem), čímž nemalou měrou ohrožuje stabilitu současné vládní koalice ČSSD, KDU - ČSL a US - DEU). Naopak členem US - DEU se stal známý evangelický farář Svatopluk Karásek, jelikož však již předtím byl jako nezávislý členem parlamentního klubu US - DEU, nedošlo tím k posílení vládní většiny v Poslanecké sněmovně. Známou osobností je rovněž David Floryk, člen Křesťanského společenství Ostrava, který je předsedou Konzervativního klubu v Ostravě a členem socio - politické komise Daniel při České evangelikální (dříve evangelické) alianci. David Floryk se letos mimo jiné velice angažoval v kampani proti záměru výstavby muslimské mešity v Orlové. Naopak skoro v ilegalitě pak má působit údajná skupina fundamentalistických křesťanů Křesťané pro NATO, o které se zmiňuje např. časopis Týden (viz Týden č. 49/2002, str. 26).

Postoje české křesťanské pravice v mnohém připomínají postoje americké křesťanské pravice. A tak česká křesťanská pravice velmi bojovně vystupuje proti potratům, usiluje o zpřísnění trestního řádu (ve smyslu zavedení zásady „třikrát a dost“ a často i obnovy trestu smrti, také se zde ozývá volání po „tvrdší“ čili represivnější protidrogové politice), zaujímá vyhraněné filosemitské postoje (podpora Izraele a kritika Palestinců) a vyjadřuje podporu „protiteroristickému“ tažení amerického prezidenta G. W. Bushe. Její domácí specialitou je pak kritika Benešových dekretů a silná angažovanost na poli „usmiřování“ s Němci (ve smyslu české omluvy za odsun a patřičné kompenzace skutečných či domnělých křivd). Evangelikální křesťané se pak ještě vyznačují značně kritickými postoji k Evropské unii.

Konzervativní a neokonzervativní think tanks v České republice

Neokonzervativní (či neoliberální) „myšlenkové tanky“ působí u nás hlavně na bázi „nestátních, neziskových“ organizací, financovaných z vlastních zdrojů, pocházejících z výsledků vlastní činnosti, z darů jednotlivců a soukromých organizací a z udělovaných grantů. Think tanks přitom často mají podobu občanských sdružení a snaží se prokazovat příbuznost křesťanských a konzervativních hodnot. Z tohoto hlediska nutno v první řadě jmenovat Občanský institut (OI), založený v roce 1991. Tento institut je institucí liberálně-konzervativního zaměření, která mimo pořádání přednášek, besed, seminářů a konferencí k aktuálním veřejně-politickým tématům publikuje rovněž překlady i vlastní práce domácích, konzervativně zaměřených autorů. Mezi čelné představitele OI patří zejména Michal Semín a Roman Joch. Ze zahraničních osobností konzervativního zaměření spolupracuje Občanský institut např. s Michaelem Novakem, Rogerem Scrutonem či Emmettem Tyrrellem, juniorem. Z domácích osobností pak např. s Tomášem Ježkem, Jiřím Skalickým či Stanislavem Novotným (ředitelem České křesťanské akademie).
Následuje Liberální institut (LI), působící již od roku 1990. Společným znakem všech jeho projektů a programů je respekt k principům klasického liberalismu. Liberální institut mimo jiné pořádá DDS čili Den daňové svobody (zatím poslední DDS proběhl dne 12. 6. 2003). Představitelé tohoto institutu se koncem minulého roku prosadili do vedení Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, což vedlo k řadě personálních změn na této fakultě (viz ekonomická příloha Lidových novin ze dne 13. 2. 2004).
V roce 1998 vzniklo jako občanské sdružení Centrum pro politiku a ekonomiku (CEP) - institut pro ekonomická a politická studia, jehož cílem je šíření idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství a podpora myšlenek velkých osobností liberálního myšlení. Ve správní radě CEPu působí či působili takové vlivné osobnosti české pravice jako Václav Klaus, Richard Salzmann, Karel Steigerwald či Jiří Weigl (dnes kancléř prezidenta V. Klause). Od roku 1999 pak působí jako think tanks skupiny členů ODS Sdružení pro celoživotní vzdělávání a rozvoj CEVRO - Liberálně - konzervativní akademie, a to v čele s Ivanem Langrem jako předsedou správní rady. Časopis CEVRO vychází od roku 2001, od ledna 2003 jako měsíčník.
V jihomoravském Brně zase působí liberálně - konzervativní Institut Karla Havlíčka Borovského (IKHB), který vydává Spektrum - časopis pro veřejné otázky, jehož redakci tvoří Radim Valenčík mladší a Milan J. Hamerský (bývalý vydavatel pravicového „nezávislého“ čtrnáctideníku RES PUBLICA). IKHB uděluje jednak Cenu Karla Havlíčka Borovského (s cílem podpořit občanské postoje při ochraně svobod a práv občanů), jednak Anticenu Klementa Gottwalda (s cílem upozornit na nebezpečné útoky na svobodu a práva občanů). Tento institut se také podílí - spolu s Konzervativním klubem v Ostravě, Junior klubem křesťanských demokratů (jde o mládežnickou odnož KDU-ČSL), Mladými konzervativci a Nakladatelstvím Aleš Čeněk - na distribuci studentských novin AGORA, vydávaných občanským sdružením CIVITAS.

Centrum pro politiku a ekonomiku vydává (od září 2002) svůj CEP - Newsletter a člen CEPu Petr Mach k tomu ještě vydává měsíčník pro svobodu jednotlivce Laissez - Faire. K tradici laissez - faire (tj. liberalismu) se hlásí rovněž časopis Terra Libera, který je ideově a personálně spjat s Liberálním institutem. Časopis je ovšem vydáván společností Terra Libera a jeho vydávání není povoleno ani schváleno žádnou státní institucí. Mladí konzervativní pak vydávají Pravý uhel - časopis pro konzervativní a liberální myšlení a také časopis Pražského klubu Mladých konzervativců Portál - bránu k vytříbenému myšlení. Vesměs konzervativní názory šíří rovněž studentský list Babylon, vydávaný Studentským spolkem Babylon. Zejména časopisy, listy či noviny AGORA, Babylon, Laissez - Faire, Terra Libera, Pravý úhel a Portál se pravidelně objevují na našich vysokých školách a tak se plně potvrzuje postřeh Paula Kennedyho (viz výše citovaný rozhovor pro časopis Stern), že konzervativci se protahují univerzitami a vychovávají si mladé konzervativce.
Soudím, že podobně aktivní by měly být i naše skupiny levicových křesťanů a české levicové síly vůbec. Boj o myšlení („hlavy“) lidí nelze nijak podceňovat. To proto, že neoliberalismus (neokonservatismus) má v mnohém charakter víry - zde víry v moc peněz a finančního kapitálu, víry v blahodárnost trhu, víry v prospěšnost soukromého vlastnictví, víry v účelnost ziskové motivace atp. A jak upozorňuje člen berlínské komunity Hendrik - Kraemer - Haus Giselher Hickel, tuto falešnou víru sdílejí i mnozí postižení, poražení v globální konkurenci (viz Poznámky k otázkám míru a spravedlnosti, č. 3/2004 str. 8 - 9). A to je nejen nezbytné, ale i možné změnit. A když se moci kapitálu odejme její kouzlo, tak to je počátek jejího konce. A současně počátek opravdu „jiného světa“.


Časopis HSSLB č.12/2004


 
Příbuzné odkazy
· Více Společnost
· Novinky od bolek


Nejčtenější článek Společnost:
Svět tajných (uzavřených) společností


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 2
Hlasů: 3


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Společnost

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Křesťanská pravice ve světě a u nás" | Přihlásit/Vytvořit účet | 9 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Křesťanská pravice ve světě a u nás (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Eleazar v Úterý, 03. červenec 2007 @ 08:42:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
citace:
Umožňuje totiž přežití či dokonce šíření konzervativní (neokonzervativní) ideologie v křesťanském prostředí, žívá křesťanská zvěst je tím však umrtvována. Zkrátka pak přichází např. evangelijní kritika bohatých (Lukáš 6, 24-25; Jakub 2,6), starozákonní zákaz lichvy a úroku (Exodus 22,24; Leviticus 25, 36-37; Přísloví 28,8), novozákonní myšlenka společného vlastnictví (Skutky apoštolů 2, 44-45; Skutky apoštolů 4,32), biblický požadavek přerozdělování (Lukáš 3, 11; 2. Korintským 8,14), idea skromnosti či sebeomezování (1. Timoteovi 6,8-10), postulát práce podle schopností (Lukáš 12,48), příkaz získávání prostředků na živobytí prací vlastních rukou (Jeremiáš 34,9b; 2. Tesalonickým 3, 10-12) či výzvy k nenásilí (Exodus 20,13; Římanům 12, 17-21).

A pak, že křesťanství neni levicový !!!

אלעזר



Re: Díky Bohu za křesťanskou pravici v USA, za V.Klause. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Seraphim v Úterý, 03. červenec 2007 @ 15:28:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky Bohu za křesťanskou pravici v USA, za Société du Mont Pelerin (Montpelerinskou společnost), za nehomosexuálního prezidenta V.Klause, za CEP a za vše co není komunistické, není levicové, není prosodomské, není proislámské.

Časopis HSSLB (HNUTÍ ZA SPRAVEDLIVOU SPOLEČNOST A LÁSKU K BLIŽNÍM), citovaný v úvodním článku, řídí marxističtí komunisti dle znaku rudé hvězdy i článků, které vybírají. Viz http://hnuti.zde.cz/ 
Viz odtud kolonku "různé" na http://www.spunge.org/~blank/h/index.php?co=view.php&oddil=varia
Tam lze kliknout na: Marxisté a křesťané si mají co říci, článek šéfa komunistů a bývalého placeného agenta StB Vojtěcha Filipa

Čili marxističtí komunisti ve spolupráci s nickem Lutrik se snaží na Grano Salis rozvíjet svou propagandu. Podobně jako to dělali mezi křesťany r.1946 a získali tím jejich hlasy ve volbách. Tehdejší, komunisty obelhaní křesťané v Čechách pomohli komoušům k moci a sami na sobě a svých dětech tím spáchali duchovní sebevraždu. Ten duchovně sebevražedný experiment trval 40 let.
Správné a Bohu libé věci komunisté obvykle haní a pomlouvají. Tedy to haněné, pomlouvané a kritizované Lutrikem a komunistickým časopisem HSSLB je mnohem lepší než komunismus s jeho vylhanými sliby.
Mgr. Libor Serafím Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve




Re: Křesťanská pravice ve světě a u nás (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: becher v Úterý, 03. červenec 2007 @ 17:33:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myšlenka "levicového křesťanství" není u nás ničím novým, v českém protestantismu se objevovala už počátkem 20. století. V 50. letech se pak dočkala i pokusu o realizaci - zejm. v osobě prof. Josefa Lukla Hromádky s jeho utopiemi o "konvergenci křesťanství a socialismu".
Rychle se ale ukázalo, že rudý režim nebere tyto "pokrokové teology" jako rovnocenné partnery, ale spíš jako vítané naivní slouhy při svém brutálním tažení proti katolické církvi. Když vykonali svou propagandistickou práci na očerňování katolíků, začaly represe i proti nim. Viz např. tady.
Mám zato, že novodobí "pokrokoví", resp. "levicoví" teologové hrají stejně trapnou roli, možná leckde i horší (zastánci teologie osvobození bývali dokonce členy marxistických bojůvek v Jižní Americe).



Re: Křesťanská pravice ve světě a u nás (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: donkichot v Středa, 04. červenec 2007 @ 12:31:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dovoluji si upozornit na neaktuálnost článku. Rovněž chci upozornit, že se v něm liberalismus ocitá konzervativismu po boku jako velmi příbuzné ideologismy, jedná se však o protipóly.



Re: Re: Křesťanská pravice ve světě a u nás (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: whynot (Falešný@e-mail) v Středa, 04. červenec 2007 @ 13:01:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
liberalismus a konzervatismus obecne nejsou protipoly. clovek muze byt konzervativni, lidove receno, muze si vazit klasickych hodnot pritom je ovsem muze byt liberal, opet lidove receno, ochotny se jich snadno vzdat.

presneji bych rekl, ze protipolem liberalismu je radikalismus, a
protipolem konzervatismu je let say otevrenost, novatorstvi, resp.
jedno je o veci jako takove a to druhe je o pristupu k teto veci, resp. naopak nez sem to napsal :)


]


Re: Re: Re: Křesťanská pravice ve světě a u nás (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: donkichot v Středa, 04. červenec 2007 @ 14:08:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co uděláme s radikálním liberalismem?


]


Re: Re: Re: Re: Křesťanská pravice ve světě a u nás (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: whynot (Falešný@e-mail) v Středa, 04. červenec 2007 @ 15:51:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
nj radikalni liberal je horsi nez liberalni radikal, to chce navysost konzervativni pristup, a co teprve volni radikalove :)


]


Neoliberalismus a neokonzervatismus (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Středa, 04. červenec 2007 @ 13:21:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
    Vážení přátelé,

    článek je sice starší, ale stále podle mne přináší informace, které nejsou u nás moc známy. Jde o dokreslení informací, které přinesl článek "Boh ako marketingová značka prezidentských volieb v USA", uveřejněný nedávno na Britských listech a na Graranosalis.
    Souhlasím s názorem, že konzervatismus a liberalismus nelze chápat jako protipóly. Dříve (v 19. století) asi to byly protipóly, dnes jižtomu tak není. Svědčí o tom ideologie tzv. Nové pravice, která bývá označována jako neoliberalismus či neokonzervatismus. Jde o zvláštní směs konzervativních idejí (mravní přísnost, silný stát, co se týče práva a obrany čili represí) a liberálních idejí (svoboda trhu a podnikání neboli slabý stát v ekonomice a sociální politice). Pro někoho jde o blahodárnou směs, pro někoho o směs veskrz temnou.
I ODS nemá plně jasno, zda je stranou liberální či stranou konzervativní. Není vskutku jednoduché se v tom vyznat.

    Bůh s Vámi!

                      Lutrik


]


Re: Neoliberalismus a neokonzervatismus (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: donkichot v Středa, 04. červenec 2007 @ 14:11:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ODS je stranou, které představitel je vyznavačem mravního libertinismu.


]


Stránka vygenerována za: 0.48 sekundy