Ne snad, že by nebyly i jiné zdroje k hebrejské etymologii, ale právě Jan Heller je první, kdo v jediném díle spojil informace etymologické se zdroji vykladačskými a tradičními. V době, kdy se touto problematikou začal zabývat, vládla vědeckému myšlení pozitivistická metoda, jež brala v potaz pouze "regulérní etymologii" a pomíjela další aspekty výkladu jména – o nichž hovořila lehce pejorativně jako o "lidové etymologii", jež byla z tohoto pohledu pouze důsledkem omylů a neznalosti starých interpretů.

Jan Heller si ale uvědomil důležitost proudu starobylé tradice počínající autory biblických knih, přes židovské i křesťanské interprety až do novověku. Navrhl proto termín etymologizace, jímž označil formálně nesprávnou, ale z hlediska interpretace důležitou rovinu biblické exegeze. Autor tak klade důraz na skutečnost, že pro autory biblických textů nebyla jména pouhými přiřazenými značkami, ale živou součástí textu s vlastním významem, který je třeba rekonstruovat a brát jej při četbě bible v potaz.Slovník, jenž na základě takto stanovené metodologie vznikl, nabízí veškeré dostupné informace o každém jménu – osobním, místním, božském... – které se v bibli vyskytuje. Členění hesla je přehledné a odděluje různé přístupy k materiálu: vědecký (etymologický), tradiční vykladačský (včetně odkazů na významné vykladače) i autorovy osobní asociace.

Etymologická část hesla se pak neomezuje pouze na biblické jazyky, ale i na další relevantní zdroje (egyptština, babylónština atd.).Slovník je dále rozčleněn do tří částí vycházejících ze tří biblických jazyků – hebrejštiny, aramejštiny a novozákonní řečtiny. Na konci slovníku najdeme přehledný rejstřík českých tvarů biblických jmen a to jak podle Ekumenického překladu, tak i podle Bible kralické, takže i člověk, který není zvyklý hledat hesla v hebrejštině či řečtině, snadno nalezne příslušné heslo.Je rovněž třeba připomenout, že konečná verze navíc vznikla za aktivní spolupráce studentů a doktorandů profesora Hellera, kteří se významnou měrou podíleli na sběru dat ze všech relevantních oblastí, včetně bohaté talmudické tradice.Vzniklo tak dílo, jež by nemělo chybět v knihově každého, kdo se tím či oním způsobem zajímá o nejen o biblickou problematiku, ale i o kabalu či o evropskou hermetickou tradici.

(Jan Heller: Výkladový slovník biblických jmen, Advent-Orion a Vyšehrad, Praha 2003, 630 stran, 498 Kč)

*** http://kojot.bloguje.cz