Tolik mě to uklidňuje, když si to teď uvědomuji. To Jeho klid a pokoj, za který byl tehdy trestán mě uklidňuje. Vracím se k těm slovům, které mi ráno řekl Kapitán a musím si přiznat, že do mě vidí, a že mě přesně odhalil. Jak jen toužím po duchovním probuzení naší země, kolik toho jen o něm namluvím a napřemýšlím.Vím, že žijeme v období nebývalé spirituální revoluce, že žijeme v posledním čase. Blíží se příchod našeho Spasitele. Všechna biblická znamení tohoto příchodu ještě nebyla naplněna, ale rozhodně se tak už začíná dít.

Jsem přesvědčen, že se jedná o několik příštích desítek let. Tím jak svět v čase akceleruje, jak se jeho vývoj neustále zrychluje, tím bude urychleno plnění biblických znamení příchodu.Bůh má svou vlastní rychlost, chce se mi říci, Stvořitel nespěchá. On se nebude podřizovat světu, který se zbláznil a především v té duchovní oblasti se řítí do zahynutí. Bůh má svůj přesný čas. Tedy na jedné straně šílený svět, který zrychluje své šílenství, protože ví, že se blíží konec. A na straně druhé, svatý a trpělivý Bůh.

Ale pozor! Mezi tím je prostor, kde stojím já, kde stojíš ty. Stojím tady a toužím po duchovním probuzení ve své zemi.Skutečně po něm toužím. Ale to nestačí, vždyť my obýváme onen prostor mezi nemocným světem a svatým Bohem. Samotný Kristus nás postavil na toto místo. Ty si nemůžeš stěžovat, že se nic neděje a čekat, že za tebe někdo udělá tvou práci. Tys byl povolán jít do světa a rvát se s ním o své budoucí bratry a sestry.To je tvoje práce, tvoje požehnaná práce.

Říkám ti tvrdou, a zcela obnaženou pravdu. Není čas na to, abys seděl na zadku a v diskusích se sourozenci se duchovně ukájel, prázdně teoretizoval o tom co by se mělo v tvém sboru změnit, jak by se to dalo dělat lépe. Ne, tohle tě vrací zpět. Ty musíš naopak  jít dopředu.Spirituální revoluce právě začala – to ty jsi ten duchovní revolucionář. To naše srdce musí vybuchnout pro Krista a pro Jeho probuzení v naší zemi. To bude Jeho probuzení, ne tvoje nebo moje.

Už na nic nečekej, protože už to začalo. A kdybych psal tyto řádky před sto lety, řekl bych ti to úplně stejně, protože tehdy to platilo stejně jako dnes. Každý křesťan, v každém čase tady na zemi,  je u toho. Je přímým svědkem a aktérem probuzení. Pokud do toho nepůjdeš se mnou, nebo se se svým bratrem ve sboru, nebo se svým pastorem, tak ti zbyde jenom tvá nenaplněná touha a smutek ze stavu naší země. A dokud nevybuchne tvé srdce pro Jeho probuzení v naší zemi, tak to neuvidíš, nepoznáš to, po čem tolik toužíš.